Premier League Anglie - Premier League

Úvodní patnáctiminutovka a dvě krásné sólové akce Alexise Sáncheze - krom toho Arsenal doma proti Hullu nepředvedl zhola nic a nakonec může být rád, že vyvázl alespoň s jedním bodem. Kdyby býval prohrál, šlo by o dělený nejhorší start Gunners do sezony pod vedením Arsena Wengera...

Přitom Kanonýři doopravdy neodstartovali špatně, to spíš naopak. Harper musel již v sedmé minutě zasahovat nejdříve proti Welbeckově střele a pak i proti Alexisově pohotové dorážce, přičemž po deseti minutách se pro jistotu musel proletět až do levé šibenice pro lahodnou ránu Santiho Cazorly.

Arsenalu se dokonce prvotní tlak povedlo i náležitě zúročit - to když jednou Alexis na pravé straně zamotal hlavu svému obránci a z poměrně nesnadného úhlu nachytal Harpera u vzdálenější tyče.

Domácí takto vsítili rychlou branku, přesně jak si museli přát, a s radostí pokračovali ve využívání jednosměrné silnice vstříc Harperově brance. Hostujícímu brankáři brzy musel s klíčovým blokem pomáhat jeden ze stoperů, jinak by zřejmě exnewcastleský brankář okamžitě inkasoval i podruhé skrze projektil Oxlade-Chamberlaina.

Místo toho však raději kapituloval Harperův protějšek, a to rovnou za lehce kontroverzních okolností. Diamé si totiž při pronikání skrz Flaminiho rukama očividně pomohl víc, než by se slušelo, nicméně nepískalo se... a Hull z první šance, ba vůbec první akce na soupeřově polovině, docela jednoduše udeřil. Diamé jenom tak jemně přehodil Szczesného a bylo to 1:1.

Posléze se zápas uklidnil a vyrovnal; Arsenal jako by zdánlivě nenávratně ztratil to nadšení, které ho zdobilo v úvodních minutách. A žádný zvrat v jeho prospěch nepřinesla ani 42. minuta, během níž musel pro zranění pravé ruky odstoupit ze zápasu i náhradní brankář Hullu Steve Harper.

Gólmanská trojka Tigers Eldin Jakupović se nicméně neměla proč třást, opravdu. Ihned po přestávce ostatně Ábel Hernández ve vzduchu předskočil Mertesackera a další dominantní hlavičkou nasměroval outsidera do senzačního vedení.

Reakce Arsenalu potom byla stoprocentně z těch nejhorších možných. Veškeré přihrávky Gunners jako by byly o pár centimetrů vychýlené; domácímu projevu zoufale chyběla šťáva, ba snad i základní chuť. A když už se někdo z hráčů v červeném odhodlal ke střele, zpravidla do ní vstoupil obětavý Michael Dawson - tak jako v 75. minutě do té Cazorlovy nebo o něco později do jiné Alexisovy.

Právě Sánchezova bomba do kotníku nakonec bývalého zadáka Tottenhamu po 83 minutách přiměla k vystřídání a teprve záhy Arsenal jakž takž viditelně začal usilovat o dotažení manka. Nejprve se Jakupović vytáhl proti solidní hlavičce Alexise a pak už byl přeci jen krátký na Welbeckův přesně umístěný finiš po dalším úchvatném slalomu chilského štírka.

Po vyrovnávací brance Arsenal konečně začal něco hrát, to už ale bylo na vše příliš pozdě. Cazorla tak akorát ještě jednou vyprášil Švýcarovy rukavice, aby se oba celky na Emirates Stadium rozešly smírně 2:2.