Anglická Premier League - souhrn 14. kola

Góly: 85. Clint Dempsey

Hořké pocity budou mít hráči i fanoušci Liverpoolu po utkání na Craver Cottage. Nedá se říci, že by domácí byli lepší, pomohly mu však dvě rozhodnutí sudího. Jedno sporné, druhé vyloženě "zařezávající". Reds v deseti nedokázali zareagovat na gól Dempseyho, kterému výrazně pomohl chybující Reina. Svěřenci Martina Jola tak konečně zvítězil, Fulham porazil Liverpool 1:0.

Oba ofenzivní hráči Fulhamu s otazníky nad svým startem nakonec oblékli dres a byli to právě Dempsey s Dembelem, kdo dělal obraně Reds největší problémy. Po zmatcích v zadních řadách hostí střílel dobře právě Dembele. K šancím se dostávali i Dalglishovi svěřenci, ale po několika náznacích přišla hlušší fáze hry.

Z ničeho nic předvedl v osmadvacet minut po úvodním hvizdu úžasnou akci Jordan Henderson, který jako by nic protančil na hranici vápna mezi dvěma obránci Fulhamu a skrytou technickou střelou na zadní tyč trefil tyčku. Chybělo navíc málo, aby kulatý nesmysl dojel až za brankovou čáru. O pět minut později Suaréz za soustavného bučení fanoušků domácích utekl až téměř k levému kraji malého vápna, Carrollovi se však nepodařilo jeho přihrávku dopravit až za Schwarzerova záda.

Na druhé straně po chvíli razantní střelou z dvaceti metrů vystrašil Reinu Dempsey. V opakovaném záběru bylo vidět, že balon těsně před Španělem nepříjemně zaplaval. Ve druhé půli pokračovala zajímavá podívaná, krátce po začátku si Liverpool vyvinul menší tlak, z něhož nejnebezpečněji vypadala střela z voleje Enriqueho, Schwarzer byl ale připraven. Přesně po hodině hry měl velkou příležitost z přímého kopu na hranici šestnáctky Bellamy, jeho dělovku ale tečoval Kelly mimo bránu.

Záblesk zašlé geniality pak ozářil Craven Cottage v podání Luise Suareze. Uruguayec si umě přehodil rukavice brankáře Fulhamu a následně skákající míč akrobaticky poslal do sítě. Bohužel pro Reds, už při náběhu se ocitl v milimetrovém ofsajdu-neofsajdu. Pak naopak nastala tma po selhání rozhodčího. Sudí Kevin Friend se nezachoval příliš přátelsky k Jayovi Spearingovi, jehož naprosto nesmyslně vyloučil. Ano, nohy mladého záložníka vyletěly nahoru, avšak až dlouho po samotném souboji, v němž navíc Spearing zasáhl jen a pouze míč.

Po vyloučení se nezdálo, že by to mělo Liverpool zastavit a chvíli byl dokonce aktivnější. Od 80. minuty už ale ovládli zápas podle očekávání domácí. Dempsey si ve vápně pohrál s Johnsonem a trefil břevno, Dembele pak usměrnil ve velké šanci svou střelu jen do rukou Reiny. Belgičan pak jako nůž máslem prošel až k vápnu a střílel těsně vedle.

V tu chvíli opravdu zápas dostával obrovské otáčky, konstrukci branky zasáhl i střídající Downing - a to ještě díky skvělému zákroku Schwarzera. A pak to přišlo. Murphy vyslal na bránu Liverpoolu průměrnou střelu, kterou ovšem Reina vyrazil jen ke Clintu Dempseymu, jemuž nedělalo problém uklidit míč do odkryté sítě - 1:0. Nervozita domácích fanoušků přesto rostla, vyrovnat chtěl Adam, ale mířil těsně vedle. Tlak v závěru byl spíše platonický a když Suarez trefil z přímého kopu jen zeď a Andy Johnson z následného brejku vysoko přestřelil, uhájili Cottagers nesmírně cennou hubenou výhru.

