Anglická Premier League - souhrn 12. kola

Góly: 5. Ashley Young, 43. Gabriel Agbonlahor, 53. John Carew, 72. James Milner, 75. Carlos Cuéllar - 44. Johan Elmander

Celek z Birminghamu je letos znám především dobrou defenzivní hrou, dnes však předvedl ofenzivní smršť, když přes slabou obranu protlačil hned pět gólů. Nezastavil ho tak ani gól do šatny a Bolton pokračuje ve vysokých prohrách, které načal dvojzápasem s Chelsea.

Villans začali okamžitým tlakem na svého soupeře a hned ve třetí minutě hlavičkoval po rohu Younga Cuellar, jehož dobrý pokus vytlačil ještě lepším zákrokem Jääskeläinen. Uplynula další minuta a vysoký Carew se prosadil mezi dvěma obránci hlavičkou, kterou hostující brankář opět vyrazil. Tentokrát však pouze k Youngovi, který nekompromisně pod břevno otevřel skóre utkání.

Výtečný úvod mohl domácím zkazit Davies, který se dostal k hlavičce po přímém kopu Taylora a až Cuellar musel vykopávat z malého vápna za překonaným Friedelem. V devatenácté minutě mohl jasnou převahu domácích potvrdit Agbonlahor, když se i přes tísnění bývalého spoluhráče Knighta dostal ke střele z otočky, nicméně z pár metrů mířil těsně nad břevno.

I přes stálou převahu se postupem času Bolton dostával do hry, zbytečně však ztroskotával ještě před finální přihrávkou. S blížícím se závěrem dokonce převzal iniciativu do svých rukou, nicméně byl to právě Carew, který svou hlavičkou mohl přidat další gól. Míč však netrefil podle svých přestav a slabší pokus ukryl do náruče Jääskeläinen.

S koncem poločasu se ale diváci mohli začít parádně bavit. Nejprve si Ashley Young u lajny přizvedl míč, aby přes hlavu poslal pas na Carewa. Ten si ještě musel u brankové čáry poradit s obráncem, míč zastihl těsně před autem, aby zpětnou nahrávkou našel volného Agbonlahora, který si příhru nejprve zpracoval a následně dokonal dílo střelou mezi nohy zkušeného brankáře.

Radost z dvoubrankového vedení netrvala nikterak dlouho. Po dvou minutách si na dlouhý pas naběhl Cahill, jehož zblokovaná střela skončila na tyči. Než se však Friedel stačil zorientovat, doběhl k míči střídající Elmander a do prázdné branky dorazil. Celý první poločas přinášel několik povedených parádiček i hodně nepřesných přihrávek a střel, diváci se rozhodně nenudili.

A úvod druhé půle začala snad ještě v lepším světle. Bolton začal aktivně, a i když se domácí nenechávali nasazením zahanbit, musel Friedel řešit hned několik situací. Největší příležitost měl Muamba, Friedel bravurním zákrokem jeho volej zastavil. Chvíli poté se v nepřehledné situaci snažili zakončit Agbonlahor a Young, s notnou dávkou štěstí se však hostům podařilo míč odkopnout.

Young hned v dalším momentu se pokoušel o stejný gól jako proti West Hamu, tentokrát však nebyl jeho padající pokus tak přesný. Jenže přišla další minuta, Milner nahrál do vápna Carewovi, který stál zády brance, kde mu v obratu bránil Knight. Jenže i přes to se mohutný norský obr obtočil, následně procpal míč mezi nohami pasivního Cahilla a z malého vápna nemohl neskórovat - 3:1.

A to zdaleka nebylo vše. Young u lajny vybojoval přímý kop, který sám rozehrál na Carewa. Ten byl ve vápně faulován Daviesem a kopala se penalta. K té se postavil Milner, jenže jeho střelu nohou vyrazil Jääskeläinen pouze k Sidwellovi, ten v těžké pozici napálil tyč a s velkým štěstím se míč vrátil k neúspěšnému Milnerovi, který konečně dopravil míč do sítě.

