Anglická Premier League - souhrn 25. kola

Góly: 52. Craig Bellamy

Nad Middlesbrough se začínají stahovat černá mračna. Ani dnes totiž nedokázalo vyhrát, ba naopak. Z Manchesteru po gólu Craiga Bellamyho odjíždí naprázdno a pokud dokáže dnes bodovat WBA, klesne na samé dno tabulky.

Manchester vstupoval do tohoto zápasu jako favorit a také měl od úvodních minut navrch. Navíc už v úvodu se málem ujal vedení. Ireland zachytil přihrávku Digarda, vysunul kanonýra Bellamyho, ale gólman Jones včas na okraji pokutového území zasáhnul. V 11. minutě mělo Boro opět štěstí. Po rohovém kopu sklepl hlavou míč Richards Kompanymu, který se dostal k nebezpečné střele, ale scházela mu přesnost. Přesně o deset minut později si vedl obdobně Wright-Phillips, jenž také mířil vedle.

Ani hosté se ale nechtěli nechat zahanbit a nebezpečně zahrozili. Johnson poslal skvělou přihrávku na Alvese, jehož tvrdou dělovku skvěle vychytal Given. Další zajímavé události se po této akci opět děly na druhé straně hřiště. Hned dvakrát se v hlavní roli ocitnul Craig Bellamy. Nejprve jeho střelu z hranice pokutového území zlikvidoval Jones, jenž si zanedlouho poradil po sérii rohových kopů i s jeho dalším pokusem. Záložník Ireland pak hlavou trefil břevno. Do kabin mohlo jít ale nakonec ve vedení Middlesbrough. V nadějné pozici se ocitl opět Alves, jenže Shay Given potvrdil pověst jednoho z nejlepších gólmanů Premier League a jeho tutovku zneškodnil.

V 52. minutě přišel první gól dnešního zápasu. Na hranici pokutového území se zbavil bránícího Pogatetze útočník Bellamy a přesně mířenou pozemní střelou dokázal rozvlnit síť. O šest minut později měl možnost na navýšení vedení Robinho, jenže ztroskotal na gólmanu Jonesovi. Ten Boro několikrát podržel, jako například, když dokázal zlikvidovat další únik Robinha.

Manchester hrál sice o poznání lépe, ale také hosté čas od času zaútočili. V 70. minutě vyhrál osobní souboj s Kompanym Alves a opět se objevil v jasné příležitosti. Jenže zase skvěle zasáhnul gólman Given, bez kterého by dnes možná City nevyhráli. V 81. minutě naopak Citizens předvedli zajímavou kombinační akci, na jejímž konci byl Ireland, ten ale nemířil přesně. I přesto ale dokázali domácí zápas už bez nějakých problémů dovést do vítězného konce.

Góly: 4. Marc-Antoine Fortuné, 73. Marc-Antoine Fortuné - 2. Damien Duff, 9. Peter Løvenkrands, 41. Steven Taylor

West Brom nevyužil zaváhání svých soupeřů a i po tomto kole mu bude patřit poslední příčka. Dnes totiž doma podlehl Newcastlu 2:3.

Takový úvod diváci na Hawthorns Stadium nečekali určitě ani v tom nejlepším snu. Už po čtyřech minutách hry svítil na tabuli stav 1:1. Jako první se dokázal prosadit Newcastle, který se musel obejít bez hlavního kouče Kinneara, jenž byl ped zápasem kvůli nevolnosti převezen do nemocnice. V bránění se dopustil chyby stoper Meite, díky čemuž se dostal do šance Damien Duff, a tu také proměnil. Krátce na to ale jediný skutečný útočník West Bromu, Marc-Antoine Fortune, bez větších problémů vyrovnal. Dalo se očekávat, že oba kluby ještě neřekly své poslední slovo, ovšem že padne další gól tak rychle, s tím nepočítal snad nikdo.