Góly: 73. Steven Fletcher, 81. Steven Fletcher - 52. Kieran Richardson

Nadprůměrný zápas nabídl duel na Molineux mezi domácím Wolverhamptonem a Sunderlandem. Nešťastníkem utkání se stal Sebastian Larsson, který za stavu 1:0 pro jeho Mackems nedal penaltu, načež soupeř z protiútoku vyrovnal. Steven Fletcher za deset minut přidal i druhý gól a zařídil tři body za vítězství 2:1 pro Wolves. Za Sunderland skóroval Richardson.

První nebezpečná situace se odehrála před bránou domácích, po střele Sessegnona musel zasahovat gólman Hennessey. To na druhé straně se v deváté minutě už skoro radovali z gólu, Westwood nicméně O’Harovu hlavičku zachytil na brankové čáře. Dobré tempo a šance na obou stranách byly k vidění i nadále, po rohu hlavičkoval k tyči Brown, brankář však byl připraven. Po půl hodině pálil těsně vedle domácí Edwards.

Největší šanci si aktéři duelu schovali na 39. minutu. Jarvis odcentroval z pravé strany, míč propadl až na vzdálenější roh malého vápna, kde nabíhal Hunt, ale neuvěřitelně napálil jen přesunujícího se Westwooda. Ten ovšem, nutno uznat, předvedl fantastický zákrok jednou rukou. Obrovská příležitost se urodila i před bránou Wolves, Sessegnon obehrál ve vápně obránce soupeře a následně střelou překonal i brankáře, na brankové čáře ale zachránil domácí tým Ward.

Velké selhání předvedl dvě minuty po návratu z kabin Nicklas Bendtner, který pěknou kombinaci Sunderlandu zakončil střelou z deseti metrů úplně mimo bránu. Litovat ale nemusel dlouho. Za pět minut Black Cats zahájili rychlý brejk, na jehož konci Sessegnon poslal kolmý míč na levý roh velkého vápna a Kieran Richardson levačkou z první pálil pod břevno na bližší tyč. Krásný gól - 0:1.

Uteklo zhruba 71 minut zápasu, když se nad Molineux zjevil fotbalový bůh. Sebastian Larsson na hranici vápna nafilmoval pád, což mu Phil Dowd sežral ne i s navijákem, nýbrž s celým prutem. Nejenže odpískal faul, ale ještě k tomu jej posunul do vápna - penalta. Švédský záložník se ji chopil sám a zahrál ji prachbídně, Hennessey ji dokonce udržel v rukavicích. Asi za půl minuty by se už Larsson nejraději neviděl, jelikož Jarvis zleva odcentroval a Steven Fletcher razantní hlavičkou o zem vyrovnal na 1:1.

Aby toho nebylo málo, za deset minut se skóre obrátilo úplně. O’Hara sklepl možná hrudí, možná paží balon ve vápně na Fletchera a ten levačkou zamířil přesně k tyči, čímž zdvojnásobil svůj gólový účet - 2:1. Hosté měli i s nastavením asi 13 minut na vyrovnání, ale nezmohli se na více než platonický tlak a v závěru nakopávané míče. Z vítězství se tak radovali Wolves.

Góly: 15. Robert Huth

Překvapivým výsledkem skončil dnešní duel v Goodison Parku, kde Stoke zvítězil nad domácím Evertonem 1:0. Potters se vítězstvím dostali na osmé místo ligové tabulky o dva body před svého dnešního soupeře, jenž je desátý. Jediný gól zápasu vstřelil po standardní situaci stoper Robert Huth.

Začalo se dost opatrně a v první čtvrthodině byla k vidění jediná střela na bránu, domácí Tim Cahill však jen potvrdil své střelecké trápení v tomto kalendářním roce, kdy ještě neskóroval. A v patnácté minutě se dostal Stoke do vedení. Z rohového kopu nacentroval před bránu Etheringhton, domácí se ovšem napoprvé ubránili a odvrátili míč za hranici pokutového území. Tam ale stál Dean Whitehead, z voleje vrátil balón před bránu a po teči Roberta Hutha se Howard natahoval marně.

I nadále se hrál poměrně nezajímavý fotbal, hosté se do útoku příliš nehnali a nechávali kombinovat Everton, ten ale hodně kazil v rozehrávce. První opravdu velkou gólovou příležitost měli Toffees až v pětačtyřicáté minutě, proti hlavičce Fellainiho se však zaskvěl skvělý Sörensen.

