Anglická Premier League - souhrn 7. kola

Góly: 42. Louis Saha

Ani dnes se Portsmouth svého prvního bodového zisku nedočkal. Opět se tak potvrdila skutečnost, že záchrana v Premier League bude pro něj zřejmě nedosažitelná. Tentokrát neuspěl proti Evertonu, jemuž zařídil jednogólovou výhru kanonýr Saha.

Snahu domácím hráčům sice nelze upřít, jenže už v 9. minutě mohli být rádi, že neprohrávali. Z dálky zkusil své štěstí Tim Cahill a Pompey zachránil až akrobatickým zákrokem zkušený David James. Jeho spoluhráči ovšem vzápětí odpověděli stejnou mincí. Boateng poslal výborný pas ke kopačkám Dindaneho, ten zakončil, jenže nepřesně. Zajímavé šance byly k vidění i ve zbytku první půle.

Další měl na svědomí v 25. minutě Saha. Ten napodobil svého spoluhráče Cahilla z úvodu zápasu a také se pokoušel Jamese překonat z dálky. Nedopadnul ale o moc lépe - míč poslal nad. Na druhé straně si naopak poradil s pokusem Dindaneho Howard. Obdobně si vedl na druhé straně James při akci Fellainiho. Diváci si tak museli počkat až do 42. minuty. Při bránění se dopustil chyby Younes Kaboul, čehož náležité využil právě francouzský útočník, který s přehledem vsítil jediný gól tohoto střetnutí.

Portsmouth se ale s nepříznivým stavem nesmířil a pár okamžiků po změně stran byl blízko vyrovnání. Po přímém kopu hlavičkoval Ben Haim a Howard míč nakonec vyrazil až levým ramenem. V 66. minutě našel naopak Baines v pokutovém území neobsazeného Fellainiho, který ale opět nedokázal zakončit přesně. Jeho hlavička zamířila nad břevno. O minutu později hlavou zakončoval také Cahill, jenže ani on míč do brány nepropasíroval.

Hodně horko bylo na hřišti v 70. minutě, kdy se v pokutovém území skácel k zemi Boateng a všichni domácí hráči se dožadovali penalty. Rozhodčí Wiley byl však jiného názoru, a proto se pokračovalo ve hře. O dvě minuty později trefil Mokoena pro změnu břevno. Ani v závěru se ale Portsmouth nevzdal a málem vytoužený gól vstřelil. Hlavičku střídajícího Yebdy zastavil na brankové čáře obránce Baines a Everton tak mohl začít oslavovat.

Góly: 84. Kevin Phillips - 10. Tamir Cohen, 86. Chung-yong Lee

Poslední výhru nad Hullem dnes Blues potvrdit nedokázali. I když se v závěru střelecky prosadili a vyrovnali, nakonec se ani z bodu neradují. Lee totiž čtyři minuty před koncem skóroval a zařídil pro Bolton vítězství 2:1.

Birmingham má v letošní sezóně velké problémy s koncovkou. Dát gól je pro něj často až nadlidský úkol. A hned v prvních minutách jasně ukázal, že nějakou ofenzivní smršť od něj fanoušci opět čekat nemohou. Navíc již v desáté minutě inkasoval. Po dlouhém autovém vhazování Rickettse hlavičkoval Davies, který prodloužil za sebe, tam se k míči dostal neobsazený Tamir Cohen a hlavou vsítil už svůj třetí letošní gól.

Další zajímavá šance přišla zhruba po půlhodině hry. Tentokrát zahrozili domácí fotbalisté a skutečně jim moc nechybělo. Od rohového praporku centroval Vignal, míč se snesl až k Tainiovi, jenž pálil z voleje. Bohužel ale poslal míč mimo. Blues byli v závěrečných minutách o něco aktivnější, což místy pocítil také gólman Jaaskelainen. Nejblíže gólu byli ve 40. minutě, kdy Fahey trefil dokonce břevno.

Začátky dnešních poločasů byly jak přes kopírák. Ani v úvodních minutách po změněn stran se na hřiště nic zajímavého nedělo. Vše se změnilo až s 59. minutou. To se snažili o vyrovnání hráči Birminghamu, konkrétně Lee Bowyer, k němuž se dostal míč na okraji pokutového území. Z následné střely ale nic kloudného nevytěžil, jelikož nemířil přesně.

