Anglická Premier League - souhrn 10. kola

Góly: 83. Sylvan Ebanks-Blake (pen.) - 79. Gabriel Agbonlahor

Na góly si diváci v derby střední Anglie museli počkat až do samotného závěru, který přinesl dramatickou podívanou s happy-endem pro domácí. Ani pátá ligová trefa Agbonlahora tak nepomohla navázat na vítězství proti Chelsea a Villans zůstávají těsně pod pohárovými příčkami.

Oba týmy začaly opravdu svižně. Agbonlahor mohl ve druhé minutě otevřít skóre, když míč propadl obranou do vápna, ale uspěchaná koncovka úspěch neslavila. Na druhé straně chyboval Dunne a mohl si oddechnout, když po přidržení Doyela nebyla pískána penalta. Celá akce tak skončila prudkou přízemní střelou Edwardse, kterou Friedel nohou reflexivně vyrazil.

První čtvrthodinka patřila trochu překvapivě domácím, kteří se často ocitali v nebezpečné blízkosti soupeřovy branky. Daleko od přesné trefy nebyl Berra, který po dlouhém pasu hlavičkoval jen těsně mimo. Aston Villa se postupem času dostávala do hry, snad kvůli dešti a větru ale ani na druhé straně neviděl rozhodčí penaltový zákrok, tentokráte Berry na Carewa.

Před zápasem se domácí určitě připravovali na nebezpečné standardní situace soupeře, nicméně byli to právě oni, kteří měli po rohu dvě příležitosti otevřít skóre. Deset minut před koncem poločasu mířil Doyle rukou přesně k tyči, kde stál ostražitý Milner. Po dvou minutách se zase k míči vrácenému před branku dostal Ebanks-Blake, ale zády k Friedelovi branku přestřelil.

V druhé půli začala o poznání aktivněji Aston Villa, velkou zradou však pro ni byla koncovka. Sidwellova hlavička nedoletěla ani na malé vápno, Carewova střela z pár kroků skončila za autovou čárou a Young střílel zpoza vápna před posledním obráncem taktéž hodně nepřesně. Až po více jak hodině hry přišel nebezpečný pokus Ashleyho Younga, když po brejku střílel z obdobné pozice o hodně lépe, mezi tři tyče se ale netrefil ani tentokrát.

Wolves se k brance hostů dostával minimálně, s blížícím se koncem naopak stupňovali své šance hráči Villans. Agbonlahor střílel překvapivě z těžkého úhlu a Hennessey musel rukou vyrážet nad. Po následném rohu se odkryla prázdná branka pro Sidwella, do jehož střely se smolně připletl spoluhráč Dunne a nedovolil tak ryšavému záložníkovi otevřít skóre.

Ale deset minut před koncem už hráč ve vínovo-modré mohli slavit. Heskey dostal dobrý balon na vápno, přihrávkou mezi obránce našel na malém vápně kanonýra Agbonlahora, který se zpracováním zbavil Craddocka a střelou z otočky pokořil vybíhajícího Hennesseyho.

Jenže Wolverhampton se v žádném případě nechtěl vzdát, což brzy přineslo ovoce. Sidwell se snažil v pádu ve vápně odkopnout míč, místo toho trefil pouze nohu Knightlyho a pískala se penalta. V první půli nejaktivnější hráč Ebanks-Blake tak střelou doprostřed branky bleskově vyrovnal.

Oba týmy se i nadále snažily vsítit gól, který by přinesl plný bodový zisk a o drama tak až do 95. minuty nebylo nouze, přesný zásah však už nepřišel. Zápas tak skončil cennou remízou pro domácí, naopak Aston Villa ztratila další body v boji o Evropu.

Góly: 37. Liam Ridgewell, 48. James McFadden - 82. Scott Dann (vl.)

Sunderland pohrdl možností posunout se mezi elitní čtyřku, když po matném výkonu ze St. Andrews neveze ani bod. Může za to nezvládnutý konec první a začátek druhé půle. Birmingham naproti tomu přeskočil v tabulce jak Wolverhampton, tak Bolton.