Everton po přestávce trochu přidal, začal lépe kombinovat a soupeře přehrávat, ovšem finální přihrávka jako by neexistovala. Stoke hrozil jen rychlými protiútoky po stranách, z nichž létaly centry na hlavu Petera Crouche, ten byl ale dobře bráněn stopery domácího týmu. Jednou se však přesto dostal k nebezpečné hlavičce, když mířil do protipohybu Howarda, jenže branku těsně minul.

V pětašedesáté minutě mohl vyrovnat Tim Cahill, ani jeho pokus hlavou zhruba ze značky penalty ale branku netrefil. Domácí se do žádného výraznějšího tlaku nedostali, v dlouhém sedmiminutovém nastavení jen jednou zamířil Fellaini nad branku. Everton podlehl Stoke City 0:1, už počtvrté doma prohrál a zůstává desátý. Naopak hosté si pomohli do první poloviny tabulky, momentálně jsou na osmém místě.

Góly: 20. Phil Jones

Dwight Yorke dneska v hledišti mohl přihlížet, jak se Villans ani pořádně nesnaží aktualizovat statistiku, podle níž je stále posledním domácím střelcem birminghamských při vítězství nad Manchesterem United. To bylo určitě největší zklamání dnešního podvečera. Naopak Red Devils se alespoň v prvním poločase zase jednou prezentovali svěžím výkonem. A poprvé v rámci Premier League vyhráli venku třikrát v řadě poměrem 1:0.

Černý zápas to byl dnes pro kdekoho na Villa Parku. Nejprve na špatnou konstelaci hvězd dojel Hernandéz, kterému se už v deváté minutě podlomil kotník a s podezřením na přetrhané vazy musel být odnesen na nosítkách. Ta nezůstala dlouho odstavená - v 38. minutě na ně tentokrát nasedl domácí brankář Shay Given s nataženým zadním stehenním svalem. A do pohotovosti muselo přenosné oranžové lehátko i po přestávce, kdy jako by na nějaký předmět šlápl Jenas a pochroumal si kotník. Nebyli to přitom jen oni: Bent s Collinsem kupříkladu stěží rozdýchávali bolestivý úraz ramene.

Černou sobotu, v trochu jinačím duchu, si pak prožil i Richard Dunne. Ve 20. minutě totiž stál v čele tragicky odbráněné situace, když zcela ležérně nechal Phila Jonese zblízka doklepnout do sítě inteligentní centr Naniho. A vzápětí se nachomýtl i do druhé velké šance MU, kterou de facto rozjel promáchnutím balonu; následovala Rooneyho přihrávka Valenciovi, jeho technický centr z první a Naniho hlavička, kterou boxoval do bezpečí Given.

Spolu s nadějným dalekonosným pokusem Valencii to byly prakticky jediné šance úvodní části, United však mohli být víceméně spokojení. Nastoupili proti McLeishově Birminghamu - mužstvu výhradně se soustředícímu na defenzívu, a to ještě mnohdy neslavně, dopředu naprosto neškodnému. Domácí fotbalisté si také za svůj výkon před přestávkou vysloužili při odchodu do kabin pořádnou dávku hlasitého bučení. Takhle zkrátka Villans neznáme; a těžko toužit po vídání tak evidentního zabíjení ofenzivního talentu, který dříme v Agbonlahorovi, Bentovi, Bannanovi i Albrightonovi.

Tím pádem ani nebylo divu, když se Villans k první vážnější šanci propracovali až s příchodem 70. minuty. Tehdy po rohu odhlavičkoval Dunne míč na zadní tyč, kde číhal čerstvý "pětistovkař" Heskey - ten ovšem z velkého úhlu míč mezi tři tyče nasměrovat nezvládl. To vše se nicméně odehrávalo proti běhu zápasu, který i po přestávce beze sporu kontrolovali United. Převahu se jim ale už vůbec nedařilo přetavovat v gólové příležitosti, zatímco domácí dál hrozili alespoň ze vzduchu. Proti Collinsově hlavičce se musel vyznamenat dosud minimálně zaměstnaný Lindegaard.