Hned o minutu později dal o sobě vědět střídající Lee, jenž málem svou první příležitost v zápase přetavil v pojišťující gól. Z dobré pozice ale poslal míč mimo. V 75. minutě se musel mít Hart opět na pozoru, jelikož Bolton velmi toužil své vedení zdvojnásobit. Rychlý zákrok předvedl při pokusu McCanna.

Birminghamu se v závěru přeci jen povedlo vyrovnat. Akci dva na jednoho předvedl Benítez společně s Phillipsem, přičemž druhý jmenovaný dokázal skórovat. Jenže po dvou minutách byl už opět Bolton ve vedení. Taylorův přímý kop sice skončil na tyčce, z následné dorážky už ale mířil přesně Lee. Na tuto branku už Birmingham odpovědět nedokázal.

Góly: 27. Christopher Samba, 88. David Dunn (pen.) - 3. Gabriel Agbonlahor

Aston Villa sice v Edwood Parku už od třetí minuty vedla, jenže pak nedokázala využít početní převahu a v poslední minutě navíc podruhé inkasovala a prohrála 2:1.

Gabriel Agbonlahor vstupoval do zápasu s bilancí třech branek v posledních třech zápasech a už po třech minutách výbornou střeleckou formu potvrdil. Přesnou ranou svůj rekord zvýšil na čtyři góly ve stejném počtu zápasů a poslal Villans do rychlého vedení. Na 2:0 mohl zvýšit John Carew, jenže na zadní tyči na centr nedosáhl a vzápětí udeřil Blackburn. Ryan Nelsen poslal vysoký míč do pokutového území, kde ho pouze k Sambovi odvrátil Dunne a domácí borec již pak neměl problém s přesným zakončením. Do poločasové přestávky ještě měl šanci Dunn, proti němuž hbitě zasáhl Friedel a na druhé straně po chybě Chimbondy Milner, ale ani on proti Robinsonovi neuspěl.

Po změně stran utkání vládli Rovers a po ztrátě Heskeyho se do šance dral Dunn, který byl ve vápně zastaven Collinsem, ale hlavní sudí faul neviděl. Domácím se tento verdikt hlavního sudího nelíbil a dali mu to náležitě najevo. Toho využila Aston Villa, která se vydala na rychlý protiútok, který ale Agbonlahor nezakončil přesně, jeho střela těsně minula branku. Tempo utkání stoupalo a situaci nakonec neunesl Grella. Ten totiž obdržel po faulu na Milnera druhou žlutou kartu a byl vyloučen. Pro Aston Villu se tak naskytla velká příležitost na vstřelení vítězné branky. Jenže vyloučení paradoxně nakoplo domácí, kteří nepřestávali útočit. Friedela nejprve vyzkoušel Brett Emerton, poté místo amerického gólmana zasáhl proti akrobatickému pokusu Di Santa Richard Dunne, jenže zahrál rukou. Pokutový kop proměnil Dunn a zajistil Blackburnu vítězství 2:1. Villans tak ukončili svou sérii čtyř vítězství v řadě

Góly: 12. Fernando Torres, 28. Fernando Torres, 47. Fernando Torres, 61. Steven Gerrard, 88. Ryan Babel, 90. Ryan Babel - 15. Geovanni

Povinný úkol v podobě výhry nad Hullem nakonec Liverpool splnil. Navíc si s chutí zastřílel. Konečný výsledek zní 6:1 v jeho prospěch. Nejvýrazněji, hned třemi brankami, se pod něj podepsal Fernando Torres, jenž se tak dostal do čela tabulky střelců.

Hned z úvodu Liverpool ukázal svou sílu. Ke gólu mu skutečně příliš nechybělo. Steven Gerrard poslal skvělý míč na Torrese, nakonec však zasáhl včas gólman Myhill, který tak ukončil možné nebezpečí ze strany Reds. Toto varování zřejmě ale nebylo pro fotbalisty Hullu dostatečně razantní, a tak šli domácí ve 12. minutě do vedení. Mezi střelce se zapsal ostrostřelec Torres, jenž využil pasu, který mu poslal Insua, a přízemní střelou rozvlnil síť.

