Primera División - souhrn 16. kola

Góly: -

Racing Santander si v dohrávce šestnáctého kola po zásluze rozdělil body s Hérculesem, pro něhož to byla minimálně herně příjemná tečka za touto částí sezóny. Hércules vstoupí do nového roku ze dvanácté, Racing pak ze čtrnácté pozice.

Navzdory výsledku je třeba si přiznat, že utkání nenabídlo nezáživnou podívanou, ba naopak se bylo na co koukat, bitva měla tempo a spád, ale jediné, co výrazně chybělo, byly branky. Asi největší příležitostí utkání se zaskvěl Javi Portillo, který ve druhém poločase orazítkoval břevno za zády Toña, jehož rukavice by však pravděpodobně brance zabránily.

První poločas nabídl více ofenzivní snahy ze strany domácího Racingu, pravděpodobně nejlepší příležitost pak měl Gonzalo Colsa, který byl hned dvakrát blízko úvodního zářezu. Nejprve jeho střela postrádala ty nejdůležitější atributy, a tak ji Calatayud pohodlně lapil, a poté vypálil z rohu vápna, ale Calatayud byl opět na místě.

Gonzalo Colsa byl i u dalšího důležitého momentu, tentokrát ve druhé půli a ve svém pokutovém území. Zkušený třiatřicetiletý záložník na poslední chvíli odvrátil střelu Matíase Fritzlera a uchránil zelenobílé barvy od inkasování. Racing si vytvořil obrovskou šanci po hodině hy, kdy Kennedy Bakircioglu zakroutil svůj přímý volný kop jen těsně vedle Calatayudovy branky. Na druhé straně uchránilo Toña již zmiňované břevno. V závěru mohl o vítězství hostů rozhodnout Aguilar, ale jeho střelu bez větších potíží lapil Toño.

Góly: 75. Ángel Di María

Real Madrid v posledním předvánočním ligovém utkání zdolal Sevillu. Jediný gól zápasu, který chvílemi přípomínal mariáš, vstřelil Di María. Bílý balet se udržel za první Barcelonou, tým Gregoria Manzana zůstává za očekáváním a až na 11. místě tabulky.

Střetnutí mezi Realem a Sevillou bývají vypjaté a ani tento nebyl výjimkou. Na hřišti se velmi jiskřilo, fotbalu moc vidět nebylo, na konci zápasu byl Bílý balet žlutý od karet a jediný zásah do černého zaznamenal Di María po akci Özila.

Domácí nastoupili v očekáváné základní jedenáctce, hosté vyběhli na trávník Santiaga Bernabéua v útočnější sestavě, místo Renata se postavil do útoku k Fabianovi bývalý hráč Realu Negredo. Nejprve zahrozil stříleným centrem Konko, poté měl potíže s Ronaldovým přímým kopem Palop.

Sevilla pozorně bránila, přesto se po pěkné kombinaci dostal do šance Benzema, ale místo zakončení volil špatnou přihrávku na Ronalda. Za hosty odpověděl střelou nad Konko. Další šance domácích překazily těsné ofsajdy. Velikou šanci měli paradoxně hosté, když hlavička Escudého po rohu minula jen o kousek tyč Casillasovy branky. Na druhé straně střílel nebezpečně zpoza vápna Di María, ale Palop vyboxoval.

Další zbytek poločasu už proběhl v relativním klidu a nudě. Pouze Negredo za hosty kousal, ovšem v šancích mu zabránil Pepe a jednou za cenu žluté Carvalho. Velkou šanci měli hosté po tvrdé střele Romarica z přímého kopu, nicméně Casillas a následné Pepe nebezpečí zažehnali. Do kabin se šlo po strkanici mezi mezi oběma lavičkami za bezbrankového stavu.

Do druhé půle nastoupil Real svižněji, ale výraznější šance si nevypracoval. Naopak obrovskou příležitost měl aktivní Negredo, který v 58. minutě po přihrávce Fabiana ve vyložené pozici přestřelil. Di María se pak zbytečně dožadoval penalty po teatrálním pádu.

V 63. minutě byl vyloučen po druhé žluté Carvalho a Real šel do deseti více do sebe, takže zápas nabyl na tempu. Nakonec se fanoušci Bílého baletu dočkali v 76. minutě, kdy po akci Ramose a průniku Özila přestala obrana Sevilly po ruce Zokory trochu hrát, k míči se dostal Di María, pohrál si s Palopem a střelou k bližší tyči vstřelil rozhodující gól zápasu.

