Anglická Premier League - souhrn 10. kola

Góly: 75. Jonathan Walters (pen.) - 12. Demba Ba, 40. Demba Ba, 81. Demba Ba (pen.)

Spanilá jízda Newcastlu United pokračuje. Svěřenci Alana Pardewa překonali sérii z roku 1997, připsali si třináctý zápas bez porážky v řadě a poskočili na bronzovou příčku v Premier League před Chelsea. Díky hattricku Demby Ba porazili i doma dosud neporažený Stoke 3:1, za domácí snižoval z penalty Walters.

Od začátku utkání bylo vidět, že Stoke City hostí celek ze špičky tabulky. Potters do něj sice vstupovali s jediným inkasovaným gólem na domácí půdě, v čemž drží ligový prim, ten však vzal brzy za své. Dosud neporažení Magpies začali aktivněji, z prvních dvou rohů v samém úvodu však nic nevyprodukovali.

První výraznější akce se diváci na Britannia Stadium dočkali ve dvanácté minutě a hned se vlnila síť. Dlouhý míč od Krula prodloužil Best až do vápna k Obertanovi, který posadil nadýchaný centr na hlavu Demby Ba, a ten uklidil míč do protipohybu Begoviće - 0:1. Za šest minut v další příležitosti sebral bosenský brankář balon těsně před nohama stejného útočníka.

Ještě lepší zákrok předvedl Begović v 24. minutě, kdy Cabaye krásným dlouhým pasem vyslal do samostatného úniku znovu Dembu Ba a jen včasný výběh zabránil šanci. Za deset minut zahrozili konečně i domácí, do míče se na hranici velkého vápna opřel Etherington, ale Krul včasným zákrokem lapil. Čtyřicátá minuta však už znamenala další změnu skóre. Collocini v pro sebe nezvyklé pozici nacentroval do vápna, kde jeden z obránců Stoke nešťastně prodloužil k Bestovi. Útočník Magpies po zpracování zkoušel střílet, ale nepovedená rána skončila přímo na kopačce volného Demby Ba, jemuž nedělalo problém uklízet do odkryté klece - 0:2.

Ve druhé půli převzali iniciativu domácí, ostatně jim ani nic jiného nezbývalo. Schopni zahrozit ale byli jen ze své tradičně silné stránky, autových vhazování a rohů. Po jednom z nich se v 59. minutě dostával do šance Crouch, který však míč nakonec nezasáhl. Tlak se stupňoval čím dál více a čtvrt hodiny před koncem sudí po jednom ze závarů daroval Stoke za zdánlivě nevinný souboj mezi Dembou Ba a Crouchem penaltu. Tu zahrál tradiční exekutor Walters nekompromisně a snížil - 1:2.

Uběhlo asi pět minut a sudí Dean nařídil pokutový kop i na druhé straně, tentokrát bylo strčení Hutha do Besta viditelnější. Míče se chopil kanonýr Demba Ba a razantní střelou k levé tyči završil hattrick - 1:3. Na ještě výraznější rozdíl mohl krátce poté zvýšit Obertan, ve vápně křížnou ranou nicméně mířil těsně vedle. Veškerá další snaha Pulisových svěřenců končila neúspěchem či potyčkou, takže se již skóre do závěrečného hvizdu nezměnilo.

Góly: 20. Gareth Bale, 33. Rafael van der Vaart, 72. Gareth Bale - 62. Jay Bothroyd

Jediný nedělní zápas nabídl malé londýnské derby mezi zástupci severu Tottenhamem a západolondýnskými QPR. Spurs nakonec potvrdili papírové předpoklady a nedovolili nováčkovi další šokující výhru nad městským rivalem. Po dvou gólech Garetha Balea a jednom z kopačky Van der Vaarta se soupeři rozešli s výsledkem 3:1. Za hosty snižoval Bothroyd.

