Premier League - souhrn 11. kola

Góly: 56. Wilfried Bony, 74. Nathan Dyer, 86. Wilfried Bony - 8. Jonathan Walters, 25. Stephen Ireland, 90. Charlie Adam (pen.)

Skvělý zápas plný gólů a zvratů nabídl velšské Liberty Stadium, kam přijel houževnatý celek Stoke City. Žádné defenzivní eskapády však k vidění nebyly, oba celky totiž nastřílely soupeři tři branky. Ten poslední navíc padl v nataveném čase z pokutového kopu.

Úvod zápasu překvapivě ovládli gólově zcela jednoznačně hostující Potters. Přesto měli první gólovou šanci domácí, když si Pozuelo narazil s Routledgem a vypálil k tyči - Begović však svůj tým podržel. Ne tak na druhé straně Tremmel. Tři minuty poté Begovićův výkon prodloužil za sebe Crouch, Walters se prosmýkl mezi Chicem a Daviesem a přesnou ranou otevřel skóre.

I druhý gól padl dle pravidla "nedáš, dostaneš". Bony zamířil těsně vedle branky a z následující akce se opět vlnila síť. Walters přihrál Crouchovi na hranici vápna, vysoká forvard vybídl do vápna nabíhajícího Irelanda, jenž s přehledem zavěsil podruhé. Do poločasu mohla Swansea snížit, ale Begović znovu zaúřadoval. Nejprve zmařil Bonymu samostatný nájezd, poté si poradil i se střelou dorážejícího Routledge.

Domácí se dočkali až deset minut po změně stran, kdy se hlavou po centru De Guzmana poprvé v utkání gólově prosadil Bony Wilfried. Vyrovnat se Velšanům podařilo dvacet minut před koncem a nutno dodat, že s pořádnou porcí štěstí. Routledgeův průnik odvrátil Nzonzi jen k Nathanu Dyerovi, který svojí skákavou střelu protlačil mezi čtyřmi blokujícími hráči Stoke.

Hrdinou zápasu se málem stal někdejší Sparťan Bony Wilfried, jemuž se podařilo pět minut před koncem skóre úplně otočit. Úžasným výběrem místa "donutil" Shelveyho k přesnému centru a levačkou v ochozech rozpoutal euforii. Ta však fanouškům dlouho nevydržela, v nastavení totiž zahrál Routledge rukou ve vápně a odpískanou penaltu proměnil Adam. Utkání tak skončilo dělbou bodů.

Góly: 27. Robin van Persie

Nic se nezměnilo, chtělo by se zkonstatovat. David Moyes si vzal dobrý příklad ze svého legendárního předchůdce a londýnskou návštěvu zdeptal způsobem, který na Sira Alexe Fergusona zpříma odkazoval. Arsenal se výhře na Old Trafford ani nepřiblížil, pošesté v řadě tam prohrál a vrchem se mu dostalo zvláště bolavého direktu od Van Persieho...

Působilo to jako dokonalá klasika: Arsenal dojel na Old Trafford zaskočený, skoro až předem poražený. Prvních pár minut se pak ani neodvažoval půjčit si od domácích mičudu; a když už se odhodlal, relativně snadno kazil.

Na druhé straně to však přinejmenším zprvu nebylo o moc lepší - tam se sice snažili dosáhnout úspěchu konkrétní cestou, například skrz centry, jenže Koscielny s Vermaelenem byli povětšinou pozorní. První velkou výjimku vytvořil teprve Rooneyho roh z 27. minuty, s nímž se potkal Van Persie a také ve třetím vystoupení proti svému bývalému zaměstnavateli se tudíž zapsal na střeleckou listinu. Jeho nabíhaná hlavička neměla prakticky žádnou vadu.

Co naopak vadu mělo (i nadále), byl zakřiknutý, totálně neškodný herní projev hostujícího mužstva. Ničemu navíc nepomáhal ani stoprocentně zodpovědný výkon United, kteří ukázkově pružně kooperovali a jen sotva v obraně odhalovali nějaká okénka.