Ovšem během několika momentů dokázal Hull senzačně vyrovnat. Po McShaneově centru sklepl míč pro Geovanniho dlouhán Vennegoor of Hesselink a brazilský středopolař střelou pod Reinou stav utkání opět vyrovnal. Jenže ani tento stav nevydržel příliš dlouho. Liverpoolu stačilo třináct minut a už byl opět ve vedení. Domácí fanoušky potěšil aktivní Torres, který s ledovým klidem přesně zakončil.

Ve 36. minutě pálil ze zajímavé pozice Ghillas, jeho střela byla však zblokována Insúou. Hull se do ofenzívy příliš nehnal, a i když prohrával, myslel především na bránění. Jeho pasivitu mohl potrestat Dirk Kuijt, kterého vybídl ke skórování Torres. Blonďatý útočník ale vyslal svůj pokus přímo na Myhilla, jenž si tak s ním poradil.

Do druhé půle vstoupil Liverpool skutečně impozantně. Pouhé dvě minuty mu stačily k tomu, aby zvýšil na rozdíl dvou branek. Míče se zmocnil Torres, zbavil se Dawsona a přesnou střelou dokonal svůj dnešní hattrick. 25letý kanonýr si ale nedal ani v následujících minutách pokoj, po centru Gerrarda usiloval o čtvrtý gól, ovšem hlavičkoval nad.

V 61. minutě ale přeci jen diváci opět oslavovali. Gerrardova střela, lépe řečeno centr, skončila až za zády překvapeného Myhilla. Liverpool si své vedení v poklidu hlídal a mířil za dalšími třemi body. Pátý gól přišel v 88. minutě. Po centru od Kuijta skóroval jeho krajan Ryan Babel. Tomu však jeden gól nestačil, a proto v nastaveném čase překonal Myhilla podruhé. Hull tak odjíždí s pořádným debaklem.

Góly: 62. Dimitar Berbatov, 77. John O'Shea

Manchester United dvěma góly ve druhém poločase porazil Stoke City 2:0 a na prvním místě tabulky Premier League předskočil Chelsea, která zaváhala s Wiganem.

Stoke City tak nevyhrálo již tři utkání v řadě a v tabulce kleslo o jednu příčku níž, na dvanáctou pozici. Naopak svěřenci Alexe Fergusona jsou nyní na koni. Vyhráli svých sedm předešlých utkání, v lize mají pětizápasovou sérii vítězství. Přitom proti nim stály takové celky jako Manchester City, Tottenham či Arsenal.

Góly začaly padat až po změně stran. O první branku utkání se teprve svou druhou trefou v sezoně postaral bulharský palič Dimitar Berbatov. Na toho navázal v 77. minutě jeho spoluhráč z obrany - John O'Shea. Ten si připsal premiérový zásah v probíhající sezoně Premier League.

United se za devět uplynulých zápasů naučili být trpěliví. Pouze čtyři góly z celkových sedmnácti totiž padly v první půli. Šance Antonia Valencii, který proběhl po pravé straně a následně vypálil, tak teoreticky neměla přílišnou šanci na úspěch. Tu neměla později ani prakticky, míč totiž skončil pouze vedle levé tyčce Sörensenovy brány.

Pro hosty to ale byly pouze poloviční šance, v další z nich se objevil Rooney. Ten z voleje trefil Naniho, který tak ale shodou okolností dokázal prodloužit na Berbatova. Jeho střelu ale dokázal pokrýt gólman. V určitých fázích zápasu bylo na polovině domácích celkem 21 hráčů, Red Devils si ale ani v plném počtu nedokázali s kompaktní obranou Stoke poradit. Na vině byly určitě i veliké nepřesnosti ze strany dvou křídelních hráčů - Antonia Valencii a Naniho.

Diváci domácího celku nemohli být po první půli spokojeni, jejich tým se nedostal do žádné šance a proti obhájci titulu jenom bránil. Osmadvacet tisíc lidí na stadionu ale pravděpodobně dávalo přednost bodům před výkonem. V 54. minutě ale přišel pro United rozhodující zlom. Kouč Ferguson poslal na hřiště místo špatně hrajícího Naniho veterána Giggse, který dokázal hru svého týmu pořádně rozhýbat.

Přesně po hodině hry obdržel na levé straně přihrávku Darrena Fletchera a svým milimetrovým centrem předurčil Berbatova ke skórování. A ačkoli je Berbatov svým zahazováním šancí známý, touto lahůdkou tentokrát nepohrdl. Stoke si na nový stav nedokázal zvyknout a nemohl se dostat ze svého defenzivního pojetí hry. Útočných akcí domácích tak nepřibylo.

