Anglická Premier League - souhrn 19. kola

Góly: 90+3. Dong-won Ji

Další gól v závěrečných sekundách. Další klíčové tři body. A první vítězství nad soupeřem z elitní čtyřky! O’Neillovi svěřenci díky Ji Dong-Wonově kontroverzní brance z úplného sklonku utkání vítězí nad Manchesterem City, který tak jenom potvrzuje svůj výkonnostní pokles.

Bez Silvy, Agüera, Milnera či Balotelliho to proti kompaktně bránícímu Sunderlandu zkrátka nešlo. Nasri odehrál zase jeden ze svých horších poločasů, díky čemuž především Džeko nemohl cítit, že je adekvátně vytížený. Přesto právě on měl na svých kopačkách hned dvakrát vedení - pokaždé se mu ale gólu docílit nepovedlo. Nejprve jej zblízka odmítl "široký" Mignolet, když se Bosňan houževnatě bil ve vápně proti početné přesile, později se k Džekovi náhodně odrazil míč na hranu šestnáctky, aby jej on po bleskurychlém zpracování napálil směr břevno.

V tu chvíli už ale mohlo (a mělo) být vše jinak. Okamžitě ve třetí minutě totiž nachytal Sessegnon skvělým pasem obranu ManCity na švestkách, čímž umožnil Bendtnerovi užít si Harta pěkně tváří v tvář. Dánovo řešení naskytnuté situace ovšem bylo hrozivé - nechal se dostat pod tlak od dvou soupeřů a pak si neporadil s kličkou kolem bystrého Harta. To tedy nakonec Black Cats mohlo mrzet. Tím spíš, pokud do 55. minuty Mancini poslal na hřiště jak Agüera, tak Silvu.

Ani s nimi to ale nebylo ono. Kouzlo Citizens zkraje sezony jako by se vypařilo mávnutím kouzelného proutku. Naopak Mackems mohli jít v 63. minutě do vedení. Sessegnon tehdy na pravém rohu velkého vápna takříkajíc oloupal Kompanyho, vzápětí mu ovšem nevyšla koncovka vnějším nártem. Přitom se mu do prázdné brány po levé ruce nabízel Bendtner. To Citizens se adekvátně začali chytat až s 82. minutou, kdy Džeko dvakrát po sobě spálil slušné šance - tu druhou po delikátním centru Silvy, když ho rozhodil Kilgallon.

Teprve potom byli hosté schopni řádně tlačit i si vytvářet střelecké příležitosti. Takto se Silva z hranice šestnáctky dvakrát opřel do balonu: jednou povedeně, a to záhy z dorážky krkolomnou hlavičkou orazítkoval břevno Richards, podruhé mizerně po zemi. A to se ManCity vymstilo tak krutě, že tomu snad ani nejzarytější optimista z řad fanoušků Sunderlandu nemohl uvěřit. Se závěrečným hvizdem totiž umně zakombinovalo duo Ji Dong-Won-Sessegnon a poté, co čárový nepostřehl těsný ofsajd jinak nervózního Korejce, poradil si vytáhlý útočník s vyběhnuvším Hartem a do odkryté klece uklidil senzační balon znamenající tři body pro Black Cats.

Góly: 87. Victor Anichebe

Užuž se schylovalo k druhé novoroční bezbrankové remíze za poslední dekádu. Nakonec si ale na The Hawthorns vzal překvapivé slovo věčný marod Victor Anichebe, čímž pro Karamelky zajistil posun do první desítky. WBA naproti tomu pokračuje v mizerných výsledcích na domácí půdě, když tu dnes nevyhrálo už počtvrté v řadě.

Chtělo by se říct: klasická novoroční holomajzna. Naštěstí v rámci Premier League skutečně neplatívá, že jak na Nový rok, tak po celý rok. Není tedy třeba být z mizerného tempa prvního zápasu roku 2012, které si vyžádalo i pár nespokojených výlevů z publika, nějak zvlášť rozházený. Nicméně faktem zůstává, že na úvodním dějství šlo najít snad jen dvě pozitiva: Bainesův neúnavný, inspirativní výkon; a spolupráci Morrisona s Longem, jíž umožnil mimořádně zmatený Distin a irský útočník ji vinou nevelkého vzrůstu hlavou trestuhodně zakončil nad břevno.

