Evropská liga - preview šestých zápasů základních skupin

První Valencia má sice postup jistý, ale stále ještě může promluvit celkem výrazně do dění skupiny A. Pokud totiž porazí Kubaň Krasnodar, tak ukončí jeho naděje na postup a ten naopak věnuje anglické Swansea. Jedinou nadějí Kubaně je výhra nad Valencií a zároveň ztráta Swans.

Když se ve druhém kole Evropské ligy oba celky potkaly poprvé (a bylo to vůbec první historické setkání Kubaně se španělským oponentem), domácí sice dlouho vzdorovali zkušenému týmu, ale nakonec jej Netopýři udolali. O branky se v závěru zápasu postarali Paco Alcácer a Sofiane Feghouli. Po rozpačitých výkonech Djukićova týmu se jednalo o slibné pokračování v evropských pohárech. To nadále funguje, neboť před posledním utkáním má jeho výběr jistotu postupu. Další otázka zní: kdo jej doprovodí do ošidných vod vyřazovací fáze?

Fanoušci Kubaně by teď jistě rádi hlasitě vykřikli: Krasnodar. Jenže aby na to měli právo, musí porazit Valencii. A ani tak nemají osud ve svých rukou. Úvodní zápas sice Netopýrům z Valencie absolutně nevyšel, když prohráli s nováčkem ze Swansea, ale od té doby se jejich forma rapidně zlepšila, což ve výsledku znamená další tři výhry. Na Mestallu se ale Kubani chtít nebude - trenér Viktor Gončarenko totiž v minulém roce ještě coby kouč BATE Borisova s Valencií prohrál oba duely (3:0 a 4:2 právě ve Španělsku).

Pokud chce Kubaň uspět, bude muset zlepšit především střelbu na bránu. Její hráči sice z kopaček vypustili mnoho projektilů, ale mimo tři tyče z nich mířilo 39, což je nejvíc v celé soutěži. Zajímavý osud také pojí dva hráče z tábora soupeřů. Domácí obránce Antonio Barragán patřil v sezoně 2005/2006 do kádru anglického Liverpoolu, kde byl jedním z jeho spoluhráčů Djibril Cissé. Zkušený francouzský útočník teď nastupuje právě za Kubaň a angažmá si pochvaluje. Patří mezi svěřence nového trenéra Gončarenka, který odpověděl na nouzové volání Kubaně a opustil po šesti letech BATE Borisov. S ním vyhrál pětkrát titul, takže do něj přirozeně vedení Krasnodaru vkládá velké naděje.

Valencii se příliš nepovedlo rozehřívací kolo proti Gimnásticu Tarragona, se kterým v poháru Copa del Rey pouze remizovala. To však trenéra Djukiće příliš z rovnováhy nevyvedlo. "Máme dalších devadesát minut na to, abychom rozhodli. Tým z nižší ligy se vždycky snaží vytáhnout proti slavnějšímu týmu, hraje s větší chutí i intenzitou. My ale máme velice náročný program, což také hraje velkou roli," obhajuje Miroslav Djukić své hráče. Pokud mají jeho svěřenci odpovědět fanouškům na ne úplně ideální vývoj zápasu s podceňovaným celkem, měli by si nyní poradit s Krasnodarem. Na jejich hře totiž závisí i úspěch či neúspěch anglické Swansea...

Swansea má několik důvodů k radosti. Například se jí do kádru vrací Michu, který doléčil zranění. A navíc potřebuje v následujícím utkání pouhý bod. St. Gallen ale rozhodně nedá svou kůži lacino.

Anglický celek sice zvítězil nad Valencií a hned na úvod se postaral o velké překvapení, ale výpadek v posledních dvou utkáních jej stál klidný průběh i nervy. Dvě remízy proti Kubani Krasnodar a následná prohra s Valencií na domácím hřišti zapříčinila, že nováček Evropské ligy musí o postup bojovat i v šestém kole. Zavítá na půdu AFG Areny, kde svá domácí utkání hraje švýcarský St. Gallen.

Zatímco domácí tým už nemá šanci na postup a bude hrát spíše o čest a přízeň diváků, Swansea jede do Švýcarska s jednoznačně ofenzivními sklony. Stačí jí sice remíza, ale to je výsledek, na který se nikdy nemá spoléhat. Švýcaři jsou outsiderem, ale s anglickým soupeřem mají relativně dobré zkušenosti. V roce 2000 hráli ještě v rámci Poháru UEFA s Chelsea a na jejím hřišti utrpěli porážku 1:0. Na domácí pažit však vyběhl zcela jiný tým, který si díky brankám Saschy Müllera Charlese Amoaha dokázal s favoritem poradit a senzačně zvítězil. Nyní by čistě z principu rád na tuto vzpomínku navázal.

Poslední vzájemný duel však týmu trenéra Jeffa Saibeneho mnoho radosti nepřinesl, neboť na Liberty Stadium ve Swansea se prosadil pouze domácí Wayne Routledge, který překonal brankáře Daniela Lopara a připsal domácímu týmu na konto cenné tři body. Nicméně, po prohře s Netopýry mají Swans stále mnoho práce, chtějí-li postoupit do jarních vyřazovacích bojů. Pokud by totiž prohráli a zároveň Kubaň vyhrála nad Valencií rozdílem tří a více gólů, Swansea by se mohla na jaře soustředit pouze a jen na Premier League. Ani v ní se však týmu manažera Laudrupa příliš nedaří - Swansea naposledy remizovala s Hull City a patří jí až desáté místo.

Laudrupovu týmu se nevyhýbají ani zranění. Do týmu se sice vrací klíčový forvard Michu, ale ani proti St. Gallenu nebude k dispozici zkušený brankář Michel Vorm. To znamená, že mezi tři tyče se opět postaví Gerhard Tremmel. Ten si je jistý, že může kvalitně zastoupit holandského brankáře, což potvrdil také v rozhovoru pro oficiální klubové stránky. "Kvalifikace do další fáze je zcela v našich rukou, což je velmi důležitý element. Samozřejmě vše záleží také na Kubani a její hře proti Valencii, ale my se plně koncentrujeme pouze na náš zápas. Chceme se dostat dál, takže potřebujeme dobrý výsledek v St. Gallenu. Nebude to nic snadného, což jsme viděli už v domácím utkání na Liberty Stadium. Ale celý tým touží po postupu a když si vytvoříme dostatek šancí, náš sen by se mohl splnit," dodává Tremmel. Domácí nemohou počítat pouze s dvojicí Daniel Sikorski - Dzengis Čavušević, kvůli kartám si nezahraje Mario Mutsch.

Fotbalisté bulharského Razgradu jsou možná největším překvapením základních skupin Evropské ligy a s předstihem si zajistili postup do jarní fáze z prvního místa. Nyní vyzvou na souboj Záhřeb, který naopak už nemá žádnou šanci postoupit a pokusí se v domácím prostředí alespoň částečně obměkčit domácí příznivce. První utkání tohoto pikantního souboje jasně vyznělo ve prospěch bulharského výběru, který v domácím prostředí zvítězil s přehledem 3:0.

Razgrad doposud získal slušných 13 bodů a tedy ani jednou neprohrál, jedinou remízu zaznamenal s ukrajinskou Odědou, jinak dvakrát snadno dokázal zdolat i holandského giganta z PSV. Na domácí scéně se mu daří vcelku slušně. Středeční ligové klání nakonec neodehrál kvůli špatným klimatickým podmínkám, i tak se udržel na čele tabulky se sedmačtyřiceti body o skóre před druhým Litexem a stále má vcelku slušnou šanci obhájit mistrovský titul. Nicméně na půdě Dinama nebude mít jednoduchou úlohu.

V posledním ligovém klání totiž doma podlehl Levski v poměru 0:1, naopak Dinamo začíná šlapat. V základní skupině Evropské ligy uhrálo pouze jediný bod doma po bezbrankové remíze 0:0 s PSV, nicméně v lize doma deklasovalo druhý Hajduk Split 5:0 a poté přehrálo Osijek po výsledku 4:1. V chorvatské lize mu proto patří první místo se ziskem čtyřiceti bodů po osmnácti odehraných zápasech o tři body právě před Hajdukem.

