Premier League - preview 17. kola

V říjnu bylo pro pondělí netradičně vyhrazeno nejočekávanější utkání kola, když se v rámci dohrávky utkali dva odvěcí rivalové z anglického severozápadu, Liverpool a Manchester United. Nyní se v nezvyklé tradici bude pokračovat opět za účasti liverpoolských Reds, tentokrát v konfrontaci s městskými rivaly z Goodison Parku...

Právě na stánku Evertonu se také dnešní ostře sledovaná bitva odehraje a modří tam budou svým sousedům mít co vracet. Nejen, že totiž při premiéře Jürgena Kloppa v Merseyside derby na Anfieldu prohráli vysoko 0:4, oni zároveň na skalp svých konkurentů čekají už 12 zápasů v řadě.

Pro Everton toto derby svým způsobem přichází v nejméně vhodný okamžik, neboť kvůli trestu do utkání nezasáhne kapitán Phil Jagielka, z jiného úhlu pohledu je však načasování mnohem příhodnější. Uprostřed minulého týdne totiž Toffees poměrně překvapivě skalpovali Arsenal a konečně tak po pěti kolech opět naplno zabodovali.

Právě domácí tvrz Goodison Park je prozatím jedinou, byť menší jistotou pro Everton. Jeho sezona se sice ubírá zvláštním směrem, ovšem doma dosud Toffees ani jednou nepadli a nic na tom měnit nehodlají ani teď. Ba co víc, poprvé od října 2010 (a prvního zápasu, který naživo sledoval nový vlastník LFC John W. Henry) hodlají své rivaly plně zaskočit.

Po Davidovi Moyesovi přišel Roberto Martínez a na Liverpool ani jednou nevyzrál, teď svou první šanci dostane Ronald Koeman. Velká pozornost ale bude zaměřena také na Jürgena Kloppa, který minule vrátil do branky Simona Mignoleta a hodlá s ním vyrazit také do boje s Evertonem.

I přes Kariusovy minely nicméně Liverpool od druhého kola prohrál jen začátkem prosince na Bournemouthu a udržel čtyři čistá konta ve svých nedávných šesti vystoupeních, takže se o defenzívu jistě bude chtít opírat také na Goodison Parku.

Klíčový v tomhle směru bude stav Joëla Matipa, kterého trápí bolavý kotník. Daniel Sturridge by snad dle Kloppových slov mohl alespoň střídat, zatímco Coutinho může na své další derby zapomenout. Premiéra v takto významném duelu se potom odkládá pro Yannicka Bolasieho z Evertonu.

Pondělní dohrávka je jedním z mála zápasů, kdy se značná pozornost věnuje také postavě rozhodčího. Tím teď bude zkušený Mike Dean, který se narodil na poloostrově Wirralu, v regionu Merseyside asi jen 15 kilometrů od Liverpoolu, a proto po více než dekádu nerozhodoval žádné utkání zahrnující účast Liverpoolu či Evertonu, ačkoliv prý žádný z merseysideských klubů nepodporuje.

Jak se mu významný debut povede, to můžete sami sledovat od 21:00 našeho času.

Dlouhých 50 let čekali na jižním pobřeží na tohle derby. Mezi roky 1960 a 2010 se Bournemouth se Southamptonem nesetkal v ligovém utkání ani jedinkrát, až teprve nečekaný pád Saints do League One svedl soupeře dohromady. A teď už se potřetí během čtrnácti měsíců setkávají v elitní Premier League. Oba kluby jsou v horní polovině tabulky a oba dva můžou po dnešním utkání poškočit až na sedmé místo.

To by byla senzace obzvlášť pro Bournemouth, který je v širší veřejnosti stále považován spíš za jednoho z outiderů - a před sezonou platil pro mnohé snad i coby kandidát na sestup. Jenže i díky příchodům Jacka Wilshera nebo Nathana Akého na hostování se z Cherries stal tým hodný uznání, a to především velmi pohledným stylem hry.

Svěřencům Eddieho Howea se navíc daří držet toho, co je pro menší týmy v Premier League nejdůležitější. Totiž vyhrávat domácí zápasy. Povedlo se jim to pětkrát z osmi pokusů - v této statistice jsou letos lepší jen Tottenham a suverénní Chelsea. Naposled si poradili s šampiony z Leicesteru (1:0).

