Anglická Premier League - souhrn 15. kola

Góly: 34. Raúl Meireles, 82. Frank Lampard (pen.) - 2. Mario Balotelli

Jedna velká série je u konce. Manchester City nedorovná úžasnou jízdu Man United ze sezony 1985/86, v patnáctém utkání našel přemožitele. Chelsea se dlouho hledala, vyrovnávací gól Meirelese ale dodal Boasovým hochům klid na kopačky, červená karta Clichyho je pak dostala do sedla. Vše rozhodl z penalty za Lescottovu ruku Frank Lampard, který otočil skóre definitivně.

Zápas ale začal pro domácí jako z nejhoršího filmu. Agüero po necelých dvou minutách výborně obehrál na půlící čáře Terryho s Colem a poslal kolmici z říše snů na Maria Balotelliho. Italský forvard s ledovým klidem obešel vybíhajícího Čecha a do prázdné brány zakončil - 0:1. Za pět minut si oba útočníci pozici vyměnili, tentokrát byl naštěstí pro Chelsea dříve u míče Bosingwa. Argentinec se však do gólovky přeci jen dostal, když mu na půli přihrál míč doposud zoufalý Cole, ve vápně si poradil s anglickým levým obráncem i Bosingwou a pálil jen těsně vedle tyčky Čechovy brány.

Modří zpočátku zápasu nebyli schopni si ani pořádně nahrát. Nevypořádali se z vysokým presingem soupeře kazili základní fotbalové akce, z nichž Man City podnikal časté protiútoky. Nejnebezpečnější situací pro domácí úvodních 25 minut byla tečovaná střela Meirelese z dvaceti metrů. Právě v pětadvacáté minutě se Drogba pěkně ve vápně zbavil Zabalety a donutil Harta u bližší tyče ke hbitému zákroku.

Jako blesk z čistého nebe, ač od úvodních minut pršelo, převzal po nádherném pasu od Terryho u své pravé lajny míč Daniel Sturridge. Snadno obehrál Clichyho a odcentroval na zcela nekrytého Raula Meirelese, pro nějž nebylo nejmenším problémem uklidit míč do poloprázdné brány - 1:1. Obě mužstva se po vyrovnání lehce stáhli do svých ulit, především tedy Chelsea, která zalezla na svou polovinu a vyrážela jen sporadicky do brejků - zřejmě tak, jak to Villas-Boas nařídil týmu od začátku, jen to zkrátka nebylo hráči plněno do puntíku.

Druhé dějství mohlo začít stejně jako to první, Mata z přímého kopu našel volného Sturridge, který pohotově pálil - z dobré pozice ovšem přestřelil. Dost možná klíčový okamžik utkání přišel v 58. minutě, kdy rychlou narážečku mezi Drogbou a Ramiresem zastavil jen za cenu druhé žluté karty nejistý Clichy - velká nepříjemnost pro City. Přímý kop v dobré pozici ještě poslal Drogba nad.

Tlak Chelsea se stupňoval, hráči City se ale do defenzivního valu nezatáhli a dále hrozili, jako střelou z dálky Balotelli v 68. minutě. Přesto bylo na Manciniho rozhodnutích vidět přehodnocení cílů, dolů šel Agüero se Silvou, na hřišti se objevilo duo Kolo Touré, Nigel De Jong. Na druhé straně to z podobné vzdálenosti jako pět minut zpátky "Super Mario" zkoušel Sturridge, ale ten bránu ani netrefil.

Stamford Bridge rozburácela až situace z minuty číslo 81. Daniel Sturridge střílel z hranice vápna, jeho střela ale naneštěstí pro hosty trefila Lescotta do ruky a následoval pokutový kop. K němu se postavil střídající Frank Lampard a dělovkou doprostřed brány otočil zápas ve prospěch domácí Chelsea - 2:1.

Chelsea zbylé minuty odehrála nesmírně zkušeně a prakticky se pozdržovala až k závěrečnému hvizdu. Především Drogba doháněl svou silou a stabilitou na míči hráče Manchesteru City k šílenství. Když pak Mark Clattenburg konečně zadul do píšťalky naposledy, mohlo nadšení v západním Londýně vypuknout naplno. Man City poprvé prohráli, Chelsea vedoucí celek ligy porazila 2:1.