V 8. minutě se Straky prosadily podruhé. Po střele Ryana Taylora úspěšně zakončoval útočník Peter Lovenkrands. Atraktivní fotbal pokračoval i v následujících minutách a několikrát to vypadalo, že další branka je na spadnutí. Ta nakonec také přišla, i když poměrně pozdě. Konkrétně až ve 42. minutě. Po rohovém kopu Ryana Taylora přesně hlavičkoval jeho jmenovec Steven a stanovil tak poločasové skóre na 3:1 pro Newcastle.

West Brom potřeboval bodovat, jedině tak se totiž mohl dostat ze dna tabulky alespoň na předposlední místo. Velkou možnost, jak snížit alespoň na rozdíl jediné branky, měl v 56. minutě záložník James Morrison. Ten využil přihrávky od Valera, jenže narazil na Steva Harpera, jenž jej dokázal výborným zákrokem vychytat.

V 73. minutě to domácím fotbalistům vyšlo. Podruhé se do listiny střelců zapsal kanonýr Fortune a řádně zdramatizoval závěr zápasu, ve kterém se očekával tlak domácích, kteří se měli snažit o vyrovnání. A to se jim málem opravdu povedlo. Po Bednářově sklepnutí pálil Morrison, jenže míč do území tří tyčí poslat nedokázal. To bylo ze strany West Bromu vše, a proto opět odešel ze zápasu se sklopenou hlavou.

Góly: -

Chelsea si na konto připsala další nečekanou bodovou ztrátu. Kouč Luiz Felipe Scolari sice stále věří v titul, po zápase s Hullem ale má určitě o čem přemýšlet. Jeho svěřenci totiž uhráli doma pouze bezbrankovou remízu.

Obrana Hullu je letos děravá jako cedník a dnes se to málem potvrdilo už ve druhé minutě. Po standardní situaci se ocitl ve více než stoprocentní tutovce kapitán John Terry, jenže asi z metru od brankové čáry poslal nepochopitelně míč nad a odmítl tak vedení pro Chelsea. Domácí fotbalisté byli i nadále o něco lepší, zatímco hosté se především bránili. O ohrožení Hilária, který chytal na místo Petra Čech, se pokoušel dalekonosným pokusem Geovanni, ovšem míč poslal nad.

Až v 19. minutě dala o sobě Chelsea opět velmi hlasitě vědět. Po rychlém protiútoku, který vedl Kalou, se v šanci ocitl Quaresma, jenž se efektivní zasekávačkou zbavil dobíhajících obránců a na bránu gólmana Duka vyslal nepříjemnou střelu. Hostující jednička ale jeho pokus vyrazila. Zanedlouho hlavičkoval po rohovém kopu Alex, míč však poslal nad. Nebezpečnou střelu Lamparda pro změnu zblokoval jeden z bránících hráčů.

V 28. minutě dostal Hull skvělou příležitost ohrozit bránu Hilária z přímého kopu, ale Geovanni poslal svou střelu nad. Z podobné pozice zakončoval zanedlouho na druhé straně Ballack, ale moc dobře si nevedl. Matt Duke se musel skutečně častokrát činit, jelikož Blues měli do konce prvního poločasu několik zajímavých šancí. Ani jeden celek se však nedokázal prosadit, a tak se odcházelo ze hřiště za překvapivého bezbrankového stavu.

Chelsea vstoupila do druhé půle s cílem ujmout se co nejrychleji vedení, jenže moc toho nepředvedla a obrana Hullu se stále statečně držela. V 54. minutě navíc málem Tigers udeřili. Fagan odzbrojil Mikela a snažil se překonat gólmana Hilária, ten si ale nakonec s jeho střelou poradil a Hull tak přišel o skvělou možnost skórovat. Chelsea je zvyklá střílet velký počet branek, ale dnes se střelecky trápila. Hlavně proto přišel v 63. minutě na hřiště Didier Drogba, který přišel podpořit útočné snažení Nicolase Anelky.