Ve finále to tedy skoro vypadalo, jako by se ze zdánlivě nemožného stávala realita: že Aston Villa přehrává Manchester United. To se snažil odmítnout aktivní Rooney, jenž by si gól jenom zasloužil. Po překrásné narážečce s Carrickem a parádním vzdušném zpracování ale zacílil těsně nad břevno.

Góly: 20. Yakubu Aiyegbeni, 45. Yakubu Aiyegbeni, 57. Yakubu Aiyegbeni, 82. Yakubu Aiyegbeni (pen.) - 35. Leroy Lita, 66. Luke Moore

V neuvěřitelnou one-man show se zvrhla podívaná na Ewood Parku. Nigerijec Yakubu tam zcela sám, čtyřmi zásahy, sestřelil Swansea a dal manažeru Keanovi další čas a prostor pro dýchání. Rovers ke všemu pomohly Wigan s Boltonem, jejichž prohry znamenají posun Blackburnu tabulkou na 18. příčku.

Swans se letos zpravidla prezentovali velmi precizní obranou, dnešní duel se však v tomto směru zcela vymykal. Michel Vorm byl po celý zápas pod slušným tlakem; a hned v 19. minutě koneckonců poprvé kapituloval. Ukázkový ťukec spolu sehráli Givet a Yakubu, aby si ho vzápětí zopakoval i před bránou - Francouz zleva centroval, Nigerijec s přehledem zakončoval do pravého horního rohu. A Yakubu byl ústřední postavou domácího ofenzivního snažení i nadále. Jednou po přihrávce Formicy ideálně netrefil balon, podruhé jeho skvostná práce položila základy Loweově centru a Formicově nepřesné koncovce. První třetina zápasu zkrátka bez debat patřila Rovers.

A platilo to i kolem 35. minuty, kdy se Leroy Lita opřel do Gowerova centru, aby načas srovnal. Domácí totiž dál pokračovali v sebevědomém projevu, který Swans neustále nutil k chybám. Jeden mizerný pokus o odvrácení nebezpečí následovala podobně špatná koncovka Hoilettova, ovšem ten další už stál u zrodu další gólové akce; Vukčević neměl pro poloviční osvobození nejmenší pochopení, takže z první prudce vrátil míč do vápna, kde si na zadní tyči poradil Yakubu. Tak se stalo v druhé nastavované minutě prvního poločasu.

Také ten druhý přitom náležel hlavně Blackburnu, přestože svěžeji odstartovali hosté. Sinclairův průnik ani Litova střela se však neujaly. Místo toho se proto na druhé straně kompletoval hattrick. Yakubu se opět vžil do role klasického zakončovatele, když zblízka dorazil do sítě Sambovo sklepnutí po Pedersenově rohu. Potom Swans sice nakrátko úřadovali, neboť na Routledgeovu ránu dobře navázal Moore, k zemi je ale definitivně zlomila nešťastná perioda na přelomu 79. a 80. minuty. V krátkém časovém sledu se Allen nechal vykartovat a Taylor nachytat při penaltovém zákroku, který potrestal kdo jiný než Yakubu - klidně při zemi zacílil k pravé tyčce. A stal se tak teprve pátým hráčem v historii, kterému se povedlo docílit hattricku ve třech různých dresech.

Góly: 32. Sergio Agüero, 51. Samir Nasri, 68. Yaya Touré, 88. Mario Balotelli, 90+1. Adam Johnson - 81. Steve Morison

Takhle hraje lídr Premier League. Manchester City, i s Kolo Tourém v základní sestavě, deklasoval sympaticky hrající Norwich 5:1 a dál vládne tabulce. Představení si opět neodpustil Mario Balotelli, který gól na 4:1 vstřelil ramenem. O zbytek branek se postarali Agüero, Nasri, Yaya Touré a Adam Johnson. Za hosty snižoval útočník Morison.

Už ve druhé minutě rozehřál zmrzlé fanoušky na tribuně Etihad Stadium Edin Džeko, jenž střelou zpoza vápna těsně minul tyč. V 10. minutě ale mohl zmrazit celý Manchester Morison, který využil nedorozumění mezi obránci City a postupoval sám na bránu. Míč si však příliš pokopl a vyhnal se z ideální pozice, následně už jeho počínání nebezpečí nepředstavovalo.

