Anglická Premier League - souhrn 13. kola

Góly: 50. Martin Škrtel, 77. Yossi Benayoun - 69. Emmanuel Adebayor, 76. Stephen Ireland

Po úvodním mdlém poločasu padly ve druhém hned čtyři branky, kdy si oba týmy vyměnily vedení, aby si nakonec body rozdělily. Svým prvním gólem za Liverpool se může pyšnit slovenský rodák Škrtel‘. Svou chybou však nastartoval soupeře k obratu a jen rychlý gól Benayouna odvrátil další pohromu pro svěřence manažera Beníteze.

Hned v páté minutě mohl Škrtel‘ otevřít skóre, kdy po přímém kopu naskakoval na zadní tyči. Jenže skvělý Given na čáře čaroval a parádním zákrokem vytáhl míč těsně před brankovou čáru. Míč pak prošel celým malým vápnem, naštěstí pro hosty se k němu nikdo nedostal. Během akce se však zranil Agger a jen pár minut poté ho následoval i Babel, v prvních dvaceti minutách tak musel Benítez hned dvakrát střídat.

První poločas sice patřil pod nadvládu Reds, nicméně šance z úvodu utkání byla tou největší za první poločas. Obdobně si vedli i hosté, nejtěžší chvílí pro Reinu totiž byla situace, kdy musel vyrážet sklepnutí Barryho na Adebayora. Velkou zásluhu na čistém kontě Manchesteru měli samotní obránci, kteří schytali více střel, než samotný brankář. Nepříliš zajímavý poločas tak nepříjemně okořenilo pouze další zranění, které si vynutilo střídání kapitána Citizens Tourého.

Změna stran přinesla i změnu k lepšímu. Po pěti minutách si na přímý kop naběhl opět Škrtel‘, který strčil nohu před pasivního Adebayora a překvapený Given již nestačil reagovat. Po jednatřiceti ligových zápasech se tak slovenský obránce naplno radoval ze své první přesné trefy. Manchester tak konečně začal vykazovat určité ofenzivní choutky a bylo se na co koukat.

V 69. minutě tak mohlo přijít vyrovnání. Bellamy rozehrál rohový kop na nehlídaného Adebayora, který hlavičkou k zadní tyči nedal Reinovi šanci. Nejenže tak odčinil svou laxnost při inkasovaném gólu, oplatil navíc tíhu viny Škrtel’ovi, který přiběhl k útočníkovi hostů přespříliš pozdě.

Parádní obrat dokonal po sedmi minutách Ireland, který těžil z dobré práce Wrighta-Phillipse s Tevézem a dokonalou tečí k zadní tyči nedovolil domácímu brankáři ani dotek. Jenže sotva se režisér televizního přenosu vrátil ze záznamu do reality, mohl divák pozorovat radost na druhé straně.

Ngog špatně odcentroval, jenže míč tečoval obránce vedoucího celku tak nešťastně, že se dostal až za záda vybíhajícího Givena a dravý Benayoun tak v pádu mířil do prázdné branky. Okamžitě mohl reagovat Adebayor, který se ocitl sám před brankářem, pouze však za cenu sotva viditelného ofsajdu.

Poslední minuty pak nabízely pravé drama, další kouzla brankářů si však žádná nebezpečně vypadající akce nevyžádala. Manchester City tak je už pouze jediný zápas od vyrovnání rekordu v počtu remíz za sebou. Liverpool již potřetí ze sedmi domácích zápasů nedokázal vyhrát a čelo tabulky se výrazně vzdaluje.

Góly: 16. Lee Bowyer

Souboj dvou celků ze středu tabulky neměl favorita. Možná jím byl domácí Birmigham, který před vlastním publikem potřeboval získat tři body, aby se odpoutal ode dna tabulky Premier League. Tyto předpoklady se nakonec potvrdily a domácí zvítězili nejtěsnějším možným výsledkem 1:0

Aktivnějším byl ze začátku zápasu výběr hostí, kteří se díky Zamorovi a Dempseymu dostali ke střeleckým příležitostem. Ty však nedopadly nijak slavně, když si s nimi lehce poradil domácí brankář Joe Hart.

