Premier League Anglie - Premier League

Nějakou dobu to vypadalo na přetahovanou s konečným skóre ne nepodobným tomu, které stanovil senzační comeback Newcastlu z února 2011. Jenže tehdejším dějištěm nezapomenutelného klání byl St. James Park; Emirates Stadium se dnes potřeboval vyšvihnout s jinou parádou. A tak diváci zápasu Arsenal-Newcastle dohromady viděli vůbec největší počet branek v dějinách vzájemných zápasů těchto klubů; a návdavkem i ošklivou demolici hostů ze severovýchodu Anglie.

Nepříliš uspořádaným projevem obou stran, skoro až "holomajznou" se přitom dnes vykopávalo na Emirates Stadium. V první dvacetiminutovce se u obou branek de facto nic neudálo, hned po ní ovšem padl první z deseti gólů tohoto speciálního večera. Postaral se o něj pozdější nefalšovaný hrdina Theo Walcott, když si pohlídal ofsajdovou past, zaběhl si pro balon od Podolského a z nelehkého úhlu "henryovsky" uklidil mičudu na zadní tyč.

Tím okamžikem se tempo zápasu rozproudilo, ačkoliv na první významnější odpověď Magpies jsme si museli počkat až do 40. minuty. Tehdy si Tioté vzpomněl na to, že svůj jediný dosavadní gól v dresu Newcastlu daroval právě obraně Arsenalu, a tak znovu natáhl z řádné dálky a pěkně poděsil Szczesného.

Konec poločasu ještě vlastně kompletně patřil Dembovi Ba. Ten nejprve za pomoci nešikovné Wilshereovy hlavičky zmrazil domácí publikum svým gólovým přímým kopem a pak ihned mohl pomyslnou mrazničku přepnout na vyšší stupeň, kdyby hlavou po rohu mířil o něco přesněji.

To bylo tedy úvodní dějství - jeho skóre znělo 1:1. Pak se teprve začaly dít věci. Hned ve 47. minutě se před Gibbsem otevřela celá levá strana, anglický rychlík ale místo zakončení ze solidního úhlu mohl volit spíše přihrávku zpátky na střed. Podolski s Cazorlou se v tu chvíli mohli vzteky rozskočit, avšak za čtyři minuty právě oni po špatném autu Simpsona přenesli míč na pravou stranu šestnáctky, odkud se krásnou křižnou ranou prosadil Oxlade-Chamberlain. Tím zhruba načal druhou kapitolu dnešního večera: stíhací jízdu.

Strakám se totiž ještě na tento a další gól povedlo promptně reagovat, teprve záhy odpadly - a to tak, že úplně. Nicméně v 59. minutě se Gibbs nechal vylákat do tří ke dvěma hráčům na malé vápno - a Obertan mohl na zadní tyči hledat zcela, ale opravdu zcela nerušeného Marveauxe. Na to Arsenal odpovědět velekuriózní brankou z 64. minuty. Wilshere se tehdy po krátké narážečce s Podolskim dravě proběhl až k brankové čáře, odtamtud za pomoci Colocciniho i Krula dopravil mičudu na břevno - a z něj jakmile balon seskočil, byl opět na svém místě Podolski, aby robotu pohodlně dokonal.

Od té šokující chvíle uběhla další pětiminutovka a skóre se měnilo pošesté. Gibbs tentokrát zaspal při centru Marveauxe a na zadní tyči hladce vyrovnával Demba Ba. Pardew potom směrem ke svým ovečkám patrně gestikuloval ve smyslu "už stačilo, bod bereme", jenže před nimi stále leželo celých 20 minut dramatu. Lépe řečeno hororu.

Hned v 73. minutě se totiž Gibbs jal své hříchy napravovat: opět využil otevřeného prostoru na své straně, adresoval míč na malé vápno, a třebaže na něj Podolski uspokojivě nedosáhl, Walcott po otočce obdivuhodně zachoval chladnou hlavu a technicky nasměroval balon do pravé šibenice Krulovy klece. A potom už se to sypalo jedna radost. Střídající Giroud se v rozmezí dvou minut prosadil nejprve po delikátním Walcottově centru a pak prudkou ranou slabší pravačkou - 6:3.

A konečně v nastavení zápasu si Walcott neuvěřitelným způsobem došel od rohového praporku, přes penaltový faul až k pohotovému lobu - a tedy k hattricku. Ten naopak nezvládl završit žolík Giroud, jenž po svém kolegovi už akorát napálil brankovou konstrukci.