Prozatímní kouč domácího výběru věří, že se hráči budou chtít rozloučit s fanoušky i touto soutěží důstojně. "Několikrát nám chyběl k bodovému zisku malý kousek, ovšem celkově jsme předváděli velmi nevyrovnané výkony a postoupit jsme si určitě nezasloužili. Soupeři nyní budeme chtít oplatit úvodní porážku 0:3 a jsme přesvědčen, že to je v našich silách. Zápas od zápasu se zlepšujeme a máme šanci v základní skupině konečně zvítězit," uvedl optimisticky.

Domácí PSV Eindhoven svede s Černomorcem Oděsou přímý souboj o postup. Oba týmy mají po sedmi bodech, takže se dnes na Philips Stadium hraje úplně o vše. Podaří se Cocuho týmu najít ztracenou formu?

Holandský celek se stále ještě nevzpamatoval z drtivé porážky 6:2, kterou utržil v posledním ligovém kole proti Vitesse. Na domácím trávníku bude chtít tedy zapomenout na nepříznivou formu a vyprovodit Černomorec Oděsa z pohárové Evropy. V utkání proti Vitesse však PSV nepřišlo jen o body či vlastní čest - musí se navíc potýkat také se ztrátou zraněného kapitána Stijna Schaarse. Jeho absence byla znát již v prohraném utkání Eredivisie, ale ještě výrazněji se Schaarsova neúčast zřejmě projeví v zápase proti Oděse.

Alespoň si to myslí trenér Philip Cocu, který v rozhovoru pro oficiální klubové stránky před utkáním uvedl: "Budeme muset Schaarse nahradit co nejlépe, protože je klíčovým článkem celé naší záložní formace. Jeho ztráta je pro nás velmi tíživá, nevím, jak hluboce se to dotkne obrazu hry. Říkal jsem si, že se věci nevyvíjejí dobře a namísto zlepšení je to ještě horší. Jsme poloviční, když nemůže Schaars nastoupit," říká sklíčeně bývalý záložník.

PSV má sice stejný počet bodů jako Oděsa, ale zároveň je ve výhodě kvůli lepšímu vzájemnému skóre. Tudíž mu stačí bod k postupu. Zvládne jej získat i bez vlivného hráče? Jednou již ukrajinský celek porazilo, když se v prvním zápase prosadili Memphis Depay a Florian Jozefzoon. Černomorec ještě žádného holandského soupeře nepřekonal a chce-li postoupit, musí bezpodmínečně zvítězit. Zabránit mu v tom bude chtít také švédský útočník Ola Toivonen, který by mohl oslavit několik jubileí. Pokud jeho celek vyhraje, znamená to postup. Navíc se ale Toivonen může stát hráčem, který v Evropské lize nastoupil k největšímu počtu zápasů. Když se objeví na hřišti, bude se jednat již o jeho šestatřicátou účast.

Philip Cocu je v Holandsku hodně populární, protože má za sebou 101 zápasů v seniorské reprezentaci, mnoho lidí oceňuje také jeho bojovnost či barcelonskou historii. Trenér, který převzal PSV teprve v létě, se však od úvodních minut v nové úloze potýká s kritikou. K tomu rozhodně nepomohla ani zmíněná prohra s lídrem Eredivisie z Vitesse. Co víc, tradiční holandský klub je nyní až na desáté příčce, tedy dost daleko od předsezónních cílů. Toivonen by sice mohl v dresu PSV získat osobní rekord, ale jinak se v Eindhovenu trápí a reálně uvažuje o zimní změně působiště. Kontrakt mu totiž končí již v létě.

O služby zkušeného forvarda se zajímají mimo jiné Fulham, Norwich a Newcastle. PSV však svého hráče nechce pouštět zadarmo. Pomůže mu švédský reprezentant k cennému postupu? Dozor nad tím převezmou pánové Carlos Gómez, Javier Rodriguez a Pau Cebrian Devis.

Red Bull je vedle Tottenhamu jediným týmem, který má po pěti zápasech v základních skupinách EL na kontě plný počet bodů, a rád by to stvrdil i v dnešním finálním kole - na rozdíl od anglického celku se totiž ten rakouský přetahuje o první místo s Esbjergem. Ten pokud dnes v Salcburku vyhraje alespoň o dvě branky, přeskočí svého soka na čele skupiny C.

Oba týmy už mají postup dále pochopitelně dávno zajištěný, a mohou se tak soustředit na překonávání rekordů či boj o záchranu. Druhá poznámka se týká Esbjergu: zatímco v Evropě nenápadný dánský tým válí, překvapil už vyřazením Saint-Étienne v předkole a je jasné, že přežije pohárovou zimu, doma jako by mu nezbývaly síly a momentálně okupuje až předposlední místo ligové tabulky.

A napjatá nálada v hostujícím táboře bude v Rakousku podrobena pořádné zatěžkávací zkoušce, jelikož Red Bull může vedle impozantní formy a domácího prostředí těžit také z toho, že díky odložení bundesligového klání s Wienerem Neustadt měl spoustu času na přípravu. Úvodní duel zvládli svěřence Rogera Schmidta díky dvěma Alanovým brankám 2:1, a kouč nijak neskrývá, že dnešním cílem je nepříjemného konkurenta udolat i podruhé.

"Chceme si pojistit první místo a získat co nejlepší výchozí pozici do vyřazovacích bojů. Bylo by skvělé, kdybychom vyhráli i poslední zápas a prošli tak skupinou bez ztráty jediného bodu," plánuje Schmidt. Esbjerg má naopak šanci hodit alespoň na chvíli za hlavu domácí trápení: poslední prohra 0:1 s Randers byla už šestou z posledních osmi ligových zápasů.

Domácí se budou muset obejít bez pětice hráčů - Isaac Vorsah a Stefan Hierländer laborují s kolenem, mimo je také Rodnei a pravděpodobně i Jonathan Soriano (přitahovač). Christiana Schweglera na hřiště nepustí disciplinární trest.

S předstihem rozhodnutá skupina C má na programu poslední kolo a v něm se o čest utkají celky Standardu Lutych a IF Elfsborgu. Ani jeden z účastníků již nemá možnost promluvit do postavení ve skupině.

Minimálně ze strany belgického týmu se však jedná o zklamání. O jeho ambicích podpořených slavnou historií jsem se již zmiňoval, o to víc je s podivem, že se tradičnímu celku nedaří na své minulé výsledky dlouhodobě navázat. V domácí Jupiler League sice zatím sídlí na prvním místě, ale Evropská liga je pro něj tentokrát zakletá - s pouhým bodem na kontě po pěti odehraných utkáních již nemá oč bojovat.

V Boris Areně se oba celky utkaly na začátku měsíce října, ale na otázku který z týmu je lepší, se nám odpovědi nedostalo. Výsledkem totiž byla remíza 1:1. Za domácí tým načal gólový účet utkání mladý švédský záložník Victor Claesson, o vyrovnání se postaral Geoffrey Mujangi-Bia. Lutych přesto z historického hlediska patří k mírnému favoritovi, protože v pěti vzájemných zápasech proti týmu ze Švédska vyhrál třikrát. Na druhou stranu, Belgičané již devět poslední utkání v evropských pohárech nezvítězili, což jim na sebevědomí moc nepřidává.

Elfsborg má také co do činění s historií a také to není zrovna optimistické. V současné chvíli má na svém kontě jediný bod, což mu notně musí připomínat poslední účinkování v Poháru UEFA. V sezoně 2007/2008 se také jeho jméno objevilo ve skupině C a také se po skončení základní části Švédové museli smířit s pouhým jediným bodem. Zlepší si statistiky proti oslabenému belgickému celku?