Krom toho akorát vynikala neschopnost Baggies vypořádávat se s centry do pokutového území. Jeden takový špatně boxoval Foster, což napravil divokým vyběhnutím proti okamžité střele Rodwella, druhý zase jeden z obránců odvracel jen do srdce pokutového území, kde čekal nepovedeně zakončující Saha.

Druhý poločas začal nadějně. Svou chvilku slávy si vedle svého parťáka z útoku mohl zažít i Odemwingie, také on ale v ohromné šanci pohořel. Když si poradil s Jagielkou a ocitl se vlastně sám před Howardem, zbrkle napálil míč vysoko nad bránu. Už z toho by se možná dalo vyčíst, že směrem dopředu bylo přeci jen méně marné WBA. Everton se vyloženě trápil, takže do 65. minuty Moyes hned třikrát vystřídal - a vždy poslal na plac útočníka (Gueye, Stracqualursi, Anichebe).

Ani to nicméně Toffees nenakoplo. Pomoci jim k senzačnímu venkovnímu vítězství proto musel sám soupeř: v 86. minuty do hlavičky skákali dva borci v pruhovaném, což mělo za výsledek balon pro Anichebeho, jenž se na malém vápně umně prosadil i v obležení tří protihráčů. Nigerijský lazar se tak v lize prosadil poprvé od dubna 2010.

Góly: 60. Robin van Persie

Ani tentokrát Kanonýři nedostáli své přezdívce: do černého opět nemířili více než jednou, ačkoliv k tomu určitě měli mnoho příležitostí. Pro teď nicméně alespoň svého soka udolali. Příhodně 35. letošní ligovou brankou Robina Van Persieho, který se takto vhodně rozloučil s mimořádně plodným rokem.

Jestliže fanoušek Arsenalu hledal po trápení s Wolverhamptonem v tomto posledním letošním zápase jakési vysvobození, pátral nepochybně marně. V prvním poločase si totiž Kanonýři vytvořili opět soustavný tlak, na Szczesného propustili jedinou nebezpečnou střelu Wright-Phillipse a sami si vypracovali pár slibných příležitostí; v součtu jim to ale o přestávce nebylo k ničemu. Jen jednou (!) totiž zacílili mezi tři tyče, když z dálky vyslal na Černého svůj propagační projektil Arteta.

Přitom Van Persie šel po krásném dalekonosném vysunutí od Vermaelena prakticky sám na Černého - těsně přestřelil. Walcott užuž na zadní tyči dobíhal Van Persieho nepřesnou hlavičku, pak ale zbytečně místo pumelice do sítě vymýšlel ještě nějakou křižnou přihrávku. Nizozemský bijec se ještě v úvodu dobře zkroutil pod centr Ramseyho a z těžké pozice minul zadní tyč. K tomu dva protesty proti domnělým rukám protivníků ve vlastním pokutovém území a Bartonův ošklivý zákrok na Artetu, který mohl být klidně potrestán červenou kartou. Gunners zkrátka zase museli mít pocit, že přechodně žijí v říši divů.

V druhém dějství se přitom dlouho nic neměnilo. Domácí dokonce zažili vyloženě mizerný vstup do poločasu, a když se nedomluvili ideálně Szczesny s Koscielnym, málem dokonce prohrávali. Jakmile se potom Gunners znovu vyhoupli do sedla, byl to pro změnu Walcott, kdo po krásném vysunutí od Ramseyho vůbec nezvládl koncovku a zároveň se škobrtnutím hodně minul. Spravedlnost tak musel vzít do svých rukou opět tápající Van Persie, když po Aršavinově pasu stanul sám před Černým a při zemi jej s přehledem prostřelil.

Tím Gunners zase získali klid na své kopačky; pohotovost v zakončení nicméně pořád ne. To názorně demonstroval nově příchozí Gervinho, jenž po šikovném průniku Van Persieho ze dvou kroků minul na přední tyči odkrytou klec. To už ale Severolondýňany tolik mrzet nemuselo - vydřené tři body nakonec brali stejně.

