Anglická Premier League - preview 20. kola

Pokud třeba nemáte zdání, jak letos dopadnete na Silvestra, jedním si jisti být můžete - na Emirates Stadium je teď veselo. Po delší době Gunners zase jednou přemohli sousední Chelsea a na vedoucí ManUtd momentálně ztrácí pouhé dva body. O tom, že se s nimi do bojů o titul rozhodně musí počítat, se teď Wengerova parta všechny pokusí znovu přesvědčit proti Wiganu.

Na DW Stadium jí však dost možná čeká opět peklo. V posledních třech zápasech tu Arsenal vystřídal všechny tři možné podoby výsledky, ale pokaždé, opravdu pokaždé se trápil. Nejhůře pak dopadl zrovna loni, kdy absolutně odpadl v závěru utkání, a přestože dlouho vedl, nakonec houževnatému protivníkovi dokonce podlehl. Teď si však podobné problémy nepřipouští. Vždyť už atlety letos jednou porazil, a to před měsícem celkem jednoznačně v rámci Carling Cupu.

Navíc momentálně jsou Kanonýři jednoznačně na vzestupu a obecně se jim (možná trochu výjimečně) daří především proti celkům z nižších pater tabulky, respektive z druhé desítky. Takových zápasů zatím Arsenal sehrál devět, přičemž hned osm jich strhl na svou stranu. A nezaostává ani ve statistice beroucí v úvahu jen venkovní zápasy - na cizích hřištích pro změnu posbíral úctyhodných 17 bodů rovněž za devět zápasů (lépe je na tom v tomhle směru jen Manchester City).

Na to, kdo bude jasným favoritem, zřetelně ukazuje i forma Wiganu. Ta je totiž zaprvé nevyzpytatelná a zadruhé se stáčí spíše tím horším směrem. Tedy poslední zápas sice Latics zvládli, když konečně po čtyřech kolech vyhráli na půdě Wolverhamptonu, ovšem celkově to není nic moc, o čemž svědčí i pouhý bodový náskok na 18. (již sestupující) Birmingham. Moc nadějí na zopakování loňského kousku pak atletům nedává ani jejich domácí vizitka, která obnáší jen dvě vítězství, a stejně tak bilance s Big Four nevěstí příliš dobrého. Totiž z celkových 43 takových střetnutí se Wiganu povedlo vyhrát pouhé tři.

Cesc Fabregas se proti Chelsea jakožto kapitán doslova vyšťavil. Dal vítězný gól a přitom se vykartoval pro příští zápas, uviděl totiž již svou pátou žlutou kartu v sezoně. Wenger by však stejně podle všeho rotoval. Do základu se tak nejspíš vrátí Aršavin, Chamakh i Squillaci.

Roberto Martinez s radostí vítá zpět honduraské duo Thomas-Figueroa, které se jakoby náhodou vykartovalo zrovna ve stejnou chvíli akorát po klání o Boxing Day. Ve středu budou nicméně svému kouči k dispozici, což však stále nelze říct o Di Santovi s Boycem.

Krize Chelsea pomalu začíná dosahovat obrovských rozměrů. Obhájce titulu se topí ve výsledkové mizérii a doslova tragické zakončení letošního roku může mít na svědomí ztrátu možnosti bojovat o titul. Už je takové ohrané klišé, že se zápas s Boltonem musí vyhrát. V táboře Blues je toho špatně asi mnohem víc.

Pondělní zápas s Arsenalem byl pro obě strany klíčový, možná rozhodující souboj v boji o titul, kde prohraný celek pomalu odkráčí ze scény. Gunners nedali svému soupeři sebemenší šanci a jasně vyhráli 3:1. Carlo Ancelotti po zápase prohlásil, že se musí jeho tým okamžitě probudit, vždyť už šest zápasů nedokázal vyhrát. To se na anglického mistra skutečně nesluší.

"Musíme se probudit, až doteď spíme. Možná se musím jako první probudit já. Samozřejmě, že už mám jisté obavy, protože jsme šest zápasů nedokázali vyhrát," těžko hledal po prohře na Emirates Stadium slova manažer Carlo Ancelotti. Pokud se ve středu na Stamford Bridge stane něco naprosto nemyslitelného, klesne Chelsea na šestou pozici, protože jí předskočí právě Bolton a do nového roku by šla z nejnižší pozice od sezóny 2001/2002. Co k tomu víc dodávat?