O pět minut později ovšem svěřenci kouče Browna byli vedoucímu gólu neuvěřitelně blízko. V pokutovém území se ocitl úplně volný Fagan a míč poslal jen těsně vedle. V tomto momentě měla Chelsea velké štěstí. Na druhé straně naopak odepřel hráčům v modrých dresech rozhodčí Mason po ruce Dawsona jasnou penaltu. V 79. minutě zlikvidoval další šanci Kaloua skvělý Duke. Nechybělo mnoho a Hull mohl strhnout vedení na svou stranu. V závěru mířil ale nepřesně Ashbee. Litovat ale nějak nemusí, jelikož jeho celek si ze Stamford Bridge odváží nesmírně cenný bod.

Góly: 40. Mikel Arteta (pen.), 49. Jô, 90. Jô (pen.)

Bolton doplatil na přehnanou pasivitu a zřejmě i absenci více tvořivých borců, když zřetelně nestačil na Everton. Tomu pomohly dvě penalty, jichž se úspěšně zhostil Arteta, respektive Jo. Druhý jmenovaný navíc přidal ještě jeden zásah ze hry.

Utkání začalo pěkně zostra, když už hned ve třetí minutě měl na kopačce vedoucí branku Tim Cahill. Osman krásnou uličkou uvolnil Bainese, jenž před brankou ihned hledal dva své spoluhráče. K míči se dostal právě australský štírek, avšak z hranice malého vápna trestuhodně minul vzdálenější tyč. V 10. minutě si aktivnější Everton vytvořil tentokráte spíše pološanci, když centr do pokutového území netrefil ideálně Cahill, aby se poté Fellaini na chvíli protlačil před svého strážce k balonu a vzápětí v zajímavé, ale krkolomné pozici rovněž promáchl. V těchto chvílích byla na Wanderers velmi znát absence Nolana s McCannem, neboť se nedokázali delší dobu udržet na míči a čím dál víc se dostávali pod tlak. Defenziva Boltonu však zatím odolávala. Jednou v záklonu přestřelil Jo, podruhé pro změnu nebezpečný centr s problémy zkrotil v rukavicích Jaaskelainen.

Sami Trotters se osmělili až po dvaceti minutách hry, když z uctivé dálky poslal překrásný volej těsně vedle Muamba. Na druhé straně šel pro změnu Jo sám do úniku, poslední zadák v bílém ho ovšem snadno dohonil a znemožnil mu přesně zakončit. Ve 33. minutě zase Arteta z hranice šestnáctky krásně prostrčil balon k Lescottovi, jehož nadějný pokus špičkou kopačky soupeř ztečoval těsně nad levou šibenici Jaaskelainenovy svatyně. Po chvíli se pro změnu neujala Artetova dalekonosná přízemní rána.

Toffees se dočkali až ve 40. minutě, kdy si pro penaltu šikovně došel Jo. Od Bainese dostal míč na hranici šestnáctky, udělal kličku O’Brienovi, jen tak mimoděk slabě kopl soupeři do holeně a odpíchl se od země. Rozhodčí ukázal na puntík a Arteta suverénně vymetl levou šibenici hostující klece. Everton jako by chtěl ještě během první půle rozhodnout, když Jagielka ve 42. minutě usměrnil míč Artety od rohového praporku naslepo za sebe a posadil míč na vrch brankové konstrukce. Po chvíli zase Arteta dlouho unikal protihráčům, až stříleným centrem našel nehlídaného Osmana, jehož pokus v pádu pohotově zablokoval Gary Cahill.

Toho, čeho Everton nedosáhl koncem prvního dějství, dosáhl začátkem druhého. Dlouhý míč si na hraně šestnáctky perfektně zpracoval (možná rukou) a před Cahillem neméně dobře pokryl Brazilec Jo, aby posléze levačkou se štěstím prostřelil Jaaskelainena. Sice nešlo o ideálně umístěné zakončení, nicméně chytit takovou střelu bylo přesto takřka nemožné. Bolton vzápětí odpověděl slabší střelou beka Samuela a pár nepovedenými standardkami. Zato Everton z jedné takové v 57. minutě ošklivě zahrozil. Na zadní tyči nejprve povedeně hlavičkoval Gosling, ovšem čaroval Jaaskelainen, stejně jako posléze proti dorážce Jo.

