Premier League - preview 27. kola

Pět posledních vzájemných střetnutí přineslo góly na obou stranách, momentálně si však Newcastle i Aston Villa počínají v útoku příšerně. Straky sice pravděpodobně uniknou bojům o udržení, současná forma je však staví do výrazně nepříjemného tlaku. Villans si ovšem pískají při nejlepším stejně falešně.

Dosavadních osmadvacet bodů je jejich druhým nejhorším výsledkem za 26 prvoligových kol, o čtyři body překonali loňskou mizérii. Jako již tradičně se spoléhají především na vykrádání stadionů těch druhých, však v dolní polovině tabulky nenajdete nikoho, kdo by byl tak úspěšný. A midlandský celek potřebuje svou pověst nutně potvrdit. Po přivítání Norwiche je čeká výjezd na Etihad Stadium a domácí duel s Chelsea, snadno tak může obvyklý účastník elitní soutěže vyměnit třináctou příčku za sestupová místa.

Oba nedělní soupeři se vyznačují útlou potentní skupinou hráčů. Zatímco se Benteke trefil v lednu třikrát a jeho klub bral sedm z dvanácti možných bodů, v únoru zatím neskóroval a Villans brali jediný bod za remízu na hřišti trápícího se Cardiffu. V druhém rohu ringu stojí Straky, které v přestupním oknu přišly o Cabayeho a poranění kanonýra Rémyho je dorazilo definitivně.

V předchozích osmi kolech se gólově radovaly pouze třikrát, a to během jediného zápasu. Proti West Hamu se trefil i francouzský útočník, jehož očekávaný letní odchod může vrátit celý tým minimálně o rok zpět, kdy ve stejné fázi držel pouhé čtyři body náskoku na osmnácté místo. Od víkendového návratu na hřiště si tak domácí fanoušci slibují hodně.

Přeci jen čtyři ligové porážky na St. James Parku v řadě, navíc se stále se zvyšujícím gólovým deficitem, nadělají vrásky i téměř devítileté neporazitelnosti od hostů z Birminghamu. Když se vezme v potaz každý vzájemný duel, Newcastle neprohrál pět posledních a nic na tom nezměnily ani trefy Bentekeho v předešlých dvou setkáních. Tentokrát se domácí budou chtít postarat o prvních šest získaných bodů nad Aston Villou v jednom ročníku od sezóny 1997-98.

Kromě střelecké modly, Loica Rémyho, se do sestavy vrátí kapitán Coloccini i Cheick Tioté. Pozitivní zprávy hlásí i Villans, jimž se uzdravil Weimann s El Ahmadim. Do především psychicky důležitého souboje tak oba kluby vstupují s tím nejlepším, co mají.

Swansea čekají nelehké týdny a svou těžkou pouť započne proti výrazně neoblíbenému soupeři. Jediný plnohodnotný úspěch v lize za poseldních dvaatřicet let vedl v květnu 2012 Brendan Rodgers, současný lodivod Liverpoolu.

Favorizovaný celek doposud nikdy s Labutěmi před svými fanoušky neutrpěl ligovou porážku. Během dvanácti setkání poztrácel pouhých šest bodů a hned osmatřicetkrát se radoval z přesného zásahu. Naposledy před rokem, shodou okolností též v druhé půli února, vypráskal soupeře populárním "bůrem", o který se postaralo pět různých střelců.

Až pohárová neděle přinesla Liverpoolu první letošní prohru, v lize je ovšem od Nového roku bez prohry se ztrátou pouhých čtyř bodů. Na vlastním stadionu je taková bilance ještě lesklejší, když za deset zápasů remizoval jen jedinkrát, zbylá klání vyhrál. Formu á la Suárez nabral Daniel Sturridge, který od lednového návratu po zranění skóroval v každém ze šesti kol.