Zbytek utkání byl hodně nervózní a nečistý, většina hráčů Realu obdržela žluté karty, na straně hostů byl vyloučen Dabo za nakopnutí Di Maríi bez míče. Poslední šanci zápasu měl Pedro León, ale přestřelil. Domácí udrželi těsné vítězství a tři body a zůstali na dostřel Barcelony i přes Vánoce. Svěřenci Gregoria Manzana se naopak nedokázali posunout nahoru tabulkou.

Góly: 22. Tiago, 66. Álvaro Domínguez, 69. Tiago

Dva góly svátečního střelce Tiaga Mendese rozhodly o hladké výhře Atlética Madrid na půdě Málagy. Jeden gól přidal Alvaro Dominguez a zrodilo se tak vítězství 3:0.

Atlético v týdnu nedokázalo zachránit nepříjemnou situaci v základní skupině Evropské ligy, kterou si zkomplikovalo domácí prohrou 2:3 s Arisem. Na půdě Leverkusenu tým z hlavního města Španělska musel za každou cenu zvítězit a ani to mu na sto procent nezaručovalo postup. Jenže Atlético pouze remizovalo, a tak obhájce titulu končí již po základní skupině.

Ani v lize se Rojiblancos příliš nedařilo, i přesto je ale Atlético po dnešní výhře na slušném šestém místě s pouhou dvoubodovou ztrátou na čtvrtou Valencii. Oproti tomu Málaga je na tom velmi zle, nedaří se jí plnit předsezonní prognózy a pohybuje se u samého dna na osmnácté příčce.

Skóre otevřel v prvním poločase Tiago, druhou branku přidal po přestávce stoper Dominguez a hned o tři minuty později definitivně rozhodl svým druhým přesným zásahem v utkání Tiago.

Málaga přitom nezačala špatně a na debakl to rozhodně nevypadalo. Domácí svého soupeře mírně tlačili, ovšem větší příležitosti si vypracovat nedokázali a De Gea tak mohl být v bráně Atlética v klidu.

První větší šanci měl hostující Reyes, jehož pumelice z volného přímého kopu skončila po zásahu domácího brankáře Rubéna rohovým kopem. Aguero pak pálil z vyložené pozice těsně nad. Ve dvaadvacáté minutě se již hosté dočkali, Simao perfektně odcentroval do pokutového území, kam si naběhl Tiago a hlavou vstřelil svůj první gól v letošní sezoně Primera Division.

Snad poslední jakous takous možnost domácí Málagy měl v závěru prvního dějství Duda, ale díky zásahu De Gey branku těsně minul. A pak již hrálo pouze Atlético. V šedesáté šesté minutě hosté své vedení upevnili, centrovaný míč vrátil před branku Tiago a obránce Alvaro Dominguez hlavou nedal Rubénovi šanci.

A třetí branka na sebe nenechala dlouho čekat, hned o tři minuty později si na další přesný míč do šestnáctky soupeře naběhl Tiago a další hlavičkou upravil skóre na konečných 0:3 z pohledu Málagy.

Tiago tak svým skvělým výkonem zajistil Atléticu jarní boj o účast v Lize mistrů, která je momentálně na dostřel. Zajímavé je, že všechny tři branky padly hlavou a na všech se podílel portugalský záložník s číslem 5, Tiago si tedy připsal tři kanadské body.

Góly: -

Souboj dvou celků ze spodní poloviny tabulky mezi Osasunou a Zaragozou skončil dělbou bodů. Bezbranková remíza je v celkovém výčtu pro oba celky zklamáním. Osasuna hrála doma, a tak na tři body určitě myslela a Zaragoza je v tabulce poslední a jen vítězství ji posunou výš. Osasuna na tom o moc lépe není. Má o pět bodů více a je na patnácté pozici.

Už ve 2. minutě hosté zahrozili. Lafita přihrál volnému Pongollovi a ten se díky chybě domácí obrany ocitl za ofsajdovou pastí a sám před gólmanem Ricardem, ale situaci nezvládl a balón napálil pouze do padajícího brankáře. O pár minut později zkoušel na druhé straně štěstí stoper Sergio, ale jeho dalekonosný pokus letěl doprostřed branky, a tak nemohl být příliš nebezpečný.