Hosté však postupem času začínali nabývat jistotu na balonu a místy i Everton pořádně zmáčkli. Například v 69. minutě zajímavě z levé strany pálil Matthew Taylor, Howard však míč po své levé ruce bez větších problémů vyrazil do bezpečí. Ani Toffees ovšem nebyli úplně bezzubí. Po jednom z centrů se vrhl v 75. minutě Cahill a jeho hlavička jen těsně minula pravou tyč Jaaskelainenovy klece. Poté už australský špílmachr přepustil místo na hřišti mladíku Rodwellovi. Závěrečné minuty pak strávil balon zejména na kopačkách hráčů v modrém a pokaždé, když se dostal od jednoho domácího fotbalisty ke druhému, byl z ochozů povzbuzen bouřlivým "ej". K tomu navíc v 92. minutě ještě nebezpečně pálil Jo, jeho projektil byl však na poslední chvíli zablokován někým z obránců hostí. Brazilský forvard si přeci jen spravil chuť ještě v úplném závěru, kdy po ruce Daviese zahrával pokutový kop. Jaaskelainenovi bylo opět k ničemu, že vystihl směr exekutorovy střely.

Góly: -

Na pozoruhodné události poměrně bohatý první poločas vystřídalo vyloženě nudné druhé dějství, a tak se Wigan s Fulhamem zřejmě po zásluze rozešel smírně. Oba celky si tímto jen upevnily místo v klidném středu tabulky Premier League.

Aktivněji do utkání vstoupil hostující Fulham, alespoň tak hovořil po deseti minutách hry poměr zajímavých příležitostí. Už po pár sekundách si totiž na dlouhý výkop naběhl Simon Davies a takřka bez přípravy vypálil těsně mimo. V minutě deváté zase Zamora na hranici šestnáctky proběhl kolem dvou protihráčů, aby se zleva dostal k zajímavé střele těsně vedle vzdálenější tyčky. Pak se probral i Wigan. Ve 13. minutě na přední tyči sklepával Mido míč pro Rodallegu, jenž trestuhodně přehlavičkoval branku. Hned záhy však odpověděl opět Fulham, konkrétně ofenzivní duo Johnson-Zamora. Prvně jmenovaný na hraně pokutového území citlivě přepustil balon svému kolegovi, který následně bravurně protáhl Kirklanda.

Krátce před dovršením půl hodiny hry se o slovo přihlásil i domácí Figueroa, který krásně pronikl o levé straně a adresoval přesný míč na hlavu Mida. Ten nečekaně selhal. Poslední slovo první půle patřilo rovněž Latics. Ve 45. minutě se po dlouhém autu do pokutového území Fulhamu dostal k míči Koumas, ale jeho half volej neměl gólové parametry. Proto neskončil pro Wigan první poločas vůbec dobře, krom nulové střelecké potence byl totiž manažer Steve Bruce nucen vyčerpat všechna tři střídání. Postupně vinou zranění odstoupili v 18. minutě Brown spolu s Valenciou a ve 43. minutě to byl Mido, kdo přepustil místo na hrací ploše Zakimu.

Úvod do druhé půle se oběma celkům příliš nepovedl, proto zkraje nebylo na JJB Stadium moc co k vidění. A de facto ani později. Jen se potvrdilo jakési pravidlo, že ve vzájemných měřeních sil těchto soupeřů nikdy nepadá moc branek. V minulých sedmi jich bylo k vidění jen devět. V tomto ani jeden, neboť v 71. minutě nedosáhl na centr Zamory Johnson, přičemž se jednalo o jedinou pořádnou šanci druhého dějství. Fulham tak na Wiganu znovu nevyhrál, neschopnost tu zvítězit tak Cottagers provází nepřetržitě od září 1992.

Góly: 78. Kenwyne Jones, 90. David Healy

Nesmírně důležitý zápas letošního ročníku se Stoke City dokázal Sunderland zvládnout. Dlouhou dobu mu sice outsider bojující o záchranu vzdoroval, v závěru zápasu ale hned dvakrát kapituloval. Jednou se mezi střelce zapsal domácí dlouhán Kenwyne Jones a v nastaveném čase přidal další přesný zásah David Healy.