Jak na to by Elfsborgu mohla radit například dvojice Anders Svensson - Mikkel Beckmann, která má v týmu konkurenta dva přátele. Se Svenssonem totiž v sezoně 2004/2005 působil v Southamptonu obránce Jelle Van Damme. Beckmannovým spoluhráčem z hostování v PAOK Soluň byl David Biton. Trenér švédského celku Klas Ingesson dobře ví, jaké je to bojovat s nepřízní osudu - i po mnohých zahraničních angažmá musel ukončit bohatou kariéru, neboť u něj lékaři objevili rakovinový nádor. Překoná nyní s Elfsborgem smutný bodový rekord?

Hodně ostrý střet čeká na Uwe Röslera - zbrusu nový kouč Wiganu Athletic povede svůj tým do postupové bitvy v Evropské lize na půdě slovinského Mariboru. Šanci projít dál mají ještě oba soupeři.

Ani jeden z nich však není favoritem, jelikož druhé místo momentálně okupuje se sedmi body belgický Zulte Waregem, který doma přivítá lídra a již jistého vítěze skupiny Rubin Kazaň. Wigan má pět bodů, Maribor ještě o jeden méně; znamená to tedy, že oba týmy by pro udržení postupové naděje musely vyhrát a ještě doufat v pomoc Kazaně. Wigan se přitom při své evropské pohárové premiéře dlouho držel statečně - právě proti Mariboru si doma na DW Stadium připsal historicky první výhru, jenže domácí prohra se Zulte z minulého kola vše změnila.

Byla to jedna ze tří porážek během jediného týdne, a takovýhle pokles formy už manažer Owen Coyle zkrátka neustál - po necelém půlroce byl od kormidla Latics odvolán, načež klubový ředitel Dave Whelan neváhal a dosadil na jeho místo Röslera, bývalého kanonýra Manchesteru City. Pětačtyřicetiletý Němec, jenž předtím pracoval v Brentfordu, má podle všeho jasno: už v pondělí na své první tiskové konferenci vytyčil za cíl okamžitý návrat do Premier League, avšak ne za cenu obětování dnešního zápasu.

"Bude to pro mě skvělá příležitost vidět hráče v konkurenčním prostředí, kde se mohou ukázat a ohromit mě. Naše motivace by měla být - a bude - velmi vysoká," nepochybuje Rösler. "Dlužíme to sami sobě, protože jsme profesionálové, i fanouškům, kteří vážili dlouhou cestu do Slovinska, aby nás podpořili. Pokud budeme mít i trochu štěstí, máme stále velkou šanci postoupit," připomenul. "Oba týmy stále mají o co hrát, takže nám nezbývá než postarat se o to, abychom zvládli svoji část úkolu, kterou je výhra."

Slovince bude dopředu hnát podpora z ochozů stadionu Ljudski vrt, na jehož adresu se německý kouč vyjádřil pochvalně: "Je to moderní stadion, hrává zde národní mužstvo. Na něj se vymlouvat nemůžeme. Jsme tu, abychom si odpracovali svoje, a uděláme pro to vše." Latics bude v zápase chybět suspendovaný James McClean a zranění Will Keane a Iván Ramis; útočník Grant Holt zůstal doma, aby byl připravel na nedělní derby s Boltonem.

Po Genku si může postup mezi 32 nejlepších zajistit v Evropské lize také druhý belgický celek. Pokud Zulte Waregem doma skolí Rubin, kterému již první příčku nikdo nesebere, nebude se muset ohlížet na utkání v Mariboru, jenž přivítá Wigan. Všechny tři kluby jinak stále živí naději na jarní část evropských pohárů.

Domácí po spojení s KSV Waregem v roce 2001 budují v zemi novou značku. Už loni bylo jejich druhé místo v lize překvapením, ale v základní skupině D byli proto favoritem. Když však Zulte v prvních třech kolech vytěžilo jen bod, v postup už věřil málokdo. Vítězství v Mariboru a Wiganu ovšem celou situaci změnily.

Nejvíce by svěřencům kouče Franckyho Duryho vyhovovala remíza ze druhého utkání. V tom případě by Kazaň ani nemuseli porazit a dokonce by si mohli dovolit i prohrát, jelikož na třetí Wigan disponují náskokem dvou bodů. Pochopitelně že na tenhle scénář se nechce nikdy nikdo spoléhat a ani Zulte není výjimkou.

Rubin, co se týče statistik, nehraje směrem dopředu vůbec špatně, soupeř naopak v obraně nijak nezáří. Hosté stihli nasázet už dvanáct branek, zatímco Belgičané už osmkrát inkasovali. Zulte navíc v Rusku prohrálo suverénním způsobem 0:4, byl to asi jeho nejhorší výkon sezóny a nevzpomíná na zápas v nejlepším.

Mužem, na kterého by si mělo dát hostující mužstvo největší pozor, je Belgičan Thorgan Hazard, bratr slavnějšího Edena, kopajícího za Chelsea. Belgický záložník je v klubu na hostování druhým rokem a letos z něho mají v Zulte radost. I díky jeho devíti brankám je v Jupiler League čtvrtý s malou ztrátou na vedoucí Standard Lutych.

Možná že klíčem k úspěchu bylo jeho přeřazení z křídla do pozice tvořiče hry těsně pod hrot. Z jeho práce mimochodem skvěle těží i útočník Habib Habibou. "Cítím se tam opravdu dobře. Hrál jsem tam od mládí a plně mi to vyhovuje," spokojeně mluvil Hazard. "Pro mě je to nejlepší pozice a moc dobře to vím."

Domácí by opravdu neradili končili v evropských pohárech. Vše mají rozehrané slušně. "V lize jsme porazili Lutych i Anderlecht. To dokazuje, že máme kvalitní tým," myslí si Hazard, ačkoli v září odešla opora Franck Berrier. "Chci hrát v další fázi Evropské ligy. Byla by to pro nás všechny velká odměna."

Bylo by velkým překvapením, kdyby Fiorentina nedokázala svoji skupinu vyhrát - se třinácti body z patnácti možných si užívá pozice v jejím čele, a pokud dnes neprohraje doma s Dněprem, nemůže o ni přijít. Také ukrajinský celek už má progres zajištěn.

Vincenzo Montella, bývalý skvělý útočník a současný kouč Violy, je Ital - a proto se i on, jako téměř celá země, vyjádřil k nečekanému krachu Juventusu (Stará dáma vypadla ze skupiny v Lize mistrů poté, co vyhrála jediné z šesti utkání a nechala se předběhnout Galatasarayem). Slavný tým má podle něj už nyní symbolicky zajištěno místo ve finále Evropské ligy.

Tam by se ráda dostala také Viola, ale nejprve se musí popasovat s poslední překážkou a dotáhnout slibně rozjetou skupinu E do vítězného konce. "Stačí nám remíza, ale my vážně nejsme schopni hrát na bod," objasňuje Montella. "Náš tým je sestaven tak, aby hrál dobrý fotbal, takže kdykoliv musíme bránit, moc nám to nejde. Budeme se snažit udržet Dněpr tak daleko od našeho vápna, jak to jen bude možné. Nejlepší obranou je útok," dodal domácí stratég.

Fialky se ke konci roku potýkají s lehce uvadající formou, proto určitě uvítají fakt, že jejich soupeř dostal v posledním venkovním utkání výprask 0:3 od týmu Zarja Luhansk; pak tu máme také výborné skupinové skóre 10:2 a poznámku, že ve všech třech dosavadních zápasech uhráli Italové alespoň bod, včetně úvodního letošního klání na Ukrajině, kde vyhráli 2:1.

Jenže je veřejným tajemstvím, že italské kluby se v Evropské lize často zrovna nepřetrhnou; nebude to i tento případ? "Každý zápas je důležitý a je naší povinností brát tuto soutěž vážně," odmítá tuto tezi Montella. "Vyberu takový tým, který podle mého názoru odpovídá váze utkání a charakteristice našeho soupeře. Dněpr je silný tým, což jsme si ověřili už u nich doma," dodal kouč s tím, že právě podobnou vůli a odhodlání jako při oné ukrajinské výhře by od svých hráčů rád vídal častěji.

