Premier League - preview 11. kola

Před čtyřmi lety právě souboj těchto dvou týmů definitivně podkosil nohy Chrisi Hughtonovi a v konečném důsledku daroval práci Alanu Pardewovi. Ten od té doby ušel velký kus, byl několikrát odepsán i oslavován, a právě v tuhle chvíli se ocitá na vrcholu pomyslné sinusoidy... potvrdí Straky náhlé zlepšení i na The Hawthorns?

Ještě začátkem října Alan Pardew na průměrného obyvatele Tyneside působil jako sůl v očích. Magpies ani po sedmi kolech neměli na kontě jedinou výhru a doopravdy každý fanoušek Newcastlu volal po změně. Jenže následující čtyři soutěžní zápasy Strakám přinesly čtyři výhry a vše je najednou jinak. Posledně si dokonce Magpies pochutnali i na silném Liverpoolu a najednou se zdají být plny sebevědomí, že mohou stoupat ještě výš.

Rovněž Albion nicméně nezažívá úplně zlé období. Z posledních tří kol si odnesl ucházejících pět bodů, skórovat se mu podařilo již v šesti ligových kláních v řadě a Saïdo Berahino se, zdá se, definitivně etabluje v roli elitního střelce Premier League. Prosadit se dokázal hned pětkrát v předešlých pěti utkáních a konkrétně proti tomuto soupeři má na co navazovat - z penalty na Nový rok rozhodl předcházející měření sil obou kohoutů na The Hawthorns.

Skotský manažer Throstles Alan Irvine se dnes bude muset obejít bez záložníka Craiga Gardnera a o uvolněné místo v sestavě se dle očekávání poperou Yacob s Mulumbuem. Křídelník Varela se stoperem Olssonem se již alespoň znovu zapojili do tréninkového cyklu, v neděli na ně však ještě bude příliš brzy.

V Newcastlu budou delší dobu postrádat vliv rychlíka Gabriela Obertana a zhruba na 14 dní potom na marodku upadl také klíčový defenzivní záložník Cheick Tioté. Nejisté jsou dále starty Rolanda Aaronse s Papissem Cissém.

Dvě branky v závěru utkání pomohly Tottenhamu ukončit určitou krizi v Premier League a mohli by je nastartovat k lepším zítřkům. A jelikož ve čtvrtek Spurs porazili i Tripolis, těší se z třízápasové vítězné šňůry. Tu by velmi rádi prodloužili doma proti Stoke City, které pro změnu třikrát v řadě nevyhrálo.

Tottenham zažívá nejhorší start od roku 2008, kdy byl po osmi kolech vyhozen manažer Juande Ramos. Mauricio Pochettino má však od vedení důvěru a pokud jeho mužstvo zítra zvítězí, posune se na šestou příčku před Liverpool i Manchester United. Naposledy proti Aston Ville zachraňovali Spurs vítězství až na konci zápasu, když rozhodující gól vstřelil střídající Harry Kane.

Talentovanému útočníkovi to v posledních týdnech opravdu pálí - v předcházejících pěti střetnutích se prosadil hned šestkrát, a pokud skóroval, Tottenham vždy zvítězil. Navzdory své formě ho Mauricio Pochettino v Premier League nenasazuje do základní sestavy. Bude zajímavé sledovat, jestli proti Stoke konečně dostane důvěru od prvních minut, nebo ho argentinský stratég využije opět až jako žolíka.

Expert BBC Mark Lawrenson si myslí, že by Kane neměl chybět v zahajovací jedenáctce. "Mauricio Pochettino říká, že fanoušci chtějí Kanea v základní sestavě, protože je Angličan. Podle mě je to ale ve skutečnosti tak, že momentálně je Kane prostě nejlepší volbou do útoku," napsal ve svém tradičním sloupku bývalý irský reprezentant.

Fotbalisté Stoke se z předešlých pěti soutěžních duelů radovali z vítězstvé pouze jedinou. Minulý víkend proti West Hamu už dokonce vedli 2:0, ovšem lukrativní náskok nedokázali udržet. Venkovní utkání vyhráli Potters naposledy v srpnu, kdy senzačně vyloupili Etihad Stadium.