Poté už se otěží zápasu pevně chopili Citizens, Agüero střílel do gólmana, střely Silvy a Džeka zblokovali pozorní obránci. Agüero po čtvrthodině hry spálil asi největší šanci dosavadního zápasu, když Nasriho lehodný centr asi z šesti metrů poslal vysoko nad. Norwich bránil pozorně, po půlhodině hry obrana Canaries dobře zblokovala i střelu Džeka. Ne tak v minutě 32. Richards utekl po lajně, dal pod sebe na Agüera, jenž si až neskutečně umě poradil s dvojicí obránců a bodlem na zadní tyč otevřel skóre - 1:0. Stejný hráč pak za dvě minuty spálil další stoprocentní šanci po přihrávce Nasriho.

Druhá půle začala lépe pro hosty, Kompany prohrál hlavičkový souboj a Bennett postupoval sám na Harta. Stejně jako v prvním poločase Morison ovšem příliš pokopl míč vpřed a poté už střílel z nulového úhlu. Góly padaly jen na straně druhé. Nasriho dlouho letící a na pohled snadný přímý kop totiž Ruddy nedokázal zachytit - 2:0.

Ruddy ale i zachraňoval. V 57. minutě dobře zachytil střelu Silvy i následnou dorážku Agüera. Manchester City se nikam příliš nehnal a ani žádné výraznější příležitosti nepřicházely. Změnilo se to až v minutě osmašedesáté. David Silva po rohu na krátko přihrál do vápna přesně na nohu Yaya Tourého a ten druhým dotekem našel přesně prostor u zadní tyče - 3:0. Čtvrt hodiny před koncem postupovat sám na bránu Džeko, lobem ale přestřelil.

Škraloupem na výhře Citizens bude určitě 81. minuta, v níž si na ledabylý centr z kopačky Tierneyho naskočil Morison a snížil na 3:1. Příliš to však svěřence mrzet nemusí, těsně před koncem Yaya Touré geniálním obloučkem našel ve vápně Adama Johnsona, ten taktéž mistrovsky předal na malé vápno Balotellimu, jenž stál sám před Ruddym. Brankář hostí sice jeho střelu vyrazil nad sebe, ale jen k Balotellimu, který tak mohl ramínkem skórovat - 4:1. V nastavení navíc na 5:1 upravil přízemní střelou na zadní tyč Johnson. Manchester City tak deklasoval dalšího soupeře a dál stojí neohroženě v čele Premier League.

Góly: 20. Heidar Helguson - 81. Shane Long

S tímhle výsledkem bude QPR těžko spokojeno. Po šestém letošním zásahu veterána Helgusona se užuž vidělo v elitní desítce, nakonec se mu ale hrubě vymstila rozhazovačnost před soupeřovou brankou, díky níž Rangers ne a ne navýšit náskok. O ten je nakonec připravil Shane Long pouhých devět minut před koncem.

QPR šlo do utkání posíleno o návrat hříšníka Bartona, Warnock pak zároveň vsadil i na Boothroyda. Jeho protějšek Roy Hodgson udělal v základní sestavě jedinou změnu: do konce sezony odstaveného Geru nahradil Dorransem. Ten se v úvodních pasážích jevil velmi sebevědomě a z jeho aktivity WBA určitě mohlo těžit. První poločas byl na každý pád charakteristický obdivuhodnou střeleckou aktivitou, a to na obou stranách. S tím rozdílem, že Bartonův ani Wright-Phillipsův pokus Fostera nepověřil, zatímco Černý musel být v pohotovosti neustále. Dobře si poradil s Thomasovým projektilem a nezaváhal i při slabé hlavičce McAuleyho.

Byli to nicméně Rangers, kdo se přes menší zlověstnost prosadili jako první. Ve 20. minutě sice Mackieho šikovný průnik zastavil dobře načasovaný obranný zákrok, míč se však odrazil akorát k Bartonovi, který jej poslal na zadní tyč pro skórujícího Helgusona. A brzy to klidně mohlo být 2:0, kdyby čárový prominul skvěle zakončujícímu Wright-Phillipsovi vpravdě velmi těsný ofsajd. I přes očividnou frustraci, kterou po tomto sporném momentu horlivě ventiloval zejména manažer Warnock, se každopádně QPR nepřestávalo hnát za kýženou pojistkou.