Gunners tedy v první půli dopadli zhruba stejně jako v Dortmundu - bez střely na branku. Závěru poločasu v tomhle směru nepomohly ani dva střety s následky v otřesných mužích. Nejprve se potkaly hlavy Jonese a Szczesného, přičemž druhý jmenovaný musel být poměrně dlouhou dobu kříšen doktory, aby nakonec přeci jen byl schopen pokračovat. To Vidić při prudkém nárazu do boku vlastního brankáře už takové štěstí neměl a šlágr nedokončil.

Kouskovaný závěr úvodní části už logicky žádný vzrušující a čistě fotbalový moment nepřinesl, tudíž lídr z Londýna kráčel do kabin ve značně rozloženém stavu. Jeho ofenzíva de facto neexistovala a obecně vypadala, jako by ona záhadná nemoc před výkopem nepostihla pouze Mertesackera s Rosickým, nýbrž i několik členů zahajovací jedenáctky.

Po obrátce to bylo ze strany vedoucího týmu tabulky jen o chlup lepší. Dostavilo se alespoň bezpohlavní obléhání šestnáctky United; a pár nepříliš nebezpečných střeleckých pokusů. Özil nakrátko potěšil pár fanoušků posazených v nepříznivém úhlu, kteří za boční síť považovali síť regulérní; a de Geu prvně prověřil slabou střelou Ramsey. Na druhé straně mezitím Rooney nabídl publiku exkluzivní ukázku ze svého umění, aby brilantní uvolnění se znehodnotila jeho nepřesvědčivá levačka.

Arsenal se vzápětí načas jal utahovat pomyslný svěrák, to však opět, aniž by si tvořil nějakou záplavu šancí. De Geu takto paradoxně nejvíc vyděsil Van Persie se svou nepatrnou tečí Gibbsovy ambiciózní rány. Naopak Smalling měl rozhodně skórovat po standardce bývalého tahouna soupeře, svou hlavičku ovšem děsivě neukormidloval. Gunners se pak svou snahou tlačit vše až do kuchyně připravili o jednu solidní příležitost a k ničemu dalšímu se již nedostali; pomineme-li excelentní Sagnovy centry bez odezvy ze strany spoluhráčů.

Góly: 21. Phillip Bardsley

Premier League dává vzniknout jednomu fascinujícímu vzorci. Sunderland již počtvrté v řadě na domácím hřišti udolalo bohaté ManCity poměrem 1:0 a po vyhraném derby nad Newcastlem i postupu do dalšího kola Ligového poháru se mu dostává dalšího vítaného impulsu. Naopak Citizens potvrzují, že jsou venku přinejlepším poloviční...

Před třemi roky to byl Darren Bent z penalty, Ji Dong-Won se rovněž v samém závěru prosadil dvě sezony zpátky a Adam Johnson byl za hrdinu před rokem...teď je jím Bardsley. Kovaný pravý obránce netradičně nastoupil na levé straně - a stejně netradičně také skóroval (třebaže udeřil zrovna v tomto týdnu v rámci Ligového poháru). Citizens se tedy sice zrod branky vůbec nepozdával, když se konkrétně Milner dožadoval faulu, nicméně to po chvíli nikoho nebude zajímat; Bardsley zkrátka profrčel kolem svého strážce za obranu, ve velkém úhlu si hodil míč na silnější pravačku a obstřelil Pantilimona - 1:0 po 21 minutách hry napěchovaných čistě sterilní převahy favorita.

V jeho jméně měl zřejmě brzy srovnávat Agüero, jenž ale hlavou po vynikajícím centru Kolarova zamířil nad břevno. Jinak City podávali svůj vesměs klasický venkovní výkon posledních let. Bez nápadu, adekvátního pohybu, střelby mezi tři tyče.

Sunderland se naproti tomu prezentoval správně živelným, agresivním výkonem inspirovaným ďáblem v tom nejlepším slova smyslu. Po necelých dvou letech totiž do ligového utkání naskočil Wes Brown a hned nejenže rozmetal obavy z toho, jak si okamžitě povede v tak ostrém souboji, on měl rovnou lví podíl na překvapivém sunderlandském odolávání. Jeden ze tří bývalých hráčů městského rivala ManCity jenom během první části zablokoval nespočet střeleckých pokusů i přihrávek a svou obětavostí šel každému příkladem.