Góly: 22. Sam Ricketts - 49. Steven Fletcher

Garymu Cahillovi pravděpodobná derniéra vyšla tak napůl. Jeho Bolton neprohrál, avšak na překrásnou Rickettsovu branku zareagoval přesnou hlavičkou Fletcher. Trotters tak díky heroické výhře Blackburnu na Old Trafford spadli na samé dno tabulky, Wolves zůstávají mimo sestupvé příčky.

První šanci měl po sedmnácti minutách Steven Fletcher, kterého vychytal Jääskiläinen. Za pět minut už se vlnila síť, ale na druhé straně. Sam Ricketts se po deseti měsících zranění dostal do základní sestavy a hned se uvedl překrásným gólem. Z dvaceti metrů napřáhl ke vzdálenější tyči mimo dosah Hennesseyho - 1:0.

Do konce poločasu byl ještě blízko vyrovnání Ward, pumelicí z třiceti metrů ovšem rozezvonil břevno. Gólu se hosté dočkali až pět minut po návratu z kabin, když Jarvisův centr prodloužil do sítě Steven Fletcher - 1:1. Šance na vítězný gól přicházely na obou stranách. Muambovu střelu vyrazil výborně Hennessey, hlavičku N’Goga odvrátil od branky pro změnu Berra.

Rozhodnout mohl i Cahill, který po rohu donutil hlavou k akrobatickému zákroku velšského mladíka v bráně Wolves. Hostům patřil až samotný závěr, kdy nejprve po biliáru mezi hráči Boltonu ve vlastním vápně zazvonila tyčka a pak v největší příležitosti selhal Doyle. Toho fantasticky připravil o téměř jasný gól Jääskiläinen a zachránil pro Bolton remízu 1:1.

Góly: 23. Didier Drogba (pen.) - 28. Stephen Ireland, 83. Stilijan Petrov, 88. Darren Bent

Když rok 2011 začal a Chelsea v jeho druhý den v nastaveném čase přišla o výhru nad Aston Villou, málokdo v londýnském klubu uvažoval, že může skončit hůře. Ale povedlo se! Chvílemi až trapný výkon Blues, především v defenzivě, pomohl Aston Ville oslavit Silvestr podle nejkrásnějších představ. Devastující pětiminutovka, v níž Chelsea dvakrát inkasovala, rozhodla o výhře Villans 3:1.

Chelsea ničí stále stejné problémy. Neschopnost cokoli vymyslet proti, byť jen lehce, zatažené obraně. To má Aston Villa pod McLeishem pod palce poměrně solidně, a pak problém číslo dvě. Absolutní neschopnost bránit. Oproti letem minulým je defenziva Blues dokonalý průchoďák, obzvláště pravá strana obrany je až příliš nejistá. Dnes zde místo Bosingwy nastoupil i s ochrannou maskou na tváři Paulo Ferreira, ale o moc lepší to nebylo.

Utrápenou a kouskovanou hru z obou stran ukončil až neohrabaný zákrok Dunnea, který skluzem srazil ve vápně k zemi Drogbu a rozhodčí ukázal na puntík pokutového kopu. Chopil se jej sám faulovaný a i s trochou štěstí pod tělem Guzana otevřel skóre - 1:0. Byl to zároveň také jubilejní 150. gól Drogby v dresu Chelsea. Jenže jak už bývá zvykem, Chelsea otevření skóre nenakoplo, ale spíš naopak. Pět minut po proměněné penaltě obehrál snadno ve vápně Ferreiru N’Zogbia, předal Stephenu Irelandovi, který nadvakrát prostřelil blokujícího Terryho na brankové čáře - 1:1.

Druhý poločas nabídl o trošku lepší podívanou, po osmi minutách už měl každý tým po jedné šanci. Nejdřív Mata krásně prošel po levé straně a centroval na Sturridge, jemuž šel ale míč na paty. Po chvíli přišla stoprocentní gólovka na druhé straně. Rohový kop Chelsea nevyšel, a když Agbonlahor vykombinoval s Albrightonem na půlící čáře posledního bránícího hráče, postupoval první jmenovaný sám na brankáře. Rychlonohý Angličan nicméně zakončil prachbídně a Čech tak neměl těžkou práci.