Snad jen to, že Ancelotti je jedním ze dvou manažerů, kteří dokázali pod Romanem Abramovičem přečkat kompletní sezónu. Od roku 2003 se jinak trenéři střídali jako na kolotoči. Těžko říct, zda v Italovy schopnosti bohatý Rus bezmezně věří, anebo s ním po dalších neúspěších udělá krátký proces.

Ve zcela opačné pozici je Owen Coyle. Jeho Bolton překvapuje a do nového roku vstoupí nejhůře na šesté pozici, což je skvělý počin. Obzvlášť když Trotters trápí rozsáhlá marodka, v pondělí při duelu s WBA dokonce měli problém zaplnit lavičku náhradníků. Bolton v posledních zápasech střídal výhru s porážkou a na Stamford Bridge nemá co ztratit, navíc když Chelsea nedokázal od roku 2003 porazit.

Špatná forma Chelsea ale dává hostům jisté naděje. Domácí budou pravděpodobně opět bez Nicolase Anelky, který kvůli problémům s kolenem vynechal i duel s Arsenalem. Nadále chybí trojice Alex, Žirkov, Benayoun. Hosté jedou do Londýna bez zraněného Gretara Steinssona a Chung-Yonga Leeho, který si plní reprezentační povinnosti. Nastoupit by tak měli Sam Ricketts a Martin Petrov. Tamir Cohen nebude k dispozici kvůli úmrtí svého otce, který zahynul na následky bouračky.

Skvělou příležitost napravit porážku s Newcastlem má ve středu večer Liverpool, který na domácí půdě přivítá poslední Wolverhampton. Už uplynulo téměř 27 let od chvíle, kdy Wolves nad Liverpoolem naposledy vyhráli a Reds doufají, že se na Anfield Road něco podobného nebude opakovat.

Pro Wolves by to však bylo obrovská zpruha. Wanderers totiž v neděli doma padli v důležitém klání s Wiganem a "upevnili" si svojí pozici na chvostu tabulky. Manažer Mick McCarthy jen těžko hledal po prohraném zápase slova obhajoby, přesto ale ještě neztrácí naději.

"Zbývá nám jen jediná cesta, a to je stoupat nahoru. Do konce je ještě dostatek zápasů a kdo říká, že nemůžeme vyhrát v Liverpoolu?" uvedl McCarthy, ačkoliv to není příliš reálné. Naposledy výhru Wolves nad Liverpoolem vystřelil v roce 1984 neznámý Steve Mardenborough.

Liverpool v neděli nehrál, zápas s Blackpoolem mu byl odložen a ačkoliv by se to mohlo zdát při nabitém vánočním programu jako dobrá zpráva, rozhodně tomu tak není. Pro Reds to totiž nebyl první neodehraný duel a Roy Hodgson se nyní může se svými ovečkami těšit na osm zápasů během 29 dní, v horším případě na devět.

Hodgsonovi se pomalu v Liverpoolu daří nastolovat to, co zdobilo dříve jeho Fulham, totiž domácí bilance. Doma vyhrál Liverpool už čtyřikrát v řadě a jen jednou inkasoval. Na tomhle se pro druhou polovinu sezóny dá rozhodně stavět.

Ve středu po šesti týdnech v základní sestavě přivítá kapitána Stevena Gerrarda, k dispozici už je také Daniel Agger a nastoupit by měl rovněž Fernando Torres. Hosté žádné nové hráče na marodce nemají, poraněná kolena do hry nepustí Michaela Mancienneho a Karla Henryho, problémy mají rovněž Kevin Doyle a Jody Craddock.

Newcastle nezvládl zápas s Manchesterem City a vánoční program se bude snažit zachránit na White Hart Lane. Tottenham si z Boxing Day přivezl výhru ze zápasu s Aston Villou a bude chtít atakovat pozice zajišťující Ligu mistrů.

Magpies sice v posledních sedmi zápasech vyhráli jen jednou, ale do Londýna se těší. V hlavním městě totiž letos už dvakrát vyhráli a proti Spurs budou chtít dokonat hattrick. Proti Tottenhamu se navíc Newcastlu daří, v Premier League Spurs svému úternímu soupeři podlehli hned šestkrát ze sedmi případů.