Nabuzená Aston Villa pokračovala v drtivém tempu, a když Lee využil přihrávky Daviese pouze ke střele mimo, přišel na druhé straně již pátý gól. Milner nacentroval od levé lajny a našel Cuellara, ten hlavičkou líznul míč a mohl se tak radovat z dovršení pověstného bůra. Závěr zápasu tak byl pouhou povinností, Martin O’Neill naprosto proti svému smýšlení využil všech tří střídání, kdy na hřiště poslal mladé naděje. V závěru navíc ještě mohl Young z přímého kopu přidat další gól, Jääskeläinen však bravurním zákrokem odvrátil ještě větší potupu.

Góly: 53. Jason Roberts, 73. Ryan Nelsen, 86. Jason Roberts - 15. Jamie O'Hara

Portsmouth se v posledních zápase po nepovedeném startu značně zvedl a své stoupající formy chtěl využít také na půdě Blackburnu. Velmi brzo se ujal vedení, ve druhém poločase už ale domácím hráčům konkurovat nedokázal, a proto padl v poměru 1:3.

Úvodní dějství se neslo převážně ve znamení tvrdého boje. Ani jeden celek si příliš gólových šancí nevypracoval, a tak byli fanoušci rádi i za nepřesně pokus Kaboula a O’Hary. Druhému jmenovanému hráči se však v 16. minutě povedlo zacílit přesně. Jeho parádní rána z větší vzdálenosti skončila za zády Paula Robinsona, který na ní nedokázal včas zareagovat. Až do přestávky se na hřišti si nic extra zajímavého nedělo, především domácí hráči se jen horko těžko dostávali do nějakých nebezpečnějších pozic.

Domácí kouč byl s výkonem svých svěřenců značně nespokojený, a proto se už o přestávce rozhodl hned pro dvojitou změnu. Na hřiště poslal útočníky McCarthyho s Robertsem, a i díky nim nakonec Blackburn stav utkání dokázal otočit.

V 54. minutě po Dunnově rohovém kopu sklepl míč pro Robertse Nelsen a anglický útočník vyrovnal na 1:1. Přesně o dvacet minut později se na hřišti událo něco podobného. K zahraní kopu od rohového praporku se opět postavil Dunn, stejně jako v předchozím případě našel Nelsena, který se tentokrát prosadil hlavou. Blackburn nechtěl v závěru připustit nějaké velké problémy, a tak své vedení pojistil. Přesně opět mířil střídající Roberts.

Góly: 43. Shaun Wright-Phillips, 55. Kolo Touré, 58. Craig Bellamy - 19. Graham Alexander (pen.), 32. Steven Fletcher, 87. Kevin McDonald

Po čtyřech remízách v řadě už chtěli svěřenci kouče Hughese za každou cenu zvítězit. Měli k tomu výbornou příležitost, jelikož na svém stadiónu hostili nováčka z Burnley. Ten, kdo čekal jasný průběh utkání, ale musel být značně zklamaný. Hosté totiž hodně nečekaně vyválčili nesmírně cenný bod za remízu 3:3.

Burnley v prvním poločase šokovalo celý Manchester. Téměř nikdo nepočítal s tím, že by tento nováček mohl Citizens tak zle zatopit. První varování od Clarets přitom přišlo už v osmé minutě. Zkušený Alexander zahrával přímý kop, míč poslal k útočníku Blakeovi, ale jeho následný pokus šel jen těsně vedle tyčky. Brzy se osmělil také Manchester. Bellamy se snažil najít parťáka Adebayora, ovšem přihrávka k jeho kopačkám v dobré příležitosti nedošla.

V 19. minutě dostalo Burnley výhodu penalty. Lescott zahrál ve vápně rukou a nařízený pokutový kop proměnil záložník Alexander. Ještě větší šok pro domácí fanoušky přišel o třináct minut později. Do prázdné brány posílal míč Steven Fletcher. Tentýž hráč mohl krátce na to přidat i druhý gól, avšak hlavička mu nesedla. Manchester City do přestávky nakonec přeci jen alespoň snížil. Wright-Phillips se opřel do míče, který líznul nohu Jordana, změnil směr a skončil za zády Jensena.

Po změně stran se na hřišti objevil už nový Manchester, který dokázal během třinácti minut zcela otočit stav utkání. První gól ve druhé půli vsítil Kolo Touré, jenž přesně zakončoval po přímém kopu. Uběhly ovšem pouze tři minutky a přišel třetí gól Citizens. Postaral se o něj Craig Bellamy. Irela.3.nd uvolnil na pravé straně hřiště Wright-Phillipse, který následným centrem do vápna našel právě velšského záložníka, a ten již větších problémů skóroval.