A konkrétně vítězství na White Hart Lane? Tak takový kousek se jim povedl před více než pěti lety. Zatímco tehdejší brankář Spurs Heurelho Gomes už branku Kohoutů dlouho dobu nestráží, střelec jediného gólu zmiňovaného zápasu Glenn Whelan na Britannia Stadium stále působí, nicméně zítra kvůli zloměnině nohy určitě nenastoupí.

U statistik ještě zůstaňme. Celkově se Tottenham a Stoke utkali v historii 79krát a velkou většinu klání ovládli Spurs. Konkrétně vyhráli 42krát, červenobílí mají na svém kontě pouze 19 skalpů. Jinak tomu nebylo ani letos v dubnu, kdy tři body pro hosty zajistil Danny Rose.

Mark Hughes se kromě již zmiňovaného Whelena bude muset obejít i bez obránců Roberta Hutha a Dionatana Teixeiry a útočníka Petera Odemwingieho. Na druhé straně Mauricio Pochettino postrádá dluhodobě zraněného obránce Kyla Walkera a středopolaře Nabila Bentaleba. Nejistý je stav Aarona Lennona a Emmanuela Adebayora. Že by další důvod k tomu, aby se Harry Kane objevil v základní jedenáctce?

Sunderlandu se v pondělní dohrávce předešlého kola povedl dokonalý obrat o 180 stupňů - po dvou zdrcujících porážkách od Southamptonu a Arsenalu Mackems na půdě Crystal Palace uhráli teprve druhé vítězství v sezoně a vyhoupli se na 15. příčku. Ještě výše, až do elitní desítky, by se SAFC mohlo podívat v případě senzačního skalpu Evertonu...

I když senzačního: Sunderland zvládl lépe obě vzájemná měření sil roku 2013 a na jaře již pod vedením Guse Poyeta na Everton doma nestačil jen těsně 0:1. Na druhou stranu Toffees konečně nacházejí defenzivní jistotu (v posledních třech kolech udrželi více čistých kont než v předešlých sedmi) a již třikrát v řadě nenašli přemožitele. Dvakrát přitom brali zcela neposkvrněné tři body.

Everton si navíc v týdnu dodal kuráž debaklem návštěvníků z Lille a po čtyřech zápasech je na čele skupiny H Evropské ligy. Manažeru Robertovi Martínezovi se navíc podařilo pošetřit síly čerstvě uzdraveného Rosse Barkleyho, který by se tak dnes měl vrátit zpět do základní sestavy.

Sunderland doma z posledních 10 pokusů na Everton vyzrál všehovšudy jednou a o nápravu této mizerné bilance se teď bude pokoušet i se zdravým Jackem Rodwellem, kterého by tím pádem měl čekat pikantní souboj s mateřským klubem. Vykloubené rameno naopak na trávník nepustí van Aanholta a suspendovaný je Lee Cattermole.

Také Everton má ve svých řadách jednoho borce s vyhozeným ramenním kloubem, a tím je stoper Antolin Alcaraz, jehož v zahajovací jedenáctce zastoupí Sylvain Distin. Nejisté jsou zatím starty dvojice Barry-Coleman; prvně jmenovaný si ze čtvrtečního zápolení odnesl bolavý kotník, jeho kolega má zase potíže s achillovkou.

Fascinující kolaps prožil Arsenal v úterý s Anderlechtem a s největší pravděpodobností se tak připravil o šanci mít při losu osmifinále nejlepší možnou výchozí pozici. Kanonýři tak nyní budou mít jedině zvýšenou motivaci porazit Swansea, které poslední dobou trpí neschopností vyhrávat...

Vítězství jsou ve velšském městě doopravdy nedostatkovým zbožím - jako by se labutě tím čistým hattrickem výher hned zkraje sezony kompletně vyčerpaly. Od té doby naplno uspěly už jen doma s nováčkem Leicesteru na závěr měsíce října, aby minule opět jenom remizovaly s Evertonem. Swansea tak v tuhle chvíli registruje tři plichty a stejný počet porážek v posledních sedmi kolech.

Swans jsou obecně velmi závislí na domácím prostředí, kde pouze Chelsea se Southamptonem před tímto víkendem uhráli větší počet bodů, konkrétně proti Arsenalu se však Velšanům v minulosti lépe dařilo venku. Tam Gunners před dvěma lety dokonce i skalpovali a letos na jaře s nimi na Emirates Stadium uhráli remízu 2:2; to na Liberty Stadium Arsenal naplno bodoval při obou nedávných výjezdech.