Jakým směrem se bude utkání vyvíjet, napověděl už samotný vstup do něj. Ve třetí minutě Modrić připravil obrovskou šanci Vaartovi, který trefil jen Kennyho. Za deset minut měl gól na hlavě Adebayor, ale ani on se radovat nemohl, po rohu Balea mířil těsně vedle. Ve dvacáté minutě už se otěží chopil sám Bale a jeho rána už znamenala vedení, po pěkné přihrávce Lennona do volného prostoru na levé straně nedal křížnou ranou brankáři nárok - 1:0.

Další velká příležitost domácích přišla za osm minut, když tentokrát Adebayor našel centrem Balea, který v záklonu v dobré pozici mířil nad. Po půlhodině hry už nicméně mohly ochozy White Hart Lane vybuchnout podruhé. Adebayor vybojoval balon na Gabbidonovi, získal jej stoper King, jenž se nepovedenou střelou našel na hranici ofsajdu Van der Vaarta a ten do protipohybu skóroval - 2:0.

Ani ve druhé půli Tottenham nepolevil, v padesáté minutě krásnou střelu Vaarta vytěsnil ještě krásnějším zákrokem Paddy Kenny. Zhruba po hodině se hra začala převažovat ve prospěch hostí a výsledek se dostavil. Rohový kop Bartona vrátil ze zadní na přední tyč Armand Traore a ve vzdušném souboji se nejlépe zorientoval Jay Bothroyd, který hlavou snížil - 2:1. Spurs však nenechali nic náhodě.

Přenádhernou akci si schovali hráči v bílém na 72. minutu. Rafael van der Vaart zatáhl míč k velkému vápnu, kde jej předal Baleovi. Velšský reprezentant si nadvakrát narazil s Lennonem a krásnou technickou střelou pod břevno vstřelil svůj druhý gól v zápase - 3:1. Zanedlouho mohlo být na White Hart Lane ještě veseleji, Aaron Lennon na levé straně vnikl do pokutového území a chytrou přihrávkou vybídl Adebayora ke skórování. Vysoký útočník však branku asi o dva decimetry minul.

Hostům se zajímavá nabídka ke zdramatizování zápasu naskytla deset minut před koncem, když Faurlin po faulu Modriće kopal z nějakých 18 metrů přímý kop, zamířil ovšem nad břevno Friedelovy branky. Necelých pět minut před koncem střílel nikým neatakován z hranice vápna Shaun Wright-Phillips, ale bránu vůbec netrefil. V nastaveném čase měli západolondýnští ještě dvě obrovské šance, ale i jim Tottenham se štěstím odolal, zápas tak skončil zaslouženým vítězstvím Londýňanů ze severu 3:1.

Góly: 9. Charlie Adam (pen.), 45. Andrew Carroll

Liverpool dokázal zvítězit na půdě WBA 2:0 a posunul se na páté místo tabulky. Svěřenci Kennyho Dalglishe vstřelili obě branky už v prvním poločase a soupeři toho v celém utkání moc nedovolili.

Už v 9. minutě měl Liverpool možnost pokutového kopu. Suaréze fauloval ve vápně Jerome Thomas a verdikt hlavního sudího zněl nekompromisně. Domácí sice protestovali, ale bylo to k ničemu. K penaltě se postavil Charlie Adam a zajistil hostům jednobrankové vedení - 0:1. Domácí sotva stačili rozdýchat první penaltový okamžik a málem přišel druhý. Carrollovu hlavičku zasáhl rukou Reid, ale sudí tentokrát domácí podržel. Nicméně Liverpool pokračoval v ofenzivních choutkách, Suárez ale zblízka selhal.

Druhá branka Reds přišla na samém sklonku prvního poločasu, Lucasovu jemnou přihrávku převzal Suaréz a celou akci ještě vyšperkoval přihrávkou na Carrolla, který vsítil druhou branku zápasu - 0:2.

Rovněž druhý poločas záhájil lépe slavnější Liverpool. Hendersonovi scházel do zakončení kousek. Domácí WBA měl první velkou šanci až ve druhém poločasu, Liverpool ho do té doby k ničemu výraznějšímu nepustil. Tchoyi ale jednu z mála šancí domácích zahodil. A byl to zase Liverpool, který diktoval tempo. Carroll, Suárez a brankář Foster, to byla hlavní trojice následujících minut. Liverpoolský útočný tandem už ale nedokázal vstřelit další branku, takže Reds vyhráli na půdě WBA 0:2.