Na nepříznivě se vyvíjející stav utkání ale Burnley nijak zareagovat nedokázalo. Z větší vzdálenosti to vyzkoušel alespoň Fletcher, ovšem bezúspěšně. O moc lépe si nevedl následně na druhé straně Tévez. Argentinský kanonýr mohl pojistit vedení také v 73. minutě, jenže jeho pokus skončil nepochopitelně nad.

Vlastní gól si málem naopak vstřelil po rohovém kopu Carlisle, včas ale zasáhnul útočník Nugent a odvrátil jej do bezpečí. Když už se zdálo, že si závěr utkání Manchester pohlídá, Burnley hodně nečekaně udeřilo. Nugentův centr sklep Fletcher pro McDonalda, který se při zakončení nemýlil a stanovil tak konečný účet tohoto střetnutí.

Góly: 12. Robbie Keane, 68. Tom Huddlestone

Tottenhamu se v poslední době nedařilo podle představ, a tak to chtěl dnes proti Sunderlandu změnit. Velmi rychle se zásluhou Keanea dostal do vedení, poté však převzal otěže zápasu soupeř a několikrát nebezpečně zahrozil. Když ovšem neproměnil penaltu hostující Bent, výhru Spurs nádhernou ránou pečetil Huddlestone.

Sunderland se sice v úvodních minutách nedostal do žádného pořádného zakončení, ale i tak byl na hřišti o poznání aktivnější. Na konto si připsal také první vážnější šanci, která přišla v 6. minutě, kdy přízemní centr Campbella Henderson sice zasáhl, ale Gomese nijak neohrozil. Směrem dopředu to od Tottenhamu nebylo ze začátku ani zdaleka ideální. Přesto šel ve 12. minutě do vedení. Po Assou-Ekottově centru vyhrál v pokutovém území hlavičkový souboj Crouch, míč se snesl ke Keanovi a ten nadvakrát Gordona nakonec přeci jen překonal - 1:0.

V 17. minutě se hnal do další zajímavé šance Jenas, včas byl ovšem zastaven Turnerem. Na druhé straně vyzkoušel štěstí z velké dálky Bardsley, jenže mířil mimo. Sunderland se sice snažil vyrovnat, ale většinu jeho střel dokázali zblokovat domácí hráči. Až v 34. minutě měli Black Cats zajímavou příležitost ke vstřelení gólu. Campbell vybojoval míč na pravé straně hřiště, poslal jej do šestnáctky, kde neuspěl v souboji s Gomesem Bent. V tomto momentě se mohla možná i pískat penalta.

Ještě blíže vyrovnání se ocitl v 38. minutě Andy Reid, který svou nádhernou dalekonosnou střelou trefil tyčku. Už o minutu později se musel opět vyznamenat Gomes, a to když se proti němu objevil Richardson, jenž využil špatné hlavičky Čorluky. Brazilský gólman ale koleny míč vyrazil. Závěr první půle sice zcela jasně ovládl Sunderland, jenže svou převahu nepřetavil ve svůj první gól.

Druhý poločas začal podobně jako skončil ten první, tedy velkým tlakem hostů, který vyvrcholil v 52. minutě. Bent se dostával do zajímavé příležitosti, a tak musel zasáhnout gólman Gomes, který jej zastavil v pokutovém území nedovoleně, viděl žlutou kartu a navíc zařídil pro Sunderland penaltu. Tu chtěl proměnit samotný postižený, jenže pomsta bývalému klubu mu nevyšla. Domácí gólmanská jednička jeho pokus vyrazila.

I poté ale svěřenci kouče Bruce byli aktivnějším celkem na hřišti. Ovšem nescházelo mnoho a mohli jít kohouti z ničeho nic do dvougólového vedení. Včas před Defoem ale zasáhl brankář Gordon, který byl poté nějakou dobu ošetřován a nakonec musel po necelých deseti minutách ze hřiště. Náhradník Fulop si ještě ani pořádně nesáhl na míč a už jej lovil ze sítě. Z dálky napřáhnul Huddlestone a s pomocí břevna jej dostal brány Sunderlandu.