Doma s Newcastlem letos prohrál Arsenal i West Ham a v obou případech dával vítězný gól Andy Carroll, hlavní tahoun nováčka ligy. 21letý útočník dal doposud už 11 branek a právě Spurs by o něj prý měli zájem. Carroll však nikam odcházet nechce.

"Andy rozumí, že se ještě má hodně co učit a nejdůležitější je to, že chce hrát za Newcastle, to jsou pro nás skvělé zprávy," pochvaloval si Alan Pardew, který musí základní sestavu složit bez kapitána Kevina Nolana, jenž si v zápase proti Citizens vykoledoval už pátou žlutou kartu. Mezi třemi tyčemi by měl zůstat Tim Krul. Skvělou zprávou je pro Newcastle také prodloužení smlouvy se Stevenem Taylorem.

Narozdíl od hostů, domácímu Tottenhamu bude ofenzivní tahoun chybět. Jermain Defoe inkasoval v posledním zápase červenou kartu a tři zápasy bude chybět. V základní sestavě se tak nejspíš objeví Roman Pavljučenko nebo Peter Crouch.

S rokem 2010 se budou v úterý loučit také dva dokonale sladění soupeři. Jejich posledním výsledkem byla prohra 0:2, na kontě mají shodně 22 bodů a také jejich rozdíl skóre hovoří stejnou řečí. Rozdíl by mohl být snad jen v tom, že zatímco West Brom svými dosavadními výkony spíše překvapuje, Rovers si zatím jedou takový svůj standard.

Baggies budou určitě rádi, že se mohou s kalendářním rokem rozloučit před vlastním publikem. Jejich poslední výjezd jim totiž vůbec nevyšel. Teď se tedy vracejí na důvěrně známou půdu, kde naposledy přemohli Newcastle, aby se po dvou domácích prohrách zase dobře naladili. Pozitivně by ovšem Di Matteova skvadra nejspíš smýšlela i bez toho - na úžasný rok v Championshipu navázala například venkovními skalpy Evertonu či Arsenalu, což se letos povedlo málokomu.

Navíc i historie vzájemných zápasů s Blackburnem na The Hawthorns hovoří pro Bromwich přívětivou řečí. Rovers tu nevyhráli od roku 2002. A koneckonců dobře si venku nevedou tak nějak celkově, když vezmeme v úvahu letošní ročník. Třikrát v řadě na cestách prohráli, přičemž inkasovali hned 13krát. Přesto i jejich bilancování se nese v poměrně optimistickém duchu - loni na tom byl Blackburn touto dobou o dva body hůře.

Do posledního letošního klání nezasáhne v dresu Throstles Chris Brunt, který již posbíral pět žlutých karet. Přemáhat bolest dost možná bude Odemwingie a stále ještě mírně nemocný se zdá být i Thomas. Na druhé straně bude Kean řešit, zda do základu zařadí problémového ex-kapitána Sambu, který už je v pořádku, a také El-Hadji Dioufa, jenž minule rovněž nehrál.

Fulham se propadá ligovou tabulkou a svůj pád bude chtít zastavit na hřišti osmého Stoke City. To si v letošní Premiere league nevede vůbec špatně a Fulham, který ještě venku nezvítězil, to bude mít na Britannia Stadium hodně složité.

The Potters, jak zní přezdívka Stoke, se aktuálně nacházejí na osmém místě tabulky, a to je určitě nad očekávání dobrý výsledek. Manažer Tony Pulis odvádí dobrou práci, jeho tým sice není v domácích zápasech vyloženým suverénem, ovšem dokáže přivézt body i zvenčí, a to je právě klíčový faktor toho, proč je Stoke v první polovině tabulky. Letos už dokázal z cizích hřišť přivézt plný počet bodů hned třikrát!

Po loňské veleúspěšné sezoně, kdy Fulham dokráčel až do finále Evropské ligy, zažívají fanoušci the Cottagers zlé časy. Týmu se vůbec nedaří a výsledkem je až osmnáctá pozice, a tedy boj o holé přežití v anglické nejvyšší soutěži. Manažer Mark Hughes zatím u kormidla zůstává, ale na jak dlouho?