S klidem, ale ne úplně ledovým, spíše četnými nepřesnostmi doprovázeným vstoupily do tohoto utkání Black Cats. Naproti tomu svižná kombinační hra Brums utvářela divákův dokonale kontrastní dojem ze hry. Nicméně svěží hra nahoru-dolů zprvu moc šancí nepřinášela, z úvodní čtvrthodiny lze jmenovat snad jen McFaddenovu slušnou střelu po jedné narážečce se spoluhráčem. Prakticky nulovou převahu pak zvládli birminghamští vyjádřit ještě dvakrát, Sunderland byl nečekaně zcela bezzubý. Zato Brums zahrozili nejprve prostřednictvím McFaddena, jehož křižnou přihrávkou krásně našel Benitez, ale Skotovu koncovku do odkryté svatyně heroicky ztečoval nad břevno Richardson. Sám ekvádorský reprezentant s přezdívkou Chucho hned vzápětí notně protáhl Gordona svou prudkou střelou zevnitřku pokutového území.

Černé Kočky se ne a ne najít a totální absence gólových šancí je trápila ještě víc po 36. minutě. Tehdy poslal Larsson ze standardní situace do vápna Sunderlandu jeden z těch míčů, které bránící týmy vždy neradi odvrací, takže tento střílený centr s problémy, ale přece tečoval do sítě nikým nestrážený Ridgewell. Tápající Sunderland ještě před přestávkou mohl srazit na kolena Benitez, avšak svůj dalekonosný pokus mezi tři tyče nevtěsnal. Ovšem co se nestalo před pauzou, stalo se ihned po ní. Ve 48. minutě totiž Chucho přihrál McFaddenovi, jenž hladce přešel přes Bardsleyho a s jistotou prvotřídního snajpra uklidil balon za Gordonova záda.

Skotský záložník příliš dlouho nezahálel ani poté, co se konečně trefil, a okamžitě svého krajana zaměstnal další střelou po Larssonově centru z přímého kopu. Když to záměrně přeženu, Birminghamu by dnes stačila i jen dvojice Benitez-McFadden a svého soupeře by s klidem přestřílela. Stejné duo totiž brzy zařídilo další potencionální práci pro Simonsena. Pronikající Skot našel Beniteze, jehož střela kousek za pokutovým územím mířila těsně vedle.

Ke konci zápasu se hra dost kouskovala, oba celky si s míčem užívaly především v prostoru kolem středového kruhu. Sunderland z letargie nevytrhlo ani trojité střídání, i když se nakonec dočkal alespoň snížení. To se dostavilo po standardní situaci, kdy hlavičkoval Turner a mladý stoper Birminghamu Dann už jenom zvládl pomoci balonu do vlastní sítě. V 87. minutě ještě spálil ohromnou šanci Bent, jehož na zadní tyči našel Reid, ovšem anglický kanonýr svým projektilem akorát jemně pohladil vzdálenější svislou část brankové konstrukce. To však bylo ze strany Black Cats úplně všechno. Naopak ještě mohl McSheffrey zvýšit, kdyby proti jeho střele Gordon promptně nenastavil nohou.

Góly: 4. Steven Fletcher - 11. Hugo Rodallega, 51. Hugo Rodallega, 76. Emmerson Boyce

Živý a velmi zábavný zápas na Turf Moor má nakonec pro domácí poněkud hořkou příchuť. Ztratili v něm totiž status doma nepřemožitelného celku, třebaže brzy vedli. Clarets tak nezvládli i druhé severozápadní derby, přičemž znovu inkasovali hned třikrát.

Zápasy Burnley s Blackburnem a Wiganem nepojí pouze cejch derby, ale také shodný začátek. Stejně jako před týdnem, i dnes šli totiž Clarets velmi brzy do vedení. Blake se po autovém vhazování na levé straně uvolnil skrze Melchiota k nablýskanému centru na zadní tyč, kde se štěstím dosáhl na svou pátou branku v sezoně Steven Fletcher. Balon dopravil za bezmocného Kirklanda pomocí holeně. Wigan s odpovědí moc dlouho neváhal. Z dálky zkoušel štěstí Diame, Rodallega s Melchiotem si pak na Jensenovi vynutili dva dobré zákroky. Dánský brankář si tak okamžitě začal znovu leštit svou pověst poté, co si ji pošramotil nejistým výkonem proti Blackburnu. Tento zápas pro něj však brzy nabyl drsného charakteru. Když totiž v 11. minutě startoval proti centru Melchiota, zvrtnul si kotník, skácel se k zemi a nedobrovolně nechal Rodallegu snadno vsítit vyrovnávací branku.