Po změně stran už to byli lehce odlišní Citizens, kteří měli zápas plně pod kontrolou a už se vůbec nenechávali zaskakovat z protiútoků. Skóre se každopádně ne a ne měnit i proto, že Mannone dál neměl příliš práce. Navasova slibná šance byla klasicky zablokována a Negreda asistent sudího usvědčil z ofsajdu. Jiné pokusy zpravidla netrefovaly vymezený prostor, tak jako Ki Sung-Yuengova ojedinělá rána z dílny některého z hostujících hráčů, potažmo se stávaly až moc snadnými kořistmi Mannoneho (viz Richardsova pozemní střela).

Jeden z těch o něco těžších skoků musel Mannone vytáhnout opět až v 71. minutě proti plachtivé ráně střídajícího Džeka; z nebezpečné pozice navíc divže uspokojivě nedorážel Agüero. V příštích minutách tlak City akorát houstnul, ovšem Kolarov se svou bombou pouze škrtal boční síť. Takřka veškerou zbylou snahu bleděmodrých utlumil nadále dominující Wes Brown. Fenomenální comeback, to snad ani nelze pojmenovat jinak!

Góly: 13. Loïc Rémy

Tottenham překvapil; a zároveň svým způsobem nepřekvapil. Neděle po Evropské lize mu zkrátka nesvědčí, z posledních osmi ligových proher tuhle podmínku splňovalo hned sedm! A dnes se k tomu zároveň přidal Tim Krul s více než heroickým výkonem a druhým naprosto senzačním čistým kontem v řadě...

Tottenham nyní v 11 kolech nastřádal ubohých devět branek, takže jsou na tom hůře už akorát kluby v sestupové zóně. Dnes tomu ale Spurs šli minimálně naproti (ani to v minulosti nebylo úplnou samozřejmostí). Ještě než Krul rozjel famózní představení v druhé půli, sem tam se musel blýsknout i před přestávkou - svou elasticitu osvědčil například při Soldadově hlavičce i Paulinhově střele.

Nejvýraznější postavou úvodní části nicméně ještě nizozemský strážce newcastleské klece tak úplně nebyl. Spíše to byl úžasný Gouffran, který ve 13. minutě dostal pod tlak Paulinha, adresoval přihrávku Rémymu a ten po obejití Friedela zasadil Tottenhamu fatální úder. Sám přitom mohl skórovat i o pár chvil dříve, když jej vyzýval pro změnu jiný krajan Yohan Cabaye.

Pokud diváci v prvním poločase přihlíželi relativně marnému favoritovi z hlavního města, druhé dějství už bylo o něčem jiném. Spurs měli nad Newcastlem v netradičních "švédských" barvách jasnou převahu a vytvářeli si i množství dobrých šancí; jen to holt nevycházelo v té zdaleka nejdůležitější fázi, a sice koncovce.

Vše zahájila už pěkná, rychlá akce Tottenhamu z 50. minuty, kdy z puntíku zakončoval Eriksen a narazil na Krula v "hokejovém" postavení. Ten pak zářil i nadále a neustále, ne-li čím dál ostřeji. Za další tři minuty se neskutečným způsobem vymrštil do protipohybu, aby zlikvidoval také drsně tečovaný Sigurdssonův projektil z přímého kopu, a za pomoci spoluhráčů svou svatyni uhájil i proti následnému náporu Spurs ve snaze přeci jen dotlačit míč za čáru.

Jako magnet potom Krul působil na soupeřovy projektily až do závěrečného hvizu. Takhle hravě lapil Sigurdssonovu dorážku Soldadovy štiplavé střely; a takhle vyrážel rovněž Townsendův pokus již pouhých 20 minut před koncem. Mezitím to Newcastle zatáhl způsobem, že ambice vyrážet dopředu jakž takž vykazoval všehovšudy jeden vytažený Cissé - a destruktivní taktika nesla ovoce. Krul se dále musel vytahovat akorát proti Paulinhově ráně a Vertonghenově navštívence po rohu, jinak byl chráněn ukázkově.

V součtu se nakonec musel tasit se 14 zákroky, což je nejvyšší číslo, pokud vezmeme v úvahu posledních osm (!) ročníků Premier League.