Byli to však právě fotbalisté Birmighamu, kteří šli po čtvrthodině hry do vedení. McFadden našel Bowyera, který přesnou střelou překonal Schwarzera a otevřel tak skóre tohoto zápasu. Hosty tento moment trochu vyvedl z herního rozpoložení a bylo vidět, že je v jejich hře určitá míra nejistoty. Ani Birmigham se však nehnal nijak přehnaně do útoku a snažil se nad vývojem utkání získat kontrolu.

Hra byla po půlhodině hodně rozháraná, obě mužstva se dopouštěla mnoha nepřesností v kombinaci a dá se říct, že na trávníku se spíše odehrál boj o každý metr, než atraktivní fotbalové utkání. Do poločasu už diváci vyloženou šanci neviděli a mohli si jen přát, aby ve druhý půli měli možnost sledovat atraktivnější utkání.

Také začátek druhé části utkání však přinesl mnoho osobních soubojů, faulů a standardních situací z ne zrovna nebezpečných míst. První střelecký pokus ve druhém poločase měl na svědomí hostující Gera, branku však přestřelil. Po hodině hry bylo znát, že hosté se s tímto výsledkem rozhodně nespokojí a chtějí s tímto nepříznivým vývojem něco udělat. Své štěstí zkoušeli opět Gera, Dempsey a Zamora. Ani jeden z nich nedokázal dát svojí střele ty správné gólové parametry, a tak se stav, i přes snahu Fulhamu, neměnil.

Opakovala se stále ta samá písnička. Hostující Fulham se snažil dobýt branku Birmighamu, ale to se mu až do posledního hvizdu hlavního rozhodčího nepovedlo, a tak pojede domů do Londýna s prázdnou. Naopak domácí si připisují velmi důležité tři body, které je v tabulce posunou o něco výše.

Góly: 9. Steven Caldwell - 86. Emile Heskey

V souboji desátého s pátým týmem tabulky byla papírovým favoritem spíše hostující Aston Villa. Kouč Martin O'Neill na hřiště poslal prakticky to nejsilnější, co měl. Nakonec mu to však na tři body nestačilo a Villans jen remizovali v Burnley 1:1.

Začátek byl z obou stran trochu opatrnější, hlavně hosté si dávali pozor zejména na defenzívu a nepouštěli se prakticky do žádných rychlých protiútoků. Z první vážnější šance však padla také první branka utkání a dali ji domácí. Po centru Blakea se v pokutovém území nejvýše vyšrouboval Gary Caldwell a nedal hostujícímu brankáři Friedelovi šanci zareagovat - 1:0.

Domácí tak dali první gól a pro hosty to bylo jasné varování, že se svou defenzivní taktikou rozhodně úspěch slavit nebudou. Hráčům Burnley vstřelená branka dodala hodně odvahy k útočení, a tak se snažili hrozit zejména rychlými kontry. Ve 24. minutě se pokusil o přímou střelu Bikey, ale hostující branku netrefil.

Ze strany hostí přišel první vážnější pokus až po čtyřiceti minutách hry. Agbonlahor našel volného Younga a ten se ze zhruba 18 metrů pokusil ohrozit Jensena, ale branku netrefil. Do poločasu se už nic podstatného nestalo, a tak šla obě mužstva do šaten za stavu 1:0.

Začátek druhého dějství byl oproti prvnímu rozhodně záživnější. Bylo to dáno hlavně hrou hostí, jelikož ti prohrávali o jeden gól, a tak jejich prioritou byl rozhodně útok. S přibývajícím časem byla Aston Villa nucena podnikat odvážnější ofenzivní výpady a pokusit se tak ohrozit domácí branku.

Střelecké pokusy Agbonlahora, Younga a Sidwella však domácího gólmana Jensena nijak neohrozily. V 70. minutě přišel první impuls z lavičky, místo Sidwella nastoupil ofenzivní krajní záložník Downing. Domácím se však dařilo přerušovat útoku Villans už v jejich zárodku na půlící čáře, skvěle napadali a své vedení si velmi zodpovědně hlídali.

Nebylo kudy proniknout do domácího pokutového území a vypracovat si solidní šanci. Aston Villa se o to snažila hlavně vysokými centry nebo rychlou kombinací, které však chyběla přesnost. Nakonec se však přeci jen dočkala vyrovnání. Milnerův centr našel hlavu Emila Heskeyho a ten se nemýlil.