O třetí gól pro Tottenham se pokoušel střídající Niko Kranjčar, ale z voleje nemířil přesně. I když v závěru už tlak Sunderlandu značně opadl, blízko snížení se ocitl v 83. minutě Turner, s jeho hlavičkou si však poradil dnes vynikající Gomes. I díky němu nakonec Spurs zvítězili.

Góly: 89. Jody Craddock - 28. Ronald Zubar (vl.), 36. Jody Craddock (vl.), 45. Cesc Fàbregas, 66. Andrej Aršavin

A to to zezačátku vypadalo tak dobře! Wolverhampton se na slovutný Arsenal vrhl se skutečnou vervou, nicméně postupem času úplně odpadl a byl rád alespoň za jednu branku, kterou Craddock jen korigoval na 1:4 z pohledů zlomených Vlků.

Začátek podceňovaného Wolverhamptonu nebyl vůbec k zahození. Domácí málem zužitkovali hned první dva rohové kopy, když při tom prvním hasil na zadní tyči Gibbs, zatímco ten druhý vyústil v nepřesnou hlavičku Ebankse-Blakea. Dokonce se dá říct, že Vlci měli věhlasného soupeře alespoň v první dvacetiminutovce pod palcem. Jen párkrát ho pustili za půlku, za což si velkou měrou mohli i sami Londýňané kažením rutinních přihrávek. Přesto to byli právě oni, kdo se ujal vedení a nejinak než za vydatného přispění paní štěstěny. Fabregasův centr od rohového praporku si stehnem do vlastní sítě srazil Zubar, na kterého nepříjemně vyvíjel tlak Eduardo. Za oživlé hosty mohl okamžitě zvyšovat Ramsey, ale Van Persieho centr odhlavičkoval jen přímo do Hennesseyho.

Wolves do dnešního zápasu naskočili možná až příliš nahecovaní a ta přemotivovanost byla dobře znát na neustálých okénkách v jejich obraně. Arsenal tak měl prakticky co tři minuty možnost přečíslení a třebaže jimi doteď neotřele pohrdal, málokdy vídanou situaci dva na jednoho vyřešili Ramsey s Eduardem brilantně. Velšský záložník těsně před šestnáctkou předal míč svému kolegovi, jenž neváhal a bezkonkurenčním obloučkem ještě za pomoci teče Craddocka zesměšnil vyběhnuvšího Hennesseyho - 0:2. Zatímco první dvě branky byly připsány domácím hráčům jako vlastní, ta třetí už takovou naději ani neměla. Fabregas se totiž v poslední minutě první půle trefil po Persieho excelentním sklepnutí Sagnovy přihrávky.

Do druhého dějství už nastoupili daleko klidnější Vlci a Kanonýři hned moc nevěděli, čím je zaskočit. Až Aršavinova zářná 66. minuta, do níž vtěsnal jednu povedenou vyraženou a jednu gólovou střelu, tedy přinesla čtvrtý míč v síti Hennesseyho. Ten nejprve vyrazil Rusův pokus po individuální akci, avšak posléze centr z rohu jen vyboxoval k Aršavinovi, jehož pohotový volej s obavami doskákal za brankovou čáru.

Arsenal byl nebezpečnější i ve zbývajících minutách, Vlky přece jen ty čtyři inkasované góly musely nějak tížit. Jenže Eduarda tváří v tvář vychytal Hennessey a Fabregas pro změnu zahodil skvělou příležitost ke skórování po Persieho výzvě. Létající Holanďan pak byl na hřišti ze všech nejvíce vidět až do závěrečného hvizdu rozhodčího. Sám nedokázal zužitkovat strašidelnou malou domů, aby záhy nahrával Rosickému na střelu nad břevno. V poslední minutě na sebe ještě strhl pozornost domácí Craddock, který přesnou hlavičkou po rohovém kopu obstaral alespoň čestný zásah Wolves. Tento velezkušený stoper, jenž v předchozích sezonách v Premier League dosáhl na pouhé dva góly, tak ve dvou kolech skóroval již potřetí.

Góly: 62. Seyi Olofinjana, 90. Jan Vennegoor of Hesselink - 29. Matthew Etherington

Brown je zřejmě nejméně na čtrnáct dní osvobozen od tlaku veřejnosti. Jeho Tygři totiž Potters kousali do poslední chvilky, což se jim ve finále náramně vyplatilo. Vennegoor of Hesselink promptně dorazil do sítě Bullardův pokus a senzační obrat byl na světě.