Minulý týden přihrál Giggs na tři góly, dnes to bylo "pouze" na dva. V 77. minutě se postavil k přímému kopu, našel hlavu obránce O'Shea a napodruhé se tak dnes zapsal do statistik zápasu. Nakonec mohl pětatřicetiletý záložník jeden gól sám přidat. Úplně volného ho vyzval Scholes, tentokrát ale Velšan nevybral správnou variantu, když míč zamířil z jeho levačky nad branku.

Góly: 18. Robbie Keane (pen.), 33. Jermaine Jenas, 74. Robbie Keane, 77. Robbie Keane, 87. Robbie Keane

Impozantní výkon předvedl Robbie Keane, který čtyřmi brankami rozstřílel Burnley. Jednou se prosadil také Jermaine Jenas a Tottenham se tak drtivým vítězstvím 5:0 vrátil do vítězných kolejí.

První ránu svému soupeři zasadili Spurs v 18. minutě. Tehdy byl v pokutovém území sestřelen Bikeym Jermaine Defoe a pokutový kop proměnil Robbie Keane. Burnley sice o chvilku později vyrovnalo, jenže Fletcherův gól nebyl uznán kvůli ofsajdovému postavení, načež Tottenham odpověděl další brankou. Jermaine Jenas se napřáhl asi z 20 metrů a pomocí teče překonal gólmana Jensena.

Ve druhém poločase se na White Hart Lane čekalo na branku až do 74. minuty, ale pak se hned dvakrát v rozmezí tří minut trefil Robbie Keane. Domácí kapitán nejprve zakončil přesně do horního růžku Jensenovy branky a na 4:0 zvýšil tzv. 'angličákem'. O deset minut později korunoval výborný výkon čtvrtou brankou Keane a rozhodl o drtivé výhře Kohoutů 5:0. Po dvou hořkých porážkách tak Tottenham opět vyhrál, Burnley zůstává i po sedmi kolech bez bodu a vstřelené branky ze hřiště soupeře.

Góly: 16. Titus Bramble, 52. Hugo Rodallega (pen.), 90. Paul Scharner - 47. Didier Drogba

Chelsea poprvé v letošní sezoně padla! Překvapivým přemožitelem londýnského suveréna se stal Wigan Athletic, avšak nutno podotknout, že vítězství Latics v poměru 3:1 bylo zasloužené. Jedná se o první výhru Wiganu proti soupeři z Big Four v historii Premier League.

Wigan začal utkání nebojácně a už po čtvrthodině hry překvapil svého favorizovaného soupeře. Latics nakrátko rozehráli rohový kop a následný chytrý centr N'Zogbii našel v pokutovém území volného Tituse Brambla, jenž využil zaváhání obrany Blues a otevřel skóre. Na DW Stadium se očekávalo, že od té chvíle začne útočný nápor londýnského mužstva, jenže houževnatý výkon Wiganu to Chelsea nedovolil, spíše naopak. Proti Jasonu Scotlandovi, který si připsal premiéru v nejvyšší anglické soutěži, musel na poslední chvíli zasahovat John Terry a vzápětí hbitě zasáhl Petr Čech proti Emmersonu Boyceovi, který opět využil nakrátko rozehraný roh, protože Chelsea se z toho prvního nijak nepoučila.

První poločas fotbalisté opouštěli za trochu překvapivého, leč zaslouženého vedení Latics. To však netrvalo dlouho, když po pár sekundách druhého poločasu zaúřadoval Didier Drogba. Skvělý únik Florenta Malouda a následný jeho centr našel v šestnáctce Drogbu, který se štěstím prostřelil Kirklanda, jemuž míč proskočil mezi nohama.

Právě rychlé úvodní branky se chtěl Wigan určitě vyvarovat, ale remízový stav nakonec netrval příliš dlouho. V 53. minutě totiž nechala obrana Blues volného Rodallegu, který si to namířil přímo na branku, obhodil si Petra Čecha a český gólman ho následně fauloval, za což uviděl z ruky sudího Dowda červenou kartu. Pokutový kop zahrál sám Rodallega a Hilária, který vystřídal Maloudu, bezpečně prostřelil.