A finální umístění? "Opravdu nám záleží na dosažení prvního místa ve skupině. Upřímně, dívat se příliš daleko dopředu nikomu nepomůže, uvidíme podle toho, co se stane v následujícím zápase. Už teď je ale jasné, že známe jméno jednoho finalisty," připomněl Montella s úsměvem osud Juventusu.

Bez šance na postup sehrají šestý zápas celky Pandurii a Pacosu Ferreira. Rumunský tým by rád alespoň potěšil své fanoušky na domácí půdě, protože v případě výhry by mohl svého soupeře předskočit a odlepit se ode dna tabulky skupiny E.

Portugalský celek čeká druhé dějství proti rumunskému soupeři. V prvním vzájemném utkání si diváci příliš často "gól" zakřičet nemohli, neb se oba celky trefily jen jedinkrát. Začátkem měsíce října se sice v páté minutě trefil hostující obránce Marco Momčilović, ale na jeho trefu zareagoval ve druhém poločase zkušený záložník Rui Miguel, který srovnal na konečnou remízu. Jednalo se o vůbec první souboj Pacosu s rumunským týmem.

To Pandurii již nějaké zkušenosti s portugalským oponentem má - v úvodu letošní sezony totiž vyřadilo SC Bragu, která před třemi lety v soutěži došla až do finále. Po výhře 2:0 v Portugalsku sice doma o jeden gól prohrála, ale v konečném součtu se na stadionu v Kluži přesto mohla radovat. Pandurii má na svém kontě jen jeden jediný bod, který vybojovala právě proti Pacosu. Jinak ale třikrát prohrála, takže se krčí na posledním místě tabulky. Ani portugalský celek se ale nemůže chlubit nějakou závratně pozitivní statistikou - za poslední tři roky odehrál v evropských pohárech třináct zápasů, ale vyhrát dokázal pouze jedinkrát.

O portugalském stylu hry se Pandurii může učit od dvou hráčů. Barvy rumunského týmu hájí ve formě hrající záložník Paulinho, kterému zdatně sekunduje také brankář Pedro Mingote. A na druhou stranu hostující hráči jako jsou obránce Tony, záložník André Leao a útočník Manuel José strávili tři roky v rumunském předním klubu zvaném Kluž. S ním dokonce vyhráli dva domácí tituly. Je zajímavé, že domácí trenér Cristian Pustai nikdy neokusil, jaké to je hrát nejvyšší rumunskou ligu. Coby trenér ale pomalu sbírá zkušenosti a rád by je zúročil právě v posledním utkání pohárové sezony.

Pacos Ferreira je poměrně mladý klub, založen byl v roce 1950. Od té doby ale stihl plno věcí, například třikrát vyhrát druhou nejvyšší portugalskou ligu. V roce 2007 se navíc podíval i do tehdejšího Poháru UEFA. Stejný kousek se Pacosu podařil také o dva roky později. Nyní by se chtěl rozloučit se vztyčenou hlavou.

Na lavičku portugalského týmu usedl znovu po dvou letech trenér Henrique Calisto, který v roli nahradil někdejšího hráče Porta Costinhu. Calisto už u týmu působil třikrát, takže s jeho prostředím je dobře obeznámen. Tomu by se mohly hodit také zkušenosti z trénování v Asii, kde postupně usedl na lavičku týmů ve Vietnamu nebo Thajsku. Jak moc odlišný bude přístup Pandurii, to se uvidí ve čtvrtek večer. Utkání začne v 19:00 a v roli hlavního arbitra se objeví Simon Lee Evans. Na čarách mu budou asistovat kolegové Philip Thomas a Gareth Wyn Jones.

Kromě Champions League pokračuje závěrečným hracím dnem základních skupin také druhá nejprestižnější evropská klubová soutěž, kde mimo jiné poměří síly frankfurtský Eintracht a APOEL Nikósie.

Výsledky jako den a noc. Asi tak bychom mohli nejlépe porovnat výsledky Orlů na ligové a evropské scéně, kde už si svěřenci Armina Veha s předstihem zajistili postup do další fáze. O poznání hůře to však s mohanským týmem vypadá na ligovém poli, kde se jedno z největších překvapení minulého ročníku stále ne a ne chytit a zůstává tak jen těsně nad chvostem.

Ani přes tento fakt nehodlá Eintracht zbytečně nic podcenit a chce se s EL, kde se mu doposud dařilo, rozloučit pokud možno vítězně. "Chceme vyhrát. Nečeká nás ale vůbec snadný zápas," uvědomuje si zkušený lodivod, který pochopitelně zamíchá sestavou.

Kyperský celek na opačné straně dosud zapsal pouhopouhých pět bodíků a po bezbrankové remíze s Maccabi Tel-Aviv, které momentálně drží kýženou druhou postupovou místenku, už prakticky může zapomenout na postup. Hosté se tak alespoň budou moci plně soustředit na ligu, kde se pohybují až na průběžném šestém místě (vedoucí Apollon má navrch čtyři body).

Už jen hodně velká shoda náhod by mohla připravit o postup Maccabi Tel-Aviv - izraelský celek by musel doma vysoko podlehnout Bordeaux a stejně tak by APOEL potřeboval vykrást stadion už jistého vítěze skupiny Eintrachtu Frankfurt. Les Girondins oproti tomu hrají už pouze o čest.

Hostující kouč Francis Gillot už dříve upozorňoval, že jeho Bordeaux má na úspěšné proplouvání oběma soutěžemi příliš úzký kádr, a události posledních týdnů jako by mu dávaly za pravdu - dokud byli Bordelais v boji o postup do vyřazovacích bojů Evropské ligy, nedařilo se jim a měli velké problémy sbírat výsledky i v Ligue 1. Po rozhodující domácí prohře s Frankfurtem však přišel velký obrat, stvrzený třemi triumfy v řadě; gólman Cédric Carrasso za tu dobu nepustil jediný gól, a díky velecenné domácí výhře nad Lille (která ukončila dechberoucí neprůstřelnost Vincenta Enyeamy) je Bordeaux v domácí soutěži už šesté, pouhé dva body od čtvrtého Nantes.

Vzhledem k jistotě předčasného konce pohárových nadějí tak Gillotův tým upírá veškerou pozornost právě k ligovému progresu, což přiznává i křídelník Nicolas Maurice-Belay, který v rozhovoru pro oficiální klubové stránky prohlásil: "Všichni jsme unavení, ale jelikož víme, že zápas s Maccabi Tel-Aviv už nic nezmění, soustředíme se na podávání stoprocentních výkonů v lize." Zdá se tedy, že se Girondins nebudou v Izraeli hnát za výsledkem; domácí mají volnou cestu do vytouženého play-off.

Také Maccabi se může opřít o dobrou herní pohodu; jeho šňůra neporazitelnosti ve všech soutěžích čítá už šest zápasů, a dnes se budou svěřenci Paula Sousy snažit navázat na výhru 2:1 z Francie. K definitivní jistotě postupu jim stačí neprohrát. Vedoucí tým izraelské ligy jde do utkání posílen triumfem na hřišti Beitaru Jeruzalém a pokusí se nabýt potřebné sebevědomí před ligovým derby proti Hapoelu.

Domácí Dynamo Kyjev čeká ve čtvrtek večer klíčový souboj s Rapidem Vídeň. Oba celky se za dlouhou existenci evropských pohárů velmi dobře znají, přesto to bude utkání velmi emotivní a motivované. Matematika je jasná - Dynamu stačí bod, Rapidu nikoli.