Southampton je na tom v tabulce sice ještě o jednu příčku lépe, ale taková spokojenost tam panovat nemůže. Tým Clauda Puela se trápí v ofenzivě, což po zranění Charlieho Austina ještě graduje. V posledních sedmi utkáních vstřelili Saints dohromady ubohé tři branky a jen díky skvělé práci defenzivy (čtyři čistá konta z pěti duelů) neklesají tabulkou.

Nad útočnou silou však vyvstal velký vykřičník především poté, co se Southamptonu nepovedlo dát gól ani 70 minut oslabenému Stoke City. Takový Shane Long, na kterém měla ofenziva stát, nedal ani jednu jedinou branku v 19 soutěžních (!) zápasech. To, že téměř do poloviny z nich nastoupil až coby náhradník, jej omlouvá jen částečně.

Může se tak stát, že na hrotu nastoupí v pozici falešné devítky Nathan Redmond. Kromě Austina postrádá Puel defenzivní stálici Oriola Romeu nebo levého beka Matta Targetta. Bournemouth tradičně nemůže využít zraněného Juniora Stanislase ani Andrewa Surmana, zatímco velký otazník visí i nad dvojicí Ryan Fraser, Callum Wilson.

Nedělní podvečer patří očekávanému střetnutí mezi Manchesterem City a londýnským Arsenalem, které může leccos napovědět, který z předních anglických klubů dokáže spíše prohánět dosavadního lídra z Chelsea. Mírným favoritem jsou domácí Citizens, kteří se však musí vypořádat hned s několika citelnými absencemi...

Manažer Pep Guardiola totiž stále nemůže počítat se suspendovanou dvojicí Fernandinho - Aguero a do toho se navíc v minulém kole s Watfordem vážně zranil Ilkay Gundogan, který se tak s poraněnými kolenními vazy přidal na marodku ke kapitánovi Vincentu Kompanymu či Fabianu Delphovi. Očekávaný bude také souboj chilských spoluhráčů z národního týmu mezi brankářem Claudiem Bravem a Alexisem Sánchezem, jenž v letošní sezoně nastupuje v Arsenalu na hrotu útoku a tato nová pozice mu mimořádně sedí.

Nejlepší střelec Kanonýrů s dvanácti ligovými zásahy na kontě se nedávno nechal slyšet, že je v Arsenalu spokojený, ovšem ani to londýnskému klubu samo o sobě nezaručuje, že s Alexisem snadno prodlouží stávající smlouvu, která vyprší již na konci příští sezony, stejně jako v případě Mesuta Özila. "Na mně tady ani tak nezáleží. Je na klubu, aby ukázal, že mi věří. Jsem zde velmi šťastný, se všemi tady skvěle vycházím a soustředím se spíše na vyhrávání zápasů než cokoli jiného," popisuje Alexis.

"Záleží na Arsenalu," dodal sedmadvacetiletý Chilan na téma vlastních ambicí. "Užívám si zde vztah s našimi fanoušky a chci pro ně dosáhnout na co největší úspěchy. Chci vyhrát Premier league i Ligu mistrů."

Marodka Arsenalu zůstává od posledních zápasů neměnná - mimo hru stále zůstávají němečtí stopeři Mertesacker s Mustafim, záložníci Ramsey s Cazorlou i anglický forvard Danny Welbeck, který by se však měl po vážném zranění kolene vrátit do plnohodnotné tréninkové zátěže již v příštím týdnu.

Na předzápasové tiskové konferenci měl Guardiola pro svého protějška Arsena Wengera jen slova chvály. "Působí zde už ohromně dlouhou dobu. Když něco takového nastane v klubu jako Arsenal, víte, že ten dotyčný musí odvádět dobrou práci. Už mnohokrát jsem řekl, že obdivuji způsob hry, jakým se vždy snaží hrát a obzvláště kvalitu hráčů, které si vyhlédnou a kupují," nechal se slyšet španělský kouč Manchesteru City.