Góly: 54. Gary Hooper (pen.), 72. Robert Snodgrass, 90+3. Leroy Fer - 32. Ravel Morrison

Čtyřzápasová série porážek je z pohledu Kanárků minulostí. Norwich dokázal na vlastním hřišti porazit Hammers a alespoň dočasně se vyhoupl ze sestupového pásma. Chris Hughton tak opět dostane čas na práci.

Ani jeden tým nevstupoval do utkání s úplně čistým svědomím, ale byli to Kladiváři, kdo během prvního dějství působil o poznání klidnějším dojmem. Otevřít skóre mohl po třinácti minutách Demel, jenž si vyskočil na centr od rohového praporku, ovšem nasměroval svoji hlavičku pouze do břevna Ruddyho branky! Hosté tou dobou drželi kormidlo hry ve svých rukou a po půlhodině hry se mohli radovat: Raţ posunul balón na Nolana, který ho následně vyexpedoval k Morrisonovi, jenž se z bezprostřední blízkosti nemýlil - 0:1. Do pauzy už se nic podstatného neudálo.

Krátce po změně stran ale Jääskeläinen ve vymezeném prostoru poslal k zemi Hoopera, načež sudí Moss bez váhání ukázal na pokutový kop! Ten si vzal na starost sám postižený a bez problémů srovnal na průběžných 1:1. Dirigentské kormidlo už mezi tím pevně držela domácí strana, která mohla vzápětí skóre otočit, ale Redmond neuspěl a Howson posléze mířil do břevna!

"Vysvobození" Kanárků si vzal nakonec na starost Snodgrass, který se postavil k volnému přímému kopu a parádní technickou střelou přes zeď nedal bývalému brankáři finské reprezentace sebemenší naději zasáhnout - 2:1! Během nastavení pak Fer uzavřel na konečných 3:1.

Góly: 76. Leandro Bacuna, 84. Libor Kozák

Dlouho se ve Villa Parku čekalo na branku. Nakonec si vzal čtvrthodiny před koncem míč Leandro Bacuna a nádherným přímákem rozhodl. Za pár minut se k němu přidal i Libor Kozák a výhra Aston Villy nad Cardiffem 2:0 byla na světě.

Domácí vyrukovali na velšský celek s útočným duem Benteke-Kozák a právě český reprezentant byl v úvodu pořádně vidět. Po centru Clarka dobře hlavičkoval, ale i kdyby dal gól, tak by pro ofsajd neplatil. Aston Villa v prvních minutách diktovala tempo. O chvíli později vyzkoušel pozornost brankáře Marshalla El Ahmadi. Marshall jeho pokus kryl, ale bylo to další varování směrem k hostům. Obrana Cardiffu si koledovala i nadále, souboj Benteke-Marshall vyzněl dvakrát lépe pro strážce hostující svatyně. Každopádně Cardiff postupem času hru vyrovnal a Villans se tak snadno do šancí už nedostávali.

Druhý poločas ale opět začali lépe domácí a znovu se uvedl Libor Kozák. Hlavičkou nechal vyniknout Marshalla, který byl ústřední postavou Cardiffu. Hosté po pomalém začátku stejně jako v prvním poločase vyrovnali hru a dlouho to vypadalo, že se body budou dělit.

Nakonec se tak nestalo. Čtvrthodiny před koncem utkání zahrál Leandro Bacuna volný přímý kop precizně a Marshall na míč nedosáhl. Parádní branka znamenala klíčové vedení Villans 1:0. Bluebirds byli v těžké pozici a ještě v těžší se ocitli v 86. minutě. Lowton zpětně přihrával na Kozáka a český útočník překonal Marshalla podruhé - 2:0 pro Aston Villu. Kozákova trefa znamenala definitivní vítězství domácích, Cardiff dvoubrankové manko ve zbývajících minutách dohnat nemohl.

Góly: 16. Morgan Schneiderlin, 30. Rickie Lambert (pen.), 37. Adam Lallana, 88. Steven Davis - 55. Yannick Sagbo

Poprvé letos v utkání Southamptonu padly více dvě branky. Saints ovládli první poločas, ve kterém třemi góly rozhodli o vítězství. Hvězdou utkání se byl Rickie Lambert, který na dva góly přihrál a třetí z penalty vsítil sám.