V posledních dnech deštěm často krápěné hřiště na KC Stadium zprvu působilo fotbalistům nemalé obtíže. Ani nepříznivé podmínky však oběma mužstvům nebránily ve střízlivém startu do utkání. Živým dojmem působil hlavně Jimmy Bullard, debutující v základní sestavě Hullu, jehož rána zpoza pokutového území proletěla jen těsně kolem pravé tyče Sorensenovy klece.

Z podobné pozice na druhé straně pálil i Fuller, který si na soupeřově brankáři dokonce vynutil první zákrok. Zápas v první půli neměl svého neomezeného vládce, přesto hlavně na Tigers byla znát touha bojovat za svého manažera. Hull však často zrazovala finální fáze nadějných akcí. Mrzet je mohl především únik Garcii, který ještě směřoval míč před prázdnou branku k Huntovi, ovšem Shawcross včasným skluzem jeho záměr zmařil.

Jakkoliv se Hull snažil o docílení vedoucí branky, stačilo, aby ho jednou zradila defenzíva, a veškerá dosavadní snaha šla do kytek. Shawcrossův dlouhý balon překvapivě dopadl až k Etheringtonovi, který zleva rázem unikal nikým neotravován vstříc Dukeovi. Poté sebevědomě nevyužil možnosti přihrávat do výhodnější pozice Fullerovi a nekompromisně propálil protivníkova golmana. Tygři pak byli do přestávky poměrně nesví. To perfektně dokumentovalo Olofinjanovo řešení tutové šance, v níž si nevěřil na střelu a místo ní volil přihrávku do země nikoho.

Ani počátek druhé půle se Tygrům zrovna nepovedl. Brzy při nich stáli všichni svatí, když si Etherington na hraně šestnáctky šikovně narazil s Fullerem, aby posléze vyslal na malé vápno nepříjemný centr, který Gardner s Dukem odrazili vedle, ani nevěděli jak. Přesto se co nevidět pro Hull vše v dobré obrátilo. Po hodině hry odčinil své předešlé zaváhání Olofinjana, když si ve vzdálenosti 20 metrů od soupeřovy svatyně udělal dostatek prostoru na překrásnou střelu placírkou přesně pod břevno, aby tak zařídil pro svůj tým vyrovnání.

Své spoluhráče tímto evidentně povzbudil. Když pak po dalších deseti minutách za sebou nechal balon Sorensen a na Fagana zírala zcela odkrytá kasa, fanoušci Hullu už se viděli v sedmém nebi. Ovšem předčasně - útočník ve žlutém se střelu připravoval tak dlouho, až nakonec vypálil tuze nepřesně. Takové spáleniště se Tigers nemuselo vůbec vyplatit, když Whelan při exekuci standardky všechny překvapil centrem namísto střely a Shawcross následně hlavičkoval do břevna.

Klíčovým okamžikem dnešního duelu se však zdá být zbytečné vyloučení kapitána hostí Abdoulayeho Fayého, který do souboje s Barmbym doklouzal až příliš pozdě a inkasoval druhou žlutou kartu. Hull pak přesilovky využil k zajímavému tlaku, z něhož také vzešel vedoucí gól. Bullard již v nastavení pokoušel štěstí dalekonosnou pumelicí, ta ještě lízla jednoho z pruhovaných borců, Sorensenem byla jen vyražena a střídající žolík Vennegoor of Hesselink reagoval nejpohotověji, jak mohl - 2:1.

Góly: 65. Tony Hibbert (vl.) - 27. Louis Saha, 64. Dan Gosling

West Ham je v tom znovu! Na poslední vítězství nenavázal, ztrátu tentokráte nezačal dotahovat později, než by bylo bývalo zdrávo, nýbrž až příliš pozdě. Ani pod koncovým nátlakem domácích Everton nepolevil a uhájil těsně vítězství 2:1.

V prvním poločase se obě strany prezentovaly zejména křídelní hrou, což je především devíza celku z Liverpoolu. Maximem West Hamu tak nadlouho byla úvodní šance utkání, kdy se Franco dostal před Yoba, opřel se do centru Fauberta a zblízka jen těsně minul. Toffees sice nebyli o nic nebezpečnější, také oni spíš centrovali a centrovali, aniž by nějak ohrozili Greena, přesto se však ještě před dovršením půl hodiny hry ujali vedení. Po přihrávce Cahilla se do balonu zpoza šestnáctky opřel Saha a nechytatelnou bombou trefil přesně prostor u pravé tyče. Tentýž hráč pak ještě hlavičkoval těsně mimo.