Exkluzivní příběh Garryho Monka prozatím vypráví vcelku pozitivní děj. Úspěšná premiéra při derby s Cardiffem, bod ze známé tvrze ve Stoke-on-Trent i solidní výkon proti Neapoli stojí proti vypadnutí z FA Cupu na půdě Evertonu. Teď na mladého manažera čeká výzva ukončit mizernou sérii sedmi výjezdů bez vítězství, kvůli které tak klub reprezentující Anglii v Evropě nepříjemně cítí dech momentálně sestupující trojky. Fanoušci se tak doslova nemohou dočkat první venkovní trefy jejich kanonýra Bonyho.

Koleno nepovolí start Lucasovi a José Enriquemu, hamstring zase Sakhovi. Zpátky do hry by se naopak měl zapojit Henderson i Glen Johnson. Proti bývalému zaměstnavateli by se mohl představit Jonjo Shelvey, dres neoblíkne marod Michu.

Z celé šestky mužstev, které momentálně uzavírají ligovou tabulku, pouze Norwich City neměnil manažera; to však rozhodně neznamená, že by snad měl Chris Hughton na bavlnce ustláno. Spíš naopak, v týdnu mu bylo ústy výkonného šéfa Davida McNallyho opět připomenuto, že musí vylepšit postavení Canaries - a zrovna proti Tottenhamu nepůjde o snadný úkol.

Sám McNally spolu s vyjádřením znepokojení nad kanárčím koketováním se sestupovými pozicemi neváhal připomenout, že Norwich zároveň dělí pouhé tři body od 10. příčky. Hýbat se tedy lze na obě strany, teď jde jen o to, jakou z nich si Canaries vyberou. Prozatím nicméně směřují spíše k sestupovým příčkám, však uhráli jedinou výhru z 11 ligových utkání a čas do odšpuntování drastického losu posledních čtyř kol (kdy Norwich má čelit Liverpoolu, ManUtd, Chelsea i Arsenalu) se pomalu, ale jistě krátí.

Navíc známá impotence Norwiche nenabírá přílišného zlepšení. Vizitka o 19 gólech z dosavadních 26 prvoligových duelů dál budí jen pramalý respekt stejně jako skutečnost, že samotný Adebayor v tomto kalendářním roce vsítil dvakrát větší množství branek než celý norwichský kolektiv (šest). Přesto ani situace Tottenhamu není úplně růžová, leč vskutku mnohem lepší.

Jakkoliv Londýňané v průběhu úvodních deseti vystoupení pod Timem Sherwoodem zaznamenali všehovšudy jedinou prohru a sedm vítězství, na příčkách zajišťujících účast v Lize mistrů se stále nenacházejí. Na druhou stranu v Newcastlu posledně Spurs předvedli zřejmě nejvyzrálejší a nejdominantnější výkon pod vedením mladého manažera a na Carrow Road, kde v rámci domácí soutěže nepadli sedmkrát po sobě (od roku 1991), tak pojedou s vysokým sebevědomím a dobře naladěni.

Mimoto si ještě do Norwiche konkrétně Emmanuel Adebayor poveze bolavou nohu, která by mu ovšem ve startu zabránit neměla. Tožan - stejně jako Lennon, Walker či Lloris - byl koneckonců ve čtvrtek za účelem včasného zotavení šetřen proti Dněpropetrovsku.

Norwich se bude muset proti pátému celku tabulky obejít bez služeb obou Bennettů, Jonáse i důležitého stopera Turnera. Howsonovo zdraví je aktuálně chatrné, ale z dostupných informací jej teď nelze prohlásit za zcela nepřekonatelnou překážku.

Před mlékuchtivým poníkem stojí velmi těžká překážka. Everton patří k nejsilnějším týmům letošní Premier League a méně zápasů než on prohrála právě jen Chelsea. Teď musí José Mourinho a jeho parta doma uspět, aby udrželi svoji výsadní pozici na špičce tabulky.