První veliká šance pro domácí se zrodila po pětadvaceti minutách hry. Fernando Soriano si naběhl na centr Juanfrana a hlavičkou o zem pořádně vystrašil gólmana Zaragozy Franca, který reflexivně vyrazil jeho pokus na roh. O pár minut později to byl znovu Soriano a znovu hlavičkou, ale tentokrát po rohu netrefil branku.

Domácí hrozili zejména ze standardních situací, do dalšího zakončení hlavou se dostal Sergio a skončil podobně jako jeho kolega Soriano. V závěru prvního poločasu ještě zahrozil střelou z hranice pokutového území domácí Javad Nekounam, ale ani jeho projektil si cestu mezi tři tyče nenašel.

Druhý poločas byl spíše přehlídkou nudy než neproměněných příležitostí a diváci byli svědky boje o střed hřiště a mnoha nepřesných kombinací. Jedna ze dvou střel na branku ve druhém dějství přišla v 71. minutě z kopačky domácího Carlose Arandy, který přišel na plac v průběhu druhé půle, ale jeho povedenou ránu vyrazil gólman Franco na roh.

V 86. minutě mohli domácí strhnout utkání na svou stranu. Na roh Juanfrana si naskočil Lolo a hlavou trefil tyč branky Zaragozy. Ani tento pokus tak gólem neskončil a všechny ostatní nestojí ani za zmínku. Ve velmi neatraktivním zápase tak Osasuna na domácím hřišti remizovala se Zaragozou 0:0.

Góly: 7. Kalu Uche, 24. Leonardo Ulloa - 29. Manu Del Moral, 48. Miku, 71. Derek Boateng

Utkání 16. kola Primera Division mezi Almerií a Getafe přineslo velmi atraktivní podívanou, ve které padlo pět gólů. Lepším týmem byli hosté, kteří také nakonec potvrdili tento fakt třemi góly a v Almérii dokázali vyhrát 3:2. V tabulce se tak drží na šesté pozici, která zajišťuje kvalifikaci do evropských pohárů. Almeria se naopak topí těsně nad sestupovým pásmem a musí zabrat.

Po výměně trenéra hraje Almeria velmi atraktivní fotbal a s Getafe sehrála velmi vyrovnanou partii s nešťastným koncem. Do utkání vstoupili domácí ve velkém stylu a už v 7. minutě se poprvé měnilo skóre. Albert Crusat poslal přesný centr před branku a nejvýše se vyšplhal při výskoku Kalu Uche, který umístěnou hlavičkou nedal gólmanovi Codinovi v brance Getafe šanci - 1:0.

O další tři minuty později se skóre mohlo měnit podruhé. Na další centr velmi aktivního Crusata si tentokrát naskočil Pablo Piatti a hlavou jen těsně minul. Hosté byli v první fázi zápasu naprosto bezmocní a v obranné fázi tvořili hodně chyb. Z toho vyústil druhý gól v jejich síti, který padl ve 24. minutě. Uche se tentokrát vžil do role nahrávače a poslal parádní pas napříč pokutovým územím Ulloovi, který neměl problém zasunout do poloodkryté branky - 2:0.

Po druhém gólu se však hosté oklepali a začali hrozit také oni. Ovoce ze zvýšené aktivity se dočkali už ve 29. minutě. Manu se uvolnil na hranici pokutového území a povedenou ranou snížil na 1:2. V další akci znovu Manu poslal do kontru parádním pasem Mikua, ten ve slibné příležitosti selhal a trefil pouze boční síť. To bylo vše, co se v prvním dějství událo a do kabin se šlo za spravedlivého stavu 2:1 pro Almerii.

Do druhého poločasu vstoupilo Getafe jako vyměněné a už ve 48. minutě dokázalo vyrovnat. Vše začalo ztrátou míče na polovině Getafe a hosté udeřili z rychlého protiútoku, na jehož konci stál Miku a vyrovnal na 2:2. Po vyrovnání narostla hostům křídla a hned v další akci po rozehře zahrozil povedenou ranou z hranice pokutového území Pedro Rios, ale gólman Diego Alves stál na správném místě.

Almerii se nedařil přechod do útočné fáze a většina jejích útoků končila před pokutovým územím. Do toho se Getafe dařily jak protiútoky, tak i ostatní akce. Z toho vyústily další příležitosti, ve kterých byli postupně Gavilán, Manu a také Pedro Rios, ale ani jeden z nich neuspěl.