Góly: 13. Matthew Etherington, 43. Matthew Etherington - 62. Emmanuel Adebayor (pen.)

Matthew Etherington dvěma góly rozhodl strhující duel mezi Stoke City a Tottenhamem. Série šesti vítězných zápasů a jedenácti bez porážky v podání Spurs je u konce, Potters vyhráli 2:1 a poskočili na osmé místo Premier League. Zároveň si také připsali už třetí triumf v řadě. Za Tottenham z penalty snižoval Emmanuel Adebayor.

V dechberoucí atmosféře zadul sudí Chris Foy do píšťalky a domácí od počátku vzali do rukou otěže utkání. Hned v první minutě se po dlouhém autu dostal k voleji ve vápně Etherington, bohužel trefil přízemní pumelicí přesně místo, kde byl připraven Friedel. Zpěvy fanoušků Potters hnali červenobílé vpřed, po dalším dlouhém autu Shottona ve 13. minutě se balon odrazil zpátky k pravému záložníkovi. Zblokovaný centr dolétl do vápna, kde pro Crouche vyhrál hlavu Walters, hubený dlouhán i s pomocí hry rukou obehrál Gallase a na brankové čáře vrátil míč před bránu, kde nabíhal Etherington a zblízka otevřel skóre - 1:0. Britannia Stadium vybouchl nadšením.

Tottenham se do defenzivního valu domácích dostával jen velmi těžko a nepomohla ani převaha v držení míče (v určitých fázích poločasu až 81% ve prospěch hostí). Zkoušeli to tedy z dálky, jako Van der Vaart ve čtyřiadvacáté minutě, Modrić po půlhodině hry nebo Adebayor ve 41. minutě - pokaždé si ale Sorensen dokázal s kvalitními střelami poradit. Góly padaly jen do jedné branky.

A opět u toho byl dlouhý aut Ryana Shottona. 23letý fotbalista poslal míč až do vápna, kde znovu Walters uspěl ve vzdušném souboji, balon se dostal až k Etheringtonovi, jehož skákavá střela přeletěla všechny obránce Spurs a rozradostnila domácí fanoušky podruhé - 2:0. Do druhé půle poslal Harry Redknapp dvě nové tváře ve snaze vyztužit defenzivu (Bassong místo Assou-Ekotta) a rozhýbat útočnou fázi (Defoe na místo Lennona).

Vyplatilo se po hodině hry, kdy nejprve extrémně nebezpečný centr Walkera těsně hlavou minul Adebayor a chybělo málo, aby si jej Woodgate neposlal do vlastní sítě. Po rohu se nicméně dostal k míči Modrić, ve vápně "vymíchal" Whelana, jenž chorvatského špílmachra lehoučce ťukl špičkou kopačky do holeně, načež se záložník velice ochotně svalil k zemi. Nařízenou penaltu s přehledem proměnil Adebayor a vrátil favorita utkání do zápasu -2:1.

Za krátkou chvíli vytáhl Sorensen úžasný zákrok proti ráně Parkera do šibenice z nějakých dvaceti metrů. Těsně vedle pálil vzápětí Adebayor. Dánský brankář se předvedl hlavně v rozmezí 74. a 75. minuty, kdy nejprve parádně zastavil střelu Modriće a následně před Defoem těsně vyškrábl balon konečky prstů. Stoke zachránil vzápětí ještě Ryan Shawcross, který paží na brankové čáře zabránil míči v cestě do sítě - další z diskutabilních okamžiků. Nehledě na to, že vzápětí neuznal kvůli údajnému offsidu zcela regulérní Adebayorův gól.

Když se Tottenham nadechoval k poslednímu tlaku, srazil jeho naděje rozhodčí Foy. Ten přísně udělil druhou žlutou kartu Kaboulovy a hosté tak museli dohrávat o deseti mužích. Trest málem přišel hned za tři minuty, pět minutek před koncem základní hrací doby, kdy dva po sobě jdoucí rohy trefil parádně hlavou Shawcross. Nejprve se kapitán Stoke trefil pod horní tyčku, odkud balon úžasně vytáhl Friedel, poté břevno rozezvonil. Další vzrušení přinesl až závěrený hvizd, Stoke Cit tak přerušil skvostnou sérii Spurs po vítězství 2:1.