Rapid odděluje od ukrajinského hostitele jediný bod. Stejně tak ale může rakouský celek skončit jako poslední a to v kombinaci s vlastní prohrou a výhrou FC Thun v duelu s KRC Genk. Velmi zajímavě se vyvíjel také poslední vzájemný duel. Hosté z Kyjeva se sice díky brance Andreje Jarmolenka dostali do vedení, které ještě zvýšil nešťastný vlastní zásah Christophera Dibona, ale ve druhém poločase byli šťastnější domácí. Za rakouský výběr nejprve snížil Guido Burgstaller a v poslední minutě nastavení druhého poločasu se se štěstím prosadil Christopher Trimmel. Ani mladý a hbitý brankář Maksym Koval nic nenadělal s jeho přesným zakončením a Vídeň mohla slavit. Přesto se zdá, že jí to nic platné nebude. Porazit Dynamo Kyjev je totiž v poslední době těžký oříšek.

Zatímco Rapid Vídeň v posledních dvou kolech prohrál s celky SV Ried a Wolfsberg, ukrajinský tým posbíral v domácí Premier Lihe devět bodů za minulá tři klání. Přesto historie vzájemných bojů naznačuje, že se můžeme dočkat překvapení. Poprvé se oba celky setkaly ještě v rámci Poháru UEFA, když na sebe narazily v sezoně 1985/1986. Současný trenér domácích Oleg Blochin má na tento zápas dobré vzpomínky, neboť se zapsal mezi střelce. Čtvrtfinálové klání nakonec po dvou zápasech skončilo jednoznačným výsledkem 9:2 v součtu obou utkání. Teď je ideální čas na vendetu, jinak se Rapid bude muset obejít i na jaře bez pohárů.

Ukrajinský tým se s rakouským setkal již třináctkrát, z toho osmkrát zvítězil. Jak jsem zmiňoval před chvílí, můžeme se těšit na překvapení - Rapid totiž jako jediný rakouský tým Dynamo Kyjev v rámci pohárové Evropy dokázal porazit. Jedná se o čtvrtý pokus Rapidu Vídeň proniknout mezi posledních 32 celků, přičemž největším problémem bude zřejmě nadále obranná fáze. Ve zmíněných sezonách totiž Rapid inkasoval 40 gólů v osmnácti utkáních.

Jednou z hlavních hvězd ukrajinského výběru je bezesporu Andrij Jarmolenko, který dosud vyslal na bránu soupeře nejvíc pokusů ze všech hráčů v Evropské lize - třináct. Poradit si s ním bude muset mimo jiné stoper Aleksandar Dragović, který pro změnu může slavit padesáté utkání v evropských soutěžích. Kdo z nich se bude radovat ve čtvrtek večer? Ať to bude kdokoli, při závěrečném hvizdu jeho radosti budou asistovat zkušení Holanďané Björn Kuipers, Sander van Roekel a Erwin Zeinstra. Utkání začne na Olympijském stadionu v Kyjevě v devět hodin a pět minut.

Střetnutí mezi Thunem a Genkem rozhodně nebude tolik sledované jako to mezi Dynamem Kyjev a Rapidem Vídeň, ve kterém půjde o druhé postupové místo. Zatímco domácí se budou s Evropskou ligou loučit, hosté by rádi oslavili první místo jakýmkoli pozitivním výsledkem. Oba týmy zkrátka budou hrát naprosto bez stresu.

Manažer Urs Fischer začal pouť v Evropské lize se svým mužstvem překvapivě, hned v prvním zápase totiž dokázal skolit Rapid Vídeň. Jenže od té doby zhola nic, na řadu přišly čtyři porážky, které mu určují aktuální poslední pozici ve skupině. Stále se může poprat alespoň o třetí příčku, musí však bezpodmínečně Genk porazit.

Ani to ale domácím nemusí stačit, pokud vídeňský celek uhraje na kyjevské půdě alespoň bod. "Je to pro nás bohužel poslední zápas. Ale vrátíme se sem příští rok," hlesl kapitán Dennis Hediger. "Uděláme všechno pro to, abychom na rozloučenou vyhráli," sliboval švýcarský lodivod.

Thun alespoň bude mít čas a prostor soustředit se na ligu, ve které je zatím až na šestém místě. Naposledy dokázal před vlastními fanoušky porazit Young Boys 1:0, třikrát v řadě jinak už neinkasoval. Chybět bude pouze italský obránce Enrico Schirinzi, do hry by naopak mohl zasáhnout Sekou Sanogo, jenž se zotavuje po zánětu paty.

"Jsem přesvědčený, že bychom ve čtvrtek měli nastoupit v silném složení," potvrdil Fischer. Hostující trenér Mario Been avizoval, že dá šanci některým mladým hráčů, takže v útoku by se mohl představit teprve sedmnáctiletý útočník Siebe Schrijvers. Šetřit by se naopak měli opory Vossen, Camus nebo Gorius.

Liberecké čeká ve čtvrtek od 21:05 v portugalském Estorilu poslední vystoupení v základní skupině Evropské ligy. Severočeši budou na půdě nejzápadněji položeného týmu v soutěži bojovat o premiérový postup, situaci už ale po předchozí porážce s Freiburgem nemají jen ve svých rukách. Musejí na hřišti letošního pohárového nováčka získat více bodů než Freiburg v souběžně hraném utkání se Sevillou, která už má postup jistý.

Liberec si pozici výrazně zkomplikoval před čtrnácti dny, kdy doma s Freiburgem utrpěl první pohárovou porážku po devíti zápasech. K postupu mu stačila i remíza 0:0 nebo 1:1, po prohře 1:2 teď ale musí spoléhat na to, že německý celek neporazí Sevillu. Jinak by už Slovanu nepomohlo ani vítězství v Estorilu, v případné minitabulce tří týmů s devíti body by na tom byl hůř než Sevilla i Freiburg.

"Chtěli jsme udělat poslední krok doma s Freiburgem, bohužel se to nepodařilo. Ale dokud je naděje, je naší povinností se o ni porvat, byť to nemáme ve svých rukách. V Estorilu se budeme snažit zahrát co nejlépe a pokud možno získat tři body. Pak uvidíme, zda to stačí na postup," uvedl trenér Jaroslav Šilhavý.

Situaci Slovanu komplikuje absence několika hráčů především z obrany. Trest za žluté karty si odpyká Kušnír, kvůli nemoci budou chybět Kelič a Coufal a zranění vyřadilo ze hry ofenzivního Delarge. "Je to realita, rozhodně ale nebudeme fňukat, že jsme oslabeni," podotkl Šilhavý.

Sevilla si už v minulém kole zajistila postup do vyřazovací části, před zápasem ve Freiburgu ale ujišťuje, že bude hrát naplno, protože chce skončit v tabulce první. "Sevilla jednoduše musí být v této skupině první a s tímto záměrem také pojedeme do Německa," uvedl obránce Cala.

Severočeši se ale chtějí v první řadě soustředit na svůj duel v Portugalsku. "Zkusíme vyhrát a pak uvidíme, jak to dopadne. Vyřazení si zatím nepřipouštíme. Všechno se po posledním zápase otočilo, ale dokud šance je, proč bychom to nezkusili," řekl brankář Přemysl Kovář.

Liberec chce v Estorilu zapomenout na trápení z posledních týdnů. Naposledy se radoval z výhry na začátku října v domácím duelu proti Estorilu (2:1), od té doby v devíti soutěžních zápasech nezvítězil a poslední tři duely prohrál.

Severočeši doplácejí na užší kádr, v závěru podzimu na ně dolehla únava. Proto uvítali, že mohli od posledního ligového utkání 2. prosince odpočívat a nabrat síly. "Musíme se dát dohromady, zmobilizovat síly a ještě se o postup poprat. Vydáme ze sebe v Estorilu všechno," uvedl kapitán Radoslav Kováč.

Pokud by Liberec dokázal premiérově postoupit ze základní skupiny, zahrál by si v jarní části evropských pohárů podruhé v historii. Poprvé se mu to povedlo v sezoně 2001/02, kdy dokráčel až do čtvrtfinále Poháru UEFA, tehdy se ale ještě nehrálo ve skupinách. Případný postup by navíc znamenal, že český fotbal bude mít podruhé za sebou dva týmy ve vyřazovací fázi Evropské ligy. V minulé sezoně pokračovaly na jaře Plzeň a Sparta a Západočeši svůj úspěch zopakovali díky úterní výhře nad CSKA Moskva.