Pakliže chtěl Tottenham v týdnu po prohře s Manchesterem United vyslat zřetelný signál, že to s atakem nejvyšších příček nadále myslí vážně, povedlo se mu to na výbornou - Hull s ním padl jasně 0:3. Na dva venkovní nezdary tehdy Spurs reagovali domácí dominancí, v níž teď musí pokračovat proti Burnley...

Tottenham doma a venku je poslední dobou alespoň po výsledkové stránce tak trochu jako den a noc. Zatímco v cizím prostředí se mu už dlouho nevyhrál a ani tam není schopen vstřelit více než jednu branku, doma se mu něco takového povedlo při všech čtyřech výhrách od začátku října.

I proto teď Burnley na severu Londýna bude plnit roli outsidera. Naposledy koneckonců na White Hart Lane triumfovalo v říjnu 1974 a prozatím si v této nováčkovské sezoně na cestách absolutně neví rady. Jeden vstřelený gól, jedna remíza, šest proher a 16 inkasovaných branek. To je zcela žalostná vizitka.

Tottenham vlastně Burnley na podzim 2009 uštědřil také nejvyšší venkovní porážku v klubových dějinách Premier League (0:5) a opakování takového přídělu teď nelze kategoricky vyloučit. Christian Eriksen je v úžasné formě (pět gólů ve čtyřech utkáních) a Harry Kane taky zrovna nespí.

Napříč celým svým snažením v Premier League Burnley dosud v Londýně z 13 pokusů ani jednou netriumfovalo a zlomit toto prokletí se teď Clarets budou pokoušet i bez nadále zraněného Gudmundssona, který má jen minimální šanci na start. Naopak Defour by se mohl vrátit do sestavy.

Mauricio Pochettino na druhé straně doufá v návrat Mousy Dembélého, který posledně scházel kvůli bolavému chodidlu. Na poslední chvíli se bude vážit také stav Vincenta Janssena, zatímco Erik Lamela si prozatím bude muset na takovou naději počkat.

O jedenáctou výhru v řadě bude v sobotu po obědě usilovat londýnská Chelsea. K tomu, aby vyrovnala klubový rekord v počtu po sobě jdoucích vítězství, však musí porazit trápící se Crystal Palace.

Jaký rozdíl udělá jeden kalendářní rok. Loni se touto dobou Chelsea krčila na bídném 16. místě a právě 17. prosince skončil na lavičce Blues Jose Mourinho. Momentálně je však pod taktovkou Antonia Conteho situace úplně odlišná. Chelsea se na čele tabulky může pochlubit šestibodovým náskokem na druhý Liverpool a společně s Tottenhamem také nejlepšími defenzivními statistikami v soutěži. Od přechodu na rozestavení 3-4-3 inkasoval Courtois jen dvě ligové branky, což je vskutku výborná bilance.

To Alan Pardew, potažmo celý Crystal Palace má na závěr roku 2015 jistě daleko lepší vzpomínky. Eagles se tenkrát nacházeli v první polovině tabulky - konkrétně přesně na 6. příčce - a pozvolna se začalo mluvit o případných pohárových ambicích. V roce 2016 ovšem přišlo kruté vystřízlivění - z 35 ligových zápasů totiž vytěžili pouhých 26 bodů, což by v rámci jedné sezóny takřka určitě znamenalo sestup. Obzvláště děsivá je pak především obranná činnost - Palace totiž v posledních 21 zápasech udrželi jen jediné čisté konto.

Pro domácí není příliš dobrou zprávou, že se jim v londýnských derby tradičně nedaří. Z posledních 8 takových střetnutí totiž ani jednou neodešli vítězně. Chelsea navíc v Selhurst Parku zvítězila čtyřikrát z posledních pěti možností - na půdě sobotního soupeře se jí tak mimořádně daří.

Crystal Palace může znovu počítat se službami Jasona Puncheona, který si proti Manchesteru United odpykal karetní trest. Naopak k dispozici nebude Flamini, Tomkins, Wickham, Sako, Rémy, Souaré a Steve Mandanda. Hostům se po drobném zranění vrací Eden Hazard, ačkoliv není jisté, že do utkání zasáhne hned od první minuty. Mimo hru ještě zůstává John Terry, jinak má ale Antonio Conte připravený kompletní kádr.