Mackie tedy se svou dalekonosnou ranou nebyl daleko úspěchu a Fourlin svůj projektil také nekroutil zrovna marně. To však nakonec QPR uspokojí jen velmi těžko. Z divokého konce, kdy se střídaly šance na obou stranách, totiž ve finále hladce vyniká Odemwingieho průnik po levém křídle a Longova bezchybná koncovka.

Góly: 7. Gareth Bale, 50. Aaron Lennon, 61. Jermain Defoe

Brzký gól a červená karta Cahilla. Tyto okamžiky nejvíce ovlivnily zápas, v němž jasně dominovali domácí a nebýt skvělého Jaaskilainena, mohli vyhrát klidně dvojnásobným rozdílem. Nakonec svěřenci Harryho Redknappa dali Boltonu "jen" tři góly, o které se postarala trojice Gareth Bale, Aaron Lennon, Jermain Defoe.

Zápas dostal jasný směr už v sedmé minutě. Modrić rozehrál roh na přední tyč, kam si pohodlně naběhl Gareth Bale a špičkou kopačky míč uklidil na tyč zadní - 1:0. Pěknou příležitost dostali i hosté, na krátko rozehraný přímý kop ale následně poslal Klasnić jen do blokujícího soupeře. Za deset minut zmrazil jakékoli naděje Boltonu Gary Cahill. Anglický stoper po chybě v rozehrávce zatáhl za záchrannou brzdu a po faulu na Parkera uviděl červenou kartu.

Druhý gól na noze měl v 25. minutě Defoe, který se po kombinaci Lennona s Modrićem dostal do jasné šance, ale trefil pouze Jaaskilainena. Na druhé straně mohl vyrovnat Eagles, stejně jako o dvě minuty dříve však výtečně zasáhl brankář. Fin v bráně Boltonu zasahoval skvěle zase za minutu, tentokráte proti Adebayorovi. Po půlhodině střílel z vápna nad Bale. Další dva výtečné zákroky vytáhl Jaaskilainen proti střele Balea, který už postupoval sám na bránu. S dorážkou Defoa si poradil rovněž. Jen boční síť pak po Baleově pase trefil ve velké šanci Adebayor.

Na další krásný centr, pro změnu z kopačky Modriće, jen těsně nedosáhl Jermain Defoe. Neskutečný Jaaskilainen pokračoval v heroickém výkonu i nadále. Fantastický reflex dnešního hrdiny zachránil hostující celek od inkasované branky, tentokrát pálil Adebayor. V závěru poločasu ještě dobrým centrem vybízel útočníky Tottenhamu ke zvýšení vedení Bale, ale ani jeden na balon nedosáhl.

Jak začal poločas první, tak i ten druhý. Tři minuty po začátku sice ještě Modrićovi "vzal" gól Defoe, jenž stál přesně v trajektorii střely, poté už ale Aaron Lennon síť rozvlnil. Ve vápně si pohrál s obránci a tečovanou ranou zvýšil na 2:0. A po hodině hry to bylo už o tři góly. Defoe si našel dobré místo ke střele po nahrávce Balea a zblízka přízemní střelou skóroval - 3:0. Jaaskilainen, jenž za pět minut zlikvidoval další tutovku Parkera si musel připadat jako sám voják v poli.

Čtvrt hodiny před koncem nastřelil tyčku Defoe, zanedlouho na druhé straně krásně ze střední vzdálenosti pálil těsně vedle Nigel Reo-Coker. Ještě v nastavení mohl zvýšit Defoe, ale po naražení od Adebayora nastřelil jen Jaaskilainenovu hruď. Tottenham tak oslabený Bolton porazil 3:0.

Góly: 28. Mikel Arteta, 29. Thomas Vermaelen, 61. Gervinho, 78. Robin van Persie

Nejlepším možným způsobem dal Arsenal zapomenout na svá předešlá rozpačitá vystoupení před wiganským publikem, když domácí tentokrát sestřelil čtyřmi kusy bez žádné odpovědi. Pod tři z nich se výraznou měrou podepsal Robin Van Persie. Wigan tím pádem klesá na samé dno tabulky, neboť Blackburn si doma se Swansea poradil.