V druhé půli se pokračovalo v zaběhnutých kolejích, přesněji řečeno v nemastné neslané hře mezi oběma pokutovými územími. West Ham nejevil nějakou enormní snahu o vyrovnání, snad jen Stanislasova odvážná střela z bezmála dvaceti metrů, která div nelízala pravou tyč Howardovy klece, stojí za zmínku. Tedy aspoň do té doby, než Everton zdvojnásobil své vedení. Gosling dostal na pravé straně možnost hned nadvakrát ozkoušet pozornost Greena, jenž nejprve zasáhl, avšak podruhé už proti němu byl i on krátký.

Až druhá inkasovaná branka zafungovala - Kladiváři se konečně probrali. Hned z prvního protiútoku navíc vzešla stoprocentní šance, navíc s gólovým nádechem. Pěkný míč Diamantiho si zpracoval Stanislas, jemným obloučkem přehodil Howarda a proces neomylného putování balonu za brankovou čáru již Hibbert stihl tak akorát urychlit - 1:2. Svého soupeře pak Hammers co nevidět donutili ke zformování nefalšovaného házenkářského bloku a jakmile evertonští vyrazili na zteč, oni okamžitě vyráželi k brejkům. Z těch také hrozili především. Hines jeden takový trestuhodně zbabral, když po bleskurychlé narážečce dvou spoluhráčů a finálním pasu Cahilla zakončoval nepřesně. Právě proti němu a rovněž proti přímému kopu Diamantiho pak již musel zasahovat i Robert Green. V nastavení pak ještě Parkerův přízemní centr způsobil podivný zmatek ve vápně Evertonu, to však bylo ze strany West Hamu úplně všechno.

Góly: 13. Emmerson Boyce - 39. Clint Dempsey (pen.)

Wigan s Fulhamem se neodloučily ani po vzájemném souboji, nadále zůstávají v těsné blízkosti. Pouhých šestnáct tisíc diváků přihlíželo zápasu s dostatkem šancí a pohledných kombinací, po němž nakonec vítěze neznáme.

Zvláštní, nikým a ničím neopodstatněná změna rozhodčích se udála těsně před výkopem, když Marka Clattenburga v pozici hlavního sudího vystřídal Phil Dowd. To však hráče nemohlo nijak rozhodit, zejména Wigan si zpíval tu svou písničku - snažil se hrát trpělivě, kontrolovat hru a vytvořit si počáteční tlak. Ten byl každopádně nicotný, takže první opravdovou gólovku si pro prořídlé ochozy přichystali hosté. Zamorův lahůdkový balon však osamocený útočník Fulhamu Erik Nevland odhlavičkoval pouze do tyče. A vousaté "nedáš-dostaneš" pronesl fotbalový bůh také dnes nad DW Stadium. S pokusem Diamého si ještě Schwarzer sice poradil, ovšem na Boyceův volej po sklepnutí Scharnera již nedosáhl. Tehdy běžela teprve 14. minuta a hned za dvě minuty se musel australský brankář vytáhnout zase - tentokráte proti kroucené střele N’Zogbii.

Fulham měl velké problémy s ovládnutím zápasu, neboť střed pole měl pod palcem domácí Diamé. Nebezpečnější tak byli celkem přirozeně Latics, když krátce za sebou dvakrát ordinoval Rodallega a jednou hlavičkoval nad Scharner. Přestože docela tápali, Cottagers se však přeci jen dočkali vyrovnání, a to ještě před přestávkou. Nepříliš obratný Bramble totiž ve vlastní šestnáctce podrazil Dempseyho a dovolil mu následně z penalty vsítit třetí gól ve třech po sobě jdoucích zápasech.