Už po čtvrt hodině šli favorité do vedení. Nathaniel Clyne odcentroval z pravé strany, Lambert vyhrál hlavičkový souboj a Morgan Schneiderlin rovněž hlavou nasměroval Southampton do zaslouženého vedení. Pět minut nato měl zvýšení na hlavě Rodriguez, ale na míč nedoskočil ideálně.

2:0 to tak bylo až po půlhodině hry, kdy Adama Lallanu sestřelil v rohu šestnáctky Harper. Rickie Lambert si s jasnou záležitostí poradil po svém. Oba dva si role vyměnili do poločasu jednou, ačkoli při třetí brance měl 99 procent zásluh jen Lallana. Po přihrávce od reprezentačního útočníka prošel sólem mezi čtyřmi hráči a z úhlu překonal gólmana Hullu.

Po změně stran se Hull dostal do kontaktu, když Wanyama chyboval a po Livermorově příhře na Sagba zakončil útočník přesně. Poslední slovo přesto měli domácí, když se prosadil střídajíví Davis. Záložník se zmocnil míče po centru Clyna a chladnokrevně uzavřel skóre na 4:1.

Góly: -

Londýnský celek se na osmý pokus konečně dočkal, ovšem ne kýženého vítězství, po kterém sice chvílemi sahal, nakonec si musel proti Karamelkám vystačit s bezbrankovou remízou. Ta však Eagles ze samého chvostu neosvobodila.

Jako ve většině předchozích zápasů působili domácí hodně snaživě, přeci jen už chtěli za každou cenu konečně zvrátit nepřízeň osudu a pokud možno zaknihovat druhý tříbodový zisk. Zpočátku se však museli obávat, neboť z hodně nadějné pozice napřáhl Osman, avšak vymezený prostor o fous nenašel. To se sice po dvaceti minutách povedlo Mirallasovi, ale Speroni byl pro změnu na svém místě a jeho pokus vytěsnil! Následně se pověstná karta docela obrátila.

Po spolupráci s Thomasem hlavičkoval Dikgacoi, ovšem mezi tři tyče se mu zacílit nepovedlo. První jmenovaný to následně zkoušel dalekonosným pokusem, Howard ale prokázal maximální připravenost a jeho dělovku za svá záda nepustil! A do třetice se do Bannanova centru položil Chamakh, ani pokus marockého útočníka se však mezi tři tyče nevešel.

Vůbec největší možnost Eagles přišla krátce po nástupu do druhého poločasu, kdy se po chybně neodpískaném ofsajdu hnal na Howarda všudypřítomný Thomas, bývalý křídelník Albionu však zkoušel zkušeného brankáře přehodit, což se nesetkalo s úspěchem! Tato situace mohla domácí ekipu ještě mrzet, ale závěrečný tlak EFC přinesl pouze hlavičku Jagielky do břevna a Crystal Palace tak po sedmi porážkách konečně dokázal vytěžit alespoň jeden bod.

Góly: 45. Samuel Eto'o, 90+6. Eden Hazard (pen.) - 61. Shane Long, 68. Stéphane Sessegnon

Posedmé. Chelsea loni v listopadu z pěti zápasů nevyhrála ani jeden a v nastoleném trendu pokračuje. Po prohře v Newcastlu nezvládla ani domácí duel s West Bromwichem, se kterým jen remizovala 2:2. To vše navíc díky chybně nařízené penaltě v nastaveném čase.

Londýňané nepředvedli dobrý výkon ani v první půli, jejich ofenzivní snaha byla zcela neefektivní a do šancí se prakticky nedostávali. Po deseti minutách poprvé propagačně vystřelil Oscar, jeho střela ale skončila stejně jako následná tečovaná rána Eto’a - v náruči Myhilla. Po půlhodině hry krásně točil přímý kop do šibenice, ale Myhill skvělým zákrokem udržel bezgólový stav.

Chelsea ve většině úvodního dějství měla více ze hry, jenže k brance Myhilla se prakticky nedostávala. Gólu se hráči v modrém dočkali až v úplném závěru poločasu. Oscar přenesl hru na Hazarda, belgický štírek po rychlé kličce vypálil a Myhill musel zasahovat. Odražený míč měl na noze Ridgewell, jenže s odkopem váhal a Samuel Eto’o jeho chyby využil, když pohotově napálil míč do sítě.