Chelsea sice vyhrála poslední dva ligové zápasy na Stamford Bridge s Evertonem, ale předtím se jí proti druhým Blues vůbec nedařilo. Mezi lety 2007 a 2010 doma Toffees ani jednou neporazili - všech pět utkání skončilo remízou. V součtu s FA Cupem pak už šestkrát neudržela soupeře v Londýně gólově na uzdě.

To se nicméně poslední dobou svěřencům Josého Mourinha daří náramně. Z posledních deseti ligových duelů obdrželi jen tři góly, přičemž nulu vychytal Petr Čech i na hřištích Arsenalu, Southamptonu či dokonce Manchesteru City. Posledně však Big Pete inkasoval a Blues díky tomu jen remizoval na hřišti WBA 1:1.

Neuspěli ani poslední soutěžní zápas na Etihad Stadium. V nedobytné tvrzi nenavázali na dokonalý výkon z ligy a po odevzdaném výkonu se rozloučili s FA Cupem zaslouženou prohrou 0:2. To Everton postoupil do čtvrtfinále, když si poradil se Swansea 3:1.

První gól Toffees vstřelil debutující Lacina Traoré, který v klubu hostuje z AS Monaco. Ten se trefil už po čtyřech minutách v modrém dresu. Stejný časový úsek stačil i Stevenu Naismithovi, jenž právě Traorého střídal. Skotský ofenzivní hráč má velkou formu, vždyť z posledních pěti zápasů dal čtyři branky a to ve dvou případech začal jen na lavičce. Tam usedne nejspíš i na Stamford Bridge.

Do sestavy Chelsea by se po zranění měl vrátit John Terry, který tak na lavičku vyšoupne Davida Luize - Brazilec je navíc podle Josého Mourinha zraněný. Ve středu proti Galatasarayi nebudou Blues moci využít Nemanju Matiće, který tak s Evertonem určitě bude hrát - vedle něj však může nastoupit jak Lampard, tak Ramires. Na marodce je kromě Luize pouze Marco van Ginkel.

Proti svému chlebodárci si nezahraje Romelu Lukaku. V první řadě kvůli klauzuli ve smlouvě na hostování, navíc má zraněný kotník. Nezahraje si ani kostarický reprezentant Bryan Oviedo. Sympatický levonohý univerzál utrpěl už před měsícem v FA Cupu zlomeninu holenní i lýtkové kosti v levé noze. Mimo hru je tak Arouna Koné - "epidemii" útočníků pomůže vyřešit nejspíš již zmíněný Traoré.

Poslední dny i týdny si s emocemi fanouška Arsenalu hrají jako kočka s klubkem vlny. Dlouhou sérii bez porážky osmého února více než rázně utnul Liverpool (1:5), pak přišla rozpačitá bezbranková remíza s ManUtd, sladká revanš Liverpoolu v rámci FA Cupu a teď v týdnu pro změnu další krutá rána...

Mesut Özil se dle slov Arsenea Wengera z neproměněné penalty v deváté minutě úvodního osmifinálového duelu s Bayernem doteď neoklepal. A není moc divu - právě tenhle moment, spolu se Szczesného červenou kartou (za níž Polák nebyl potrestán pouze automatickým banem od UEFA, ale i klubem samotným) - totiž následně položil základy domácí prohry 0:2, která prakticky (stejně jako loni) jaksi s předstihem znemožňuje Gunners postup do čtvrtfinále milionářské soutěže.

Nicméně jak se říká, že všechno zlé je pro něco dobré, platí to i v tomto případě. Kanonýři se zvládli dostat do velmi pokročilé fáze Anglického poháru a zároveň se budou proti dalšímu čtvrtfinalistovi ze Sunderlandu pokoušet o vyspravení vyhlídek v rámci domácí ligové soutěže. Ty stále mohou být mistrovského rázu - na vedoucí Chelsea Kanonýři ztrácejí jeden ubohý bod, a tak rozhodně nemusí házet flintu do žita.