Nelehkou pozici má před poslední kolem další německý tým z Freiburgu, který se momentálně pohybuje až na třetí příčce a k vytouženému postupu musí uhrát alespoň bod proti nevyzpytatelné Seville.

Také bojovníkům z Breisgau se dosud na německé fotbalové scéně nevede jako před rokem a skromný tým se díky nepřesvědčivým výkonům od samého začátku pohybuje uvnitř sestupového pásma, kde alespoň zaujímá tu nejvíce "jistou" barážovou příčku.

Náladu by si tak domácí po dvou ligových porážkách (Gladbach a Vlci) a vyřazení z DRB-Pokalu od Leverkusenu rádi vylepšili historickým postupem do vyřazovací části evropského poháru, konkrétně EL. "Byl by to pro nás samozřejmě velký úspěch, ale k tomu musíme předvést opravdu dobrý výkon," nabádá Christian Streich, který se chce především vyvarovat individuálních chyb, které zatím duely SCF na evropské scéně provází. "To by se nám nemělo stávat, zvláště ne na konci utkání, potom máme šanci," dodal architekt freiburského zázraku.

Na opačném břehu stojí Sevilla, která si během letní pauzy prošla razantní obměnou hráčského kádru a týden po týdnu pomaličku zlepšuje výkony, díky čemuž se už takřka dotáhla na pohárové příčky (šestý Real Sociedad má k dobru pouhopouhý bodík). Kromě toho však hostující ekipa chce jistojistě postoupit do jarní části Evropské ligy, což má prakticky na dosah ruky.

Vitória Guimaraes sice dokázala v těžké skupině I získat 5 bodů, ale díky plichtě v posledním duelu na půdě chorvatské Rijeky přišla o možnost postoupit do další fáze; utkání s Lyonem tak bude labutí písní portugalského celku. Les Gones mají postup jistý, ale stále bojují o první příčku.

Vitória uhrála v Lyonu remízu 1:1, a kouč Rui Vitória by rád podobný výsledek zopakoval i v odvetě. "Musíme myslet na finanční stránku věci. Pro Lyon to není příliš důležité, ale pro nás ano," odkrývá. "Pak je tu otázka prestiže. Chceme svoje účinkování v Evropě zakončit výhrou," dodává lodivod aktuálně sedmého týmu portugalské ligy, který minulý víkend promeškal šanci posunout se na pohárové příčky díky domácí plichtě 0:0 s nováčkem z Belenenses.

Střílení gólů bylo na podzim v Guimaraesi vůbec velkým problémem, a právě neefektivita v zakončení dost možná stála Vimaranenses postup (Lyon ani Betis letos zatím vůbec nezáří a jen stěží se dají označit za nějaké neporazitelné protivníky). "Na začátku jsme měli nějaká očekávání, ale nakonec jsme se předvedli v horším světle než jiné portugalské týmy. Odvedli jsme kus práce, ale chyběla nám schopnost činit klíčová rozhodnutí. Jeden centimetr může rozhodnout o brance, která znamená vítězství, a to byl náš problém," sumarizuje Vitória.

Domácí budou každopádně hrát bez stresu, což by jim mohlo vyhovovat; slibně vypadají také čistá konta z posledních tří utkání (ve všech soutěžích), díky nimž se podařilo utnout hrůzostrašnou listopadovou sérii pěti proher v řadě. Domácí forma však zůstává velkým strašákem - do Guimaraese se už nějakou dobu jezdí sbírat body. Belenenses tam uhrálo jeden, čtyři předcházející soupeři rovnou všechny.

Lyon je na tom o něco lépe - zdá se, že svěřenci Rémi Gardeho mají to nejhorší za sebou, a pokud nepočítáme vedoucí duo Monaco a PSG, projevuje se to i na čím dál příznivějších výsledcích. Zejména poslední výhra 3:1 v Bastii je nesmírně cenná; jednak ukončila domácí neporazitelnost korsického celku, jednak posunula Lyon na desátou příčku, na dostřel pohárové Evropě.

Sám Garde však před výletem do Portugalska varuje a podotýká, že soupeři scházel k postupu opravdu jen krůček. "Vitória mohla s klidem postoupit, byl to hodně vyrovnaný souboj, jak napovídá i počet bodů v tabulce. Vaz jim srazila prohra s Betisem, která přišla v poslední minutě," přemítá francouzský trenér. Lyonu by za určitých okolností mohla stačit k první příčce i prohra, ale Garde se dušuje, že jeho svěřenci budou hrát na vítězství: "Do každého zápasu jdeme s tím, že chceme vyhrát. Naše první vzájemné střetnutí bylo hodně vyrovnané, a domácí se budou snažit rozloučit se s fanoušky co nejlépe. Rozhodně nás nečeká nic lehkého."

Cíl pro nového kouče Juana Carlose Garrida je jasný: zajistit, aby se v zelenobílé části Sevilly hrála i napřesrok první liga, a navíc dojít co nejdále v Evropské lize. Betis má poměrně slušnou šanci svoji skupinu I dokonce vyhrát, zatímco hosté, chorvatská Rijeka, už s jistotou končí.

Domácí remíza 2:2 s Vallecanem v 15. kole španělské nejvyšší soutěže nejenže definitivně zlomila vaz dnes už bývalému trenérovi Pepe Melovi, ale navíc poměrně hezky symbolicky vykreslila obrovskou podzimní smůlu Betisu: Real vstupoval do utkání jako favorit, dvakrát vedl, hrál dobře, ale soupeř pokaždé vyrovnal a hrdý klub tak i nadále dřepí na dně ligové tabulky. A protože v Evropské lize panuje i přes prohru na Lyonu mnohem lepší nálada a postup mají v Seville už zajištěn, soustředí se novic Garrido logicky primárně na akutní zlepšení doma.

Ukazuje se, že když jde klubu o prvoligové přežití, věci jako postup z první příčky (což se povede, pokud Betis vyhraje a Lyon získá maximálně bod na půdě Vitórie Guimaraes) rázem nevypadají tak důležitě. "Klíčová je pro nás liga. Bohužel, vzhledem k situaci, v jaké se nacházíme, je naším cílem vyhnout se sestupu," objasňuje Garrido. "To je hlavní cíl pro klub, hráče i fanoušky. Dlouhodobý cíl může být jenom jeden."

A jak je tomu tedy v Evropě? "Evropskou ligu vnímáme spíše jako krátkodobý cíl. Pochopitelně se ale budeme snažit dojít co nejdále a podat optimální výkon v každém zápase, protože je to soutěž, která nám pomůže se nadále zlepšovat," vysvětluje Garrido, a dodává: "Chceme získat zpět zápal a nadšení fanoušků. Chceme dát najevo, že jsme v každém utkání připraveni bít se jako o život. Vidím před sebou tým, který je ochotný pracovat a přenášet nápady na hřiště."

Jestliže Betisu jde (alespoň teoreticky) o konečné umístění, Rijeka už skutečně hraje pouze o čest: domácí remíza 0:0 s Guimaraesí vzala aktuálně třetímu týmu chorvatské ligy jakoukoliv šanci postoupit dále. Svěřenci slovinského kouče Matjaže Keka letos vůbec nezklamali, v hodně těžké skupině uhráli tři remízy, a budou se chtít v podobném duchu i rozloučit - třeba premiérovou výhrou.

Ani jeden z celků se již nemusí stresovat, protože stejně nemůže ovlivnit dění ve skupině. S předstihem je tedy jasné, že polský celek zůstane na poslední příčce, zatímco domácí Apollon bude bojovat alespoň o čest.

Přece jen něco kyperský Apollon Limassol dokázal. Když ve druhém hracím dni díky brance Gastóna Sangoye porazil domácí Legii Varšava, stal se vůbec prvním kyperským týmem, který si z Polska odvezl nějaké body. Na druhou stranu, Legia se může stát prvním polským týmem, který si zase body odveze z Kypru. Z dosavadních čtyř pokusů má polský fotbal na účtu dvě porážky a dvě remízy. Přepíší i Poláci svou negativní historii na stadionu Neo GSP v Nikósii?

