Premier League Anglie - Premier League

Van Gaalova anabáze na Britských ostrovech začíná nejhůře, jak mohla - historickou prohrou před domácím publikem. Tu v červené části Manchesteru na úvod sezony neviděli od podzimu 1972, kdy se Red Devils odrazili za ostudným finišem na 18. příčce...

Tentokrát se ManUtd těžko může obávat něčeho podobného, nicméně faktem zůstává, že mistrovský titul ještě úvodem poraženému domácímu celku do klína jakživ nespadl - v éře Premier League se sice zrovna Fergusonovi Ďáblové postarali o všechny tři případy, kdy zkraje neúspěšný celek nakonec slavil ligový triumf, tehdy však nikdy nešlo o prohru na Old Trafford.

Právě tam letos k repríze loňského prvního kola zavítalo Swansea a tentokrát si nevedlo vůbec špatně. Labutě možná sice do nového ročníku vstoupily značně nervózně a hned dvě jejich časné přihrávkové sekvence málem poslaly do šance Rooneyho, postupem času se však hosté srovnaly a rovnou z první řádně zakončené akce udeřily. Levá placírka Ki Sung-yuenga úřadovala ve 28. minutě po dobře načasované předávce na osu hřiště.

Tehdy už na hrací ploše scházel překvapivý debutant Jesse Lingard, který si po 25 minutách zřejmě vyvrtnul kotník, a tak nějak příhodně dokumentoval domácí zmar. Red Devils ve zkoušeném rozestavení 3-5-2 vůbec nefungoval střed pole a (polo)střelecké pokusy Rooneyho s Jonesem, jakožto jediné domácí vlaštovky z úvodní části, snad ani nestojí za další rozbor.

Manchester United si dokonce po Ki Sung-yuengově brance užíval míče na kopačkách méně času než předtím, a tak se Louis van Gaal rozhodl bez odkladu jednat. Po poločasovém vysvlečení Naniho v neprospěch Hernándeze se přešlo na jakési 4-4-1-1 se záměrem posunout Matu více do středu; ani tudy však cesta na první pohled nevedla.

Opticky se nic moc nezměnilo, střed pole pro ManUtd nadále neexistoval, skóre se už ale pohnulo takřka okamžitě - za vyrovnáním stál jeden rohový kop, Rooneyho pohotové nůžky a šťastná koncovka holenní kostí. Sám novopečený kapitán ManUtd se takto stal prvním hráčem ManUtd, který otevřel střelecký účet svého týmu již ve třetí sezoně, a i nadále zůstával při chuti. V 65. minutě například jeho krásný pokus z přímého kopu musela zastavit až levá tyčka Fabianského klece.

Zrovna v době, kdy se rok zpátky Moyesův Manchester ujímal již tříbrankového vedení, nicméně přišel další fatální zlom. Blackettova naivita, Youngova ztráta přehledu o centrovaném míči a konečně i dezorientace Fellainiho vedly v 72. minutě k ušmudlané, avšak o to důležitější Sigurdssonově trefě, která se ukázala být trefou vítěznou.

Vynikající spolupráce stoperského dua Amat-Williams favorizovanému soupeři ve zbytku utkání prakticky nic nedovolila, a tak lze nakonec první výsledek sezony považovat za cokoliv, jen ne prosté dílo štěstěny. Swansea si všechny tři body v klidu zasloužilo a již podruhé v tomto kalendářním roce vyloupilo stánek, na němž nikdy předtím neuspělo.