Konkrétně proti SAFC se navíc z historického hlediska nemají čeho bát. Black Cats na slovutného soka vyzráli všehovšudy jednou jedinkrát z posledních 20 ligových pokusů, přičemž na severu Londýna naposledy triumfovali před více než 30 lety (1983).

Určitým strašákem může být teprve zlepšená forma donedávna odepisovaného celku, který pod vedením Guse Poyeta v první řadě zapracoval zrovna na vylepšení venkovní bilance. Totiž skalpovat Everton, Fulham i Newcastle před vlastními fanoušky... to bylo pod Di Caniem zcela nemyslitelné. I přes solidních 10 bodů vyválčených v předešlých pěti kolech nicméně Sunderland dál sedí uvnitř sestupové zóny, jakkoliv by tedy jistě bylo fér podotknout, že si hýčká jeden zápas k dobru.

Před Emirates Stadium bude dnes vedle Thierryho Henryho, Tonyho Adamse a exmanažera Herberta Chapmana odhalena čtvrtá socha náležící Dennisu Bergkampovi, a takovou událost by se jistě slušelo okořenit jubilejním 150. domácím vítězství v éře Premier League. O to se nyní Arsenal bude pokoušet bez opětovně zraněného Kierana Gibbse, avšak naopak opět s Olivierem Giroudem, jenž pro souboj s Bayernem překvapivě zůstal mezi náhradníky.

Také Sunderland by mohl mít na hrotu staronovou oporu, pokud se po třízápasovém naříkání konečně umoudří Fletcherova achillovka. Vyloučit dál nelze ani včasné zotavení Cuéllara, zatímco Wese Browna na trávník nepustí již třetí letošní distanc.

Bezproblémový stroj na góly z Manchesteru se v poslední době zadrhl, i přes postup v FA Cupu se tak Pellegrini prvně ocitá pod tlakem. V sobotu přivítá Stoke, který v únoru chytil dobrou vlnu a je, alespoň prozatím, neporažen.

Očekávaný duel s Barcelonou nedopadl pro anglický klub dle představ a jinak uctivý manažer upustil páru ze své frustrace z posledních výsledků směrem k výkonu rozhodčího, jenž poslal chvíli po přestávce do sprch Demichelise, hráče, který pod Pellegrinim obléká dres už třetího klubu. Ani postup přes Chelsea do čtvrtfinále FA Cupu tak očividně nezametl pod koberec překvapivý konec gólových žní, když právě Mourinho vykradl Etihad Stadium, aby následně udržel Norwich bezbrankovou remízu. Ze čtyř předchozích vystoupení tak hned třikrát vyšel nejčastěji skórující tým ligy střelecky naprázdno.

Nemalý vliv na tom má samozřejmě zranění kanonýra Agüera, kterého dvakrát za dva měsíce potkala nucená pauza, přesto vévodí klubové tabulce. Brzy se ovšem na hřiště zase vrátí a stále je toho ve hře spoustu. Vždyť Citizens neopustili ani jedinou frontu a stále bojují o čtyři trofeje, ač ta evropská se po úterní porážce výrazně vzdálila.

Série jedenácti vítězství v řadě a jednašedesáti zápasů s gólovým úspěchem na svém stadionu sice po veledůležitém boji s Chelsea skončila, nicméně horký aspirant na titul má v rukávu ještě pár dalších trumfů. Bude tomu už šest let, kdy Manchester naposledy neslavil ligovou trefu ve třech po sobě jdoucích zápasech, k čemuž dopomáhá i letos skoro neomylný Yaya Touré se svými dvanácti zásahy z šestnácti pokusů.

V sobotu navíc může znovu osedlat vítězného koně proti oblíbenému hostu. Pět takových střetnutí v Premier League totiž vyznívá pro favorita s nepřehlédnutelnou úspěšností - patnáct bodů, čtrnáct gólů, samá čistá konta. Za úvodní čtvrthodinku v probíhající sezóně vsítili Pellegriniho svěřenci deset branek, tedy stejný počet jako se podařilo Stoke během všech třinácti výjezdů, z nichž si odvezl zatím jediné vítězství po srpnovém zásahu Pennanta v Upton Parku.