Po šlágru s Manchesterem City se leckdo radoval, že je zpátky ten pravý mistrovský Leicester. O tři dny později bylo zase vše zpět ve starých, respektive nových kolejích. Foxes prohráli s Bournemouthem, aniž by skórovali, a aktuálně nezvládli přesnou polovinu ze svých 16 zápasů, zatímco jsou čtrnáctí. Jaký Leicester asi čeká na Stoke?

Lišky vlastně tou poslední prohrou stanovily nechvalný rekord: dosud se nikdy nestalo, že by obhájci Premier League z prvních osmi výjezdů přivezli všehovšudy jeden bod. Už teď Leicester na cestách inkasoval více branek než v průběhu celého mistrovského tažení (19 proti 18).

Loni na podzim Foxes na Britannia Stadium díky tandemu Mahrez-Vardy stáhli dvoubrankové manko a došli si pro remízu, aby následně doma Hughesovu partu smetli poměrem 3:0. Také tentokrát by Leicester možná bod za remízu bral, manažer Stoke City má totiž s porážením úřadujících mistrů na domácí půdě nemalé zkušenosti; takhle si vyšlápl v únoru 2014 na Man Utd a o rok později i na Chelsea.

Podobně jako Leicester, také Potters nemohli být se svým startem do sezony vůbec spokojeni, poslední dobou se jim však podařilo na lecčems zapracovat, a třeba pět čistých kont z minulých devíti kol toho budiž důkazem. Z devíti nejčerstvějších zápasů Stoke vytěžil solidních 17 bodů a nyní si bezesporu bude věřit na ukončení frustrujícího čekání na domácí prvoligový skalp Foxes, trvající od roku 1980.

Sotva Leicester získal zpátky hříšníka Dannyho Drinkwatera, klíčový středopolař si pro změnu poranil koleno a dnešní duel se ho nejspíš nebude týkat. Z trestu se na druhou stranu vrací jeho jmenovec Simpson a poprvé po šesti týdnech by mohl chytat Kasper Schmeichel.

Mark Hughes v týdnu přivítal zpátky Ryana Shawcrosse, který dlouze marodil s lýtkem, teď však není jisté, zdali zkušený stoper zvládne hnedka polknout dvě 90minutovky v rozmezí čtyř dnů. Dlouhý ban načíná naposledy vyloučený Marko Arnautović, ovšem Muniesa s Pietersem by měli být fit.

Statistiky ukazují, že kdokoliv se na Štědrý den plácá na úplném dně tabulky Premier League, téměř jistě ve finále sestoupí. Sunderland nicméně před třemi roky toto nepsané pravidlo senzačně porušil a s pouhou čtyřbodovou ztrátou na sedmnácté Middlesbrough nebude házet flintu do žita ani tentokrát...

Black Cats mají obecně s katastrofickými podzimy bohaté zkušenosti - chvost tabulky, respektive poslední dvojici týmů, utvářeli na Štědrý den rovnou třikrát za poslední čtyři roky a vypracovali se tak ve známé specialisty na takzvané velké útěky. Jenže znáte to, jak dlouho se se džbánem chodí... a těžko říct, jestli to v sobě severovýchodní celek má znovu.

Letos na jaře Sunderland zachránila zvláštní kombinace lednových posil a gólů Jermaina Defoea, a také tentokrát bude nutno v zimě posílit. V 11. kole sice Mackems konečně poprvé vyhráli a následně se jim naplno podařilo zabodovat ještě dvakrát, ale zároveň při pěti z posledních šesti porážek ani jednou neskórovali, a kromě Defoea a Anichebeho se ze zálohy či útoku netrefil vůbec nikdo.

Ofenzíva je dlouhodobě slušným problémem také pro Watford, a otázkou je, nakolik můžeme vyčíst z víkendové trojky, kterou Hornets nelítostně uštědřili Evertonu. Hned v týdnu totiž Watford proti Manchesteru City zase jednou vyšel naprázdno, to však na druhou stranu poprvé v základní sestavě scházel Troy Deeney, jenž i navzdory střeleckému suchu zůstává klíčovým článkem herního projevu.