Hosté se dokonce mohli ujmout vedení krátce po začátku druhého dějství, jenže bravurní Kirkland si poradil jak s Dempseyho přímým kopem, tak s Greeningovou okamžitou dorážkou. Otěže zápasu ale ve svých rukou i nadále svíral Athletic. Solidní zákroky musel Schwarzer vytáhnout proti pokusům Scharnera a Thomase, N’Zogbiovi zase nedovolil dotáhnout do konce fenomenální třicetimetrový slalom skrze zkoprnělou obranu Fulhamu. Cottagers se o slovo opět přihlásili až těsně před koncem, kdy štěstí pokoušeli Dempsey s Duffem. Poslední hláska pak připadla domácímu N’Zogbiovi a jeho exekuci standardní situace.

Góly: 76. John Terry

Souboj první Chelsea s druhým Manchesterem dlouhou dobu nenabízel žádnou mimořádnou podívanou a gólové šance. Po brance Johna Terryho ze 76. minuty se vše změnilo, United i přes velký tlak ale vyrovnat už nestihli a potřetí v sezóně prohráli.

Počáteční minutky nenabídly žádné zajímavé momenty, a tak diváky, především ty televizní, pobavil fanoušek, který za žádnou cenu nechtěl vrátit míč obránci Johnu O'Sheovi k hození autu. Po důsledné domluvě pořadatelů však nakonec změnil názor...

Ale zpátky k fotbalu. Gólmana van der Sara zaměstnal jako první obránce Branislav Ivanovič. S jeho pozemní ranou z velkého úhlu si ovšem zkušený gólman bez potíží poradil. V 11. minutě se pro změnu snažil nadělat nepříjemnosti domácí defenzívě Wayne Rooney. Ten se sice dokázal obtočit okolo Carvalha, jenže z těžké pozice nakonec trefil jen boční síť. O tři minuty později se pro změnu dožadoval po souboji s Terrym penalty drobný Valencia, podle očekávání ale nebyl vyslyšen.

Směrem dopředu to od Chelsea nebylo ze začátku zrovna nejlepší. Nebezpečné duo Anelka - Drogba se do hry příliš často nedostávalo, za což mohlo hlavně dosti nepřesností ve hře Blues. Až v 28. minutě se zbavil Anelka Evry a dalekonosnou pozemní ranou protáhl van der Sara. O něco podobného se pokoušel na druhé straně i Carrick, ale dopadlo to podobně jako v předchozím případě.

Ani zbývající čas do přestávky o nic víc zajímavější fotbal nenabídl. Do zakončení, kterému by mohli fanoušci zatleskat, se oba celek příliš často nedostával. A tak není divu, že se šlo do kabin za bezbrankového stavu.

Po změně stran začal aktivněji hostující Manchester. Nejprve pálil nepřesně z hranice pokutového území Fletcher, následně se naopak snažil centrem najít Giggs nevysokého Andersona, který se ale k hlavičce nedostal. V 51. minutě pálil technicky po dlouhém výkopu Petra Čecha připravený Didier Drogba, jenže jeho střela z dobrých 25 metrů si s přesností nepotýkala.

Bohužel ani ve druhém poločase se předváděná hra příliš nezměnila. K vidění byla jen řada pološancí, jakou měl například Fletcher, proti němuž ovšem včas zasáhl Carvalho a zmezil možnému nebezpečí, nebo Frank Lampard, s jehož volejí si zase poradil van der Sar. Až v 67. minutě mohl se stavem 0:0 něco udělat Wayne Rooney. Ten si narazil s Valenciou, avšak nemířil přesně. Už o minutu později musel předvést parádní zákrok Petr Čech, a to když vyzkoušel jeho pozornost opět aktivní Rooney.

Chelsea dnes chtěla za každou cenu vyhrát a v 76. minutě k tomu udělala rozhodující krok. Fletcher se dopustil faulu na Colea u levé postranní čáry, rozhodčí Atkinson odpískal přímý kop a z něho domácí hráči udeřili. Frank Lampard centroval do pokutového území, na zadní tyči našel kapitána Johna Terryho, který hlavou vsítil svůj první gól letošní sezóny.

Nejblíže vyrovnání byl Manchester v 83. minutě. Po rohovém kopu Giggse míč doputoval k volnému Valenciovi, který však ve výhodné pozici až trestuhodně netrefil bránu. I když kouč Ferguson na poslední okamžiky posílil ofenzívu, k ničemu kloudnému to nevedlo. Manchester si odvezl ze Stamford Bridge porážku 0:1.