Po hodině hry nahradil Sturridge Torres a po pár vteřinách na hřišti už se ukázal v tom nejlepším světle. Na pětníku přebral míč, otočil se s ním a dělovkou ze zhruba 23 metrů div nerozlomil břevno. Za deset minut znovu parádně Torres vyzval do šance Drogbu, který ve vápně střílel mimo. Čtvrt hodiny před koncem došlo k dalšímu střídání, kdy Bosingwa naskočil místo Ferreiry. A také on hned po příchodu zazlobil. Z dálky vypálil levačkou a jedovku pod břevno s námahou vytěsnil Guzan nad.

Zkáza modrých favoritů začala ve třiaosmdesáté minutě. Clark přihrál do neskutečně rozestoupené obrany Chelsea Stiliyanu Petrovovi a bulharský záložník otočil skóre - 1:2. Špunt oslavného šampaňského pak vděčným hostům pomyslně otevřel Frank Lampard, který namazal do samostatného úniku Irelandovi, jenž postupoval sám na bránu s Bentem. Střídající kanonýr nakonec i míč dostal, se štěstím prostřelil Čecha a stanovil konečné skóre zápasu - 1:3.

Góly: 90+3. Simeon Jackson - 7. Orlando Sá

V nedávné době Norwich charakterizovaly zejména ztracené zápasy, prohospodařená vedení. Dnešní případ je přesně opačný. Až ve třetí minutě se prosadil Simeon Johnson, aby stanovil konečné skóre tohoto divokého duelu na 1:1.

Velmi zajímavý poločas zažili diváci na Carrow Road, kam opět zavítal londýnský klub. Tentokrát šlo o Fulham, ten samý ostrý start hostí se nicméně konal tak jako tak. Na rozdíl od Tottenhamu se akorát Cottagers povedlo jej okamžitě zúročit, když v sedmé minutě vykouzlil Sá překrásnou ránu zpoza šestnáctky, na níž Ruddy zkrátka neměl nárok. Hned 120 sekund na to ke všemu stejný fotbalista orazítkoval tyč norwichské branky - to už by se Canaries vzpamatovávali hodně těžko. Takhle alespoň mohl Fox v jednu chvíli doslova zasypat velké vápno soupeře několika centry, z nichž se ale neujal ani jediný.

Byl to nicméně stále Fulham, kdo i venku zvládal průběh utkání celkem bezproblémově kontrolovat. Ve 32. minutě měl například zase smůlu, když pro změnu rozezvučelo Carrow Road nastřelené břevno, přičemž chvíli poté se z levé strany prohnal před Ruddyho Frei a donutil ho k bystrému zákroku. Jenže to bylo úvodní dějství; to příští mu celkem ukázkově nastavilo zrcadlo.

Canaries hned v 58. minutě ukázali Londýňanům, že i oni umějí atakovat brankovou konstrukci - to když Naughtonova střela jenom tak z vrchu pohladila břevno Stockdaleovy branky. A slibně vypadala Surmanova střela z první, jež si to nakonec namířila vedle. Na 26letý záskok za Marka Schwarzera se nicméně pořádně začalo střílet až ke konci. A nejaktivnější byl v tomto směru právě střídající Johnson. Napoprvé ještě Stockdalea jenom protáhl, napodruhé se zjevil ve správný čas na správném místě, aby v 93. minutě zblízka "vyhlavičkoval" svému týmu důležitý bod.

Góly: 77. Jonathan Walters (pen.), 84. Cameron Jerome - 45. Victor Moses, 87. Ben Watson (pen.)

Stoke dokázal ve druhém poločase otočit skóre, o vedení ale v samotném závěru díky penaltě čerstvě střídajícího Watsona vybojovali bod. Stoke tak po sérii čtyř výher nedokázali potřetí v řadě vyhrát. S Wiganem, který naopak už pošesté z posledních osmi duelů uhrál body, mrzí remíza na domácí půdě obzvlášť.