Góly: 84. David Vaughan, 90+1. Sebastian Larsson - 17. Simon Vukčević

Lepší premiéru si asi O’Neill nemohl přát. Sic nešlo o vítězství hladké, to v žádném případě, Sunderland pod ním alespoň konečně demonstroval onu mentální sílu, která mu dříve zdánlivě scházela. Do intervalu osmi minut Black Cats vtěsnaly dva klíčové góly - jeden hezčí než druhý. Pro dlouho dobře bránící Rovers to byl naopak tragický zápas; Kean nejspíš přišel minimálně o tři obránce.

Určitě se nedalo čekat, že Martin O’Neill od pondělí stihne tápající Sunderland proměnit k nepoznání; že to ale bude ten samý tým, který si vzadu celkem pravidelně počíná neobratně, zatímco vepředu se šancemi nakládá hodně mizerně - to mohlo být po prvním poločase asi přeci jen překvapivé zjištění. Ústřední postavou, která dnes dokonale vystihovala zlou podstatu výkonu Black Cats, byl Kieran Richardson. Dvakrát mohl a měl skórovat: jednou se k němu dokonce skrz nešikovného Lowea dokutálel balon na malé vápno, přímo před Robinsona - a on si přesto zpracoval míč pro pravačku, aby jen nechal vyniknout soupeřova brankáře. Podruhé opět slabší nohou křižně střílel, a jen zásah Vukčeviće se postaral o to, že jeho projektil nepřekročil brankovou čáru.

Těchto šancí musel Sunderland zákonitě litovat; a taky že litoval. Už v 17. minutě se na pravém rohu šestnáctky dostal díky dobře provedené přeslapovačce ke střele Samba, a přestože jeho projektil ještě Westwood vytěsnil, na Vukčevićovu dorážku už neměl nárok. Ještě hůře přitom mohlo být Black Cats čtyři minutu před přestávkou, kdy si sudí Walton vskutku nestydatě vymyslel Sambův faul na brankáře Westwooda (který mu víceméně jen skočil na záda), takže Dannovo doťuknutí balonu do sítě nebylo tou cestou ke zdvojnásobení vedení.

Do druhého dějství vstoupil čistě defenzivní Blackburn. Po prvních 18 minutách se dokonce jen 7% času hrálo v obranné třetině Sunderlandu (67% ve středu pole). Keanovi se nicméně tato sázka docela vyplácela; přestože už v 51. minutě dostřídal, a pokaždé šlo o vynucenou změnu v obranné linii: nezvyklý srdeční tep přinutil k brzkému střídání Giveta, za něhož přišel nedoléčený Olsson - také toho tedy brzy střídal 17letý Henley -, a ve finále se proměnilo i obsazení postu pravého beka, kde místo Lowea, jenž se posunul do zálohy za Salgada, působil další mladík Hanley. Do 70. minuty si každopádně SAFC vypracovalo jedinou pořádnou šanci: Richardsonova přizvednutá střela, tentokrát už levačkou, se stala kořistí promptně reagujícího Robinsona.

Postupem času každopádně Sunderland stupňoval tlak. Z levé strany se hlavně po svém příchodu na plac hodně prosazoval mladíček McClean. Ve finále právě z jeho prostoru vzešel centr, který jenom na hranici velkého vápna odvrátil Henley, a dovolil tak z tohoto místa prudce vypálit Velšanovi Vaughanovi. Ten svou pumelici ideálně udržel při zemi, síť málem protrhl, zaznamenal svou premiérovou trefu v pruhovaném dresu a především položil základy senzačního obratu Mackems. Ten dokonal po směšné ruce Formicy - jako obvykle - dokonale zahraným přímým kopem Seb Larsson. Z levého rohu šestnáctky překrásně zakroutil míč na přední tyč, přičemž mu situaci značně ulehčil ve zdi neposedný Yakubu.

Góly: 70. Robin van Persie

Druhá oficiální oslava výročí klubu se nakonec povedla. Thierry Henry v ochozech dlouho mohl spíš kroutit hlavou nad střeleckým uměním svých následovníků, nakonec mu ale stoprocentně zaplesalo srdce nad brilantní koncovkou Robina Van Persieho. Ta je nakonec sama samotinká podepsána pod sedmou výhrou Arsenalu v osmi zápasech.