Góly: 52. Edin Džeko, 67. Aleksandar Kolarov, 90. Adam Johnson - 75. Stephen Hunt (pen.)

Manchester City nepředvedl tak dokonalý výkon jako před týdnem na Old Trafford či v týdnu proti dnešnímu soupeři v rámci Carling Cupu, ale i přesto si tři důležité body připsal. Po brankách Džeka, Kolarova a Johnsona porazil Wolverhampton 3:1. Za Vlky korigoval z penalty Stepen Hunt.

Citizens opanovali utkání od prvních minut. V té druhé střílel zpoza vápna Nasri a Hennessey musel vyrážet nad břevno. Po čtvrthodině Džeko roztáhl hru na nabíhajícího Richardse a po jeho cetru a menším zaváhání obrany Wolves měl velkou šanci právě bosenský forvard, v tísni však těsně minul bránu.

Hennessey měl v utkání hodně práce, v krátkém časovém úseku mezi 23. a 25. minutou musel zasahovat hned dvakrát. Za zmínku stál především skok k tyči, jímž zabránil skórování Agüerovi. Do poločasu měli Manciniho svěřenci ještě několik šancí, deset minut před jeho koncem se k jedné z nich dostal po pěkném obloučku Nasriho Silva, ale obránce Wolves mu výborně zabránil v cestě do sítě. Pak modří rozjeli akci po ose Agüero - Sila - Džeko a posledně jmenovaný mohl jen spílat fantastickému Hennesseymu, že se míč netřepal v síti.

Vstup do druhé půle se opět nesl v duchu útoků Manchesteru City. Ve 48.minutě ještě Silva Nasriho centr do brány neuklidil, Džeko za čtyři minuty se už ale nemýlil. Doposud bezchybný Hennessey zaváhal s rozehrávkou, následně ji poslal jen do dobíhajícího Agüera, od něhož se míč odrazil právě k Džekovi a ten měl jednoduchou práci - 1:0.

Za čtvrt hodiny už to bylo o dva góly. Střela Davida Silvy po zásahu Hennesseyho dopadla pouze ke Kolarovi, který dorážel do brány - 2:0. Krátce nato však došlo k zdramatizování. Ránu Guedioury Hart jen vyrazil a dobíhajícího Doylea Kompany stáhnul k zemi. Červená karta, penalta, kterou Hunt bezpečně proměnil, a bylo to 2:1.

Že by se ovšem obraz hry nějak výrazně změnil, to ne. Wolves nedokázali přesilovku využít a kýžený tlak nevyvinuli. Naopak v nastaveném čase sami inkasovali. Balotelli založil rychlý protiútok, jež zakončil táhlou střelou zpoza šestnáctky Adam Johnson, který tak upravil výsledek na konečných 3:1.

Góly: 53. Steve Morison, 83. Bradley Johnson, 90. Grant Holt (pen.) - 45. Junior Hoilett, 62. Yakubu Aiyegbeni, 64. Christopher Samba

Další průšvih, tentokrát už nenapravený. I v týdnu si Blackburn v samotném závěru normální hrací doby dovolil promrhat dvoubrankový náskok, to měl ale ještě k dispozici prodloužení, které už ustál. Dnes nikoliv, a ztráta na půdě Norwiche bude hodně mrzet. Hlavně se dá očekávat, že Steve Kean už "konečně" přijde o místo manažera.

Blackburn tedy zůstává bez venkovního vítězství od posledního hracího kola loňské sezony. Ve třech z těchto pěti utkání navíc inkasoval hned třikrát - tedy včetně dneška. Rovers ovšem každopádně do tohoto střetnutí plného energie vstoupili s tím nejpozitivnějším možným nábojem. Formica už ve druhé minutě pokoušel štěstí se svým dalekonosným projektilem, přičemž Yakubu vzápětí v solidní pozici nasměroval mičudu jenom do boční sítě. Blackburn vykolejila až krvavá srážka Giveta s Pedersenem, po níž se probrali k životu i domácí.