Po návratu z kabin mohl zvýšit Eden Hazard, fantastický míč na padesát metrů od Oscara však ve vápně nezpracoval. Hra Blues přesto zvýšila obrátky a konečně to nebylo jen líné převalování míče z jedné strany na druhou či sterilní snahy o kombinaci uprostřed hřiště. Přesto to ale nebylo ideální a snad i díky tomu se West Brom dostával více do hry.

Deset minut po změně stran se k dosud největší šanci dostal Shane Long, jenž si našel ve vápně centr Amalfitana, předskočil Cahilla a trefil tyč. Nebezpečně vyhlížel i vzdušný souboj McAuleyho s Čechem, který překvapivě vyhrál stoper hostí - míč však skončil vysoko nad. Na druhé straně reagoval po lepé kombinaci střelou těsně nad Frank Lampard.

Po hodině hry už se ale Chelsea pasivita krutě nevyplatila. Tvrdou hlavičku McAuleyho ještě fantastickým reflexivním zákrokem vyrazil Čech, druhý pokus Longa už ale chytat nemohl. Nutno dodat, že drobný forvard se přes blokující dvojici Terry - Lampard dostal příliš snadno.

Osm minut nato bylo na Stamford ještě větší dusno. Celkem čtyři defenzivní opory Blues si vybraly chvilku zatmění; Ivanović ztratil nesmyslně míč na půli WBA, Cahill se nechal vykoupat Ridgewellem, Terry zase skočil na mls Sessegnonovi a nakonec Čech střelu po zemi doprostřed záhadně propustil.

Závěrečnou čtvrthodinu odehrála Chelsea se třemi obránci a tlak se zvyšoval s každou minutou. Ivanovićovu ránu skvěle vyrazil Myhill, který si poradil i s další střelou Maty. Těsně nad pak hlavičkoval Willian. Pět minut před koncem měl na kopačce Demba Ba, ale po Cahillově pasu před prázdnou bránu fatálně minul.

Chelsea zvládla několik nebezpečných přečíslení a v závěru zápasu se jí dočkalo odměny. Ramires v souboji s Reidem ve vápně upadl a sudí Marriner překvapivě odpískal pokutový kop. Eden Hazard se ho jal perfektně a zajistil domácím alespoň bod.

Góly: 23. Fernando Amorebieta (vl.), 26. Martin Škrtel, 36. Luis Suárez, 54. Luis Suárez

Reakce na porážku ze hřiště Arsenalu se Reds podařila na jedničku. Tradiční celek před vlastními fanoušky vyprovodil Fulham čtyřmi brankami a posunul se o dva body právě za Gunners. Martin Jol naproti tomu bude jistojistě opět čelit otázkám ohledně své budoucnosti...

Domácí měli od první chvíle navrch, ovšem dlouho se proti dobře organizovanému soupeři nemohli prosadit. To víceméně platilo až do třiadvacáté minuty: Gerrard rozehrál volný přímý kop, před nabíhajícím Suárezem mičudu ještě tečoval Amorebieta, ovšem pro FFC tak nešťastně, že balón skončil za zády Stekelenburga - 1:0. Jen o pouhé tři minuty později si na roh domácího kapitána naběhl Škrtel, jehož pro změnu neuhlídal Amorebieta, který snadno zvýšil na 2:0.

Od tohoto momentu bylo o soudu utkání zřejmě rozhodnuto. Definitivu mohl po půlhodině hry přidat Coutinho, ovšem jeho projektil ještě dokázal nizozemský strážce branky Fulhamu vytěsnit mimo prostor branky! Ještě do poločasového hvizdu však Henderson nastartoval Suáreze, který tváří v tvář proti vybíhajícímu Stekelenburgovi nezaváhal a rázem to bylo o tři branky - 3:0.

A ve stejném režimu se plynule navázalo po obrátce. Byl to opět Suárez, kdo mohl přidat další zásah do černého, ovšem tentokráte na strážce hostující branky recept nenašel a stejně dopadl vzápětí i Sturridge! O pár minut později ale Gerrard dalším výstavním pasem vyslal ke zteči opět Suáreze, který už nezaváhal a svým druhým gólem upravil na 4:0! Závěrečná půlhodinka už se potom bez výraznějších momentů na obou stranách pouze dohrávala...