Do konce zápasu byla aktivnější Villa, ale dokonalý obrat se jí nepovedl a musela se tak spokojit s bodem. Domácí by před zápasem tento výsledek určitě brali, ale vzhledem k průběhu je jasné, že budou nespokojeni.

Góly: 5. Florent Malouda, 12. Michael Essien, 22. Michael Essien, 56. Joe Cole

To, čeho se chtěli Wolves na Stamford Bridge vyvarovat, se nakonec stejně stalo skutečností, když londýnská Chelsea nováčka ligy vypráskala 4:0 a utkání naprosto opanovala. I díky tomu mohl manažer Carlo Ancelotti na hřiště vyslat několik mladíků.

Blues sice nastoupili bez několika opor, zranění ze hry vyřadilo nejlepšího střelce Didiera Drogbu a trojici záložníků Lampard, Ballack, Deco, ale na výkonu to příliš znát nebylo. Jejich náhrady v podobě Maloudy, Kaloua nebo Mikela se ukázali v dobrém světle a měli svůj podíl na vysoké výhře. Gólový účet zápasů otevřel už po pěti minutách výstavní ranou z více než 20 metrů Florent Malouda, který nedal šanci gólmanovi Hennesseymu.

V rozmezí mezi dvanáctou a dvaadvacátou minutou si Stamford Bridge podmanil Michael Essien, který nejprve hlavičkou zvýšil na 2:0 a za deset minut ranou ze střední vzdálenosti přidal třetí branku domácích. Do šaten se tak šlo za rozdílu tří branek v neprospěch hostí, kteří navíc inkasovali krátce po restartu. V 56. minutě se trefil Joe Cole. Chelsea poté v tempu výrazně polevila, ale přesto Wolves do větších šancí nepouštěla a kontrolovala hru. To dalo skvělou příležitost Ancelottimu, který postupně vyslal na hřiště všechny mladíky, které měl na lavičce k dispozici. Na hřiště se tak podívali Kakuta, Matič i Borini a zejména první jmenovaný předvedl vynikající výkon.

Skóre se už v západním Londýně neměnilo a po prohře Arsenalu v Sunderlandu má Chelsea na čele tabulky luxusní náskok osmi bodů, přičemž United mají zápas před sebou a vlastně i Arsenal, který bude dohrávat druhé kolo.

Góly: 27. Carlton Cole (vl.), 44. Kamil Zayatte, 45. Jimmy Bullard (pen.) - 5. Guillermo Franco, 11. Jack Collison, 69. Manuel da Costa

Úchvatná podívaná čekala v Kingstonu na diváky v první půli zápasu s West Hamem. Po skvělém úvodu hostů přišel parádní zvrat Hullu. Ve druhé půli přišli domácí o Mendyho, hra přestala mít spád a přišlo pouze vyrovnání londýnského celku. Oba týmy tak sestupovým příčkám příliš neutekly.

I když Zayatte v páté minutě zablokoval Coleovu střelu z dobré pozice, nezabránil rychlému vedení hostů. Hned po následném rohu Stanislase se totiž hlavičkou prosadil Franco a otevřel skóre. A pro domácí bylo ještě hůře v 11. minutě. Právě Franco centroval od levé lajny do vápna, kde našel Collisona, který stejně jako Franco pokořil Dukea hlavičkou.

West Ham zůstával lepším a nebezpečnějším týmem, a tak musela zasáhnout ruka štěstěny. Marney rozehrál přímý kop na Bullarda, do jehož střely se postavil Parker. Míč však pouze tečoval na Carltona Colea, který si nešťastně srazil míč do vlastní branky.

Hull konečně začal hrát, do další šance se však dostal až v samém závěru poločasu, kdy Hunt po přímém kopu nacentroval do vápna. Na bližší tyč se dostal Zayatte a přesnou trefou vyrovnal. To však ještě nebylo vše. V nastavení si Fagan vymodlil penaltu po střetu s Faubertem a Bullard neměl s proměněním problém. Neuvěřitelný obrat v poločase byl na světě.