V Sunderlandu se v prvním poločase nijak výrazně zajímavý fotbal nehrál. Největší zajímavostí tak byla velmi rychlá střídání Stoke, které ve třicáté minutě poslalo na hřiště již třetího nového fotbalistu a muselo tak dohrát zápas bez další možné změny. Jeden z nejzajímavějších okamžiků přišel hned na začátku zápasu. Tvrdou ránu na Sorensona vyslal Kenwyne Jones, jenže stál velmi blízko dánskému gólmanovi, a tak jej překonat nedokázal. Následná dorážka Djibrila Cissého byla pro změnu nepřesná.

Utkání hodně ovlivnila červená karta, kterou si zblízka z rukou rozhodčího prohledl v 63. minutě hostující Matthew Etherington. Ten jí obdržel naprosto zbytečně, mimo hru se postrkoval s Dannym Collinsem. Velmi tak rozlítil kouče Pulise, který věděl, že udržet minimálně bezbrankový stav bude pro jeho hráče v deseti lidech hodně těžké.

To se nakonec potvrdilo a už v 71. minutě přišla velká příležitost Sunderlandu. Z voleje jen těsně vedle mířil kanonýr Djibril Cissé. Uběhla minutka a obdobnou příležitost měl také jeho spoluhráče Carlos Edwards, jenže ten svého francouzského kolegu pouze napodobil, a proto se stále skóre neměnilo. Černé kočky dostaly svého soupeře pod tlak a z toho vytěžily vedoucí branku. Po Reidově centru se dostal k hlavičce Jones a dokázal rozvlnit síť za Sorensenem. Ve čtvrté minutě nastaveného času se dočkal také David Healy a stanovil tak konečný stav dnešního střetnutí na 2:0.

Góly: 27. James Milner, 90. Gabriel Agbonlahor

Aston Villa vyhrála sedmý zápas na hřišti soupeře v řadě a využila tak nečekané remízy Chelsea k posunu na třetí místo. Trenér Allardyce určitě nebude šetřit chybujícího rozhodčího, který byl jednou z příčin jeho první prohraného utkání v tomto klubu. Jeho svěřenci tak zůstávají v sestupovém pásmu.

První minuty patřily Ville a lednová posila Heskey dala o sobě vědět hned dvakrát. Nejprve jeho střela z dobré pozice byla zblokována na roh, po němž se dostal k hlavičce, kterou namířil pár decimetrů vedle. Bohužel to bylo na dlouhou dobu také to jediné zajímavé. Pouze v 16. minutě pobavila diváky situace vídaná u začínajících fotbalistů, když Petrov pobíhal po trávníku s kopačkou v ruce.

O minutu později už bylo o něco živěji. Barry rozehrál přímý kop, který Heskey usměrnil do prázdné branky. Rozhodčí však odpískal faul na brankáře, do kterého vletěl vlastní obránce bez většího přičinění skórujícího útočníka Villans. Na druhé straně zase povedeně střílel Dunn, branku však těsně minul.

A tak se ve 27. minutě hosté radovali z vedení. Roh rozehrál nakrátko Milner Barrymu, ten mu míč okamžite vrátil, mladé křídlo naběhlo do vápna a střelu ke vzdálenější tyči nestihl odvrátit ani Robinson ani Pedersen. Bohužel gól ovlivnil negativně atraktivnost zápasu. Na další zajímavý moment se totiž čekalo až do poslední pětiminutovky poločasu.

Nejprve Barry přiměl diváky k pískotu při jasném držení McCartheyho ve vápně. Rozhodčí však zůstal němý a domácí útočník svými efektními nůžkami namířil míč nad břevno. Na druhé straně stál Agbonlahor v milimetrovém ofsajdu, to pro hosty znamenalo už druhý neuznaný gól. Ve 45. minutě přišla komická situace. Hostující rychlík se ve vápně loudal s míčem k brankáři. Sotva se balon dostal přes brankáře, před osamocenou brankou se strhl boj dvou obránců s dvěma útočníky, těm se však míč nedařilo pořádně trefit, a tak se objevil mezi nohama nevěřícně přihlížejícího Robinsona. Ještě v nastaveném čase zahrozil Milner, který po přesné přihrávce od Heskeyho protáhl z dálky domácího brankáře střelou přesně k tyči.