První poločas by se dal z pohledu Arsenalu rozdělit na dva poněkud protikladné celky. Jeden z nich zabral úvodní pasáže, v nichž Gunners svým nedůrazem v osobních soubojích a naivitou v presinku soustavně dovolovali soupeři poklidně kombinovat na útočné polovině. Jedním z výsledků bylo v určitou chvíli 60procentní držení míče pro Latics; dalším například velká šance Gomeze, jenž dorážel Szczesným vyražený centr Jonese a jen nepatrný zásah Santose jeho gólový projektil odklonil mimo tři tyče.

Dělítkem obou rozdílných pasáží byly samozřejmě dva slepené góly; přičemž ten první vzešel z Artetovy průměrné střely, s níž si nečekaně Habsi neporadil, a druhý zase nestandardně ze standardní situace, když na zadní tyči hlavou skóroval Vermaelen. Poté se už Gunners uklidnili, průběh zbytku poločasu víceméně kontrolovali a Van Persie navíc brzy mohl přidat pojistku. Gervinho jej tehdy pěkně našel mezi dvěma stopery a Nizozemcův utěšený volej musel brilantně likvidovat do této doby nejistý Ománec. Další šanci pak měl těsně před přestávkou ještě sám Gervinho, po Ramseyho skvělém pasu ale situaci 1 na 1 nevyřešil vůbec dobře.

V druhém dějství to už byla dominance Kanonýrů nesporná a veskrze totální. Jen jednou zajímavě křižně pálil Figueroa, jinak veškerou zábavu obstarávali hosté. Ramsey se především právem hlásil o penaltu, když byl Gohourim zcela očividně zatahán za pravou ruku. Z šancí potom dlouho vynikala Van Persieho hlavička zpoza zadní tyče, která nejspíš místo za brankovou čáru ještě měla mířit na Gervinha. Právě tito dva ale v 61. minutě zároveň obstarali i třetí, definitivní hřebíček do wiganské rakve. Van Persie po přihrávce od Songa položil jednoho protihráče a stejným manévrem se vyhnul druhému, aby protáhl Al Habsiho a nechal Gervinha z vyložené pozice dorážet do sítě.

Atleti se už jinak skutečně ne a ne na nic zmoci. Místo toho ještě přišel povinný zářez pro Van Persieho, který v minulém i tomto zápase neživil svou obvyklou střeleckou formu. Po výborné Walcottově práci a nesobecké přihrávce si ale i v těžké pozici poradil na jedničku a stanovil konečné skóre na 4:0. Ke konci se pak už klidně mohlo ozývat radostné "ej" při každé zkompletované přihrávce hostí.

Góly: 38. Didier Drogba, 89. Salomon Kalou, 90+2. Daniel Sturridge

Fotbal umí být krutý. Po výborném zápase Chelsea vyloupila Sports Direct Arenu 3:0 a dobře hrajícímu Newcastlu v čele s neskutečným Krulem zůstaly jen oči pro pláč. Třikrát nastřelili hráči v černobílém brankovou konstrukci, Chelsea dvakrát, Blues ovšem i přes neproměněnou penaltu dokázali Drogbou otevřít skóre a v závěru góly Kaloua a Sturridge i dvakrát pečetit.

Na počest Garyho Speeda dnes vyběhlo všech dvaadvacet hráčů v základní sestavě s černými páskami, žádný smutek ovšem na hráčích vidět nebyl, od prvních minut získal zápas neskutečný náboj, který vydržel na bývalém St‘ James Parku celých pětačtyřicet minut. Hned v páté minutě vyslal Lovenkrands do samostatného úniku Dembu Ba, milimetrový ofsajd sudí nejspíš správně pustil a zakročit tak musel David Luiz. Faul, jasná červená. Mike Dean však neprokázal, že má "koule" a dal Brazilci jen kartu žluté barvy.