Dalo se očekávat, že se Hull poveze na vlně konce první půle. To však zmařil nešťastník Mendy, který fauloval Parkera a po červené kartě musel vyklidit prostor. Vyrovnání tak bylo otázkou času, na kterou hosté odpověděli v minutě devětašedesáté.

Po rohu Stanislase se dostal k míči Gabiddon a Da Costa pak zblízka dopravil míč do sítě. Posledních dvacet minut bylo už trochu navíc. Oba týmy si vypracovaly jen minimum zajímavých náznaků, které při nejlepším skončily uprostřed branky v náručí brankáře. Body se tak po úžasném prvním a nic neříkajícím druhém poločase dělily.

Góly: 71. Darren Bent

Sunderland poráží dalšího soupeře z největších favoritů na titul. Další gól Darrena Benta zařídil překvapující vítězství nad rozjetým Arsenalem. Především pozorná obrana pak zařídila čisté konto a tři body pro Černé kočky. Manchester United se tak může večer dostat na druhou příčku.

Jako první se o slovo přihlásil Rosický, který skvěle sklopil nárt, ale tvrdou ranou zblízka nechal vyniknout domácího brankáře, který měl nohy včas u sebe. Ve dvanácté minutě se dostal lépe hrající Arsenal k další šanci, Fabregas se dostal k odraženému balónu a z více jak dvaceti metrů jen těsně minul branku Fülöpa.

Na druhé straně mohl zchladit nabuzené hosty Malbranque, ke kterému propadl centr zleva, ale šajtlí branku netrefil. Jen dvě minuty poté se Malbranque dostal do obdobné pozice, tentokrát ani nikdo nestál v cestě střely, projektil z kopačky domácího hráče byl však ještě více nepřesný.

I přesto se Sunderland dostal do hry a po úvodním krátkém nástupu hostů se hrál naprosto vyrovnaný fotbal. Další šance však opět patřily favoritům z Londýna. Nejprve si několikrát narazil Song s Eduardem, druhý jmenovaný se pak kličkou zbavil ve vápně obránce a lobem pokořil brankáře. Song sice ještě stále dobíhal míč, ale střelu mířící jen decimetry mimo už do branky usměrnit nedokázal.

Po šesti minutách našel Eduardo před vápnem Ramseyho, který z dálky pálil nebezpečně, leč do míst, kde stál domácí brankář, který nadvakrát míč zkrotil. Do šaten se tak šlo za bezbrankového stavu, když největší šanci neproměnil hned v úvodu utkání Rosický.

Sunderland neklesal ve výkonu ani po změně stran a po dvanácti minutách Reid přízemní střelou z přímého kopu jen těsně netrefil branku. I když samotní domácí pak dlouho čekali na další šanci, více si museli stěžovat hosté, kteří Fülöpa neohrožovali kvůli bojovné obraně vůbec.

Devatenáct minut před koncem vybojoval agilní Reid roh v souboji se Sagnou. Na ten si před malým vápnem naskočil Bent, který netrefil míč tak šťastně, že trefil naprosto nehlídaného Campbella, který z první parádně vrátil míč přesně do míst, kde si opět nikdo nevšímal kanonýra Benta. Ten se tak mohl položit v pádu do balónu a prostřelit Almuniu.

Sunderland s oporou vlastních fanoušků bránil urputně a Arsenalu dlouho nic nedovoloval. Až tři minuty před koncem zaběhl za obranu na centr Aršavin a v pádu zatajil dech stadionu. Fülöp ale nakonec míč ani nemusel vyrážet mimo, sám totiž trefil boční síť. V dalším okamžiku pak proletěl další centr přes celé malé vápno bez povšimnutí, dvěma hostujícím hráčům chyběly jeden, dva kroky.

Závěr byl pak ve znamení nebezpečných brejků a sporných soubojů u či ve vápně domácích. Nejvíce se rozčiloval Eduardo, který při pokusu o otočku ve vápně skončil na zemi. Přímá střela na domácí branku nepřišla, ani minuta přes avizované nastavení nepomohla hostům k vyrovnání.

Góly: 35. Darren Fletcher, 67. Michael Carrick, 76. Antonio Valencia

Manchester se v nudné první půli dostal do vedení parádním gólem Fletchera, který se nakonec ukázal jako zlomový. Everton se totiž po přestávce hnal za vyrovnáním, až moc často však propadal v obraně. Manchester tak využil zaváhání Arsenalu a posunul se na druhou příčku, Everton zůstává v horší polovině.