Jeho peruánský nástupce Diego Penny pak dlouho dobu čekal na zatěžkávací zkoušku. Dočkal se až těsně před přestávkou, kdy ho otestoval Gomez, který pro změnu ve 27. minutě vystřídal zraněného Figuerou. Po pauze se zdálo, že Owen Coyle zvládl skvěle povzbudit své svěřence viditelně zasažené výměnou brankářů. Například Eaglesova střela neměla úplně daleko ke gólu, i když si to nakonec namířila jen do boční sítě. Ovšem probuzeným Clarets brzy uštědřil rozhodující ránu opět Rodallega. Ten dostal přihrávku od Scotlanda a svůj pokus na hraně šestnáctky ještě otřel o vzdálenější tyč - 1:2.

Domácí manažer okamžitě reagoval tak, že poslal na hřiště ofenzivní vzpruhu v Nugentovi, ta však měla jen minimální účinek. Naopak Latics udeřili pro jistotu ještě potřetí, když si na Scharnerův centr z rohového kopu naběhl Boyce a překonal Pennyho.

Góly: -

Nudná bitva na KC Stadium nemohla skončit jinak než remízou. Sestupem ohrožení Hull a Portsmouth si tak rozebrali po bodu a nadále zůstávají v sestupových vodách.

Největší šanci utkání měl na kopačce Aruna Dindane, jenže ani jemu se nepodařilo brankový účet zápasu otevřít, když si na něj po poločase vyšlápl Boaz Myhill. Gólman Tigers musel posléze vytáhnout skvělý zákrok i proti Hassanu Yebdovi, ale i tentokrát uspěl. Hosté měli dobré příležitosti i skrze Tommyho Smithe a Jamieho O'Haru, ale ani jeden z nich branku netrefil. Smith zahodil šanci v samém úvodu utkání a O'Hara zklamal pro změnu v samotném závěru, kdy se mu nepodařil trestný kop.

Hull si nedokázal šanci vytvořit prakticky žádnou, omezil se pouze na pokusy z uctivé vzdálenosti, které k úspěchu nevedly. Gólman David James musel rychle reagovat jen na nájezd Geovanniho, který však zastavil.

Výsledek 0:0 sice znamená, že Portsmouth stále zůstává poslední, avšak dnešní výkon ukázal, že to nemusí být zas tak špatné. Zejména ve druhém poločase totiž byli Pompey jasně lepším celkem, a tak se po závěrečném hvizdu po právu ozval z úst domácích fanoušků pískot.

Góly: 86. Glenn Whelan

Na to, že Stoke vyloupí sever Londýna, si před zápasem vsadil asi jen málokdo. Ten někdo taky postupem času propadal beznaději, že Potters naplno bodují. Nakonec však stačil jeden zdařilý protiútok a všechno bylo jinak. Čtyři minuty před koncem skóroval Whelan, takže Tottenham senzačně padl.

V úvodních minutách se hra točila zpravidla okolo iniciativnějších Spurs. Nebezpečí znamenala především bílá věž v útoku domácích, jménem Peter Crouch. Před ním nejprve na poslední chvíli vyškraboval balon Simonsen, posléze už musel proti forvardově dalekonosné hlavičce doopravdy zasahovat. Povedenými střelami se pak prezentovali i Kranjčar s Lennonem, čímž Tottenham jenom potvrdil dominantní úlohu v tomto zápase. Především kroucený projektil druhého jmenovaného borce opravdu stál za to. To však nebylo ze strany Kohoutů ani zdaleka vše. Co nevidět se Crouch protlačil k další hlavičce, která tentokráte již měla přinést gól, jen kdyby na brankové čáře karatistickým kopem nezachraňoval Potters útočník Beattie. A vytáhlý útočník domácích pak pro změnu perfektně narazil Kranjčarovi, jehož přízemní rána z hranice šestnáctky následně orazítkovala pravou tyč Simonsenovy klece.