Hosté si tak na vedoucí gól museli počkat až do 71. minuty a trefil se defenzivní štít Derek Owusu Boateng, který dostal kolmici od Manua a parádní ranou pod břevno nedal gólmanovi domácích šanci - 2:3. O pár minut později si domácí vytvořili ojedinělou šanci ve druhém dějství a mohli vyrovnat, ale hlavička Kalu Ucheho tentokrát nenašla své místo mezi tři tyčemi.

V závěrečných minutách zápasu hosté hlídali jednobrankový náskok a poslední střelu na branku vyslal v 90. minutě Pedro Ríos, ale jeho dalekonosný projektil byl spíše propagační a branku domácích tak neohrozil. I tak Getafe dohrálo zápas daleko od svého pokutového území a zvítězilo tak po skvělém obratu 3:2.

Góly: 23. Xabi Prieto (pen.) - 45+2. Tino Costa, 90+1. Aritz Aduriz

Gólem Aritze Adurize v nastaveném čase zdolala Valencia Real Sociedad v poměru 2:1. Touto výhrou si zajistila čtvrté místo, na kterém o skóre před Espanyolem také přezimuje.

Dlouho to přitom vypadalo na zaslouženou remízu, vše ale od základů změnil Aduriz, mimochodem narozený v San Sebastianu, velkému fotbalu se však poprvé učil v konkurenčním Bilbau.

Domácí se díky penaltě v první půli dostali do vedení, ovšem Valencia perfektně zvládla oba závěry poločasů, v kterých dala dva góly a otočila vývoj utkání.

Domácí šli do zápasu s povzbuzující statistikou, na domácím stadionu vyhráli v letošní sezoně La Ligy pět ze sedmi utkání, to je velice lichotivá bilance. Na stadionu Anoeta se hrál velmi zajímavý fotbal z obou stran, šance střídala šanci, ovšem vyznamenávali se oba brankáři. První půle patřila spíše Valencii, ta druhá pak jednoznačně domácím.

Ve dvacáté třetí minutě však hostující brankář Sanchez kapituloval, po faulu Davida Navarra na svého jmenovce Zurutuzu se kopala sporná penalta, kterou domácí kapitán Xabi Prieto bezpečně proměnil a poslal svůj tým do vedení.

To však trvalo jen do pětačtyřicáté minuty, kdy se k exekuci volného přímého kopu postavil Tino Costa, obstřelil zeď, vymetl pavučinky Bravovy brány a nádherným způsobem vyrovnal. O to důležitější byl tento gól, když hned v předešlé akci Griezmann málem zvýšil na 2:0.

Real Sociedad byl ve druhém dějství lepším týmem a jednoznačně prověřovanějším gólmanem byl Vicente Guaita, náhradník za zraněného Césara Sancheze, který musel v úvodu druhé půle odstoupit. Hned po Guaitově příchodu to zkoušel ze situace podobné brance Valencie Zurutuza, ovšem těsně minul.

Aktivní Zurutuza byl velmi blízko gólu v 64.minutě, kdy se prodral do vyložené příležitosti, ale mladý brankář "Netopýrů" perfektně zasáhl. Domácí se snažili, svého soupeře tlačili, ovšem neprolomili, a tak přišla z druhé strany rána pod pás. V první minutě nastavení se do míče opřel z uctivé vzdálenosti Aritz Aduriz a v poslední možné chvíli zajistil svému týmu tři body, které se do tabulky a pro sebevědomí velmi hodí.

Valencia se tedy dostala o skóre před s Barcelonou ztrativší Espanyol a do jarní části sezony vstoupí ze čtvrtého místa, pět bodů za třetím Villarrealem, patnáct za bezkonkurenční Barcelonou. Real Sociedad už teď ví, že podzim zakončí v horní polovině, na Seville teď záleží, jestli na devátém, nebo desátém místě.

Góly: 63. Daniel Osvaldo - 19. Pedro, 30. Xavi, 60. Pedro, 76. David Villa, 84. David Villa

Barcelona i bez gólového příspěvku Lionela Messiho rozprášila v městském derby Espanyol 5:1, po dvou gólech vstřelili Pedro a Villa, jeden přidal Xavi. Za domácí se čestného úspěchu dočkal Pablo Osvaldo, jeho branka však nepomohla Espanyolu k bodovému zisku.