Druhý poločas pokračoval svižným fotbalem a pozorným bráněním. První zajímavou střelu si připsal Agbonlahor, když z vápna pálil halfvolejem nepřesně. Nepříjemná prodleva přišla v 56. minutě, kdy Robinson při honbě za míčem nešťastně krvavě zranil spoluhráče Ooijera. Na šance nezáživný poločas přinesl další příležitost až v 66. minutě. Po rohu hlavičkoval Agbonlahor a před brankou ještě usměrňoval míč do branky Heskey, mířil však nad.

V 72. minutě hřměl Ewood Park směrem k rozhodčímu, když ve vápně přidržel Robertse Zat Knight a píšťalka zůstala opět němá. Po čtyřech minutách stejný hráč opět naštval domácí, tentokráte po zákroku na Sambu. Rozhodnuto mohlo být z následného brejku. Young přihrál přes malé vápno, kde si míč musel zpracovat Milner a s očima pověšenýma na míči mířil těsně vedle vzdálenější tyče.

V 82. minutě mohl rozjásat fanoušky Blackburnu střídající Santa Cruz, ke kterému se dostal nepovedený odkop Daviese, ale z 15 metrů mířil o několik centimetrů nepřesně. V 85. minutě přišla další, tentokrát už opravdu nepochopitelná, chyba rozhodčího Bennetta. Zat Knight si nedal říct, stáhl na zem jediného hráče ve vápně, právě neúspěšného Santa Cruze, ale sudí zůstal opět v klidu.

A tak přišla 91. minuta, která rozezněla chór do té doby strachujících se fanoušků Villy. Young předváděl známé zdržování u rohové praporku, o míč však byl připraven velmi rychle. Jenže přišla špatná přihrávka, odvracení míče před napadajícím Milnerem a prakticky zničehonic se ke střele z hloubi vápna dostal Agbonlahor. Robinson snad ani neviděl míč, pouze spadl na své sedací partie a ohlížel se za třepetajícím se míčem v síti.

Zápas se už dohrával hlavně z povinnosti, a tak si sudí užil dalších starostí až po závěrečném hvizdu, kdy si s ním přišlo promluvit hned několik domácích hráčů. Nutno říci, že přišli s oprávněnou kritikou.

Góly: 62. David Nugent, 78. Hermann Hreidarsson - 69. Fábio Aurélio, 85. Dirk Kuijt, 90. Fernando Torres

Skvělý druhý poločas mezi Porstmouthem a Liverpoolem bude ozdobou tohoto kola Premier League. Po nevýrazném prvním dějství v něm padlo všech pět branek utkání a další šance byly oběma týmy zmařeny. Domácí Pompey vedli v zápase hned dvakrát, ale po příchodu Kuyta a rozhodujícího střelce utkání Torrese strhli Reds vítězství na svou stranu.

Hostující trenér Benítez nechal své dvě útočné hvězdy Kuyta s Torresem sedět na lavičce. Hlavně ve druhé půli poznal, že bez nich to jeho mužstvu příliš nepůjde. Co se týče prvního dějství, v něm ohrozili Benítezovi svěřenci gólmana Jamese pouze v 11. minutě, to když Aureliův přímý kop lízl levou tyč. O chvilku dříve pálil mimo Benayoun.

Už ve třetí minutě pálil docela nebezpečně za Porstmouth Nugent, jeho střelu mířící do pravého horního roku ale zlikvidoval Reina. Nová řecká zimní posila Basinas to ve 29. minutě zkoušela slabě z přímého kopu, pokus zahrávaný o tři minuty dříve letěl jen nad.