Wigan poté předvedl skvělý týmový výkon a soupeři, který hrál o deseti a rychle mu docházely síly, nedovolil žádnou vážnější šanci. Vše navíc korunoval v posledních minutách, kdy o výhře definitivně rozhodl Paul Scharner.

Góly: 52. Robin van Persie

Hrdinou dnešního duelu na Fulhamu překvapivě nebyl střelec vítězné branky Arsenalu Robin van Persie, nýbrž jeho spoluhráč Vito Mannone. Italský gólman předvedl několik vynikajících zákroků a zejména díky němu si Arsenal odváží tři body.

Fulham byl prakticky po celý zápas lepším týmem a londýnskému derby dominoval, a proto je s podivem, že svěřenci trenéra Roye Hodgsona odcházejí s prázdnou. Najít důvod neúspěchu Cottagers však není těžké. Je jím teprve 21letý gólman Vito Mannone. Italský brankář si připsal teprve třetí ligový start, v němž předvedl několik výborných zákroků, kterými frustroval útočníky soupeře, kteří mají momentálně na kontě pouhé čtyři góly v šesti zápasech.

Od úvodního hvizdu byli na Craven Cottage domácí lepším týmem, jenže v brance Arsenalu stál Mannone, který opět nahradil zraněného Almuniu a užíval si asi nejlepší výkon kariéry. První brilantní zákrok si připsal proti Johnsonově hlavičce, poté obličejem zasáhl proti střele Dempseyho. Arsenal měl šanci skrze střely Fabregase a Aršavina, ale oba borci s nimi naložili stejně, branku přestřelili. Fulham Gunners neustále tlačil do hloubi vlastní poloviny, jediným hráčem, přes kterého nedokázali projít byl Mannone. Ten vytáhl další výborný zákrok po ráně Gery.

Krátce po změně stran pálil nepřesně Zamora, ale Cottagers potvrdili, že onu vytouženou branku chtějí dát. Jenže pak přišel šok, absolutně proti proudy hry totiž udeřili hosté. Chyby Paula Koncheskyho využil Fabregas, který nádherným pasem poslal Van Persieho a ten přesným finišem poslal Kanonýry do vedení. Na chvíli se Arsenal dostal do role dominantního mužstva a Schwarzer musel vytahovat Bendtnerovu ránu. Poté už však iniciativu převzal opět Fulham, který vyvinul veškerou sílu na to, aby vyrovnal. Jenže v cestě mu stál opět famózní Mannone, který zakročil i proti další Johnsonově hlavičce. Vzápětí museli obětavé zákroky předvést i obránci Gallas se Sagnou. Další obrovskou příležitost měl Zamora, který si už myslel, že po střele z bezprostřední blízkosti po trestném kopu vyrovnal, jenže další báječný zákrok vytáhl z rukávu Mannone. Nic víc již Fulham nestihl a zůstává na 17. místě, zatímco Arsenal je pátý.

Góly: 8. Darren Bent (pen.), 48. Kenwyne Jones (pen.), 70. Kenwyne Jones, 73. Michael Turner, 90. Michael Mancienne (vl.) - 50. John Mensah (vl.), 55. Kevin Doyle

Sunderland se díky výhře udržel v horní polovině tabulky, zatímco Wolves zůstali na svém. V divokém utkání se kopali dvě penalty, jeden nepřímý volný kop z hranice malého vápna a také zařádila útočná dvojice - Jones & Bent.

Pro Wolves začalo utkání nejhůře jak mohlo. Tým Micka McCarthyho, jenž na Stadium of Light v životě nevyhrál, se totiž prostřednictvím Sekunda Castilla dopustil již v osmé minutě prohřešku proti pravidlům v pokutovém území a hlavní sudí Lee Mason nařídil penaltu. K té se postavil Darren Bent, a ačkoliv Wayne Hennessey v brance hostí vystihl směr střely, posila z White Hart Lane napsala první kapitolu divokého utkání. Sunderland se tak lacino dostal do vedení 1:0.

Wolves chtěli ihned odpovědět. Edwards z vlastní poloviny posunul dlouhým pasem dopředu na Doyla, jenž byl u postranní čáry faulován, jenomže situace pokračovala, Keogh postrčil za sebe před šestnáctku na Edwardse, ten ještě posunul doleva na Jarvise, který už míč hodil do ohně, jenomže nabíhající a hlavičkující Edwards branku jen těsně minul.