Tottenham byl v první půli párkrát blízko vedení, v jeho největší blízkosti se však ocitl hned zkraje druhého dějství. To Palacios skvěle prostrčil míč do uličky na Keana, který ve skvěle pozici donutil Simonsena k bravurnímu reflexnímu zákroku. Dorážet mohl Crouch a taky nescházelo mnoho, aby se k balonu dostal dříve jak dvojice beků soupeře. V posledních chvílích utkání se hrálo převážně na polovině Stoku, ovšem tlak Spurs nebyl ani mastný, ani slaný. Jednoduše nic neřešil. Možná i proto, že vinou vyčerpaných možností střídání museli Kohouti posledních deset minut dohrávat bez zraněného Lennona. A možná i to byl důvod, proč pak Stoke šokoval White Hart Lane jedním povedeným protiútokem. Ten v 86. minutě táhl po pravé straně Fuller, těsně před rohovým praporkem si dovolil drzou kličku, kterou posadil na zem Ekotta, vnikl na okraj pokutového území, kde jen postrčil míč k Whelanovi a ten už si s ním věděl rady - z první jej ukázkově uklidil ke vzdálenější tyči. V závěru se Tottenham zmítal už jen v tíživé křeči.

Góly: 21. Gaël Givet (vl.), 48. Frank Lampard, 52. Michael Essien, 59. Frank Lampard (pen.), 64. Didier Drogba

Chelsea na Stamford Bridge doslova a do písmene rozválcovala slaboučký Blackburn a na cestu na severozápad Anglie mu nadělila pět branek. Vedle vynikajícího výsledku může Blues těšit i návrat Joea Colea, který předvedl skvělý výkon.

Joe Cole na sebe poprvé upoutal zraky všech diváků už po třiceti sekundách, kdy mu na malé vápno naservíroval míč Lampard, ale Joey hlavičkou minul. Poté vzal na sebe úlohu střelce sám Lampard a jeho střele z 25 metrů mnoho nechybělo, aby skončila v Robinsonově brance. Blackburn ve značně obměněné sestavě, chybějícím Di Santem a osamoceným Robertsem na hrotu, který neměl proti dvojici Carvalho, Terry žádnou šanci, jen ztěží odolával velkému tlaku Chelsea a nikdo se nemohl divit, že po dvaceti minutách prohrával.

Ballack vyslal na levém křídle rozběhnutého Anelku a francouzský útočník poslal míč před branku, kde si ho před Drogbou srazil do vlastní sítě Givet. Branka Blues nakopla k ještě většímu útočnému snažení a jen díky vlastní neschopnosti a v prvním poločase skvělému brankáři Robinsonovi nevedla větším rozdílem.

Gólová smršť přišla až ve druhém poločase. Už po třech minutách unikl Olssonovi Drogba a poslal míč před branku, kde sice stál Jacobsen, ale ten míč namazal Lampardovi, který se nemohl mýlit. Pro anglického reprezentanta to byla první ligová branka ze hry od dubna. V západním Londýně uběhlo jen pět minut a Paul Robinson opět lovil míč z branky. Essien obdržel přihrávku od Ballacka, z 35 metrů drze napřáhl a nádhernou ranou zvýšil na 3:0. Avšak nutno podotknout, že hostující brankář pravděpodobně měl na to střelu chytit.

Zkázu Blackburnu dokonal v 59. minutě Lampard, kterému připravil pokutový Drogba. Domácí útočník pronikl do pokutového území, kde byl faulován Nelsonem. Frank Lampard se ze značky pokutového kopu nemýlil. Definitivu výsledku dodal v o pět minut později sám Drogba, jenž si za svůj výkon branku rovněž zasloužil. Ballackův rohový kop do branky nasměroval právě reprezentant Pobřeží slonoviny.