Nejtěžší zápas sezony? Po dlouhé době bodová ztráta? Zranění? Ale kdeže, všechny obavy barcelonští rázně odmítli a nenechali nikoho na pochybách, že momentálně nemají v Evropě konkurenci.

I přesto, že nedal gól, byl nejlepší na hříšti. Ostatně, jako vždy. Připsal si tři asistence na gól. Kdo? Samozřejmě, Lionel Messi.

Skóre otevřel Pedro, druhou branku přidal ještě v prvním poločase Xavi. Pedro se pak po přestávce trefil ještě jednou, načež snížil domácí Osvaldo, Barcelona však nenechala nic náhodě a dvě branky Davida Villy definitivně zlomily odhodlání Espanyolu.

Barcelona vzhledem k formě své a obzvláště pak Lionela Messiho nemohla mít ze zápasu strach, určitý respekt však určitě, Espanyol je dlouhodobě těžký soupeř, v poslední době pro Barcelonu daleko nepříjemnější než třeba Real Madrid. Espanyol hraje navíc v této sezoně skvěle, i přes prohru přezimuje na čtvrté příčce zaručující předkolo příštího ročníku Ligy mistrů.

Espanyol nezačal špatně a hned ve druhé minutě se v šanci ocitl Osvaldo, ovšem Valdés pohodlně zasáhl. Na druhé straně na sebe poprvé v utkání upozornil Messi, jehož dělovku vyrazil pozorný Kameni. Do ještě jedné příležitosti se dokázal prodrat Osvaldo, tentokrát však minul. To však bylo ze strany domácích na dlouhou dobu vše, Barcelona zcela převzala iniciativu a ovládala průběh utkání.

V Devatenácté minutě se hosté ujali vedení, po krásné kolmici Messiho šel do samostatného úniku Pedro, přesprintoval obránce, srovnal si míč na pravačku a podél gólmana Kameniho pohodlně zavěsil. Hráči Espanyolu cítili křivdu, jelikož v zárodku celé akce byl čistý zákrok na Callejona, který se ovšem dlouho nezvedal ze hřiště. Domácí chtěli rychle odpovědět, jedinou nebezpečnější situací však byl volný přímý kop Luise Garcii, s kterým si Valdés s mírnými obtížemi poradil.

Ve třicáté minutě už to bylo o dvě branky a trefil se Xavi, když dorazil dorazil vlastní zblokovanou ránu a zdvojnásobil tak vedení svého týmu. Následně se hrdinou okamžiku stal Valdes, Callejon na něho postupoval sám, ovšem brankář Barcelony vytáhl skvělý zákrok.

V šedesáté minutě se podruhé v zápase trefil Pedro, jenž dorazil střelu Messiho do odkryté branky, brankář Kameni byl na zemi bezmocný. V tu chvíli bylo prakticky po zápase. Malinkou jiskřičku naděje vykřesal pro Espanyol ve třiašedesáté minutě Osvaldo, který na polovině hřiště dostal parádní pas za obranu, utekl všem bránícím hráčům Barcelony a razantní křižnou ranou překonal Valdése.

Definitivně rozhodl v sedmdesáté šesté minutě David Villa. Ten dostal další perfektní nahrávku od Messiho, běžel úplně sám na Kameniho a s přehledem zavěsil. A o osm minut později se Villa trefil ještě jednou, rekordman španělské reprezentace v počtu branek dostal podobný pas od Xaviho a s přispěním teče Kameniho uzavřel skóre na konečných 5:1 pro Barcelonu.

Ta je v čele tabulky s náskokem pěti bodů před Realem, který má zítřejší utkání se Sevillou k dobru. "Barca" už však teď ví, že přezimuje jako ligový lídr a do jarní části půjde jako největší favorit.

Góly: 21. Felipe Caicedo - 10. Igor Gabilondo, 73. Javi Martínez

V jednom ze sobotních zápasů 16. kola Primera Division přivítal nováček z Levante na svém hřišti Athletic Club a utkání pro domácí nedopadlo příliš dobře. Po většinu zápasu totiž bylo Levante lepším týmem, ale přesto prohrálo 1:2 a v tabulce se tak znovu přiblížilo sestupovému pásmu. Bilbao naopak díky vítězství znovu bojuje o pohárové příčky.