O chviličku později zabrnkalo na nervy všem přítomným trio Mensah - Turner - Gordon. Prvně jmenovaný přistrčil neúplně ideálně míč svému kolegovi dozadu, Turner před Doylem zahrál domů, jenomže míči nedal potřebnou razanci a vše musel rychlým startem a následným odkopem vyřešit Gordon. Následoval dlouhý aut Halforda, prodloužení Keogha, to ale odvrátil provinilec Turner. Následně sklepl Halford míč do nohy Keoghovi, ten odcentroval, Kevin Doyle byl ale jednak zády k brance a jednak přistrčen Turnerem, takže Gordona neohrozil.

Sunderland se ještě do poločasové pauzy dočkal dvou šancí - nejprve Andy Reid ukázkovou přihrávkou do prostoru vysunul Jonese, ten si s menšími potížemi obhodil Hennesseyho, zasekl míč a snažil se vystřelit, jenomže Hennessey rukou stihl ztlumit míč a Black Cats se následná dorážka nepovedla. Potom zdánlivě ztracený míč od Malbranquea vytáhl Reid pod sebe na Cattermola, jenž se ale přes bránící hráče prosadit nedokázal a v poločase byl kvůli zranění vystřídán.

Nebylo to však vše. Bent ještě v nastavených čtyřech minutách fauloval na domácí polovině a Wolves se dostali ke své velké zbrani - standardní situaci. Jarvisovo rozehrání ale zády k brance nasměroval Kevin Doyle vedle. Z první půle to bylo vše, do té druhé udělali oba manažeři po jedné změně.

Druhý poločas začal podobně jako první. Malbranque uháněl po pravé straně, jeho centr od lajny převzal v šestnáctce Darren Bent, obhodil si Berru, ale bývalý kapitán skotských Hearts si počínal netakticky a Benta za cenu penalty zastavil. Tentokrát nikdo neprotestoval a Lee Mason v klidu nařídil penaltu, Bent přepustil exekuci Kenwynu Jonesovi, jenž poslal Hennesseyho na druhou stranu a podruhé rozradostnil přítomné Mackems.

Odpověď ale přišla okamžitě - Wolverhampton si pohrál před Gordonovu šestnáctkou s defenzivou domácích, Keoghův centr na nabíhajícího Doyla vyrazil domácí brankář, ale tak nešťastně, že trefil pouze bránícího Mensaha. I druhá branka přišla vzápětí - nepovedená malá domů od Richardsona přinutila Gordona zahrát rukou v malém vápně, z čehož rezultoval nepřímý volný kop. Wolves nejprve neuspěli, nicméně dorážející Kevin Doyle srovnal mezi Malbranquem a Gordonem.

Gólovému festivalu ale nebyl konec ani zdaleka. Dlouhý Turnerův nákop takřka od vlastní šestnáctky sklepnul Bent Jonesovi, útočník z Trinidadu a Tobaga jej potáhl a mezi nohami Michaela Mancienneho propálil na zadní tyč vše, co mu stálo v cestě. O tři minuty později opět nakopl Reid až na Benta, ten podržel míč a přinutil po střela zpoza Berry Hennesseyho k vytáhnutí skvělého zákroku. Rohového kopu se ujal sám Andy Reid, Wolves nedůsledně pohlídali Michaela Turnera, který hlavou opět poslal SAFC do dvoubrankového vedení. Wayne Hennessey se opět natahoval marně.

Vlci se ale opět nevzdali. Doyle přenechal Keoghovi, ten Edwardsovi, jenž přihrávku za obranu našel Doyla, jeho centr však na roh zblokoval střídající Anton Ferdinand. Rohový kop se snesl na hlavu Halforda, bývalého hráče Sunderlandu, ale dobře nasměrovanou hlavičku u levé tyče odvrátil na brankové čáře stojící Richardson.

Poslední branka připomněla štěstí Sunderlandu a smůlu hostí - směr Bentovy střely po souhře Cany, Malbranquea a Ferdinanda změnil Michael Mancienne natolik, že Hennessey v brance neměl jakoukoliv šanci zareagovat. Sunderland tedy porazil Wolves hokejovým skóre 5:2.