První polovinu zápasu ovládl překvapivě poměrně jednoznačně Wigan. Tedy alespoň co se vyložených šancí týče. Po deseti minutách Rodallega prudce střílel na zadní tyč a Sorensen i přes protipohyb lapil. Dánský brankář zazářil i za deset minut, kdy po krásné akci Stama úžasně vyrazil jeho střelu pod břevno. Zakrátko už Sorensena překnal Rodallega, ale zachraňoval kapitán Shawcross.

Hosté se nakonec ještě před přestávkou do vedení přeci jen dostali. Rodallega skvěle unikl po pravé straně, přihrál do vápna Mosesovi a ten poslal přesnou střelou pod břevno Wigan do vedení - 0:1. Favorité ze Stoke-on-Trent se do větší šance dostali až po hodině hry a bylo to tradičně po autovém vhazování. Huth však hlavičkoval jen do tyčky.

Klíčový okamžik zápasu se udál patnáct minut před koncem, když Caldwell zahrál ve vápně rukou a kromě nařízené penalty byl potrestán ještě červenou kartou. Následnou "desítku" proměnil Walters a vyrovnal - 1:1. Neuběhlo ani sedm minut a domácí se dostali dokonce do vedení a bylo to krása. Crouch prodloužil hlavou balon na Walterse, který lahodným obloučkem vyzval do samostatného úniku střídajícího Camerona Jeroma a ten pohodlně obstřelil Al Habsiho - 2:1.

Jenže hned za minutu nejspíš nejhlasitějším fanouškům v celé Premier League zhořkl oslavný pokřik na jazyku. Po souboji s Shottonem totiž upadl Rodallega a kopala se penalta. Ihned poté na hřiště přišel Ben Watson, jenž se vzápětí chopil míče a z pokutového kopu bezpečně vyrovnal a zajistil Wiganu bod za remízu 2:2.

Góly: 84. Scott Sinclair - 44. Rafael van der Vaart

Zajímavý silvestrovský duel na Liberty Stadium skončil smírem, Swansea totiž dokázala umazat náskok Tottenhamu a uhrála cennou remízu 1:1. Domácí byli po většinu zápasu lepším týmem, ovšem v závěru poločasu inkasovali z kopačky van der Vaarta. Šest minut před koncem ale zaslouženě vyrovnal Sinclair.

Domácí se do favorita hned od začátku pustili dost neohroženě, zřejmě i za pomoci skvělých fanoušků byli v úvodu u každého balónu dříve a vytvořili si slušnou převahu. Nathan Dyer dokonce mohl dát už v páté minutě první gól, ovšem jeho krásnou střelu levačkou vytáhl Friedel na roh.

O chvíli později se s velkou podporou štěstí propracoval až do šestnáctky Dobbie, s finální přihrávkou ale příliš dlouho čekal a z nadějné pozice nic nebylo. V desáté minutě Dobbie pálil z hranice pokutového území, jenže trefil střed branky, a tak Friedel bez problémů zasáhl. Na druhé straně se snažil ohrozit prostor mezi třemi tyčemi Modrič, ten ale z otočky minul.

Swansea byla mnohem nebezpečnější, do dvou solidních střeleckých pozicí se dostal Sinclair, napoprvé ale po nacvičeném signálu z rohu netrefil míč ideálně, v dalším případě nádhernou ranou jen těsně minul pravou šibenici hostující svatyně.

S přibývajícím časem se Tottenham alespoň trochu osměloval. Přesto nebýt Dyerovy tristní malé domů, kterou musel včasným skluzem zachránit před Adebayorem Vorm, nedostali by se Spurs do větší blízkosti branky, obrana Swans pracovala až na jednu zmíněnou výjimku bezchybně. A stejně tak i záloha, která ve středu pole jasně přehrávala dokonce pětici soupeřů.

Přesto Tottenham odcházel do šatny spokojenější, z ničeho nic totiž minutu před koncem prvního poločasu udeřil. Na levé straně se až příliš snadno uvolnil Assou-Ekotto přes Richardse, jeho centr nešťastně tečoval Allen k van der Vaartovi, který zblízka nezaváhal.