První náznak šance přišel v 8. minutě zápasu. Gabilondo uvolnil parádním pasem Llorenteho a ten v průniku pod tlakem nedokázal přesně zakončit. O dvě minuty později už se však hosté prosadili. Igor Gabilondo se tentokrát z role nahrávače stal střelcem a byl přesnější než jeho kolega v první situaci a svou přízemní střelou nedal gólmanovi Reinovi šanci - 0:1.

Ihned po inkasovaném gólu zkoušel na domácí straně štěstí dalekonosnou ránou Felipe Caicedo, ale jeho projektil nemířil mezi tři tyče. V 17. minutě přišel pro hostující tým veliký šok. V souboji se zranil nejlepší hráč Fernando Llorente a musel být nahrazen Gaizkou Toquerem.

Jakoby toto střídání na hosty zapůsobilo velmi negativně. Ve 21. minutě totiž přišel vyrovnávací gól ze strany Levante. Xisco Nadal si narazil balón s Juanlem a poslal ho před branku na Felipeho Caiceda, který si jako zkušený mazák položil na zem jednoho z hostujících obránců a střelou k tyči vyrovnal na 1:1.

Od této chvíle byli domácí v prvním dějství lepším týmem a vytvořili si i další šance. V jedné z nich se ocitl Xisco Nadal, ale hlavou nedokázal přesně zamířit. Po něm zkoušeli štěstí také Juanlu a znovu Xisco, ale ani jejich pokusy neměly příliš šancí na úspěch. Do kabin se tak šlo za vyrovnaného a zaslouženého stavu 1:1.

Do druhé půle vstoupili aktivněji domácí fotbalisté a už ve 48. minutě mohli jít do vedení. Ruben Suarez se protlačil po pravé straně a nacentroval přesně na hlavu Caiceda, který ale ve velmi slibné pozici líznul pouze tyč branky Athleticu. O pár minut později se do zakončení dostal na domácí straně Nano, který si narazil s Torresem a technickou střelou se snažil přechytračit Iraizoze, který byl však na svém místě a jeho pokus vykryl.

Druhé dějství bylo bojem zejména ve středu hřiště a ani mírně aktivnější domácí se nemohli dostat k nějaké vyložené šanci. Jak už to ale ve fotbale bývá, udeřili pasivní hosté. V 73. minutě si vzal balón na středu španělský reprezentant Javi Martinéz a střelou z hranice pokutového území parádně překonal padajícího Reinu - 1:2.

Závěr utkání už patřil hostujícím fotbalistů. Domácí chytla křeč a nemohli vymyslet žádnou kombinaci, která by vedla k ohrožení branky. Naopak hosté ještě párkrát zahrozili, ale ani oni už další gól nepřidali a utkání tak skončilo vítězstvím hostů z Athleticu v poměru 1:2.

Góly: 12. Aythami - 89. Diego Castro

Deportivo La Coruña v samotném závěru utkání přišlo o tříbodový zisk a pouze remizovalo s předposledním Sportingem Gijón, který si z Galície odváží za výkon v druhé půli jednoznačně zasloužený bod, který si Preciadovi svěřenci doslova vydřeli.

Jednobodový import ovšem neznamená kdovíjaký posun v tabulce, ale jen mírné přiblížení lepším mužstvům. Sporting Gijón zůstane předposlední, zatímco Depor může o současnou třináctou příčku přijít v případě úspěchu Osasuny proti poslednímu Realu Zaragoza, respektive v případě vítězství Racingu Santander proti Hérculesu.

První půle byla v režii domácího mužstva, které bylo jednoznačně aktivnější a vytvořilo si velké množství šancí, které ovšem nedokázalo proměnit. Druhý poločas, který moc fotbalové krásy nepřinesl, byl ve znamení nezáživného boje uprostřed hřiště a několika náznaků šancí. I přesto se dokázal Sporting Gijón vzchopit a díky povedenému závěru si připsal důležitý a cenný bod.

Domácí mužstvo šlo do vedení ve dvanácté minutě, když stoper Diego Colotto napřáhl z šestnáctky a náležitě prověřil Juana Pabla Colinase, který mičudu jen s obtížemi vyrazil, jenž přímo na kopačky dobře postaveného Aythamiho, který jej obrátkou poslal do sítě a rozjásal poloprázdné ochozy stadionu Riazor.