Bezvýznamná, zato však ne nezajímavá, první půle především díky rychlým kombinacím a částečnými náznaky šancí vystřídala po přestávce druhá část. Ta byla hodná zápasům Premier League. Skvělé akce a rychlý fotbal se nemohl fanouškům v hledišti ani u televizních obrazovek nelíbit.

Kdyby stoper Pompey Campbell zachytil centr Basinase, asi by míč skončil u levé tyče Reinovy branky náhle v síti. Pískat se mohla i penalta, když v pokutovém území zahrál rukou liverpoolský Agger. V 59. minutě se už mohla opravdu třepotat síť. Těsně po svém příchodu na hřiště přihrával zprava Kuyt do vápna na volného Babela, který ale před prázdnou brankou nešikovně míč netrefil

Již první patnáctiminutovka ukázala skvělé divadlo nazývané fotbal. A to ve zbytku hry nepřestalo. Ba naopak. Začaly totiž konečně padat branky. Na prvních dvou se výrazně podílel bývalý liverpoolský hráč Peter Crouch. Nejprve vyslal v 62. minutě na hranici ofsajdu Nugenta, jenž pohodlně skóroval mezi nohy Reiny.

Pak ale Crouchova chyba o šest minut později zavinila vyrovnání. Snažil se totiž o zpětnou přihrávku, jenže nahrál do běhu Kuytovi. Toho sice stačil vychytat brankář James, ovšem jen za cenu nařízení trestného kopu za malým vápnem. Z takové blízkosti se Aurelio svou bombou nemohl mýlit, takže si spravil chuť po smolné standardce z 11. minuty, kde střílel jen do tyče.

Kuytovi se následně v 76. minutě podařilo skórovat, ale zastavil ho praporek asistenta pro ofsajd. Hned za dvě minuty vrátil domácím vedení Hreidarsson, jenž ťukl hlavou do míče po centru z přímého kopu zprava od Belhadje a Reina už na odražený míč od země nedosáhl.

Další chyba Porstmouthu ale vrátila hosty do zápasu. Distin nedokázal odkopnout centr, takže se k míči dostal Torres. Z těžké pozice u postranní lajny dokázal přihrát Kuytovi, nizozemský forvard se prokličkoval znovu přes beka Distina a pravačkou z úhlu nad Jamesovo rameno znovu vyrovnal.

Reds nakonec díky dobrému tlaku dokázali strhnout vítězství na svou stranu. V nastaveném čase předvedli dobrou kombinaci, Benayoun zleva nacentroval na hlavu Torrese, jehož neuhlídal znovu chybující Distin, a pod břevno zavěsil. Liverpool se tak dostal alespoň do neděle do vedení, Porstmouth zůstává těsně nad sestupovým pásmem.

Góly: -

Během nepříliš záživného severolondýnského derby nepadla ani jediná branka, pročež Tottenham ani na devatenáctý pokus v lize neporazil svého úhlavního rivala. Úroveň utkání nejspíše dost ovlivnilo zbytečné vyloučení Eboueho krátce před přestávkou.

Aktéry ostře sledovaného londýnského derby přivítalo na White Hart Lane slunné počasí. Zkraje utkání domácí Spurs trošku zatlačili svého rivala, ovšem první šanci zápasu obstaralo hostující duo Persie-Eboué, když v páté minutě prvně jmenovaný z otočky přiťukl míč spoluhráči do běhu, jenž posléze z úhlu vypálil vedle vzdálenější tyčky. Tottenham odpověděl individuální akcí Lennona, který se od rohového praporku prodral k přízemní střele levou nohou víceméně přímo do Almunii. Jinak byla na obou mužstvech znát určitá nervozita a nejistota na balonu, způsobená rovněž herní krizí, která provázela jak Arsenal, tak Tottenham minulými týdny. Nicméně ve 13. minutě už jsme mohli být svědky první branky, jenže sudí Dean posoudil souboj Adebayora nejspíše s obráncem Woodgatem za nekorektní ze strany hostujícího útočníka, pročež následná gólová trefa Eboueho nemohla být uznána. V bílém dresu po chvíli o slovo přihlásil Pavljučenko, když z hranice šestnáctky bez přípravy vysoko přestřelil.