Na promrzlém trávníku, který zejména pod Songem působil jako obyčejná skluzavka, se odehrál velmi zábavný poločas. A bavit se mohli především příznivci sousedů Arsenalu v tabulce. Domácí fotbalisté totiž jako by se rozklepali z toho, že jim při vchodu na stadion u příležitosti 125. klubových narozenin tleskalo mnoho legend, a tak jedné střelecké, Thierrymu Henrymu, nedělali žádnou radost. Mezihra fungovala, Everton měl v obraně zoufalé množství mezer, ale ve finální fázi si už Gunners počínali školácky, případně ne zrovna chytře. Často totiž Walcotta či Van Persieho od dobrých šancí odradil zdvižený praporek čárového.

A když už se samotné šance urodily, dopadalo to takto: Walcott tváří v tvář Howardovi volil ještě přihrávku, která se akorát zamotala mezi Gervinhovy nohy; Ramsey prováhal správný okamžik pro střelbu, přesto se ještě zvládl šikovně vmanévrovat do dobré palebné pozice, z níž o chlup minul horní tyč Američanovy klece; Gervinho z menšího úhlu šel sám na golmana, nechal ho však přízemní ranou milostivě vyniknout. Ani to přitom nebyly všechny "loženky", jen ty nejvýraznější. Toffees si naproti tomu konkrétní možnost potrestat soupeřovu rozhazovačnost nevytvořily, zvykly si ale být občas nebezpečné skrz levou stranu, a tedy Bainese s Biljaletdinovem.

I po přestávce se pokračovalo v obdivuhodném tempu a Karamelky si ze začátku mohly připisovat jeden úspěch: konečně se jim delší dobu dařilo eliminovat útočnou sílu Evertonu. To se Wenger v 70. minutě chystal řešit představením Rosického, zatímco Moyes útočníka Sahu nahradil stoperem Distinem a doufal v uhájení čistého štítu. Paradoxně právě v těchto chvílích se přitom odehrál zásadní zvrat utkání. Song vykouzlil citlivou kroucenou kolmici za obranu, kde do balonu z první neuvěřitelným způsobem levačkou udeřil Van Persie a trefil se přesně na vzdálenější tyč.

Zrovna tam posléze mířili i dva žolíci hostujícího mužstva, Gueye a neozkoušený mladík McAleny, ani jeden z nich si ale nepočínal ani z jedné třetiny tak skvostně jako Van Persie. Oba minuli, takže Arsenal mohl v klidu dostrážit jednogólový náskok až o konce.

Góly: 55. Ivan Klasnić - 33. Mark Albrighton, 39. Stilijan Petrov

Bolton je poslední; asi to už mělo přijít. Po sérii mizerných výkonů přichází další, tentokrát na Reebok Stadium v souboji s Aston Villou. Ten se snoubí s výhrou Wiganu a ústí v aktuální posezení na dně ligové tabulky s pouhými devíti body k dobru. Villans jsou nyní osmí.

V první půli Trotters předvedli beze zbytku výkon hodný sestupu. Alex McLeish dobře vstřebal statistiku, podle níž Bolton v minulých 14 kolech inkasoval hned 34krát, takže do utkání vyrukoval s ostrými křídly v osobách N’Zogbii a Albrightona, aby Villa vepředu konečně působila živelně. To se dařilo, a poté, co Petrov s Bentem své šance neproměnili, udeřil ve 33. minutě právě Albrighton. Agbonlahor se uvolnil na levé straně a proměnit jeho následný centr pak pro neobsazeného fotbalistu muselo být radostí. Trapný výkon Wanderers v úvodní části potom navíc podtrhl nešťastný zákrok Cahilla proti střele Petrova, který ve finále znamenal pohodové poločasové vedení hostů 2:0.

Po přestávce se Bolton viditelně zvednul, to mu k dobru určitě přičíst lze. Pořád se ale diváci koukali na pouhý stín mužstva, které bylo ještě před rokem považováno za černého koně Premier League. V druhém dějství Guzana znamenitě prověřil Davies a jeden Klasnićův pokus blokoval až hlouček hostujících hráčů. Právě chorvatský útočník (a jediný střelec Wanderers v posledních čtyřech kolech - včetně tohoto) se nicméně radoval alespoň v 55. minutě, kdy ho de facto nastřelil Knight a on se ve vzdálenosti pěti metrů od branky zkrátka dobře zorientoval. Víc už ale Trotters nenabídli; naopak se jim ke konci zranil Klasnić a Bent ještě zaváhal v jedné vyložené šanci.