Depor byl aktivnější a po čtvrthodině hry si připsal tři dobré příležitosti. Adriánův dloubáček si to namířil jen těsně vedle levé tyče, táhlá Guardadova střela pak náležitě prověřila Colinase a pokus Knuta Olava i tentokrát zneškodnil brankář Sportingu.

Sporting do poločasu na branku neodpověděl a ani po obrátce to dlouho nevypadalo na žádnou příležitost, která by měla mužstvu dát alespoň malou šanci. Dlouho se na hřišti nic nedělo, oba brankáři všechny situace řešili s přehledem a pohodou, střelci se rozhodně nepředváděli. Všechno spělo k vítěznému konci pro Deportivo, ale devětaosmdesátá minuta všechno změnila.

Lora si na levé straně pohrál s bekem, výtečně odcentroval do malého čtverce, kde nikým nehlídaný kapitán hostů Diego Castro míč bezpečně poslal do sítě bezmocného Aranuzbíy. Následná oslava patřila Preciadovi a neuvěřitelně početné enklávě fanoušků Rojiblancos na tribunách, kteří tak pojedou do rodné Asturie potěšeni z jednobodového příspěvku.

Góly: 11. Santi Cazorla, 35. Giuseppe Rossi (pen.), 51. Nilmar - 28. Jonathan de Guzmán

Rozjezd šestnáctého kola pro nás obstaral sice půltucet mužstev na třech stadionech, avšak nejkrásnější duel plný branek a zajímavých šancí byl k vidění na El Molinónu, kde si to rozdali třetí Villarreal a Real Mallorca, který letos obral o body již čtyři velkokluby a brousil si zuby na pátý cenný skalp.

Tentokráte neuspěl, neměl nárok, ačkoliv si lze velice vážně pohrátvat s myšlenkou, že byl zápas ovlivněn rozhodčím utkání, jehož rozhodnutí odpískat pokutový kop za ruku Webóa v šestnáctce bylo chybné. Právě penaltový moment výrazně ovlivnil průběh utkání v tom ohledu, že Villarreal převzal otěže a klání kontroloval. Do té doby se hrála na El Molinónu relativně vyrovnaná kopaná. A pohledná, jak jsem již uvedl.

Villarrealu se dařilo zezačátku držet míč na kopačkách a nepouštěl baleárské Ďábly dále, než za hranici kruhu, a to i přesto, že měl zápas od úvodních minutek parádní tempo. Žlutá ponorka přetavila mírný tlak a hlavně svou první větší příležitost v branku.

Dnes velice dobře hrající Borja Valero se na levém kraji vápna dostal k míči, dloubnul jej na penaltu, kde jej za sebe prodloužil Giuseppe Rossi, jenž nalezl zcela neobsazeného Santiho Cazorlu, který brankáře Dudu Aouateho překonal mazácky a bez větších potíží.

Villarreal byl sice mírně aktivnější, ale v osmadvacáté minutě inkasoval. Původcem nádherné přihrávky na střelce branky byl Webó, který opět jednoduchým centříkem nalezl na vápně De Guzmána, který sice nešvihl míč do sítě kdejakou silou a rychlostí, míč přesto nabral výbornou trajektorii a skončil za zády bezmocného Diega Lopéze.

Villlarrealu se však povedlo do poločasu snížit, a to díky již popisovanému inkriminovanému okamžiku, díky němuž bych mohl popsat dalších osm statí na téma fatální hrubky španělských rozhodčích. To nemohu, a tak se soustředím pouze na fakt, že si nejlepší kanonýr mužstva Giuseppe Rossi s exekucí poradil jak je jeho dobrým zvykem, tedy penaltu proměnil.

Do poločasu se hrála velice vyrovnaná kopaná bez většího množství šancí. Záhy po obrátce přišel rozhodující moment utkání, a to potvrzující gól brazilského střelce Nilmara, kterého nádhernou přihrávkou vyzval k úniku vstříc baleárské brance Borja Valero. Villarreal po pojistce mírně polevil, i přesto utkání nepřišlo zkrátka na pár zajímavých momentů, mezi něž patří střely Caniho a Santiho Cazorly.

Závěr utkání již zaostal za dosavadním průběhem, Mallorca se pak na větší odpor nezmohla. Suma sumárum, Villarreal se před posledním letošním kolem raduje z udržení třetí příčky v tabulce, neboť má na Espanyol již nedostižitelný náskok. Po Novém roce se však může stát cokoliv.