Po hlušším období, kdy naprosto absentovaly gólové příležitosti, až ve 28. minutě nachytal Lennon nepozorného Clichyho, ukradl mu balon a křižnou střelou minul o několik decimetrů. O pár okamžiků později zase dostal na ose hřiště až příliš prostoru Modrič, a tak chorvatský internacionál napřáhl a řádně protáhl Almuniu. Ani Arsenal však nespal. Čorluku perfektně zdvojil Nasri s Clichym, pročež mohl druhý jmenovaný borec směrovat přihrávku před branku. Tam se ovšem k míči nikdo v červeném nedostal. Hned vzápětí se začal celý svět pro Arsenal nepříjemně hroutit. Nejprve pro zranění odkulhal ze hřiště Adebayor, jehož nahradil Bendtner, posléze se zbytečně nesportovně zachoval Eboue, když nejprve oplácel, aby potom ještě provokativně dlouhou dobu plácal Modriče po rameni, a po zásluze uviděl druhou žlutou kartu. Kohouti takového pochybení do přestávky zvládli využít jen k dalekonosné střele Palaciose, kterou s problémy vyrazil Almunia nad břevno.

Druhé dějství odstartovalo zaváhání Tourého, jehož pomalá klička Pavljučenka nečekaně posadila na zadek, ruský forvard však se zajímavou příležitostí nenaložil ani zdaleka ideálně. Namísto přihrávky do prázdné branky zvolil střelu, kterou navíc nasměroval hodně vedle. To v 57. minutě už příznivcům Gunners zatrnulo daleko více, když Lennon posadil krásně balon na hlavu Keana, jenž však zacílil těsně nad horní konstrukci Almuniovy klece. Kanonýři byli v těchto chvílích utopeni na vlastní polovině, přičemž až v 67. minutě prakticky z ničeho a z nemožné pozice po rohu málem trefil přesně Van Persie. Tentýž hráč pro změnu v minutě 70. sám od rohového praporku centroval a našel v ideální palebné pozici Songa, ten však trestuhodně minul. Za pár okamžiků na druhé straně hřiště nebezpečně pálil Keane.

Poslední desetiminutovka už se nesla spíše v duchu oboustranného trápení. Navíc v 87. minutě vyděsil White Hart Lane ošklivý krvavý šrám na čele Clichyho, díky čemuž si v derby kopnul i mladík Kieran Gibbs. Až úplný závěr stál za to. Nejprve Bendtner ve velmi dobré šanci neprostřelil pohotového Cudiciniho, vzápětí se zprava sám na Almuniu řítil Modrič, ale španělského golmana mezi nohami nenachytal.

Góly: 62. Ryan Giggs

Manchester United se díky důležitému vítězství 1:0 nad West Hamem United opět dostal do čela tabulky Premier League. Krásným gólem rozhodl zápas ve prospěch hostujícího týmu Ryan Giggs.

West Ham tak po šesti zápasech poprvé okusil hořkost porážky a i když byl Manchesteru těžkým protivníkem, přechod přes defenzivu Reds dělal svěřencům kouče Zoly problém. V prvních minutách hry se domácí dostávali na dostřel brány Manchesteru, pokus Neilla však van der Sar lehce chytil.

Do příležitosti se probojoval také Carlton Cole, jeho střela ale gólmanovi hostů nedělala problémy. Manchester United se dostával stále více do hry. Nebezpečná situace nastala po střele Paula Scholese, která byla odražena ke Cristianu Ronaldovi, Green si ale poradil.

Gól dokázal vsítit až po hodině hry zkušený záložník Ryan Giggs, který svojí pravačkou poslal nízkou střelu za záda gólmana Greena. Cristiano Ronaldo se ještě na konci utkání dožadoval penalty, po faulu Neilla, rozhodčí ale odmával pokračování hry. Manchester United si tak ve West Hamu připsal už deváté vítězství 1:0 v probíhající sezóně.