Ovšem Bennett rovněž napnul tak akorát postranní síťku a proti Foxově znamenité pumelici se pro změnu se vším všudy vytáhl Paul Robinson, takže se nakonec vedení konečně ujali hosté. Hoilett v nastavení prvního dějství ustál několik ataků soupeře a pak neomylně zavěsil pod víko.

Druhý poločas už přinesl drama toho nejatraktivnějšího rázu: šancí neubylo, gólů naopak přibylo. V 53. minutě se Norwich vrátil do zápasu neméně zdařilou ranou Morisona, jenž těžil z práce Barnetta. Ale hrdina utkání s Liverpoolem, brankář John Ruddy, následně propustil šouravý pokus Yakubua a osud Canaries mělo hned po dvou minutách zpečetit Sambovo navázání na Pedersenův centr ze standardní situace.

Tak se ovšem nestalo. Johnsonův gól možná ještě mohl vypadat jako pouhá kosmetická úprava skóre, ve skutečnosti - když se pak smíchala s Holtem proměněnou kontroverzní penaltou po ruce N’Zonziho - patrně položila základy Keanovu vyhazovu.

Góly: 38. Connor Wickham, 89. Stéphane Sessegnon - 20. Stilijan Petrov, 85. Richard Dunne

Aston Villa navázala na kolísavé výsledky z posledních týdnů a málem překvapila Stadium of Light. Gól Sessegnona v předposlední minutě však znamenal vyrovnání na konečných 2:2. O ostatní branky se postarali mladík Wickham za domácí, za hosty pak Stilyian Petrov a Richard Dunne.

Už po patnácti minutách mohl potopit svého bývalého zaměstnavatele Darren Bent, avšak skvělý centr na zadní tyč od Agbonlahora neproměnil ve vedoucí branku, přestože před ním zívala odkrytá svatyně. Za dalších pět minut už se nicméně skóre měnilo. Aktivní Agbonlahor předal na levé straně Huttonovi, jenž posunul míč k Petrovovi a ten fantastickou ranou vymetl šibenici - 0:1.

Pak se otěží zápasu chopili domácí, zanedlouho po první brance Bendtner nacentroval na hlavu Turnera, který v dobré pozici netrefil branku. Další hlavičku Wickhama zase zastavil u pravé tyče Warnock. 38. minuta už ale mladému forvardovi přinesla štěstí, když nahrávku Sessegnona uklidil přízemní ranou do sítě - 1:1.

V sedmdesáté minutě mohl zvrátit děj zápasu ve prospěch Sunderlandu Larrson, jehož nádherný přímý kop však ještě krásnějším zákrokem vytáhl nad břevno Given. Jiskřilo se i na druhé straně, po nahrávce od Agbonlahora ze středu hřiště se sám před Westwooda dostal Bent, ale z hranice malého vápna napálil jen rukavice domácího gólmana.

Góly padaly až v závěru. Nejprve dal naději na tři body Aston Ville stoper Richard Dunne, jehož hlavičku zastavila až síť - 1:2. Dlouho se ovšem z vedení netěšili. V 89. minutě, opět hlavou, skóroval Stephane Sessegnon, který si naskočil na centr Larssona a upravil na konečných 2:2

Góly: 49. Joe Allen, 57. Scott Sinclair (pen.), 90. Danny Graham - 74. Danny Graham (vl.)

Tohle už vážně nevypadá dobře. Na dálku sice pomohl svou prohrou Wolverhampton, protože takto mají Trotters bezpečnou 17. příčku stále na dosah jednoho vítězství, sami se sebou ale určitě spokojeni být nemohou. Osmou prohru v devíti zápasech jim přivodilo Swansea, které takto poprvé v sezoně skáče do první poloviny tabulky.