Úvod zápasu přinesl vcelku opatrný fotbal se zajištěnými obranami na obou stranách. Manchester tak několikrát marně obléhal vápno hostů, naopak hráči z Liverpoolu mohli nebezpečně kontrovat z rychlých protiútoků. První zajímavá střela tak přišla až po dvaceti minutách. Baines nepřesně odcentroval, nicméně Rafael tečoval míč přesně k Sahovi, proti jehož přízemní střele musel zakročit van der Sar.

Manchester dlouho nevěděl, jak na dobře takticky připravenou obranu Evertonu hrát. Hluché místo v zápase však ukončili domácí parádním způsobem. Valencia hlavou sklepl centr před vápno pro Fletchera, který se dokonalou střelou postaral o jeden z nejhezčích gólů sezóny. Vysoký Howard neměl na střelu, která vymetla sebemenší pavučinu u spojnice, žádnou šanci.

Změna stran přinesla zlepšení hry především od hostů, ale ani domácí nechtěli ponechat nic náhodě. Právě rudý ďábel Rooney střílel jako první velmi nebezpečně, zpoza vápna pouze lízl břevno. Na druhé straně se chvíli před ním cpal do zakončení Cahill, ale ve skluzu míč jen lehce tečoval a van der Sar měl větší potíže se vypořádat s tvrdým nárazem, než se samotným zákrokem.

Když ani Yakubu nedokázal z dobré pozice trefit přízemní střelou branku, začal Manchester ještě více využívat okýnek otevřené obrany hostí. Giggs geniální tečí uvolnil Owena, jehož střelu z malého vápna až skluzem zablokoval jeden z obránců. Následný roh propadl do dobré pozice k Rooneymu, který míč sice netrefil dle svých představ, ale jeho střela se vrátila ke Giggsovi. Ten míč uklidnil, nahrál na vápno Carrickovi, a ten bez váhání poslal po zemi míč do chlumu těl směrem ke vzdálenější tyči. Howard na míč opět nemohl dosáhnout.

Čtvrt hodiny před koncem přišlo definitivní rozhodnutí. Scholes nahrál doprava na vápno volnému Valenciovi, který chtěl střílet po zemi. K jeho štěstí však míč nechtěně přizvedl snaživý Baines a i potřetí byl hostující brankář bezradný.

Domácí obránci navíc nepřestávali hrát, když se Everton dostal na centimetry gólu, přišel obětavý vpád Vidiče, který těsně před Cahillem míč vykopl do bezpečí. Manchester hrál v závěru pro diváky, závěry akcí však podle jejich představ nedopadly, zápas tak skončil tříbrankovým rozdílem.

Góly: 32. David Dunn, 73. Sam Ricketts (vl.)

Blackburn ukončil desetizápasové čekání na venkovní vítězství, když dnes bez svého lodivoda porazil Bolton. Sam Allardyce je totiž v nemocnici kvůli plánované operaci srdce, a proto nemohl být u toho, jak jeho svěřenci poráží klub, v němž dříve hrál a posléze ho i trénoval.

Hlavní postavou celého duelu byl záložník David Dunn, jenže předvedl vynikající výkon a připsal si také první branku zápasu. Dunn na sebe poprvé upozornil po čtyřech minutách, kdy využil zaváhání Rickettse, ale branku netrefil. Přitom před sezonou nechybělo mnoho a Dunn dnes mohl stát na druhé straně barikády, naštěstí pro hosty si ale nakonec odchod k Wanderers rozmyslel. Další šanci měl Di Santo, ale jeho střelu tečoval O'Brien. Ve 23. minutě opět úřadoval Dunn, dokonce přehodil brankáře Jaaskelainena, ale dobré čtení hry ukázal Cahill a míč stihl odkopnout. Bolton odpověděl po půl hodině hry, ale Taylorův vynikající pas nedokázal zužitkovat Gardner. Vzápětí se málem Bolton dostal do vedení, ale Taylorův trestný kop trefil po teči Nelsena břevno. Blackburn okamžitě zareagoval a skrze Di Santa, Robertse a zakončujícího Dunna otevřel skóre. V nastaveném čase mohlo být vyrovnáno, ale ani tentokrát na Robinsona Taylor nevyzrál.