Polská anabáze v Evropské lize je určitě pro ambiciozní celek hodna zapomnění - Legia ani jednou nezvítězila. Chyběl jí totiž základní kámen úspěchu. Poláci dokonce nevstřelili za pět utkání ani jednu branku! Pouze před dvěma lety se o něco podobného úspěšně ucházel FC Shamrock Rovers, který odešel poražen šestkrát. Dokonce i on ale vstřelil gól. Legia si tak koleduje o dosud nejhorší bilanci v Evropské lize.

Apollon je nováčkem soutěže, když v play-off vyřadil OGC Nice. Legia má o poznání více zkušeností, v sezoně 2011/2012 dokonce po skvělém výkonu skončila druhá za portugalským Sportingem. S kyperským fotbalem má co do činění Dossa Júnior, který je vlastníkem kyperského občanství. Než tento obránce posílil varšavskou Legii, hrál například za kyperský AEL Limassol, tedy městského rivala Apollonu. Oba celky mají společnou jednu věc - ztrátu formy. Apollon Limassol totiž v posledním ligovém kole o gól prohrál s Neou Salamis, varšavská Legia pro změnu nestačila na celek Lechia Gdaňsk. Ve zmíněném utkání dokonce dva její hráči obdrželi červenou kartu a byli vyloučeni. Ani v tomto utkání Legia nevstřelila branku, naopak po dvou penaltových zásazích z kopačky Japonce Daisukeho Matsuiho prohrála. Napraví si Legia pošramocenou reputaci v posledním utkání Evropské ligy, nebo se stane historicky jediným týmem, který nedokázal skórovat?

Boj o první místo se odehraje v Římě, kam přijíždí turecký Trabzonspor. Oba celky už mají postup zajištěn, hraje se tedy pouze o lepší pozici do vyřazovacích bojů.

A navrch má před posledním kolem Trabzon, kterému na půdě Lazia stačí neprohrát (a nezávislým fanouškům by určitě nevadilo, kdyby soupeři zopakovali něco podobného jako byla remíza 3:3 v úvodním klání v Turecku). Malouda a spol. mají na kontě 13 bodů, Biancocelesti 11, ani jeden ještě letos ve skupině nepadnul.

Lazio je na papíře mírným favoritem, avšak podíváme-li se na domácí formu obou soků, zjistíme, že to tak jednoduché zřejmě nebude - Trabzonspor sice v Süper Lig nehraje bůhvíjak, ale na Lazio, které se v Serii A propadlo až na dvanáctou příčku a kouč Vladimir Petković čelí hrozbám ohledně své budoucnosti, se stále nechytá.

Dnešní zápas proto bude důležitý i z tohoto hlediska - domácí mohou ukázat, že hrát fotbal nezapomněli, nebezpečného protivníka spláchnout a položit základy k obratu formy. Pomoci jim k tomu může už i Miroslav Klose, který vyléčil poraněné rameno a je v zápasové nominace (stejně jako jiní rekonvalescenti Novaretti, Biava a Radu).

"Tomuto týmu věřím. Svůj první cíl - postoupit - jsme už splnili, teď chceme navíc vyhrát svoji skupinu. V budoucnu nám to může pomoct," vypočítává Petković. "Poslední dobou jsem šťastný s tím, jak tým drží pohromadě a jaký fotbal hrajeme. Pokud analyzujeme poslední zápasy, ukáže se, že jsme hráli dobře a výsledky nezískávali jen díky individuálním chybám. Málokdy nás protivník vyloženě přehraje," nabízí svůj úhel pohledu.

Lazio má postup jistý, což je vzhledem k tragickému osudu italských týmů v Lize mistrů nutné brát jako úspěch; Petkovićovi to však nestačí. "Získat tři body by bylo na konci kalendářního roku klíčové. Nevyhráli jsme 10 utkání, na druhou stranu v Evropě jsme prohráli jednou z posledních 19 pokusů. To se jen tak někomu nepodaří." A co říká srbský stratég k fiasku Juventusu proti Galatasarayi? "Pro italský fotbal je to příšerná zpráva, ale v Evropské lize budou favoriti, zvlášť když se finále hraje v Turíně. To je pro tuhle soutěž skvělé - od ledna přibydou nové týmy, které ji ještě zkvalitní. I proto je důležité ve čtvrtek vyhrát, abychom se těmto favoritům vyhnuli hned na začátku."

Oba dva čtvrteční soupeři už nemají šanci na postup do dalších bojů Evropské ligy a v závěrečném vzájemném souboji se poperou o třetí místo. Mírným favoritem bude moldavský celek, kterému stačí v domácím prostředí bod a navíc je v mnohem lepší psychické pohodě. Norské Trömso totiž doposud získalo pouhý jeden bod a navíc už před minulým zápasem ve skupině Evropské ligy sestoupilo z ligy o patro níže, což je po tento klub obrovské zklamání.

Sheriff na první vítězství také stále čeká, v pěti utkáních vybojoval tři body za tři nerozhodné výsledky a po minulé remíze 1:1 na půdě ruské Machačkaly definitivně přišel o šanci na druhé místo. S Anži dokázal remizovat také v domácím prostředí a bod uhrál též v Norsku. Proti favorizovanému Tottenhamu neměl žádnou šanci uspět a prohrál jasně oba dva vzájemné duely. Tiraspolu se daří také v moldavské lize, kde kráčí za obhajobou titulu.

Po devatenácti odehraných zápasech má totiž na kontě padesát bodů a vede o jedenáct bodů, což je opravdu luxusní náskok. V posledních dvou utkáních v nepříliš velké konkurenci ani jednou neinkasoval, debakl 8:0 uštědřil Academii a naposledy zvítězil 2:0 na hřišti Milsami. První vzájemný zápas skončil nerozhodným výsledkem 1:1 a norský celek doma vybojoval zatím jediný bod v základní skupině, vedoucí branku vsítil český útočník Zdeněk Ondrášek.

Právě o jeho budoucnosti se bude v nejbližších dnech jednat, pro českého ostrostřelce zřejmě bude druhá norská liga opravdu málo. V letošní sezóně skóroval v osmatřiceti odehraných zápasech hned jedenáctkrát a stejně jako loni se stal nejlepším střelcem týmu. Hosté už nebudou mít téměř žádnou motivaci uspět a pokusí se alespoň částečně napravit velmi pokažený rok, i když to se v podstatě již nedá. Hlavním rozhodčí bude dvaatřicetiletý Belgičan Sébastien Delferière.

Tottenham by rád zůstal stoprocentní. Přesto můžeme čekat zcela odlišnou jedenáctku, která vyběhne k utkání s Anži. Celek ze severního Londýna totiž v dalším víkendovém klání čeká klíčový duel s Liverpoolem. Machačkala se také může těšit na jarní boje Evropské ligy.

White Hart Lane uvádí ve čtvrtek večer představení domácích miláčků s ruskými klubem. Souboj dvou postupujících celků však nebude postrádat motivaci; minimálně prestiž, finanční příspěvek či neporazitelnost - to vše je stále v sázce. Dokáže Tottenham udržet stoprocentní bilanci i v posledním zápase skupinové fáze?

Tým manažera Andrého Villase-Boase si již s předstihem zajistil přímý postup do vyřazovací fáze, když se mu povedlo pětkrát zvítězit. Rád by ale misi dotáhl do úspěšného konce a nezpochybnitelným úspěchem by mohlo být právě šest výher. Spurs jsou jedním z hlavních favoritů na celkové vítězství Evropské ligy, což dokazují například úchytným skóre. Jedenáct vstřelených branek a jen jedna jediná inkasovaná. Svůj podíl na tomto stavu má také poslední vzájemný duel obou celků, ve kterém domácí Anži nedokázalo najít recept na dobře zformovanou obranu Spurs a prohrálo po brankách Jermaina Defoea a Nacera Chadliho. Oplatí nyní Tottenhamu podobnou mincí?