Velšskému celku tedy určitě příliš nepřekáží ani skutečnost, že premiérově v tomto ročníku inkasovali na svém hřišti - bezmála po deseti hodinách. Swans totiž jinak obzvlášť po přestávce soupeře jasně předčili a tři body si bezpochyby zasloužili. V prvním dějství to ale ještě tak jednoznačné nebylo. Úvodní šanci zápasu si pro diváky přichystal David N’Gog, dnes osamocený na hrotu hostující sestavy, když z dvaceti metrů donutil Vorma k pěknému zákroku. A celkově Wanderers zvládali být v lepší formě hrajícímu soupeři důstojným soupeřem.

Podstatně horší to bylo po pauze, což ale z velké části zapříčinil hloupou druhou žlutou kartou Gardner. Tu navíc hned ve 49. minutě zvládl zúročit Allen, když mu signál z přímého kopu umožnil proběhnout středem hřiště a poprvé rozvlnit síť napnutou za Jaaskelainenovými zády. Tak se jenom v celé nahotě představila Achillova pata hostí - defenzíva. Ta rupnula i v 57. minutě, kdy pak mohl z penalty bezpečně zdvojnásobit vedení Sinclair, a hotovo mohlo být jen chvíli poté, kdyby nehlídaný Allen mířil přesně.

Místo toho tedy po devíti hodinách a 53 minutách přišla první inkasovaná branka před domácím publikem: Eagles zleva vyslal do pokutového území štiplavý centr, který si útočník Graham - jenž těsně předtím orazítkoval břevno - nešťastně srazil do vlastní brány. Swansea ale určitě nemuselo propadat panice, Bolton totiž dál zůstával být daleko spíš bezradným soupeřem než kterýkoliv jiným. A tak ještě ve třetí minutě nastavení Graham své předešlé zaváhání odčinil, když se trefil ve čtvrtém po sobě jdoucím zápase. Po Brittonově nahrávce nepochybil v situaci 1 na 1.

Góly: 42. Clint Dempsey, 87. Mousa Dembélé

Wigan dál a dál propadá zoufalství. Na vlastním stánku si proti Fulhamu vypracoval nejméně sedm nadějných příležitostí, z toho dvakrát dokonce nastřelil brankovou konstrukci. Přesto Schwarzerovo konto nezatížil ani jedním kamínkem, zatímco sám hned dvakrát inkasoval. Takhle už sedm utkání v řadě čeká na bod.

Hodně nešťastně začal dnešní zápas pro Moma Diamého, největší oporu letošního Wiganu. Už ve 12. minutě totiž musel s bolavým kotníkem opustit trávník a tak trochu předznamenal rytmus, ve kterém se bude z pohledu Latics toto utkání odvíjet. Na rozdíl od Fulhamu byli domácí daleko schopnější v otázce penetrace, neboť Cottagers vždy hladce pronikli skrz střed pole, pak ale jako by na ně dolehl splín a nadějný útok vyzněl do ztracena. Přesto šli atleti po několika spálených šancích do šaten za nepříznivého stavu 0:1.

Ten určila 42. minuta, kdy Murphy zničehonic vyslal dlouhý pas za obrannou linii, kam si seběhl Zamora, a jakmile ho z druhé vlny doplnil Dempsey, umožnil mu zakončovat do odkryté klece. Al Habsi sice dělal, co mohl, a dokonce si šáhl, kruciálnímu gólu ale nezabránil. To na druhé straně se Schwarzer činil efektně i efektivně. Vytáhl se zejména proti Watsonově utěšené ráně zpoza šestnáctky, kterou konečky prstů vyškrábl nad břevno, ale perfektně zvládl zareagovat i na Mosesův sražený centr, který užuž směřoval mezi jeho nohy.