Góly: 16. Chung-yong Lee, 27. Gary Cahill, 86. Ivan Klasnić - 32. Louis Saha, 55. Marouane Fellaini

Bolton poprvé v sezoně vyhrál na domácím stadionu. Těsnou výhru 3:2 nad trápícím se Evertonem zařídil pět minut před koncem Ivan Klasnić.

Do tohoto zápasu mohly Bolton těšit dvě ligové výhry, což spolu s dvěma uhranými remízami znamenalo osm bodů a sedmnácté místo. Dnes se ale poprvé mohl ze tří bodů radovat také celý Reebok Stadium - Wanderers zde vůbec poprvé v této sezoně vyhráli ligový zápas. Díky tomu se posunuli na dvanáctou příčku - shodou okolností právě před svého dnešního soupeře - Everton. Ten zažil malý volný pád, když klesl o jednu pozici. Po trapné porážce 0:5 s Benficou tak svěřenci Davida Moyese zažili další neveselý zápas.

Brankové hody se začaly servírovat v 16. minutě. To svůj druhý gól v sezoně vstřelil korejský záložník Lee Chung-Yong, jenž poslal Bolton do vedení. Po deseti minutách museli hosté dotahovat již dvoubrankovou ztrátu - prosadil se totiž Gary Cahill. Stav 2:0 ale netrval příliš dlouho - po hodině hry začal cestu za vyrovnáním Luis Saha, který svou šestou brankou v ročníku dával hostům naději do druhé půle. A opravdu - v 55. minutě bylo vyrovnáno. Druhou branku Toffees vstřelil Marouane Fellaini. Rozhodující okamžik utkání ale přišel v 86. minutě. Poslední a vítěznou branku Boltonu vstřelil Ivan Klasnić, chorvatský náhradník oslavil svou první trefu v Anglii rovnou třemi body.

Manažer hostů David Moyes udělal pro tento zápas hned tři změny - útočník Luis Saha se opět objevil v základu, stejně jako defenzivní duo John Heitinga a Lucas Neill. Přesto ale obrana Evertonu nepůsobila příliš jistě - v samém úvodu utkání našel J'Lloyd Samuel svým centrem naprosto volného Tamira Cohena, izraelský záložník ale branku těsně minul. Trotters jako obvykle zlobili i ze standardek. Na tu od Matta Taylora si naskočil Kevin Davies, stejně jako Cohen ale neseřídil svá mířidla přesně.

Bolton se k nadšení svých příznivců ujal vedení po sedmnácti minutích hry. Ricketts odvedl skvělou práci na pravé straně; jeho následnou přízemní přihrávku Gardner ještě minul, Lee byl ale přesný a tvrdou ranou k tyči překonal bezmocného Howarda - 1:0. O deset minut později byli Toffees zralí na ručník. Taylor svým přímým kopem z pravé strany našel přesně hlavu Cahilla, ten se odpoutal od bránícího Distina a hlavičkou nedal Howardovi šanci ani tentokrát - 2:0.

Ke štěstí hostů se ale stav poměrně rychle zkorigoval. Ve 32. minutě totiž zaúřadovala známá levačka Luise Sahy - francouzský kanonýr přebral přihrávku Lucase Neilla, použil svých schopností aby se probil do pokutového území a parádní ranou z úhlu trefil přesně šibenici Jääskeläinenovy brány - 2:1. Branku do šatny měl na kopačce ještě Brazilec Jo, jeho přímý kop ale nakonec branku přeletěl.

Druhá půle, a především její začátek, byl spíše v rukou hostů. Ti si nakonec svůj vyrovnávací gól sedm minut po úvodním hvizdu sudího zasloužili. Nadějný balon Neilla si dokázal zpracovat belgický reprezentant Fellaini, a ač bráněn Cahillem, dokázal z rohu pokutového území vystřelit. A jak! Jeho rána nabrala nečekanou výšku i rychlost a zapadla přesně do horního růžku branky! Další z krásných branek dnešního zápasu - 2:2.