Přestože Potters inkasovali v každém z předchozích deseti kol, mohla by nálada v týmu být přeci jen o něco lepší, než je tomu u jejich nejbližšího soupeře. Pokulhávající druhý klub z Manchesteru vyprovodil Charlie Adam a následné těžké duely se Southamptonem a Swansea přinesly alespoň dva body i díky vzrůstající formě Petera Crouche, jenž se prvně v tomto ročníku trefil ve dvou utkáních v řadě.

Proti svému bývalému zaměstnavateli nebude moci Mark Hughes využít služeb záložníka Oussamy Assaidiho, který nebude s úsměvem vzpomínat na soustředění v Dubaji, odkud si přivezl poranění kolene, jež ho může vyřadit ze hry až na šest týdnů. John Guidetti, o kterého se zajímá turecké Fenerbachce, si nezahraje kvůli dodatku ve smlouvě o hostování právě z Manchesteru. V domácím dresu by se naopak mohl objevit uzdravený Mitja Nastasić.

Jeden z nejvíce zajímavých sobotních mačů se možná trochu překvapivě odehraje na The Hawthorns, kde trápící WBA přivítá ještě ztrápenější Fulham. Právě vzájemné utkání může o dění ve spodku tabulky hodně napovědět...

Kdybychom hledali tým, který má na kontě nejméně vyhraných zápasů, trochu překvapivě bychom neuspěli ani u jednoho ze zástupců sestupového pásma, ovšem chtělo by to zamířit jen o trochu výše do West Bromu. Pouhé čtyři vyhrané zápasy nemůže vykompenzovat ani dvanáct nerozhodných výsledků (největší počet z celého pelotonu) a WBA tak potřebuje konečně naplno zabrat (stejně jako Fulham nedokázali domácí vyhrát rovných šest utkání za sebou).

Hodně špatnou sezónou si prochází Chalupáři, kterým nepomohlo ani odvolání úspěšného manažera Martina Jola, jehož odchod neměl dění uvnitř klubu tolik narušit, neboť se na jeho místo posadil dosavadní asistent René Meulensteen. Jeho funkční období se však smrsklo na pouhých 75 dnů a představenstvo FFC nachystalo další výměnu stráží, tentokráte se kormidla londýnského mužstva ujal Felix Magath, který se tak stal vůbec prvním manažerem na půdě PL.

Claudio Yacob nebude moci nastoupit vinou zranění stehenního svalu. Do tréninkového procesu se mezitím vrátil Nicolas Anelka, ovšem ani on se zápasu účastnit ještě nebude. Mimo hru potom stále zůstávají rovněž Jonas Olsson, Billy Jones a Stéphane Sessegnon.

Společně s Felixem Magathem by si za Cottagers mohl odbýt premiéru také Konstantinos Mitroglu, který dokázal zažehnat problémy s kolenem. Nejistý je start dua Stekelenburg - Amorebieta, které trápí menší zdravotní neduhy.

Zdá se to být až neuvěřitelné, nicméně v úterý uplynul měsíc od posledního ligového míče v síti West Hamu. Sam Allardyce, který se kriticky houpal na manažerské židli, si tak vcelku tiše kráčí pro trofej manažera měsíce. Svatí však přijedou s neméně solidní formou.

Duel, který na první pohled nemusí přilákat oči fotbalových fajnšmekrů, přinese minimálně jedno zajímavé setkání. Poslední porážku na hřišti soupeře vezl momentálně osmý celek tabulky na konci roku ze stadionu Evertonu, když čtvrthodiny před koncem rozhodl Romelu Lukaku. Britské noviny však řešily něco zcela jiného - slovní útoky na Adama Lallanu, čerstvého reprezentanta Anglie, od samotného rozhodčího Marka Clattenburga. Se stížností však Southampton neuspěl a známý sudí tak mohl pískat emotivní pohárový duel mezi Arsenalem a Tottenhamem.