Brána Londýňanů nicméně zůstávala pro soka zakletá. V první půli ještě nevyšly Rodallegovy ambiciózní nůžky a Jones z voleje netrefil, po přestávce se potom pokračovalo v podobném duchu. Tentokrát už si Latics dokonce i více užívali balonu na kopačkách (po 66 minutách bylo držení míče 65-35 v jejich prospěch), střelecká smůla je ale každopádně provázela i nadále. Tentokrát se to promítlo na Mosesově halfvoleji, který si to namířil jenom do břevna. Orazítkováním horní tyče pak jinak další nepříliš záživný poločas opepřil i na druhé straně Zamora - rovněž z halfvoleje, po dalším skvostném dalekonosném pasu od Murphyho - a znovu zástupce Wiganu - Figueroa šel, šel a šel, až se odhodlal ke střele do tyče.

Poslední slovo každopádně měli hosté, čímž akorát podtrhli neskutečně smolné odpoledne pro Latics: ti v 87. minutě doslova vymetli ulici pro Dembélého, pak mylně předvídali jeho přihrávku Dempseymu, a tak nakonec mohli jenom sledovat, jak belgický útočník z hranice šestnáctky chladně umísťuje balon k jedné z tyček.

Góly: 14. Frank Lampard, 45. John Terry, 81. Juan Mata - 36. Robin van Persie, 49. André Santos, 56. Theo Walcott, 85. Robin van Persie, 90. Robin van Persie

Arsenal dokonale zaskočil celou Anglii, když zvítězil na Stamford Bridge nad Chelsea 5:3. Ještě po poločase vedli domácí 2:1, jenže pak začal úřadovat autor hattricku Robin van Persie a Gunners díky němu ovládli londýnské derby. Arsenal po výhře poskočil na šesté místo, Chelsea zůstává třetí.

Přitom to měl být zápas v jasné režii domácích Blues. Ti prokazovali od začátku sezony lepší formu, na Stamford Bridge se jim navíc obvykle daří. A i co se týče vzájemných utkání s Arsenalem je na tom Chelsea v poslední době mnohem lépe. Jenže všechny tři faktory dnes vzaly za své.

Arsenal začal lépe, domácí sice drželi míč více na svých kopačkách, přesto mohli velice snadno prohrávat. Ve dvanácté minutě pálil ve velké šanci Gervinho vedle, už o minutu později se sám před Čechem ocitl van Persie, jenže přestřelil. A tak udeřila Chelsea. Běžela čtrnáctá minuta, Mata z pravé strany nádherně odcentroval a nikým nehlídaný Frank Lampard otevřel skóre zápasu. Vstřelil tak jubilejní 1600. gól Chelsea v Premier League.

Zvýšit mohl po půlhodině hry Ashley Cole, Szczęsnyho ale nepřekonal. Ve třicáté šesté minutě Arsenal dokázal vyrovnat, Ramsey vymyslel nádhernou přihrávku za obranu na Gervinha, ten zachoval chladnou hlavu, posunul míč doleva van Persiemu, který už zakončoval do odkryté brány. Jen pár sekund před koncem první půle se domácí přesto podruhé dostali do vedení, od rohového praporku poslal krásný centr do šestnáctky skvěle hrající Lampard a John Terry z voleje nedal Szczęsnymu šanci.

Okamžitě po návratu z kabin měli dobré příležitosti hostující Ramsey a van Persie, gól dal však až ve čtyřicáté deváté minutě André Santos. Toho našel na levé straně skvělým pasem Song, se Santosem se nestihl nikdo v modrém vrátit a brazilský levý bek střelou na bližší tyč znovu vyrovnal. Prakticky hned v zápětí měl být pravděpodobně vyloučen Szczęsny, který fauloval unikajícího Colea, ovšem uviděl jen kartónek žluté barvy. Szczęsny pak zmařil následnou šanci Lamparda, a tak další branka padla znovu do Čechovy sítě. Walcott totiž ustál dva tvrdé souboje, hodil si balón mezi dva bránící hráče Chelsea a tvrdou ranou nedal české reprezentační jedničce žádnou možnost zasáhnout.

Úžasný Ramsey se pak prokličkoval až do pokutového území, jenž po ostrém zákroku Colea ztratil ideální rovnováhu a Čecha nepřekonal. Jednaosmdesátá minuta přinesla erupci nadšení domácích fanoušků, střelou z pětadvaceti metrů přímo do šibenice se blýskl Juan Manuel Mata a dal Chelsea naději na obrat. Tu však jen o čtyři minuty později zhatil van Persie, když využil hrubice Maloudy a podklouznutí Terryho a v přímém souboji s domácím gólmanem nezaváhal.

