Gambrinus liga Česko - Gambrinus liga

Hosté díky útočnému galapředstavení a odevzdanému soupeři dokázali v první půli vstřelit hned tři branky, které je vystřelily k mistrovskému titulu. Naopak domácí tým se nyní až po uši topí v boji o záchranu. Přízvisko "v klinické smrti" je zde plně na místě.

Žižkov jakoby na trávníku v první půli chvílemi vůbec nebyl. Jeho útočné snažení se omezilo pouze na občasné světlé momenty Makedonce Naumova, jehož kličky dokázaly zamotat hlavu nejednomu obránci, ovšem jeho další postup se zastavil hned na dalším z protihráčů.

Jenže brzy udeřili slávisté, když si stylově ve tmavém oblečená dvojice záložníků Černých vyměnila míč, Jaroslav následně nadýchaně nacentroval na hlavu Fořta, který zblízka ramenem překonal Bartalského poprvé.

Běží minuta pětatřicátá, když Janda dokáže po pěkné akci doběhnou z úhlu až téměř k brance, následně odcentruje natolik nepříjemně, že vracejícímu se obránci Hruškovi nezbývá nic jiného, než si dát vlastní gól.

Do třetice se hosté radovali ve 39. minutě, když Fořt přišel k odraženému balónu jako slepý k houslím, doslova "vykoupal" domácího brankáře. Hra Slavie opět oplývala rychlým přechodem do útoku, vtipnými přihrávkami, spoustou pohybu a občasnými technickými finesami.

A co se dělo mezi góly? Sešívání byli po většinu poločasu nasoukáni na polovině soupeře, kterého chvílemi doslova mačkali. Jediným momentem, kdy se hra alespoň na chvilku vyrovnala byl okolo třicáté minuty. V ní se také dostal aktivní Naumov do šance, když utekl na pár krocích hostujícím obráncům. V rozhodující chvíli ho však zradilo zpracování, a tak mu míč poskakoval po pěkných pár chvil, až ho obránce Suchý skvělým zákrokem zneškodnil.

Do druhého poločasu vstoupila obě mužstva v poněkud menším tempu, než tomu bylo před přestávkou, ovšem to se dalo především od Slavie čekat. Hosté si doslova profesorským a dá se říci skoro bezchybným výkonem dokázali prodrat až k velice důležitému udržení nadějného výsledku. Žižkov jakoby snad ani nechtěl otočit utkání či spíše cítil, že proti týmu, hrajícímu v takové pohodě nemá větší šance, ani nekladl větší odpor.

Důkazem budiž 63. minuta ve které se po standardní situaci a nedůrazu domácích obránců dostal ke dvěma střelám Jaroslav Černý, který z hranice penaltového puntíku nejdříve střílel jen do skrumáže těl před sebou, po druhé už střela prošla, jenže ke smůle sešívaných se vyznamenal brankář Bartalský.

V následujících vteřinách mohli shlédnout civilizovaní diváci menší bojovou vložku v podobě střetu pořadatelů s několika neomalenci a zápas byl tak na malou chvilku přerušen.

V průběhu druhého poločasu přišel na trávník Afričan Zengue, který hru Žižkova dokázal rozběhat. Byl to právě on, kdo se v 68. minutě dostal po nepovedené střele Vozábala k míči a z obrovské šance nakonec vytěžil jen zvuk brankové konstrukce. Domácí to mohlo mrzet, neboť o pět minut později dokázal Straka nedůrazně hlídaný obránci překonat hlavičkou bezmocného Vaniaka. Kdyby jeho spoluhráč proměnil o pár minutek dříve, mohlo to být ještě zajímavé.

Svěřenci trenéra Jarolíma poté nedovolili žádné větší drama a přestože byla hra více vyrovnaná než tomu bylo v první půli, nedokázal tým ze stadionu pod vysílačem vytěžit z následných minut nic jiného, než výstavní střelu Vozívala ze standardní situace, která však k opětovné smůle menšiny příznivců v hledišti rozhýbala jen břevno.