Góly: 47. Luis Suárez

Ani řada skvostných zákroků Radka Černého v bráně Queens Park Rangers nepomohla Londýňanům k bodům. Gól Luise Suareze zkraje druhého poločasu rozhodl o vítězství Liverpoolu 1:0, Reds tak konečně po sérii čtyř domácích remíz dokázali svého soupeře před vlastními fanoušky porazit a poskočili před Newcastle na šesté místo.

Už po deseti minutách se mohlo na Anfield Road slavit, to by ale musel Suarez krásný centr Dowinga nasměrovat hlavou jinam než do Černého náruče. O chvíli později z takřka nulového úhlu pokoušel štěstěnu Kuyt - marně. Uběhla půlhodina hry a poprvé se pořádně zaskvěl český gólman ve službách QPR. Kuyt kolmicí vyzval ke skórování Maxi Rodrigueze, ale Černý výborně zasáhl. Do konce poločasu bývalý brankář Tottenhamu úřadoval ještě jednou, Downing vnikl do vápna, předal Suarezovi, jehož lobem se ale Černý zaskočit nenechal.

Skóre se měnilo až ve druhém poločase, přesněji v jeho druhé minutě. Adam zleva odcentroval přesně na hlavu Suareze, který už tentokrát hlavou mířil přesně - 1:0. Druhý gól na noze měl Maxi Rodriguez, to by ovšem nemohl v bráně hostí stát Radek Černý. Aktivní Suarez přihrál argentinskému záložníkovi a jeho ránu neskutečně český gólman konečky prstů na brankové čáře vytěsnil.

Čaroval i o sedm minut později a opět proti Maximu, který si se Suarézem vyměnil míč a zblízka střílel, Černý ale skvěle kryl. Pět minut před koncem mohl zvýšit z přímého kopu Bellamy, trefil však jen boční síť. Když pak po průniku velšského forvarda v nastaveném čase srazil Shaun Wright-Phillips jeho centr na břevno, mohl sudí Mason zpečetit nejtěsnější možnou výhru Liverpoolu závěrečným hvizdem.

Góly: 17. Nani, 27. Wayne Rooney, 56. Nani, 63. Wayne Rooney - 47. Steven Fletcher

Alespoň lehká náplast na selhání v Lize mistrů. Manchester United díky dvěma brankám Naniho a Wayna Rooneyho porazili Wolverhampton 4:1 a stáhli alespoň do pondělka ztrátu na Manchester City na pouhé dva body. Wolves, za něž snižoval hlavou Steven Fletcher, zůstávájí v blízkosti sestupových vod.

Překrásnou rybičkou, která jen těsně minula břevno branky Wolverhamptonu, se už v sedmé minutě prezentoval Michael Carrick, o čtyři minuty později už Hennessey musel zasahovat, s přízemní ranou od Wayna Rooneyho si ovšem poradil. V úvodu zápasu kousali i Vlci, pokaždé se ale obrana United s nebezpečím vypořádala. Ještě než Red Devils poprvé udeřili, zastřeloval se Rooney, po čtvrthodině hry z úhlu pálil jen do brankáře.

Pak to ale přišlo a stálo to za to. Portugalský kouzelník Nani si vzal míč na rohu vápna, potáhl jej až ke kruhu a vypustil dělovku k tyči, na kterou byl velšský gólman v bráně Wolves krátký - 1:0. Zanedlouho to byl opět Nani, kdo přihrával nabíhajícímu Jonesovi do vápna, mladý Angličan však na balon nedosáhl. Přesně deset minut po otevření skóre přidali svěřenci Alexe Fergusona druhou trefu. "Zakletý" Rooney přerušil sérii osmi ligových zápasů bez gólu a střelou z podobného místa jako před chvíli Nani rozvlnil síť - 2:0. Rooney byl při chuti i nadále, napodruhé už se ale Hennesseymu povedlo anglického útočníka vychytat.

Druhá pětačtyřicetiminutovka začala šokem. Jarvis z levé strany přes Smallinga odcentroval, Steven Fletcher pohodlně přehlavičkoval Evru a zamířil přesně pod břevno - 2:1. Dvougólové vedení mohl Manchesteru vrátit Welbeck, ten byl však tak překvapen, když Jonesův centr dopadl až k němu, že osamocen na zadní tyči nedokázal ve velké šanci zakončit. Přesto drama dlouho nebylo. V pětašedesáté minutě Jones rozdal do pravé strany Valenciovi, jehož střílený centr usměrnil poblíž malého vápna do brány hrdina dne Nani - 3:1. Chvíli poté hlavou zahrozil Evans.