Krátce po změně stran mohli Rovers jít už do dvoubrankového trháku, ale El-Hadji Diouf zklamal. Na druhé straně opět hrozil Gardner, jenže ani tentokrát nevytěžil z Rickettsova pasu maximum. Daviesova hlavička rozezvučela tyč. V 64. minutě udržel Bolton ve hře Jaaskelainen, když likvidoval střelu Di Santa. Čtvrthodiny před koncem si Blackburn pojistil vedení, respektive dvoubrankové vedení jim zařídili domácí. Ricketts se nedohodl s Jaaskelainenem, což pramenilo ve vlastní gól domácího obránce. Bolton tak po porážce zůstává v pásmu sestupu.

Góly: 9. Peter Crouch, 51. Jermain Defoe, 54. Jermain Defoe, 58. Jermain Defoe, 64. Aaron Lennon, 69. Jermain Defoe, 87. Jermain Defoe, 88. David Bentley, 90. Niko Kranjčar - 57. Paul Scharner

Bůhví co se v Londýně dělo během poločasové přestávce, každopádně to, co přišlo po ní, historie Premier League nepamatuje. Do jediné branky padlo hned osm branek a z nadějného výsledku po 45 minutách byl rázem v očích wiganistů vskutku hodnotný debakl. Hrdinou odpoledne se stal Jermain Defoe, jenž zaznamenal hned pět gólů a postaral se o druhý nejrychlejší hattrick dějin Premier League.

Přitom to opravdu začalo poměrně vlažně. Přesto měli domácí svého soupeře pod palcem de facto nepřetržitě od zahajovacího hvizdu sudího. Velmi brzy Lennon vybídl ke skórování Crouche, který pouze minul. Jenže stejná spolupráce hned o pár chvil později zařídila první branku svého mužstva. Anglický křídelník, který dnes někdejšímu Kohoutovi Eriku Edmanovi přichystal doopravdická muka, opět přesně odcentroval a jeho vysoký spoluhráč se nemýlil. Přesto dneska zahodil až příliš šancí, ani ten jeden gól jeho mizernou efektivitu v zakončení nenapraví. Po dalším pasu Lennona totiž hned vzápětí hlavičkoval nad břevno a nepřesným pokusem ho poté napodobil i Huddlestone. Athletic byl v těchto chvílích pod slušným tlakem, z něhož mimo jiné vzešly i pokusy Palaciose a Lennona, se kterými si poradil Kirkland. Defoeův zblokovaný projektil pak skončil na břevně.

Také Wigan už se ovšem ke konci prvního dějství začal sbírat a ještě dvakrát neohroženému soupeři ukázal zdvižený ukazovák. Poprvé to byl Jason Scotland, kdo si na Gomesovi vynutil bystrý zákrok, druhý nebezpečný pokus měl na svědomí N’Zogbia, zacílil však mimo. První pro Latics ještě docela poklidná pětačtyřicetiminutovka se chýlila ke svému konci, když se ještě rozehřál Defoe povedenou ranou, kterou Kirkland vyrazil jen s obtížemi nad břevno. O pauze jako by pak Spurs připoutali celý Wigan na kolotoč, do kterého zprvu žďuchli takovou silou, že se soupeř nestačil divit, a pak ho jen udržovali na přijatelné rychlostní úrovni.

Úvod druhého dějství byl z pohledu Athletic skutečně děsivý. Už v 51. minutě našel kroucený Lennonův centr tak akorát Defoeovu kopačku a anglický snajpr v poklidu zavěsil takříkajíc pod víko. Během šesti minut pak elitní útočník Tottenhamu dovršil hattrick. Druhý zásah přidal po selhání hostující obrany, jež se nedokázala popasovat s poněkud naivním Palaciosovým nákopem z hloubi pole, ten třetí z velké části obstarala další skvělá asistence Lennona. Nešlo však o čistý hattrick, mezi druhý a třetí Defoeův gól se totiž se svou prudkou ranou vtěsnal Scharner, když tak trochu napodobil Henryho čin z odvety nedávné baráže, neboť si centrovaný míč nejspíše zpracoval rukou.