Fulham poslední ligové vystoupení vůbec nezvládl, a před domácím publikem podlehl West Hamu 3:1. Hostům nezbývá nic jiné, než se pokusit získat veledůležité tři body na Britannia stadium, ale bude to obtížné, zvláště když jim budou scházet Bobby Zamora a Moussa Dembele.

Na klidu Fulhamu nepřidá ani vzájemná bilance s Potters, v tomto roce už to bude čtvrté vzájemné klání, tři předchozí vyhrálo Stoke.

Fotbalisté Sunderlandu přivítají na domácím stánku Stadium of Light doposud jedenáctý Blackpool. Nováček soutěže si zatím drží od sestupových pozic odstup, a to už tři zápasy kvůli počasí nehrál!

Před dvěma dny museli "Black Cats" přijmout porážku 2:0 od Manchesteru United. Svěřenci manažera Steva Bruce byli jasně horší, Rudí ďáblové jim nedali vůbec žádnou šanci a v pohodě vyhráli. Sunderland si musel být vědom, že z Old Trafford si body nepřiveze, a to se také potvrdilo. Domácí ale nemusejí nikterak truchlit, v tabulce jim stále patří velice solidní sedmá příčka s minimální ztrátou na evropské poháry.

Sunderland teď bude mít možnost se vysněným pohárům ještě více přiblížit, čekají ho totiž domácí zápasy s Blackpoolem a Blackburnem, a pokud to černé kočky zvládnou, mohou se těšit na velice zajímavé jarní boje o vstupenky do Evropské ligy. Ovšem nepředbíhejme.

Hned první soupeř, totiž Blackpool, na tom není vůbec špatně. S dvaadvaceti body mu patří jedenáctá pozice, a co více, už tři zápasy mu byly odloženy. Blackpool má tedy k dobru tři zápasy, ve kterých může získat devět bodů, pokud by se to podařilo, byl by nováček soutěže na ještě lepším umístění, než jeho soupeř ze Sunderlandu. Blackpool ale ještě čeká dlouhá cesta, ta bude započata na Stadium of Light.

Do sestavy Sunderlandu se vrací kapitán Lee Cattermole, k dispozici už je i Danny Welbeck. Nicméně John Mensah, Michael Turner a Fraizer Campbell do hry nezasáhnou. Manažer Blackpoolu Ian Holloway bude muset oželit start kapitána Charlieho Adamse.

Pokud na letošní sezonu chceme koukat jako na ročník paradoxů, pak Aston Villa je jedním velkým paradoxem. Vždyť loni, když osm dní před koncem sezony posledně čelila ManCity, byla v tabulce před ním a celkem přirozeně pošilhávala po Lize mistrů. Dnes je však ve zcela odlišné situaci - po prohře s Tottenhamem má na kontě pouhých 20 bodů a je na tom tedy hůř než třeba všichni tři nováčci.

Naproti tomu hvězda Manchesteru City pomalu stoupá vzhůru a mistrovské ambice opět nevypadají tak směšně v porovnání s realitou. Přeci jen Citizens vstoupí do nového kalendářního roku těsně propojeni s vedoucími United, na které momentálně ztrácí jen dva body. Navíc jejich aktuální forma budí slušný respekt, když si vezmeme, že Manciniho svěřenci prohráli jen jediný zápas z minulých devíti. Poprvé od srpna 2007 se tedy City minimálně načas mohou v úterý vyhoupnout do čela ligové tabulky.

To Villa bude naopak myslet na to, aby se nechtěně nepřiblížila sestupové propasti, od níž by ji v případě porážky mohl klidně dělit jenom bod. Nečekaná manažerská rošáda tak na první pohled nezabírá a navázání na tři po sobě jdoucí umístění uvnitř elitní šestky se už zdá být pouhou utopií. Houllier z 12 zápasů neposbíral ani stejný počet bodů - jenom deset, k čemuž mu tedy, pravda, výrazně dopomohla občas nesnesitelně napěchovaná marodka. Venku by nicméně Villa podávala katastrofální výsledky snad i s vždy kompletní sestavou. Pouze čtyři body urvané na cizích hřištích za celý dosavadní průběh sezony tomu jsou důkazem.