Utkání s Manchesterem City bude mít na to dnešní výraznou implikaci v tom směru, že se Hornets zranil šikovný špílmachr Roberto Pereyra, jehož do zápasu nepustí zraněné koleno. Cathcarta zase tahají třísla, zatímco Behrami s Kaboulem se vrací do akce.

Na druhé straně barikády na marodku znovu upadl Jan Kirchhoff a až na poslední chvíli se rozhodne o triu Anichebe-Manquillo-Pienaar. S téměř stoprocentní jistotou budeme výjimečně přihlížet duelu dvou systémů se třemi obránci.

Na východě Londýna se snad začíná blýskat na lepší časy. Start do ročníku měli Hammers doslova hrůzostrašný, ale po překvapivé remíze na Anfield Road doma dokázali porazit nováčka z Burnley a trochu tak utéct sestupovým příčkám. Další příležitost na vylepšení pozice představuje utkání s Hullem, který se krčí na předposlední příčce.

Přesně před čtrnácti dny to se Slavenem Biličem nevypadalo zrovna růžově - Kladiváři totiž na domácí půdě utržili hrozivý debakl od rivala z Arsenalu a pomalu se tak začalo šuškat o možném odvolání chorvatského kouče. Poslední dva duely však přinesly tolik kýžené zlepšení a v sobotu si West Ham může připsat druhou po sobě jdoucí výhru, což je počin, který se mu v letošním ročníku povedl doposud jen jednou, když v půlce října na výhru proti Crystal Palace navázal úspěchem v domácím zápase se Sunderlandem.

Hull se momentálně nachází v sestupovém pásmu a na nějaké zlepšení výkonnosti to úplně nevypadá. Minulý víkend na vlastním hřišti sahali v bláznivém duelu s Crystal Palace po kýžené výhře, v závěru jim však jejich radost zkazil vyrovnávací brankou Campbell. Hrůzostrašná je především bilance na cizích hřištích - posledních 6 takových střetnutí dopadlo pro svěřence Mikea Phelana vždy porážkou. V celé sezóně si pak z půdy soupeřů přivezli pouhé 4 bodíky.

West Ham mohou pozitivně naladit následující statistiky - proti Tygrům vyhráli šest po sobě jdoucích domácích zápasů, inkasovali při tom pouhé 2 branky a naposledy s ním na vlastním hřišti padli v roce 1990. Mezi další zajímavosti patří například to, že West Ham vsítil nejvyšší procento branek ze všech týmů v Premier League ze standardních situací - vstřelil tak hned 12 z 18 gólů, což vychází na pěkných 67 %.

Domácí i nadále trápí poměrně početná marodka, chybět totiž budou Sam Byram, Reece Oxford, Sakho, Gokhan Töre i Simone Zaza. Naopak v základní sestavě by se měl podruhé za sebou objevit Andy Carroll. Hostům se po disciplinárním trestu vrací Dieumerci Mbokani, ovšem Will Keane, Abel Hernandez či Moses Odubajo zůstávají mimo hru.

Utkání Middlesbrough a Swansea se sice nezařadí ke šlágrům sedmnáctého kola Premier league, ovšem pro oba celky půjde o životně důležité střetnutí. Hosté z Walesu na ligového nováčka ztrácejí ze sestupové osmnácté příčky tři body, které tak mohou v případě vítězství umazat a udělat další důležitý krok za záchranou. Prohra by naopak pro Swans zdvojnásobila příkop mezi sestupem a záchranou, čemuž chce manažer Bob Bradley za každou cenu předejít.

Oba kluby za sebou mají nepovedené představení z minulého ligového klání, neboť Swansea sestřelil v zápase s West Bromwichem Albion hattrickem Salomon Rondón a hráči Boro zase skončili na lopatě výtečného Liverpoolu. Manažer Aitor Karanka uznal, že jeho tým byl vůbec poprvé v sezoně soupeřem jednoznačně zastíněn, avšak klíčové je stále nepropadat panice a pohlídat si předně střetnutí s okolními rivaly v boji o záchranu.

"Až na patnáct minut proti Evertonu a první poločas s Tottenhamem jsme se doposud dokázali vyrovnat jakémukoli týmu, a tak to pro nás byl krutý zážitek," vrací se ještě Karanka ke zmíněné prohře s Liverpoolem 0:3. "Ale musíme už na tu druhou půli zapomenout a hledět dopředu."