Klub nesl rozhodnutí s velkou nelibostí, po necelých dvou měsících se ovšem zdá, že horké hlavy přeci jen vychladly. "Takové věci se ve fotbale dějí. Rozhodčí mohou dělat chyby a my se musíme snažit ulehčit jejich těžkou práci. Vždy se bude chybovat a každý to musí pochopit," mluvil rozumně manažer Pochettino, který se dle svých slov těší na to, až se po zápasu vrátí jejich vztahy do normálu.

Zpět k sobotnímu klání. Samozřejmě se nedá říct, že už West Ham bezproblémově dokráčí k další sezóně mezi elitou, únor mu ale minimálně ukázal správnou cestu. Lednový úspěch v Cardiffu se zdál být pouhým výkřikem do tmy po prohře s Newcastlem, poté ovšem přišla remíza na Chelsea a tři důležitá vítězství s kluby, které svou účast v příštím ročníku Premier League také jistou nemají. A tak se stalo, že se Kladiváři přes pět čistých kont za šest kol dostali ze sestupových vod až do středu tabulky. Pravda, s pouhými čtyřmi body náskoku na osmnáctou příčku.

Pátá vychytaná nula by znamenala vyrovnání série z pětaosmdesátého, čtvrtý plnohodnotný zisk v první lize se zase psal naposledy v roce 2007. Ohledně vzájemných střetnutí se Southamptoenm jsou však puzzle promíchané více, než je obvyklé. West Ham si připsal jediné vítězství z osmi předchozích ligových setkání, přitom hned pětkrát z posledních sedmi návštěv odjížděli s prázdnou Svatí, kteří tu naposledy vyhráli ještě v době, kdy v základní sestavě domácích nastupoval Tomáš Řepka.

Pochettino se dostal pod palbu kritiky za vybranou sestavu při týden staré porážce v FA Cupu. Za svým rozhodnutím si však stojí se slovy, jak do každého zápasu v sezóně postavil hráče, jimž věří, že mohou zvítězit. A dosažené výsledky jeho řeč podporují. Od zmiňované ztráty s Evertonem a následné porážky od Chelsea, skórovali jeho svěřenci ve všech šesti kolech, přivezli cenné tři body z Fulhamu i Hullu a neprohráli ani v Sunderlandu, doma pak, mimo jiné, remizovali s druhým Arsenalem. Své zásluhy na tom má i Jay Rodriguez, jenž je s deseti zásahy druhým nejlepším Angličanem mezi střelci.

To v londýnském dresu nenastoupí stále suspendovaný útočník Andy Caroll, ani dlouhodobě zranění Vaz Te s O'Brienem. Druhá strana by naopak mohla přivítat zpět dvojici Lovren, Ramirez. Obránce Hooiveld si nezahraje kvůli očním problémům.

Loni v květnu to byla zrovna remíza 2:2 s Cardiffem, která v kombinaci s výsledkem Watfordu pošoupla Hull zpátky mezi elitu. A nutno jedním dechem dodat, že tam si nyní Tigers počínají o poznání sebejistěji než jejich kolegové z hlavního města Walesu. Bluebirds již ostatně na cestě za záchranou stihli vyměnit manažera, přičemž ovoce dosud sklízet pořádně nezačali...

Ačkoliv je nepopiratelnou pravdou, že Hull doposud v Premier League zanechal mnohem plusovější dojem než Cardiff, dnešní výhra Bluebirds by leccos změnila. Cardiff by patrně katapultovala mimo sestupovou zónu a do bezprostřední blízkosti Bruceova mančaftu, konkrétně na vzdálenost dvou bodů. Boj o záchranu prvoligové licence bude, jinými slovy, také letos nesmírně vyrovnaný - to je už teď jasné.