A hosté zachytili i nástup do druhého dějství, Kaboul si až z pozice stopera naběhl do vápna soupeře, narazil si s Adebayorem,, z úhlu ale Vorma neprostřelil. O minutu později našel Bale prudkým centrem Adebayora, ten ale střelou z první minul. Swansea zahrozila zásluhou hlavičky Moorea, ta však skončila vedle branky.

V padesáté druhé minutě vyhrál Adebayor důležitý souboj na polovině Swansea a předložil ideální míč k samostatnému úniku van der Vaartovi, ten však cítil za zády domácí obranu a nevěřil si na rychlostní souboj, a tak vystřelil z prvního dotyku a Vorm zasáhl. Domácí přitlačili, to s sebou ovšem neslo také otevření obrany, což určitě kvitoval například Bale, ten ale svou šanci poslal bodlem mimo tři tyče.

Slušnou možnost měl na opačné straně hřiště Moore, jeho střelu na zadní tyč ale vychýlil ze správného směru Walker. Z následného rohu pálil nádherně z voleje Rangel a všichni přítomní se jen otočili, jak míč míjí o pár centimetrů levou tyč. Střídající Graham přinesl další vzrušení před Friedelovou brankou, hlavičkoval ale nad.

Deset minut před koncem tečoval Walker Dobbieho nepřesnou střelu jen těsně nad vlastní břevno, z následných dvou standardních situací pálili Sinclair a Allen, až k Friedelovi však balón neprošel. Definitivně rozhodnout mohl Adebayor, Vorma ale ani tentokrát nepřekonal.

A Swansea naprosto zaslouženě vyrovnala. Rangelův centr směřoval přesně mezi Friedela a Kaboula, oba hráči se nedomluvili, přes Grahama pak prošel míč až na zadní tyč k Sinclairovi, který bez problémů skóroval. A domácí cítili šanci na tři body, v závěru chtěli vyhrát rozhodně více než Spurs. Další branka už ale nepadla, a tak Swansea v pohledném utkání remizovala s Tottenhamem 1:1.

Góly: 52. Dimitar Berbatov, 62. Dimitar Berbatov - 16. Yakubu Aiyegbeni (pen.), 51. Yakubu Aiyegbeni, 80. Grant Hanley

Blackburn pokračuje v neskutečné sérii. Po senzačním oškubání Liverpoolu teď obírá i jeho rivala z Manchesteru. Tentokrát dokonce o všechny body! O dva zásahy se postaraly nejvýraznější osoby povánočních kol na obou stranách: Berbatov s Yakubuem. O všem ale rozhodl až teprve 17letý mladíček Henley.

Pěkný experiment si na Silvestra, a tedy i na své narozeniny, ukuchtil Sir Alex Ferguson. Zahajovací jedenáctka z jeho dílny dnes připomínala rozestavení 4-1-5, přičemž Rooney s Giggsem dokonce ani na lavičce neseděli. Vedle sebe se tedy poskládal trojčlenný útok Hernandéz-Berbatov-Welbeck, za nimi zhruba na postu AM působil Nani, toho jistil Park a ještě k tomu někde okolo pravé postranní čáry pobíhal Valencia. Ani tato na pohled nesmírně ofenzivní sestava nicméně Rovers příliš nebezpečí nenesla. United si zase rozpomněli na svou profesorskou sérii symbolizovanou jen hubenými a utrápenými výhrami, takže Bunna řádně prověřili až na sklonku první půle. To bodlem náhradního brankáře protáhl Nani, aby vzápětí z úhlu nepochodil Berbatov.

To už ale dávno Blackburn vedl. V 17. minutě se odehrál v pokutovém území Manchesteru kontroverzní souboj Samby s Berbatovem, který sudí Dean posoudil dost možná přesně opačně - jako faul Bulhara -, takže záhy mohl Yakubu poslat De Geu na opačnou stranu a dát svému týmu senzační vedení. A ještě hůře domácím bylo těsně po přestávce. Tehdy se míč po vhazování dostal k Yakubuovi a ten i pod tlakem dvou protihráčů podruhé v utkání rozvlnil síť. To už byla z pohledu MU opravdu svízel, kterouž také Berbatov opět zmírnil prakticky ihned po rozehrávce. Rafael rozběhl Valenciu, s jeho centrem se nevypořádal N’Zonzi a rozjetý bulharský forvard precizně zavěsil.