V úplném závěru mohl Mata získat pro svůj tým alespoň bod, jeho těžkou střelu do poloprázdné brány ale zastavil Santos. A Arsenal přidal ještě jeden gól, ve druhé nastavené minutě rozjel střídající Rosický rychlý protiútok, Arteta našel van Persie a ten dokonal svůj hattrick i popravu Chelsea. Ta dostala na Stamford Bridge pět gólů poprvé od roku 1989, tentokrát v nádherném utkání podlehla Arsenalu 3:5.

Góly: 19. Javier Hernández

Manchester United se po zpackaném derby opět naladil na vítěznou vlnu, rozpaky ho přitom ale samozřejmě provázet musely. Everton se celých 90 minut nemusel bránit žádnému neohroženému gigantovi, spíš naopak. Bainese od vyrovnání dělilo pár milimetrů.

Sir Alex Ferguson před výkopem málokoho nešokoval svou sestavou, která připomínala hybrid 4-3-3 a mimo jiné dala další šanci Jonnymu Evansovi, smutnému hrdinovi městského derby. Red Devils nastoupili se třemi čistokrevnými hroty (Welbeck, Hernandez, Rooney), tedy víceméně bez klasického křídla, a záložní trojkou ve složení Fletcher-Park-Cleverley, tedy tradičně bez opravdu defenzivního záložníka. Debakl od ManCity připravil o místo v základu stálice Younga s Andersonem.

Start utkání byl dosti hektický. Na jedné straně se řádně provětral Coleman, jenž z úhlu po zemi prozkoušel pozornost De Gey, a rozpačitou hlavičkou se uvedl ještě Fellaini. Na opačném konci hřišti byli úderu přeci jen blíže - Welbeck procpal míč před bránu pro Parka, který jej vylovil zpod sebe a nechal z dobré pozice vyniknout Howarda. O co divočejší byl ovšem samotný úvod, o to vyrovnanějším se pak zápas stal. Everton bez větších problémů stíhal eliminovat soupeřovy ofenzivní výpady, což se instantně změnilo až s 19. minutou. Tehdy Cleverley šikovným prostrčením na Welbecka rozjel nadějnou akci, kterou také po centru Evry na zadní tyči proměnil v gól nehlídaný Hernandéz. Zadáci Toffees si v tuto chvíli protihráče rozebrali opravdu mizerně - Baines měl strážit hned dva, což se mu samozřejmě nezdařilo.

Právě muž, který stál na rozjezdu této gólové akce, byl podstatnou složkou dnešního projevu United. Cleverley se od zranění v zápase s Boltonem objevil v zahajovací sestavě pro ligové klání vůbec poprvé a hned díky němu pookřál Rooney, veškerá kombinace působila nápaditějším a v neposlední řadě svižnějším dojmem. I díky výraznější dominanci Manchesteru se pak také postupem času Everton prosazoval čím dál hůř. Výjimku tvořil akorát téměř dokonale kopnutý přímý kop Bainese z jeho oblíbené pozice. Ten však naneštěstí pro domácí jen oku lahodícím způsobem rozezvučel horní tyč.

Z pohledu Evertonu to nicméně alespoň položilo základy slušnému druhému poločasu, v jehož průběhu se MU uklidilo do nesympatického ústraní a jen s průměrným přehledem bránilo jednogólové vedení. Za jedinou jeho šanci lze prakticky označit Welbeckovu střelu, na druhé straně alespoň Rodwell přinutil De Geu k těžkému zákroku a po výtečné akci Bainese nepřesně pálil Saha. Mezitím také Fellaini perfektním individuálním výkonem držel střed pole, skrz něj se už po přestávce United vůbec neprosazovali (i kvůli tomu, že si Cleverley již po deseti minutách patrně obnovil zranění kotníku).