Jakýkoliv rozohněný fanda Spurs ovšem musel rakouskému středopolaři rychle odpustit. Vždyť Kirkland záhy lovil ze sítě jeden balon za druhým. Docela vniveč šla jeho snaha zabránit blížící se frašce. Po znamenité likvidaci dalšího Crouchova pokusu totiž nestačil na střelu Lennona, ke kterému byli při jeho bránění zadáci Wiganu obzvlášť schovívaví. Za stavu 5:1 pak jako by defenzíva Latics odešla na párek. Hladce jí totiž propluly dvě kolmice směřující na Defoea, přičemž spolehlivý střelec proměnil v další góly jak tu od Čorluky, tak tu Kranjčarovu.

I poté srážení Kirklandova sebevědomí vesele pokračovalo. Kandidáta anglické reprezentace zdeptal hlavně přímý kop Bentleyho. Domácí křídelník z něj totiž nejprve zamířil jen do břevna, od něj se však míč odrazil přesně do brankářových zad a šup za čáru - 8:1. Devátý a konečně poslední hřebík do wiganské rakve zatloukl Kranjčar, který měl v pokutovém území dostatek času, aby se s balonem otočil a poslal ho krásně do horního rohu Kirklandovy svatyně. Tottenham tedy tímto stal první celkem, který v jediném utkání skóroval hned devětkrát, od roku 1995 a potupného debaklu Ipswiche, jehož katem se tehdy stali borci z Manchesteru.

Góly: 74. Ricardo Fuller

Portsmouth se od ligového dna ani dnes neodlepil. Na Britannia Stadium byl sice dlouho dobu mírně lepší stranou, ovšem po jedné protivníkově povedené akci kapituloval a jednogólovou ztrátu už se mu dotáhnout nepodařilo.

Kdybych nedbal pravidel spisovné češtiny, označil bych první minuty tohoto zápasu za ukázkovou "holomajznu". To však nic nemění na tom, že opravdu velmi brzy mohl být jeden z týmů ve výhodě. Rory Delap se totiž v dětství nejspíše vyžíval ve sledování filmové série Kickboxer, neboť po jeho vzoru v osmé minutě příkladným kopem upravil úsměv Dindanemu a Kevin Price Boateng tak měl možnost zahrávat penaltu. Tu nicméně neskutečně odflákl a neprudkou ranou po zemi jen vybídl Sorensena ke snadnému zákroku. I přesto byl v příštích okamžicích pánem hřiště Portsmouth, který měl dokonce v jednu chvíli míč na svých kopačkách 60% celkového času. Nebylo mu to však nic moc platné. K ohrožení prostoru mezi třemi tyčemi se nedostával ani on, ani soupeř. Hostující golman Ashdown si vlastně na balon prvně sáhl až ve 36. minutě, kdy ze standardky přímo do něj zacílil Beattie. Pompey zase jakž takž zahrozili už jen prostřednictvím Mullinsovy nepřesné rány. To byl celý první, dosti nezáživný poločas.

Druhé dějství začalo relativně slibně, podobně jako to úvodní. O’Hara se v uctivé vzdálenosti od branky nadechl k parádní pumelici, kterou Sorensen zvládl vyrazit jen na roh. A právě z něj pak na opačném konci hřiště zahrozil Huth, když v 54. minutě hlavičkoval jen těsně vedle. Jakmile uběhlo dalších deset minut, dostal se konečně do své první šance i Dindane, jenže spoluhráčův vtipný lob v těžké pozici netrefil ideálně. Na Britannia Stadium se vůbec něco pořádného dělo v pravidelných intervalech. V 73. minutě totiž nudnější pasáž protrhla nápaditá kombinace domácích, jíž perfektně umístěnou ranou z hranice šestnáctky zakončil Fuller.

Až závěr tohle nepsané pravidlo tak trochu naboural. Až v 87. minutě se na odvážný výlet vpřed vydal Wilkinson, ve vápně se obtočil kolem Wilsona a zacílil pouze těsně nad. Dotahující Portsmouth ke konci Sorensena vyděsil vlastně jen jednou a to opravdu minimálně, když Kaboulův přímý kop atakoval vlastně jen prostředek soupeřovy klece.