Šokující domácí ztráta s Anderlechtem po prohospodařeném vedení 3:0 přišla zrovna ve chvíli, kdy už se pomalu zdálo, že Arsenal hází všechny starosti za hlavu. Alexis Sánchez suverénně kraloval, přičemž Kanonýři se Sunderlandem a Burnley uhráli první slepené výhry v tomto ligovém ročníku i dvě po sobě jdoucí čistá konta.

Teď je defenzíva londýnského celku opět zpochybňována, faktem nicméně je, že Arsene Wenger nemá příliš prostoru pro manévrování. Koscielny je prý stále "3-4 týdny vzdálen návratu" a zraněný je rovněž náhradní stoper Hayden. V jiných řadách to je o něco lepší, když by si své comebacky mohli odbýt Wilshere s Walcottem. Čerstvě naopak na marodku upadl Arteta.

Swansea se dnes bude muset obejít bez Jonja Shelveyho, jenž se za opakované přestupky nechal vyloučit na Goodison Parku. Zpátky v plném tréninku již jsou alespoň obránci Amat a Tiendalli.

Letos v dubnu měl Liverpool všechno ve svých rukou. Po dlouhých 24 letech už celá fotbalová Anglie viděla Stevena Gerrarda třímat pohár pro vítěze Premier League v rukou. Kapitán Reds však místo trofeje držel v dlaních svoji tvář. Dnešek bude i otázkou jeho cti a osobního vykoupení. Liverpool hostí v šlágru sobotního programu Chelsea.

Začít jinak než vzpomínkou na poslední vzájemný zápas zkrátka nejde. Vždyť Liverpool už takřka slavil a díky životní formě Suáreze, Sturridge, Hendersona nebo Gerrarda se tomu nikdo nemohl divit. Obzvlášť, když Chelsea utkání kvůli podivné neochotě FA zápas kvůli Lize mistrů přesunout takřka bojkotovala - José Mourinho nasadil sestavu složenou hlavně z náhradníků - hrál i Tomáš Kalas; a sám přišel nezvykle neoholen. V teplákové soupravě a šusťákové bundě.

Osud však nachytal v nedbalkách muže z nejpovolanějších. Kapitán Steven Gerrard na konci první půle fatálně podklouzl, nabídl Dembovi Ba samostatný nájezd a Senegalec jej s díky proměnil. Když se na konci poločasu druhého trefil do prázdné branky Willian, věděli fanoušci Liverpoolu, že je zle. Obavy potvrdil i další zápas s Crystal Palace, když v poslední čtvrthodině ztratili Reds třígólové vedení.

Hrozivé vzpomínky se už stoprocentně opakovat nebudou - Liverpool jako by v začátcích současné sezóny pokračoval tam, kde poslední ročník skončil. Tragédie na hřišti i na výsledkové tabuli se promítá nejen v Premier League, kde na sedmém místě ztrácí propastných 12 bodů právě na Chelsea, ale i v Lize mistrů. Jediná výhra, tři body a dva vstřelené góly ze čtyř zápasů je pro hladové příznivce veskrze dietní sousto.

Liverpool má problém v obranné i v útočné fázi. Suárez je pryč, Sturridge od srpna zraněný a jedničkou na hrot je Mario Balotelli. Fotbalista, který v Premier League (v součtu s posledními zápasy za Manchester City) za posledních 20 hodin čistého času nasázel oslnivou jednu branku. Moc velkou konkurenci však nemá, jelikož forma Rickieho Lamberta je slušně řečeno úsměvná. Stavět pak útok na Fabiovi Borinim chce řádnou dávku odvahy a řečeno od podlahy "koule". A ty Brendan Rodgers nemá.

Na rozdíl od Josého Mourinha, který během třech přestupních období poskládal na Stamford Bridge dokonalou skupinku hráčů, kteří si v Anglii hrají takovou svou ligu. Chelsea jako jediná v Premier League neprohrála ani zápas (dokonce napříč všemi soutěžemi) a suverénně vede tabulku. Před druhým Southamptonem o 4 body, třetí Manchester City je už 6 bodů zpátky.