Góly: 5. Carlos Tévez, 32. Martin Petrov, 61. Carlos Tévez - 24. Carlton Cole

Trápení West Hamu směle trvá i nadále, postaral se o to suverénní celek Manchesteru City, jehož ofenzivní trio Bellamy-Tevéz-Petrov rozebralo sokovu improvizovanou obrannou hráz na nejmenší částečky. Řádil především posledně jmenovaný jedinec, který na jeden gól přihrál a druhý sám dal.

Zkraje zápasu bylo hráčům obou celků docela zatěžko hledat vždy tu nejjednodušší variantu přechodu do útoku. Přesto, paradoxně, Citizens udeřili již ve čtvrté minutě a to za použití vyloženě banální rovnice. Brankářův dlouhý výkop našel rozběhlého Petrova, který si vlevo počkal na správný okamžik a nasměroval balon k hladce skórujícímu Tevézovi. Styl, jakým Kladiváři bránili tuto situaci, kdy de facto tři z nich strážili Bellamyho, argentinského střelce nedbaje, pochopí asi jen málokdo. Nicméně pozoruhodná byla Tevézova reakce na vstřelenou branku klubu, který ho prakticky pro anglickou kopanou vychoval - agilní forvard totiž neváhal a veřejně se omluvil celému sektoru hostujících fanoušků. Ani minulost mu však nemohla zabránit ve stoprocentní snaze, a proto se v příštích minutách měla slepovaná obrana West Hamu co ohánět. Tevéz jednou pálil z otočky, podruhé zas přestřelil, když si pro Petrovův tečovaný pas přibíhal z druhé vlny.

Citizens byli při chuti, nesourodého soupeře přehrávali jakoby nic, přesto stačila jedna mizerně odbráněná standardka a začínalo se odznovu. Ve 24. minutě zvládl hlouček fotbalistů v bleděmodrém odvrátit míč jen tak provizorně. K jeho neštěstí však přímo ke kopačkám Radka Kováče, který sice mířil mimo, ale zachránila ho pohotová reakce Carltona Colea - tedy doklepnutí balonu patou do odkryté klece. Na koho se ovšem Manchester mohl dneska spolehnout, byl bulharský křídelník Martin Petrov. Ten po zranění opravdu bodoval. Po více než půl hodině hry si postavil míč těsně za hranici pokutového území, aby tu rozehrál jedinečný přímý kop, o jehož likvidaci se Green pokoušel marně.

Aktivita domácích nebrala konce. Brankář Hammers musel postupně zastavit individuální akci Tevéze, hlavičku Bellamyho či Petrovův projektil z takových dvaceti metrů. Na opačném konci hřiště zase málem zahřmělo, respektive ono zahřmělo, jenže Parkerova trefa nebyla pro Coleův nepatrný faul uznána. Po přestávce už se Kladiváři nebránili tak drtivému tlaku, alespoň šancí City výrazně ubylo, ale komunikace v defenzivě hostí vázla i nadále. A to se krásně projevilo v 61. minutě, kdy Bellamyho centr ze standardní situace mohla za Greenova záda odhlavičkovat hned trojice nehlídaných hráčů v bleděmodrém. Téhle výzvy se nakonec s úspěchem chopil Tevéz a bylo prakticky rozhodnuto.

S blížícím se závěrem utkání se Manchester soustředil spíš na bránění náskoku než na jeho potencionální navyšování. Na druhou stranu upřít trojlístku Petrov-Bellamy-Tevéz vytrvalou snahu co možná nejvíce znepříjemňovat soupeřům život by bylo drzé. Proto je třeba zmínit pohlednou akci na jeden dotek prvních dvou jmenovaných a Garetha Barryho, na jejímž konci stála Angličanova slušná střela. Tři minuty před koncem pak neskutečný Petrov přesprintoval Diamantiho, dostal se tak k centru pro navrátilce Santa Cruze, avšak ten, ač nebyl nikým stresován, na přední tyči z první zakončil dosti nepřesně. Ještě nebezpečnější ale byla Bulharova individuální akce o pár okamžiků později, kdy při přerušení jeho kombinace s Tevézem zaváhal Faubert a Petrov se tím pádem řítil sám na Greena. Nastalou situaci ještě řešil efektní zasekávačkou, ovšem koncovka se mu příliš nevyvedla, a tak i po devadesáti minutách platil stav 3:1.