"Nechci na nás vyvíjet přehnaný tlak, protože je prosinec a hrajeme dobře, konzistentně a vytváříme si dostatek šancí," hledá španělský manažer Boro pozitiva navzdory průběžné sedmnácté příčce. "Přál bych si, abychom hráli tak jako proti Hullu, obzvláště proto, že budeme na domácí půdě."

Do sestavy Boro se sice vrací po pětizápasové absenci George Friend, ovšem start Gastona Ramíreze je vinou poraněného chodidla stále v ohrožení a útočník Cristian Stuani pak do zápasu nezasáhne zcela určitě. Na opačné straně zase trpí na zranění palce Ki Sund-Yeung s Federicem Fernándezem, kteří tak nejspíš sobotní klání oba vynechají.

Kouč Swansea Bob Bradley má před sebou náročný úkol přimět své svěřence, aby konečně dokázali zabrat na hřištích soupeřů. Od úvodní výhry v Burnley totiž velšský klub dokázal mimo vlastní stadion ukořistit z dalších sedmi pokusů pouze jediný bod. "Zápasy s týmy, které jsou od nás blízko v tabulce, mají vždycky o něco větší důležitost," tvrdí Bradley. "Ale myslím, že se shodneme, že momentálně je pro nás klíčový úplně každý zápas."

Rudí ďáblové konečně najeli na vítěznou vlnu. Minimálně se tak situace po důležitých výhrách s Tottenhamem a Crystal Palace tváří. Manchester United tak může rozjet stíhací jízdu za první čtyřkou, k čemuž bude nucen v sobotu porazit jedno z největších překvapení letošního ročníku, West Bromwich Albion.

Kdo by to byl totiž čekal, že budou svěřenci Tonyho Pulise v polovině listopadu na solidní 7. příčce tabulky. K tomuto dosavadnímu úspěchu jim výrazně dopomohl Salomón Rondón, který se dostal do parádní formy a uprostřed týdne hattrickem zničil Swansea. Že United nečeká žádný lehký úkol naznačuje i fakt, že Baggies prohráli jen jedno ligové utkání z posledních šesti - a to na půdě vedoucí Chelsea. Jinak si na své konto připsali jednu remízu a hned čtyři vítězství.

Manchesteru United se v týdnu podařilo teprve podruhé v této sezóně zaznamenat dvě po sobě jdoucí ligová vítězství - bylo tomu tak poprvé od srpnové šňůry tří výher v řadě. Výhra na půdě Crystal Palace se však nerodila lehce, až v poslední desetiminutovce ji totiž musel zachraňovat Ibrahimovič. Vůbec koncovka Rudé ďábly letos až nečekaně trápí, ostatně posuďte sami - středeční duel s Eagles byl druhým z posledních deseti ligových, kdy United dokázali vstřelit minimálně dvě branky. Nedá se přitom říct, že by si v těch ostatních nevytvořili dostatečné množství příležitostí, ovšem koncovka se zatím zdá být výraznou Achillovou patou Mourinhova týmu.

Na poslední vzájemný duel těchto celků jistě nemá dobré vzpomínky Juan Mata - španělský reprezentant totiž již po půlhodině hry oslabil své spoluhráče a United pak kvůli brance Rondóna ze hřiště odešli poraženi. Z posledních 6 soubojů jich domácí hned tři vyhráli, což pro ně představuje masivní zlepšení, jelikož před touhle sérií neporazili Manchester United dlouhých 18 utkání. Na The Hawtorns se ale sobotním hostům obvykle daří, zvítězili zde hned v devíti z posledních dvanácti ligových návštěv.

Tony Pulis bude možná muset oželet v základní sestavě Jonnyho Evanse, jehož start je dle zpráv hodně nejistý. Naopak Craig Dawson již bude k dispozici poté, co si v týdnu odpykal karetní trest. Mourinho nemůže počítat se službami Henrika Mchitarjana, který duel vynechá kvůli zranění kotníku. Mimo je také Eric Bailly, zatímco Antonio Valencia a Chris Smalling se do utkání mohou zapojit.