Druhý gól zhruba po hodině hry přidal i Rooney, který po Valenciově centru prostřelil Hennesseyho - 4:1. Šance přicházely i poté, Welbeck prošel přes obránce až k brankáři, ale střílel nedůrazně. Střídající Macheda zase příliš otálel a Hennessey mu balon sebral, deset minut před koncem zase Ital nevyužil šanci po individuální akci Phila Jonese. Jiskřilo se i na druhé straně, Fletcheru hlavičku i Jarvisovu ránu z úhlu vychytal De Gea, Huntův volej zase zblokovala obrana. United tak zvládli po vyřazení z Ligy mistrů revanš ideálně a Wolverhampton porazili rozdílem třídy.

Góly: 39. Wes Hoolahan, 59. Grant Holt, 63. Steve Morison, 82. Grant Holt - 45. Demba Ba, 71. Demba Ba

Bez kompletní stoperské dvojice to zkrátka nepůjde. Newcastle z ničeho nic přišel o největší vzdušnou sílu, což se mimo jiné podepsalo na skutečnosti, že tři ze čtyř branek Norwiche vzešly ze standardních situací. I jen tato porce by Canaries stačila k radosti po tomto šestigólovém trháku a posunu do první desítky.

V záři reflektorů se až nepěkně často ocital před přestávkou rozhodčí Martin Atkinson. Hned dvakrát jeho rozhodnutí byla oběma tábory vehementně zpochybňována. Nejprve po ruce Santona upřel Norwichi možnost zahrávat penaltu, později ukázal k rohovému praporku, aniž by patrně měl - na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se právě skrz něj Canaries neujali vedení. Croftsův pokus byl v oné 39. minutě ještě zablokován, následný šum ve vápně ale vyústil v Hoolahanův klíčový dotyk a Simpsonovou definitivní tečkou za bezbrankovým skóre.

První poločas se jinak nesl zejména v duchu stračího zvykání si na novou obrannou linii ve složení Taylor-Perch-Simpson-Santon. Newcastle následkem těchto změn pozbyl téměř veškeré jistoty, která ho v defenzivní činnosti dosud provázela. Krom standardek se nedokázal vypořádat ani s houževnatostí dua Holt-Morison. Prvně jmenovaného pak od skórování musel Simpson odrazovat až v poslední chvíli. Magpies naproti tomu působily nebezpečně jedině z brejků; po jednom z nich musel Ruddy zasahovat proti Cabayeho tečované střele. Přesto se hostům povedlo promptně zareagovat na inkasovanou branku - ještě do přestávky. Ba perfektně načasoval svůj náběh za obranu pro Cabayeho luxusní pas a v situaci jeden na jednoho nepochybil.

O poločase tedy každopádně alespoň něco nasvědčovalo tomu, že by Norwich prvně od ledna 2005 na svém hřišti vsítil čtyři branky. A tak se taky stalo. Newcastle brzy po restartu opět propadl při bránění rohového kopu; tentokrát Holtovi bylo umožněno opakovaně hlavičkovat proti Krulovi. Napodruhé se i za pomoci břevna mohl radovat ze své další trefy. Již v 63. minutě to potom bylo už 3:1, neboť Gosling vymyslel strašidelnou zadovku, aby Crofts přesně odcentroval na skórujícího Morisona.

V ještě horší pozici se prvně startující Gosling ocitl v 65. minutě, když pozdním zákrokem sestřelil Martina a svůj tým výrazně oslabil. Iv deseti posléze Newcastle snížil: Whitbread u půlící čáry ztratil a Ba pak po Ameobiho přihrávce z protiútoku vykřesal hostům jiskru naděje. Nadarmo. Holt se hlavou v 83. minutě spojil s Croftsovým centrem od rohového praporku a bylo hotovo.

Góly: 56. Scott Sinclair, 90+2. Danny Graham

Malá černá série Swansea je u konce; naopak ta Fulhamu se jenom prohlubuje. Cottagers po výhře nad Liverpoolem znovu prohráli, ba co víc - jenom potvrdili střeleckou mizérii. Zato velšský klub o čtyřech kolech konečně triumfoval.