Rok 2013 přitom Hull zakončil na pohodlné 10. příčce s úctyhodnými 23 body na kontě, pak ale z následujících sedmi vystoupení vytěžil všehovšudy čtyři další korálky a i přes mohutné lednové posílení útočné vozby Jelavićem a Longem pomalu, ale jistě začíná evokovat známý jarní propad ze své poslední nováčkovské sezony v Premier League.

A pokud to Cardiff se záchranou myslí vážně, musí tyto vzpomínky celého Kingstonu upon Hull bezpodmínečně přiživit. Zatím nepřesvědčující Ole Gunnar Solskjaer to ostatně v nedávném rozhovoru řekl sám dosti jasně: osud Bluebirds určí domácí zápasy, z nichž čtyři Cardiff odehraje proti celkům z dolní poloviny tabulky. Mezi ně samozřejmě - krom Fulhamu, Crystal Palace a Stoku - spadá rovněž Hull, který na podzim na KC Stadium s Velšany akorát remizoval 1:1.

V základu Tigers tehdy shodou okolností scházeli obránci Chester s Roseniorem, jejichž starty jsou shodně "otazníkové" také nyní. Určitou naději na včasné zotavení má rovněž Aluko, naopak s Bradym a McShanem to vypadá zle nedobře. Prvně jmenovaný se rozhodl hledat pomoc s problémovými třísly u specialisty, zatímco irského stopera se podle všeho nebude týkat celý zbytek ročníku.

To samé lze říct také o jednom středním obránci Cardiffu, konkrétně zkušeném Marku Hudsonovi, jehož do konce sezony vyřadil ze hry poraněný zadní stehenní sval. Několik týdnů na marodce si pobude také defenzivní univerzál Gary Medel, přičemž Craig Bellamy si ještě jedno kolo počká na vysvobození ze svěrací kazajky.

Nic jiného než vítězství si před výletem na Selhurst Park nepřipouštějí fanoušci ManUtd, kterému se po Novém roce opětovně přestalo dařit a na možný postup do Ligy mistrů už momentálně ztrácí celých jedenáct bodů! Proti Eagles tak hosté musí chtě nechtě vyhrát.

Skromný londýnský celek byl od samého začátku považován za nejjasnějšího sestupového adepta, ovšem po příchodu ostříleného manažera Toniho Pulise (nastoupil 30. listopadu) se rozložení sil naprosto změnilo a na konto Crystalu Palace začala přibývat jedna výhra za druhou. Celkem jich má domácí ekipa na kontě osm, což je nejvíce z druhé poloviny tabulky.

Tři body - taková byla před koncem roku ztráta Manchesteru United na vytouženou Champions League, ovšem poté dokázal slavný velkoklub ze sedmi ligových střetnutí vybojovat jen dvě vítězství a stejný počet remíz, čímž se jeho odstup na milionářskou soutěž znovu razantně navýšil (již zmíněných jedenáct bodíků). Rudí ďáblové se však nemohou vzdávat, neboť David Moyes si neúčast na poli Ligy mistrů zkrátka jednoduše nemůže dovolit. K tomu však potřebuje u svých oveček zlepšit koncentraci, United totiž během posledních deseti minut už ztratili sedm bodů.

Vzájemná ligová bilance hovoří pro hosty: Red Devils vyhráli oba domácí vzájemné ligové zápasy, přičemž navrch přidali remízu z Londýna. Crystal Palace však má přece jen na kontě jeden cenný skalp, když ManUtd vyřadil před dvěma roky ve čtvrtfinále League Cupu.

Jerome Thomas má potíže s přitahovačem a svým barvám tak nebude k dispozici. To platí i pro Glenna Murraye, který se však posadí alespoň na lavičku náhradníků.

Poprvé od začátku ledna by se měl na hřišti za Rudé ďábly představit Adnan Januzaj a ještě o měsíc déle trvala absence Marouane Fellainiho. A zpátky do sestavy by se mohl vrátit také Phil Jones, který by zde mohl nahradit Jonnyho Evanse, jehož start zahalují pochybnosti.