Blues mají oproti Liverpoolu štěstí na posily - Diego Costa byl až do zranění nejlepším hráčem celé ligy, navíc měl k dispozici zatím geniálního Cesca Fábrgase, jenž po odchodu z Barcelony fantasticky pookřál. Ve formě se navíc jeví i Oscar - a Eden Hazard tak v ofenzivní fázi není na své parádní kousky sám.

Aby toho nebylo málo, Chelsea má k dispozici úplně všechny hráče, které zapsala do A týmu - včetně uzdravených Rémyho a Mikela. Díky tomu bude mít Mourinho příjemné starosti se složením základní jedenáctky. Cesar Azpilicueta by se měl po karetním trestu vrátit do sestavy, jakožto lépe bránící z dvojice levých beků (s Filipe Luísem). O místo se hlásí také uzdravený Ramires - který by se hodil do defenzivněji laděné sestavy na post pravého křídla, z nějž by se v defenzivní části hry stahoval pomoci i doprostřed pole.

Brendan Rodgers naopak trable s marodkou řeší dnes a denně. Pořád na ni eviduje obránce Jona Flanagana a Mamadoua Sakha - navíc ještě čeká na zmíněného Daniela Sturridge. Ten sice odcestoval v týdnu s týmem do Madridu, podle všeho nicméně pouze jako divák.

Nejlepší stoper, oba krajní obránci, nejlepší křídlo, nejlepší útočník. Když o tohle všechno přijdete, jen těžko pomýšlíte na boje o přední příčky v tak silné a vyrovnané soutěži, jakou je Premier League. Tedy, pokud nejste Southampton, nenakoupíte za třetinu při nejmenším srovnatelně kvalitní náhrady a neshlížíte na čtvrtině sezóny na celou tabulku seshora...

Jen Chelsea se Southamptonu může rovnat. Jen parta Josého Mourinha má víc bodů a nastřílela víc gólů. Co se těch obdržených týká, nemají Saint konkurenci už absolutně - a to dokonce i celkově na všech patrech anglického profesionálního fotbalu. Svěřenci Ronalda Koemana zkrátka jedou na parádní vlně a nemají v plánu přestat.

Dokonalá vyváženost, asi takhle by se dala sestava Southamptonu charakterizovat nejlépe. Špičkový brankář, pevná obrana, záložní řada s kvalitním štítem i schopným tvůrcem a především zabijácký útok. Dušan Tadić například proti Sunderlandu zařídil 5 gólů, většinou mu dělá zakončovatele vynijakící Graziano Pellé, jenž v září neměl podle garantů ceny pro nejlepší hráče Premier League žádného lepšího konkurenta.

Připomněl jsem Tadićův skvostný výkon zpřed tří týdnů; podobnou - a nejspíš ještě lepší - show předvedl nicméně i Jamie Vardy proti Manchesteru United. Taktéž 5 gólů pod palcem a ten vítězný dokonce křídelník sám vstřelil. Druhá polovina září však neznamenala jen výrazný nárůst počtu sympatizantů, ale také konec dobrých výsledků.

Leicester od slavné výhry z pěti zápasů získal jediný bod a je tak v pomyslné tabulce formy téměř na chvostu. Horší byla v posledních týdnech jen zoufalá Aston Villa a k ní se řadí podobný nešťastník z Burnley.

Southampton naproti tomu vyhrál neuvěřitelných 9 z 10 posledních soutěžních zápasů - postupuje i v ligovém poháru. Nemusí navíc řešit žádné čerstvé zdravotní trable. To je snad jediná kolonka, v níž nad Leicesterem nevyčnívá - ani Foxes totiž nemají na marodce jediného fotbalistu.

Dnes ve čtyři hodiny proti sobě vyrazí dvě armády svorně oděné ve vínovém a přitom v kompletně odlišném rozpoložení. Zatímco West Ham už čtyři kola nenašel přemožitele a nachází se na vynikající páté pozici, Aston Villa zvládla již šestkrát po sobě selhat a tabulkou se po solidním startu propadla až na 16. příčku...