Ještě hůře pro domácí mohlo být o pár minut později. Zat Knight očividně likvidačním zákrokem do kolena skolil Tima Cahilla, za takový zákrok by jistě následovala červená karta. Rozhodčí si ale ničeho nevšiml a pokračovalo se tak ve hře. Jak druhá půle pokračovala, začínali mít domácí opět mírně navrch. Leeho rohový kop našel neobsazeného Daviese, ten ale z malého vápna nepochopitelně minul. Manažer domácích Gary Megson se rozhodl hru oživit a poslal na hřiště druhého útočníka - Ivana Klasniće.

Chorvatský útočník na sebe téměř okamžitě poukázal. Nejdříve ho tvrdě fauloval loktem Neill, sudí si ale opět ničeho nevšiml a otřesený reprezentant tak musel pokračovat ve hře. Devětadvacetiletého kanonýra ale okamžik možná naopak nabudil - čtyři minuty před koncem totiž vstřelil rozhodující branku svého týmu. Brankář Jääskeläinen nakopl míč až do pokutového území, Davies hlavičkou přiťukl svému spoluhráči, který již neudělal žádnou chybu a tvrdou ranou rozhodl o cenných bodech pro Bolton.

Góly: 65. Fernando Torres, 90+6. David N'Gog

Liverpool to dokázal! V ostře sledovaném zápase s Manchesterem United se dokázal vyhrabat z krize a Rudé Ďábly porazil 2:0. Autorem vítězné branky není nikdo jiný než Fernando Torres. V posledních sekundách tři body pojistil střídající N'Gog.

Fanoušci United sice na Anfield Road přijeli s maskami Erica Cantony, plážovými míči a transparenty o 18 získaných titulech, ale nic z toho jejich miláčkům nepomohlo. Liverpool, hnaný věrnými fanoušky kupředu, totiž i bez Stevena Gerrarda dokázal, že proti Manchesteru se mu v poslední době daří a v prvním poločase gólmana Van der Sara pořádně zaměstnával.

Poprvé se hostující brankář vyznamenal po čtvrthodině hry. To totiž Torrese fauloval před šestnáctkou Evra a jelikož to byl už jeho třetí faul v krátkém sledu, inkasoval navíc žlutou kartu. Chybějícího Gerrarda při exekuci trestného kopu vystřídal Fabio Aurélio, jenž se pouze díky skvělému Van der Sarovi nemohl radovat. O tři minuty později vyslal Lucas Dirka Kuyta, ale ten z velkého úhlu nedokázal nizozemského veterána prostřelit.

Na druhé straně mohl odpovědět po Valenciově průniku Wayne Rooney, o jehož startu se také do posledních chvil pouze spekulovalo, ale hlavička hostujícího útočníka nezpůsobila větší problémy. Liverpool měl mnohem větší chuť a i díky nevýraznému výkonu soupeře se dostával do šancí. Deset minut před přestávkou našel ve vápně přesným pasem Aurélia Benayoun, ale brazilský bek ani tentokrát neuspěl, hlavičku mu opět chytil Van der Sar.

Reds pokračovali v nastoleném tempu i po přestávce a odměnou jim byla 65. minuta. To milimetrovou přihrávku za obranu vymyslel skvěle hrající Yossi Benayoun, což bylo jako voda na mlýn pro Torrese, který přesprintoval Ferdinanda a neomylně zakončil. To byl signál pro Michaela Owena, který se zvedl z lavičky a začal se pomalu rozcvičovat. Owen se nakonec dostal na hřiště deset minut po inkasované brance a vyslechl si ohlušující pískot domácích fandů, pro které byl dříve velkým idolem.

A nechybělo mnoho, aby jim svůj návrat na Anfield Road ještě více znechutil, když přihrával Valenciovi, který ale nastřelil břevno. To byla prakticky největší a ojedinělá šance United, kteří na soupeře nedokázali najít recept. Přesto se však ještě diváci v Liverpoolu dočkali několika zajímavých momentů. Tím prvním byla červená karta pro Nemanju Vidiče, jenž na půlce stáhl Kuyta a inkasoval druhou žlutou. Pro srbského stopera to muselo být značně frustrující, protože to pro něj byla třetí červená ve třetím zápase s Liverpoolem v řadě. Vzápětí ho však na předčasné cestě do kabin následoval Javier Mascherano, který zbytečně zajel do Van der Sara. A po dvou červených kartách si nakonec ještě jednou mohli fanoušci Reds zakřičet: "Gól!" To totiž v posledních sekundách vyslal Lucas N'Goga a ten pojistil tolik cenné vítězství Liverpoolu.