Další významné rozhodnutí přišlo v minutě třinácté. Sturridge utekl celé obraně, ve vápně povodil Cabayeho a nakonec si pokopl míč tak šikovně, že byl francouzským záložníkem faulován. Penaltu nicméně Lampard díky zásahu Krula poslal jen do tyčky a tam vydržel stav 0:0 i nadále. Daniel Sturridge hrál skvělý zápas, hned v zápětí šel z boku sám na bránu a dělovkou rozzvonil tyčku. Další příležitost měl za chvíli prakticky ze stejného místa, kam ho krásným pasem poslal Mata, mladý Angličan ale ve výborné pozici trefil nedůraznou střelou jen Krula.

Velké šance ale byly k vidění i na druhé straně, Lovenkrands odcentroval z kraje vápna na Dembu Ba, který se patičkou akrobaticky snažil zakončit. Střelu pod břevno však úžasným zákrokem zlikvidoval Petr Čech. Za deset minut centroval Guthrie, Demba Ba tentokrát mířil hlavou a trefil tyč. Terry pak odražený míč napálil do Luize a jen dávka štěstí nasměrovala balon těsně vedle tyčky. V tu chvíli už diváci mohli ještě s uznáním komentovat akci Juana Maty, který zády ke hře úchvatně obhodil Simpsona a centroval mezi penaltu a malé vápno přesně na nohu Drogby. Tomu vypíchl balon skvěle na roh Ryan Taylor.

Chelsea se však přece jen dočkala. V 38. minutě Ryan Taylor v duchu fair-play přiznal teč, na diskutabilní autové vhazování si vzorově naběhl Mata a z druhého doteku vyzval vysokým míčem Drogbu k razantní hlavičce pod břevno - 0:1. Za pár chvil šel po pasu Lamparda sám na Krula znovu Sturridge, ale ani tentokrát holandského brankáře nepřekonal. Fantastický první poločas ukončil Mata, jenž parádně zpracoval míč na hranici vápna a z otočky jej vystřelil do blokujícího soupeře.

Do druhé půle nastoupil místo Ben Arfy Shola Ameobi a pěti minutách na trávníku střílel ve skvělé pozici, jeho pokus ale zblokoval Lampard. Na druhé straně na rohu malého vápna skvěle Drogba zpracoval na hruď, ale fatálně minul branku. "Úspěšnější" už byl Afričan na druhé straně. Po rohu Newcastlu před Dembou Ba hlavičkoval tak precizně, že trefil břevno Čechovy brány. Míč se poté dostal až ke Sturridgovi do brejku, načež anglický forvard předal balon Ramiresovi do samostatného úniku. Ani drobný Brazilec však nepřekonal Krula, jenž předváděl neskutečný výkon.

Pak se hra přeci jen uklidnila, až ji rozčísla 72. minuta a samostatná akce Sturridge, jenž ji zakončil vychytralou přihrávkou do vápna na Matu mezi Perchovýma nohama. Španěl ale nezpracoval ideálně a střílel nedůrazně a vedle. Hned za minutu zatrnulo všem fanouškům i na druhé straně. Čech vyrazil centr ze strany jen k Sammy Ameobimu, jeho následnou dorážku ale na brankové čáře odpravil do rukavic českého gólmana kapitán Blues John Terry.

Newcastle pokračoval ve svém prokletí v zakončení i nadále, deset minut před koncem nádherně vypálil z kruhu velkého vápna Shola Ameobi a div že ranou do břevna Čechovu svatyni nerozlomil. Gól se dnes rozhodl nedat také Daniel Sturridge, který ani na popáté Krula nepřekonal. Dvě minuty před koncem už však všichni příznivci Chelsea mohli úlevou vydechnout. Torres sice v samostatném úniku neuspěl, následně ale míč vrátil pod sebe střídajícímu Kalouovi a ten i s trochou štěstí rozvlnil síť - 0:2.

Jak se fotbal krutý fotbal skvěle prezentoval v nastaveném čase, kdy se po Ramiresově akci dostal k míči Sturridge a dokonce i on po kličce soupeři zamířil přesně na vzdálenou tyč mimo Krulův dosah - 0:3. Chelsea tak konečně předvedla výkon hodný jejímu jménu a i přes skvělý výkon Tima Krula, neproměněnou penaltu, a i díky velkému štěstí při šancích soupeře Newcastle porazila a dostala se alespoň na několik hodin na třetí místo tabulky.