Abyste pochopili, v jak velké depresi se momentálně každý průměrný příznivec birminghamského celku nachází, musíte zřejmě uvážit, že šestkrát v řadě nyní Villa prohrála poprvé od roku 1964. Pětkrát přitom nedokázala ani skórovat, a když už se proti Tottenhamu zdál být Christian Benteke tím starým dominantním Bentekem, nechal se pro jistotu vyloučit a na tři zápasy automaticky suspendovat.

Paul Lambert tím pádem opět nemá příliš na výběr a bude muset ze středu hrát kovaného křídelníka Agbonlahora, což zpříma kontrastuje se situací nastartovaného West Hamu. Tomu se do akce vrací Diafra Sakho, jenž tak bude moci obnovit plodnou spolupráci s Ekvádorcem Valenciou (oba se dohromady zasloužili již o osm ligových branek), a to se navíc očekávanému comebacku pomalu blíží jiný hrotový útočník Andy Carroll.

Sam Allardyce tak brzy bude muset řešit ryze příjemné dilema, a Carroll by se teoreticky na trávníku mohl objevit už o tomto víkendu, alespoň tedy jako střídající hráč. Mimo hru naopak zůstává krajní bek Guy Demel a pro utrženého koňara nemá momentálně nic jistého stoper Winston Reid.

Aston Villa musí mít z West Hamu respekt už jen pro loňská vzájemná střetnutí, během nichž nezvládal soupeřova brankáře ani jednou udolat. Celkově pak na Boleyn Ground uspěla všehovšudy dvakrát z posledních 14 pokusů, a proto by se birminghamským jedině šiknul zkušený stoper Senderos, jenž pro natažený stehenní sval zmeškal tři minulá klání a nyní by už konečně mohl být Lambertovi k dispozici.

Letní přestupové okénko přineslo do Anglie nejen spoustu výjimečných fotbalistů a finančních rekordů, ale také mnoho legrace a vtipných glos. Jedna z nejpovedenějších padla na hlavu útočníka Falcaa, který "patrně není tím středním obráncem, kterého Manchester United potřebuje...". Dnes je otázka zodpovězena naprosto dokonale...

Jonny Evans zraněný. Phil Jones zraněný. Rojo a Smalling pykají za svou nešikovnost a hloupst, Louis van Gaal tak proti Crystal Palace může využít jen dva mladíčky - Tylera Blacektta a Paddyho McNaira. Zkušený Michael Carrick, povoláním záložník, který se po více než čtvrt roce vrátil do hry proti Man City, by měl jednoho z nich doplnit. Neortodoxnost obranné řady dotvrdí Antonio Valencia, křídelník, jenž při absenci Rafaela nastoupí na pravém kraji zadní čtveřice.

Směrem dopředu jsou nicméně United vybaveni dobře. Chybí sice zraněný Falcao, ale ostatní hvězdy jej nahradí takřka dokonale. Na Old Trafford se domácím daří a kromě cenné remízy s Chelsea zde vyhráli všechny tři zápasy od šokující porážky se Swansea.

Crystal Palace by tak neměl být velkou překážkou. Eagles se potácí v krizi, z minulých čtyř kol získali jen bod a před týdnem fatálně nezvládli jeden z nejdůležitějších zápasů sezóny. Doma přivítali tragický Sunderland, jenže místo jeho úplného potopení se naopak zasadili o vstání z mrtvých. Prohráli 1:3 a jsou těsně nad sestupovými vodami.

Nenahrává jim ani dnešní soupeř, vždyť v Premier League Manchester United ještě nikdy neporazili. Z deseti zápasů navíc osm prohráli a skórovat se jim povedlo všehovšudy dvakrát. Kromě vykartovaného Jedinaka navíc budou Orli postrádat taky Wilfrieda Zahu, který v londýnském klubu hostuje právě z klubu mistra Anglie 2013.

O absencích Red Devils už jsem psal, přesto je dále nutné dodat, že kromě defenzivní enklávy je mimo hru ještě křídelník Ashley Young.

Utkání dvou celků, o kterých se ze všech 20 účastníků Premier League hovoří patrně nejsporadičtěji - i tak by se dal vnímat souboj 11. Hullu s beznadějně posledním Burnley. Tedy beznadějně; na jakékoliv odepsání nováčka je samozřejmě po 10 kolech brzy, ubohé čtyři body nicméně příliš optimismu v řadách Clarets nevzbuzují...