Góly: 54. Joleon Lescott, 60. Martin Petrov - 62. Damien Duff, 68. Clint Dempsey

Manchester City sice vedl nad Fulhamem už 2:0 a všechno mu hrálo do karet. Jenže Cottagers se nevzdali a nakonec si z Eastlands odváží cenný bod za remízu 2:2.

Citizens tak přišli o letošní stoprocentní bilanci na domácím stadionu, kde již letos dokázali Fulham jednou porazit, šlo o utkání v Carling Cupu. Fulham však jen potvrdil, že proti Manchesteru se mu prostě daří. V posledních čtyřech sezónách totiž venku vyhrál jen osm zápasů, ale hned tři z nich byly na hřišti Citizens.

Podle očekávání mělo domácí mužstvo většinu času míč na svých kopačkách, ale v prvním poločase pozorná obrana Cottagers nedopustila žádného vážnějšího Schwarzerova ohrožení. Zlom nastal až ve druhém poločase, respektive v 53. minutě. To Bellamy zahrával rohový kop, Barry míč prodloužil na Adebayora, který ještě našel Lescotta a domácí stoper otevřel skóre. Uběhlo jen sedm minut a Citizens vedli už o dvě branky. Martin Petrov se zatím letos trefil v každém zápase, ve kterém nastoupil a jinak tomu nebylo ani dnes. Bulharský záložník si vyměnil míč s Barrym a přesnou ranou zvýšil.

Už to vypadalo, že bude rozhodnuto, ale kdo si to myslel, tak se šeredně zmýlil. Během osmi minut se totiž podařilo Fulhamu vyrovnat. Nejprve z levé strany nacentroval Stephen Kelly, míč sklepl Zamora a Damien Duff se levačkou nemýlil. To se psala 62. minuta a na Eastlands byl stav 2:1. O šest minut později už ale zase bylo vše jinak. Skvělý trestný kop totiž hlavičkou do branky nasměroval Clint Dempsey a rozhodl o konečné dělbě bodů.

Góly: 74. Carlton Cole, 80. Alessandro Diamanti (pen.) - 16. Robin van Persie, 37. William Gallas

Arsenal vedl v Upton Parku po gólech Van Persieho a Gallase 2:0, ale v závěru výrazně polevil a dovolil tápajícímu West Hamu vyrovnat. Ten si tak proti favoritovi připsal cenný bodík.

V 16. minutě otevřel skóre Robin Van Persie, jenž využil zaváhání obránce Upsona a brankáře Greena, kteří podběhli centrovaný míč a nizozemský útočník tak mohl doklepnout do prázdné branky. Ve 37. minutě pak zvyšoval William Gallas, když využil Van Persieho rohového kopu a tradičně hlavičkou zavěsil. Nevypadalo to, že by Kladiváři měli nějakou šanci, jenže v závěrečné pasáži zápasu Gunners polevili, a to se jim hrubě nevyplatilo. Diamantiho trestný kop Vito Mannone jen vyrazil a Coleově dorážce již neměl šanci. To se psala 74. minuta a West Ham měl ještě čtvrthodinku na to, aby využil laxního přístupu soupeře, což se mu nakonec dokonale povedlo. Deset minut před koncem fauloval v šestnáctce Carltona Colea Song a Diamanti z výsledné penalty vyrovnal na 2:2.

Černou kaňku nakonec za zápasem udělal Scott Parker, který musel po druhé žluté kartě předčasně do sprch. Nicméně získaný bod West Hamu příliš nepomohl, jelikož stále zůstává předposlední, avšak právě bodový zisk proti Arsenalu ho může nakopnout. Arsenal je po remíze třetí, ale má ještě zápas k dobru.