Prestižní zápas čeká Jamese Milnera s Garethem Barrym. Oba strávili v Birminghamu úspěšné roky, druhý jmenovaný si tu dokonce odkroutil více než 400 zápasů. To Kolo Touré nemá s Villou nic společného, ovšem jeho návrat do sestavy bude pro Manciniho velkou výhodou. Lescott už takhle nebude muset zaskakovat na postu stopera.

Jestliže se marodka Villans poslední dobou příjemně tenčila, dnes ta situace okolo ní znovu začíná nepěkně zapáchat. Totiž Emile Heskey se necítí úplně v pohodě a do úterního klání podle všeho nezasáhnou ani jmenovci Youngovi. Výměnou za to by mohl prvně po dvou měsících startovat Petrov.

West Ham United přivítá na svém Upton Parku Everton. Oba celky se překvapivě nacházejí ve druhé polovině tabulky, přesněji hrají o záchranu a i z tohoto hlediska jde o nesmírně důležité klání.

Kladiváři si dva dny po Štědrém dnu vyšlápli na Fulham a výsledkem 3:1 vykradli Craven Cottage. Pro londýnský celek vedený izraelským manažerem Avramem Grantem to bylo velké zadostiučinění, a především důležitý krok vstříc konečné záchraně.

Po tomto kole se může West Ham vymanit ze sestupových vod, potřebuje však k tomu zdolat Everton. Manažer Avram Grant věří, že vítězství na Fulhamem jeho tým nabudí a posilní, doma se totiž Kladivářům moc nedaří, vyhráli tu jen dvě utkání. Everton před vánoci porazil Manchester City 2:1 a všichni už očekávali, že se tento tým zvedne. Zápas s Birminghamem to ale nepotvrdil, a to nikoliv, že by svěřenci manažera Davida Moeyese prohráli, ale proto, že kvůli nepřízni počasí byl duel odložen. Everton se tak bude moct ukázat až teď, kdy změří síly s Hammers.

Toffees ale mají proti londýnským Kladivářům úchvatnou bilanci, za devět let vyhráli v Upton Parku hned šestkrát a i tentokrát se tu chce Everton představit v plné parádě.

West Ham bude bez Manuela Da Costy, Marka Nobleho, Jacka Collisona a Thomase Hitzlspergera. Na druhé straně se Davidu Moyesovi vrací do základní sestavy Mikel Arteta, ovšem nejistý start zůstává u Phila Jagielky a Johna Heitingy. Nenastoupí rovněž Steven Pienaar, Victor Anichebe či Leon Osman.

Souboj skotských manažerů Alexe McLeishe a Sira Alexe Fergusona bude k vidění ve druhém největším městě Anglie - v Birminghamu. Domácí City totiž přivítají favorita favoritů Manchester United, který doposud neokusil hořkost porážky.

Birmingham sice vstupuje do utkání s Manchesterem United jako outsider, nicméně rozhodně není bez šance. Klub vyznávající modrou barvu už letos potrápil všechny zbývající celky "velké čtyřky", nad Chelsea dokonce vyhrál 1:0, jedinou branku v zápase zaznamenal Lee Bowyer. Navíc svěřenci Alexe McLeishe si doma vedou poměrně dobře, na domácím stadionu St. Andrew prohráli jen v jednom případě.

Blues by měli být na Manchester odpočati, poslední ligová utkání s Newcastlem a Evertonem byla odložena. Mluvíme-li o porážkách, tak to se vůbec netýká Manchesteru United. Red devils odehráli už sedmnáct kol, ale ani jednou neodešli poražení, pouze sedmkrát remizovali. A právě kvůli neporazitelnosti se Manchester vyhřívá na vedoucí pozici, navíc před svými pronásledovateli, konkurenčními Citizens, má dva zápasy k dobru.

Manchester je pochopitelně proti domácímu výběru velkým favoritem, v novodobé historii ho Birmingham neporazil. Jediné co tak může Alexe Fergusona trápit je střelecký půst Wayna Rooneyho, jenže pokud bude vedoucí celek Premiere league nadále pokračovat ve skvělých výkonech, vůbec to nebude vadit.

Na domácí straně budou scházet Alexander Hleb a James McFadden, Manchester zase nemůže spoléhat na služby Owena Hargreavese, Johna O'Shea, Paula Scholese a Antonia Valencii.