Na první pohled je zarážející, že se Anži podařilo postoupit. Podívejte se na ruskou nejvyšší soutěž a možná neuvěříte - Anži ještě za celou sezonu ani jednou nevyhrálo! Tým trenéra Gadžiho Gadžijeva se tak nachází na samém chvostu tabulky a po prodeji klíčových hráčů není daleko od sestupu! Po devatenácti zápasech má bývalý bohatý klub na svém kontě pouhých osm bodů, což je tristní bilance. Návštěvnost i počet fanoušků klesá, ale minimálně Evropská liga je zatím velkou útěchou. Problémem Anži je především útok, protože v posledních sedmi prvoligových kláních Machačkala ani jednou neskórovala. Tottenham již takový problém netíží.

V posledních čtyřech utkáních se totiž zapsal do střeleckých statistik hned osmkrát, na čemž má velký podíl také anglický reprezentant Jermaine Defoe. Ten vstřelil v probíhající sezoně evropských pohárů již sedm branek (počítáme-li i kvalifikační dvojutkání). Defoe se tak stal historicky nejlepším střelcem tradičního anglického týmu v evropských soutěžích. Fanoušci sice asi ještě dlouho svým hráčům neprominou ostudnou prohru o šest branek proti Manchesteru City, ale od té doby se Tottenhamu opět daří. Utkání s Manchesterem United skončilo remízou 2:2, poté se Spurs radovali ze dvou následných výher.

Teď jej v Premier League čeká velmi těžký soupeř, takže v základní jedenáctce bychom se mohli dočkat několika změn. Kromě Brada Friedela by si nějaké minuty mohli připsat hráči jako Zeki Fryers či kritizovaný Argentinec Erik Lamela. To trenér Gadži Gadžijev nemá takový luxus, aby si mohl vybírat ze širokého kádru, tam tedy mnoho změn čekat nemůžeme. Pro úplnost dodejme, že utkání bude mít na starosti švédský arbitr Stefan Johannesson, kterému budou na čarách asistovat kolegové Mehmet Culum a Daniel Gustavsson.

Souboj domácího týmu PAOK Soluň s hosty z Nizozemí rozhodne o první příčce. O tu se totiž ve skupině L přetahuje právě AZ Alkmaar se soluňským týmem. Na třetí a čtvrté místo výsledek jejich duelu však nebude mít pražádný vliv.

V posledním vzájemném utkání padly dvě branky, po jedné na každé straně. Rozhodla až závěrečná desetiminutovka, když se trefil nejprve domácí obránce Jeffrey Gouweleeuw. Na jeho gól reagoval až v nastaveném čase druhé půle zkušený řecký útočník Dimitris Salpingidis. To znamená, že pokud by se opakovalo stejné skóre také na Toumba Stadium, prvním celkem skupiny by se díky většímu počtu vstřelených branek stal řecký tým.

Tyto dva celky se nesetkávají poprvé - ještě v rámci Poháru UEFA se v sezoně 20045/2005 potkalo AZ trenéra Co Adriaanseho s Fringerovým PAOK Soluň a obě utkání Holanďané vyhráli o jednu branku. Jediný hráč ze současného kádru, který oba zápasy pamatuje, je Salpingidis. Řecký reprezentant dokonce v obou kláních skóroval. Poté v roce 2006 odešel do konkurenčního Panathinaikosu. Před třemi lety se ale do domovského klubu vrátil a od té doby střílí důležité branky pod trenérem Stevensem. Přidá další trefy proti Advocaatově AZ?

Soluňský tým nemá na holandské soupeře nejlepší vzpomínky. Z jedenácti pokusů jej porazit uspěl jen jednou. Naopak AZ se povedlo proti řeckému oponentu zvítězit čtyřikrát z osmi zápasů. Nutno dodat, že forma PAOK na domácím hřišti je nepopiratelnou známkou zlepšení - poslední čtyři zápasy totiž Řekové vyhráli. Holanďané ale mají mnoho důvodů k poražení svého soka. Jedním z nich je i malé jubileum, které na trenéra Advocaata čeká v další fázi. Dick Advocaat totiž oslaví stý zápas v evropských pohárech v roli kouče, což je jistě nezanedbatelný počin. Jeho AZ se navíc pyšní velmi kvalitními statistikami - hráči Alkmaaru obdrželi pouze tři žluté karty, což z nich činí "nejčistěji" hrající celek.

Vztah k nizozemskému fotbalu má také Slovák Miroslav Stoch, který v sezoně 2009/2010 na hostování z londýnské Chelsea v dresu Twente vyhrál první ligu. Ve stejné sezoně se trenér Dick Advocaat na pět měsíců objevil na lavičce AZ. Po několika vyhraných titulech (PSV Eindhoven, Rangers a Zenit Petrohrad) se zkušený taktik vrátil, aby AZ pomohl mezi elitu. Dočká se nyní?

Týmy PAOK Soluň a AZ Alkmaar mají postup jistý, až z dálky se na ně dívají dva poslední kluby. Právě ty se na Kiryat Eliezer Stadium v Haifě utkají o třetí místo. Pro Šachter i Maccabi to bude zároveň i pokus o první výhru v soutěži.

Oběma týmům se ještě nepodařilo zvítězit, což budou chtít napravit v posledním klání. Postup už nehrozí ani jednomu z nich, takže se bude hrát "pouze" o čest, finanční příspěvek a dobrý pocit. Kdo jej bude mít po uplynutí devadesáti minut? Na zdárný průběh utkání, které začne pět minut po deváté hodině večerní našeho času, dohlédne trio Gediminas Mažeika, Vytautas Šimkus a Saulius Dirda. Když se tým Šachter Karagandy utkal s Maccabi Haifa na vlastním hřišti, zrodila se z toho poměrně atraktivní remíza 2:2. O branky se tehdy postarali Andrej Finončenko a Jevgenij Tarasov za domácí, na straně hostí se pak z trefy radovali Hen Ezra a Alon Turgeman.

Zajímavé bylo, že o oba góly Maccabi se postarali střídající hráči, kteří přišli oživit hru těsně po návratu obou soupeřů z kabin. K chytrému tahu se trenér Arik Benado vrací následovně: "Vstoupili jsme do hry mnohem lépe než soupeř, přehrávali jsme jej a nedovolili mu příliš ohrozit naši bránu. I když jsme o dvě branky prohrávali, stále jsme se snažili srovnat. K tomu nám pomohlo především střídání. Nemyslím si, že by moji hráči postrádali koncentraci nebo prostě přestali hrát. Bylo to jen velmi těžké utkání, které jsme však nevzdali. Jsme dobrý tým, sbíráme zkušenosti a tvrdě trénujeme. Vím, že se nám naše práce brzy vrátí. Uhráli jsme dobrý výsledek proti skvělému soupeři, za což chci poděkovat všem hráčům, kteří do utkání dali vše," chválí trenér Benado své svěřence.

Jedním z nich je i záložník Eyal Golasa, který zdůraznil: "Sehráli jsme skvělý zápas, i když se nám zpočátku vůbec nic nedařilo. Stále se ale jednalo o velké drama a myslím, že jsme našim fanouškům ukázali, že se nevzdáváme. I když se soupeř dostal do vedení, tak jsme chtěli sehrát dobrý zápas a odejít se vztyčenou hlavou. Celý tým sehrál důležitou roli při konečné remíze, která je nám cennou zkušeností. Jsem velice šťastný za to, že jsme bojovali až do konce a doufám, že v tom budeme pokračovat," řekl mladý záložník.

Haifě se příliš nedaří ani na poli domácí soutěže, ve které je až na čtvrtém místě, na vedoucí Maccabi Tel-Aviv ztrácí celkem devět bodů. Kazašský Šachter Karagandy se může utěšovat alespoň ziskem národního poháru, když před pár týdny ve finále udolal FK Taraz. Povede se Kazachům po dlouhé cestě porazit Maccabi, nebo si opět připíše jen bod?