Góly: 13. David N'Gog, 71. Steven Gerrard (pen.) - 26. Christian Benítez, 45. Cameron Jerome

Jen N’Gogův herecký výkon hodný Oscara odvrátil další plnohodnotnou liverpoolskou pohromu. Takhle Reds doma s Birminghamem uhráli alespoň remízu 2:2, která však z jejich pohledu nic neřeší. Zůstávají sedmí a Benitezova pozice je i nadále nejistá.

Také v Liverpoolu se minutou ticha s odstupem času zavzpomínalo na oběti první světové války. A ve stínání hlav se pokračovalo i dnes večer na Anfieldu. Už ve třinácté minutě si Reds zahráli kulečník s Joem Hartem, o kterého si dvakrát narazili, aby pak N’Gog triumfálně trefil dírku.

Birminghamský brankář se skutečně musel vytasit hned se dvěma excelentními zákroky, když zblízka likvidoval pokusy N’Goga a Kuyta, přesto byl hned záhy popraven. Riera totiž ještě poslepu odcentroval přesně na francouzského zástupce Fernanda Torrese a ten z voleje rozjásal The Kop i všechny přilehlé tribuny. O pár chvil později na liverpoolském bojišti padl další statečný z řad hostí - už po čtvrthodině hry v bolestech opouštěl hřiště Fin Tainio.

Také Brums se však brzy ukázali jako zdatní kati. Hned čtyři z nich se ve 26. minutě podíleli na jejich prvním gólu zápasu. McFadden centroval, Roger Johnson s Ridgewellem posloužili coby hlavičkující "přiťukávači" a Benitez celé dílo snadným doklepnutím dokončil. Co na tom, že na balon možná číhal v mírném ofsajdovém postavení, svému jmenovci na lavičce Liverpoolu starosti přidělal tak jako tak.

Birminghamští však vyrovnávací brankou rozhodně neměli vyhráno, to bylo i předem docela jasné. A především ve 32. minutě se pořádně zapotili. V hustém závaru před Hartovou svatyní se však nejprve ukopl N’Gog, pak jasná střela vůbec nesedla Lucasovi a celé bombardování vápna hostí završil Škrťel pumelicí pánu bohu do oken.

Konec prvního poločasu provázel nejen další blok tuhého obléhání Hartova teritoria, ale i nešťastný souboj Riery s jedním z protivníků, ze kterého španělský navrátilec vyvázl zřejmě s obnoveným zraněním podkolenní šlachy. Na hřiště se tak znovu podívala liverpoolská modla Steven Gerrard. V neposlední řadě se ovšem hladové publikum dočkalo rovněž další trefy, překvapivě však do sítě Reds. Ve druhé minutě nastavení Jerome ustál opakovaný atak Mascherana a z dobrých 35 metrů se nadechl k dalekonosné ráně, která k údivu všech zaplula přesně pod břevno Reinovy klece.

Červenými oblíbené závary v pokutovém území soupeře se v druhé půli moc často nekonaly. Byly to spíše dalekonosné pokusy, co Harta udržovalo v pohotovosti, třebaže míč na kopačkách měli vlastně jen oni. Tak akorát Lucas však byl schopný trefit prostor mezi třemi tyčemi. Až když si po hodině hry Johnson na pravé straně opět pohrál s Ridgewellem a nacentroval před bránu, Gerrardova hlavička z výtečné pozice jen lízala levou tyč Hartovy svatyně.

To byla konečně první velká šance Reds v druhém dějství. Pak už to víceméně šlapalo tak, jak mělo. Šikovný průnik N’Goga a jeho následný sudím neprohlédnutý pokus o překonání rekordu ve skoku dalekém vyústily v pokutový kop a pořádné rozčilení "faulujícího" Carsleyho. Ten musel být ještě více rozlícen, když vzápětí Gerrard poslal Harta přesně na opačnou stranu.

Závěrečný tlak Liverpoolu se sice dostavil a byl i soustavný, ovšem pořádné nebezpečí dlouho nenesl. Až sedm minut před koncem si N’Gog přiběhl pro prudký centr Gerrarda a na bližší tyči zakončoval jen těsně vedle. Nesmíme zapomenout také na další oběť dnešního válčení, drže se za stehenní sval totiž scénu ke konci duelu opouštěl i Yossi Benayoun. Kdoví, možná právě on měl být tím, kdo rozhodne o vítězství Liverpoolu. Bez něj to každopádně Reds nezvládli.