Právě Berbatovova forma a Valenciova rychlost pak byly rozhodujícími faktory domácího vyrovnání přesně po hodině hry. Vlastně úplně stejná osa: Rafael přesnou hlavičkou vyzval ke sprintu ekvádorského křídelníka a ten na malém vápně ideálně našel chirurgicky přesného Berbatova. V tu chvíli se už přitom žlutočerní víceméně jen urputně bránili; zatímco Red Devils soustavně selhávali v disciplíně dodávání balonů do vápna soupeře. I proto se nakonec Rovers ubránili a přitom ještě jednou udeřili: de Gea v 81. minutě zase jednou neuspěl ve snaze boxovat klíčový vysoký míč, čehož nadvakrát využil Henley ke vstřelení svého premiérového gólu v nejvyšší soutěži.

Samotný závěr sice pochopitelně přinesl tlak favorita, šanci už jsme ovšem registrovali jedinou. A hned mohlo jít o pikantní zásah, neboť proti ležícímu, sedícímu Bunnovi vypálil exrover Phil Jones a dost možná se neprosadil jen díky nešťastnému bloku rovněž válícího se debutanta Keana.

Góly: 30. Craig Bellamy, 67. Craig Bellamy, 78. Steven Gerrard - 25. Daniel Agger (vl.)

Skvělý zápas má za sebou Liverpool. Výkon lepší než v minulých týdnech, kdy Reds sbírali remízu za remízou, a především výsledek potěšil. Na vlastní gól Aggera zareagoval Bellamy, který skóre s drobnou pomocí Simpsona i otočil a na konečných 3:1 pečetil navrátivší kapitán Steven Gerrard.

Liverpool měl dlouho více ze hry, držení míče hovořilo jasně pro domácí, ale hráči nedokázali vytvořit nic, z čeho by Krul musel mít vrásky. A tak překvapivě udeřilo na druhé straně v pětadvacáté minutě. Reds možná lehce vyvedl z koncentrace Vukčić, který po ráně míčem do krku kráčel za čáru. Stalo se tak každopádně ve chvíli, kdy Ryan Taylor centroval do vápna, Yohan Cabaye lehce hlavou tečoval a dílo dokonal Daniel Agger, jenž si míč nešťastně srazil paží do vlastní sítě - 0:1.

Dlouho však na Anfield Road fanoušci domácích nesmutnili. Za pět minut se k balonu dostal ve vápně Adam, jeho přízemní centr zblokoval Tioté jen přímo proti noze Craiga Bellamyho, který z první pálil přesně k tyči - 1:1. Do poločasu měli liverpoolští ještě jednu větší příležitost, když si na Škrtel naskočil na rohový kop a hlavou těsně minul Krulovu branku.

Druhý poločas začal vyrovnaněji než ten první, převahu měli spíše hosté. Aplaus přišel ale až v 59. minutě, kdy na hřiště přišel kapitán Steven Gerrard. Za dalších osm minut už propukl stadion v Liverpoolu v nevázaný jásot. Bellamyho přímý kop totiž těsně před Krulem hlavou tečoval Simpson a bylo to 2:1. V následující pětiminutovce měly oba celky obrovskou šanci. Nejdříve Demba Ba parádně překonal Reinu, ale Škrtel ještě parádněji na brankové čáře skluzem balon vykopl. Pak po Gerrardově centru trefil hlavou břevno Carroll.

Legenda Liverpoolu svůj solidní výkon dokonce korunovala gólem. Henderson prostrčil parádně na Gerrarda a ten z úhlu mezi Krulovýma nohama zvýšil - 3:1. Fanoušci zpívali a oslavovali svého miláčka, zatímco Reds poklidně dohrávali a soupeře ve zbytku zápasu už prakticky k ničemu nepustili.