Pouze Bishops Cleeve FC, hrající až v osmé nejvyšší anglické soutěži, zůstává po boku Burnley jakožto jediný anglický celek bez ligové výhry. To opravdu nezní jako dobrá vizitka a za určitých okolností by se Clarets již v sobotu večer mohli ocitnout nehezkých osm bodů vzdáleni od první bezpečné příčky - což je situace, které se po 11 kolech opravdu chcete vyhnout za každou cenu.

Burnley teď každopádně nemá úplně malé šance konečně se dostat na onu kýženou vítěznou vlnu. Také Hull má totiž svých problémů nad hlavu. Nevyhrál třikrát v řadě, chytá mu až brankářská trojka a jelikož Ábel Hernández (jak sám Steve Bruce přiznal) výrazně postrádá zraněného parťáka z útoku Nikicu Jelaviće, už dvakrát po sobě se Tigers vpředu ani jednou neprosadili.

Rovněž Clarets mají tu nevýhodu, že nemohou sázet na ideální dvojici hrotových útočníků - což pro ně konkrétně platí již od začátku sezony. Sam Vokes má přitom před sebou ještě pěkných pár týdnů na marodce a bude rád, když se vrátí před Vánoci, takže se Burnley vpředu musí najít i bez jeho přispění. Alespoň něčemu by možná mohl pomoci případný návrat otazníkového dříče Stevena Reida.

Manažeru Steveu Bruceovi se pod ruce vrací Uruguayec Ramírez, jenž posledně nemohl čelit svému mateřskému Southamptonu. Naproti tomu kvartet Dawson-Bruce-Jelavić-Snodgrass zůstává z rozličných důvodů pro Bruce nedostupný.

V Lize mistrů hraje jiný Manchester City než v lize? Vypadá to tak. Kdyby šlo o jeden ročník, člověk by přimhouřil oko. Ale rok co rok už počtvrté za sebou má úřadující anglický šampion problém dostat se vůbec ze skupiny. V lize naproti tomu není zas tak daleko od vedoucí Chelsea a před manažerem Manuelem Pellegrinim teď stojí těžký úkol.

Je to už taková tradice. Manchester City vyhraje titul, aby pak zostudil své jméno v lize mistrů. Coby obhájce ligového titulu hrál Ligu mistrů už desetkrát a ani jednou jedinkrát (!) nedokázal v utkání zvítězit. Tragickou bilanci dokonali Citizens v týdnu doma proti CSKA Moskva, které vyplenilo Etihad Stadium po výsledku 1:2 z pohledu bleděmodrých.

V poslední době to však nešlape Man City nikde. Z minulých 5 soutěžních klání vyhráli jediné - v derby s United. Jinak ale vypadli v ligovém poháru a hodně si zavařili v už zmíněné Lize mistrů. Proti QPR si tak chtějí nejen napravit reputaci, ale udržet Chelsea na dostřel.

Queens Park Rangers by se naopak rádi vystřelili pryč ze sestupové trojice. Pět zápasů a čtyři porážky - to není právě to, co by si Harry Redknapp jako manažer svého celku přál. Poslední utkání však vypadají pozitivněji. Aston Villu Hoops porazili snadno 2:0 a daleko od bodu nebyli ani na hřišti zmíněných svěřenců Josého Mourinha, kde prohráli až smolně těsně 2:1.

Těšit se navíc mohou na návrat Joeyho Bartona, který konečně může vyztužit střed zálohy. Stejně jako Jordan Mutch, další rekonvalescenci podstoupivší marod. K dispozici je už i obránce Nedum Onuoha. Citizens naopak kapitán chybí, Vincent Kompany se zranil právě proti CSKA. Pouze na tribuně zůstanou i David Silva, Aleksandar Kolarov a Frank Lampard.

Vzájemné zápasy přinášejí Manchesteru City více problémů, než by si přáli. Přesto na ty poslední musí mít fanoušci i hráči ty nejkrásnější vzpomínky. Před rokem a půl, při posledním střetnutí, QPR uhráli remízu 0:0 - to se jim však nepovedlo v květnu 2012. Byť v nastavení vedli 2:1. Citizens v nejúžasnějším (a pro některé nejotřesnějším) závěru sezóny v historii Premier League otočili nepříznivý vývoj a zvedli nad hlavu trofej pro anglického mistra.