Utkání mělo dva rozhodující faktory: domácí prostředí a brankáře Vorma. Pouze obhájce titulu z Manchesteru dosud zvládl na Liberty Stadium zvítězit; domácí tu prozatím inkasovali všehovšudy dvakrát, na čemž dnešek nic nezměnil. Právě díky nizozemskému golmanovi, jehož můžeme klidně řadit mezi letos nejkvalitnější výrostky mezi třemi tyčemi.

V první půli nicméně Vorm neměl prakticky žádnou práci, což se ke všemu dalo říct i o jeho protějšku Marku Schwarzerovi. Ten se každopádně musel soupeřových nájezdů obávat daleko spíše. Lita také z dobré pozice hlavičkoval mimo a Luke Moore svou dalekonosnou pumelici opřel do břevna. Jednou jedinkrát byl potom brankář donucen k opravdové akci - to když Schwarzer hladce zlikvidoval Sinclairův projektil.

Po přestávce se už brankáři museli souhrnně činit daleko častěji. A Schwarzerovi se v tomto směru příliš nedařilo. V 51. minutě prvně kapituloval, když Sinclairovu střelu mohutně odklonil Dempsey, takže zanechal Australana bez jakékoliv šance na zásah. Podobně bezmocný přitom Schwarzer byl také při Agustienově bombě do břevna i v další gólové situaci již z nastavení dnešního zápasu. Tehdy si na přední tyč doběhl pro nízký kop od rohového praporku Danny Graham a potvrdil, že má v poslední době relativně solidní střeleckou formu.

To se naopak nedá říct o fotbalistech Fulhamu. Ruiz i Johnson byli odmítnuti skvostnými zákroky Vorma, Dempsey s Riisem také nizozemský zázrak jen lehce poškádlili svými petardami z uctivé vzdálenosti. A Swansea definitivně mohlo litovat, když Graham neproměnil sólový únik a jen pár sekund na to byla po nešikovném zákroku Richardse nařízena penalta. I to byl ale moment pro Vorma. Jeden a půlmilionová posila z Utrechtu se vrhla po své pravici a odmítla Dempseyho pokus o vyrovnání.

Góly: 33. Steven Reid - 38. Victor Moses, 57. Jordi Gómez (pen.)

Překvapením skončil zápas mezi West Bromwich Albion a Wiganem. Latics otočili zápas, podruhé v řadě venku vyhráli, shodou okolností znovu 2:1, stejně jako v Sunderlandu. Díky brankám Figueroy a Gomeze porazili rivala v boji o udržení. Za WBA se trefil Reid. Doposud poslední celek manažera Roberta Martineze se tak dostal mimo pásmo sestupu.

Wigan měl od úvodu trošku více ze hry, ve dvacáté minutě měl obrovskou šanci Stam, který po přihrávce McCarthyho prošel do vápna a pálil těsně vedle. Pak se zápas vyrovnal a hrozili i domácí, po pěkné akci na jeden dotek střílel těsně vedle Shorey. WBA se nakonec dostali i do vedení, které jim vydrželo jen jedinou minutu. Nejprve zakončil povedenou střelou krásnou akci Steven Reid a otevřel skóre. Hned za minutu ovšem podnikli hosté rychlý výpad do vápna soupeře a Maynor Figueroa vyrovnal.

Deset minut po začátku druhé půle přišla klíčová situace celého zápasu. Youssuf Mulumbu fauloval v pokutovém území útočníka Jordiho Gomeze a následoval pokutový kop. Toho se ujal sám postižený, zkušeně poslal Fostera na druhou stranu a otočil skóre - 1:2. Nedlouho poté mohl ještě zvýšit krásnou střelou Sammon, tentokrát ale Foster dobře vyrazil na roh.

Domácí se mocně snažili o vyrovnání, dobrou šanci měl Odemwingie, ještě větší pak po centru Shoreyho Thomas, jen hlavou orazítkoval tyčku. Šest minut před koncem základní hrací doby byl blízko blizoučko gólu Morrison, který hlavou po rohu jen těsně minul bránu. Když pak Al-Habsi vychytal v úplně poslední akci utkání nádhernou střelu Reida, mohl společně se svými spoluhráči slavit tři body.