La Liga souhrn - 10. kolo

Góly: -

Recreativo Huelva jen remizovalo doma se Santanderem, hrdinou utkání byl hostující gólman Toňo. Huelva má tak v tabulce devět bodů, Racing šestnáct.

Zápas to byl ostrý, devět hráčů vidělo zblízka kartu. Domácí byli lepším týmem, nedokázali ale proměnit žádnou ze svých šancí. V první půli se hrálo především ve středu hřiště, gólmani příliš práce neměli. Dobrá příležitost domácích přišla v 27. minutě. Z rohu centroval Javi Guerrero, ale Severo Beto hlavičkoval nad. Po půlhodině hry se pak na pravé straně pokutového území uvolnil Camuňas, ale jeho pokus Toňo zblokoval. Další dobrý zákrok si gólman hostí připsal v 57. minutě, když po změně stran Recreativo zvýšilo obrátky.

Do obrovské šance se dostal domácí záložník Martins, Toňo ale předvedl fantastický reflex. O sedm minut později zase mohl jít do vedení Santander. To Mohamed Tchité, narozený v Burundi, utekl po levém křídle a pravačkou vyzkoušel pozornost gólmana Sorrentina. V 69. minutě měl Tchité další šanci, ale po rohu Jordiho pálil nad, Smolarek zamířil mimo. Domácí pak mohli skórovat po rohu Poliho, ale Toňo kryl hlavičku Cácerese. Stejně si gólman hostí poradil se střelou Sinamy-Pongolleho. Skóre se neměnilo ani dvě minuty před koncem, když Toňo lapil hlavičku Gerarda. Racing mohl ještě zvítězit, ale Colsa střílel po brejku vedle, Smolarek zase nad.

Góly: 42. Andrés Guardado (pen.) - 12. Daniel Güiza

Ani místy drtivá převaha Deportiva nepomohla domácím k zisku tří bodů proti více než polovinu zápasu o desíti hrající Mallorce. Ostrované se dostali do vedení hned v úvodu díky brance Guizy, šest minut před přestávkou byl ale za faul na Bodipa vylouče brankář Moyá a ze zároveň nařízení penalty srovnal Guardado.

El Riazor byl zatím svědkem jen jediného vítězství domácích a na svěřencích Miguela Ángela Lotiny byla vidě snaha udělat svým věrným fanouškům konečně trochu radosti. Ovšem jako už poněkolikáté v této sezóně dopláceli na mizernou koncovku. Aktivní byli halvně dvě nové tváře v základní sestavě, Rodolfo Bodipo a Cristian Hidalgo. Prvně jmenovaný měl první vážnější šanci, brankář Moyá byl na místě.

Lekci z efektivity udělili hosté Deportivu v jedenácté minutě, když se po ráně Varely prosadilz dorážky David Guiza z ojedinělé šance Mallorčanů. Los Blanquiazules se marně snažili kontrovat Verdúem, Filipem či De Guzmánem, selhal i Coloccini.

V další šanci neuspěl Bodipo, až přišla klíčová 38. minuta.Zkušený třicátník Bodipo sice opět branku nevstřelil, ale brankář Moyá tentokráte odolal jen za cenu faulu a mohl se jít předčasně sprchovat. Mexičan Guardado ze značky pokutového kopu bez potíží překonal náhradníka Luxe a vlil všem fanouškům do žil optimismus.

Jenže. Přestože byla následná převaha La Coruňi ještě mohutnější, za celý druhý poločas ani jednou nezapršelo. Mallorca se pochopitelně zatáhla a ojediněle vyrážela do protiútoků, nicméně ani ty se neujaly. Trenér domácích Lotina se pokusil oživit hru Sebastiánem Tabordou a Rikiem, ale ostrované odolávali i nadále. V závěru dokonce mohli zvítězit, ale sporný zákok Colocciniho na Guizu nebyl přes veškeré protesty označen za penaltový, a tak se oba soupeři rozešli smírně. Hosté budou spokojeni, Deportivo si může rvát vlasy.

Góly: 4. Guillermo Franco, 16. Giuseppe Rossi (pen.), 38. Pascal Cygan

Villarreal si s poklidem smlsl na naprosto tragickém Levante, které předvedlo další výkon nehodný účastníka nejvyšší soutěže a už v prvním poločase dostalo tři góly. Jen opět výborný brankář Storari a pohodlnost domácích zabránili ještě většímu výprasku.

Tak jasná a drtivá byla převaha domácích, že se ujali vedení už ve třetí minutě. Po standartní situaci se k míči nejrychleji dostal nehlídaný Guillermo Franco a bylo to 1:0. Žlutá ponorka se na El Madrigal cítila jako ryba ve vodě, zcela ovládla střed hřiště a dělala dojem, že se obrana Levante k zápasu vůbec nedostavila. A tak pochopitelně přišel další gól. Italský obránce Bruno Cirillo si naprosto nevěděl rady se Santi Cazorlou, celou situaci vyřešil faulem a jeho krajan Giuseppe Rossi bez potíží zvýšil ze značky pokutového kopu na 2:0.

Žáby i nadále byly jakoby duchem nepřítomné. Ani za takto nepříznivého stavu neprojevovali žádnou útočnou aktivitu a soustředili se akorát na neobdržení třetího gólu. Přitom bylo asi všem jasné, že ten dříve či později přijde. A tak se také stalo. Další standartní situace Marcose Senny a další gól, tentokráte byl tím šťastným Pascal Cygan.

Shodou okolností to byl stejný muž, který soupeři poskytl jedinou šanci prvního poločasu, když prohrál souboj s Mustapha Rigou, jenž ovšem na brankáře Vieru nevyzrál. To ale vskutku byla jen ojedinělá vlaštovka, která pravděpodobně jen zhodnotila situaci a vydala se zpátky do teplých krajin.

Naopak mohli jít hosté do kabin s ještě větším přídělem nebýt Marca Storariho. Itaslký gólman předvedl několik výborných zákroků, vyznamenal se zejména proti Matíasu Fernándezovi či Marcosi Sennovi.

Druhá pětačtyřicetiminutovka už tolik vzruchu nepřinesla. Villarreal v poklidu kontroloval vývoj a Levante se pravděpodobně rozhodlo útočit, avšak přestože se v průběhu druhé půle ocitli na hřišti až čtyři útočníci, Vieru prakticky neohrozili. Dynamické výměny pozic se míjely účinkem, dlouhé nakopávané míče byly odsouzeny k zániku už během letu a šancí měli nakonec stejně více domácí. Znovu to byl Storari, kdo zachránil své spoluhráče, zvláště při šanci Rossiho.

Manuel Pellegrini, trenér Villarrealu, poté učinil několik taktických střídání, aby udělil rozhárané hře řád, což se mu také povedlo, ovšem Levante na snížení zkrátka nemělo a Žlutá ponorka šetřila torpéda na další zápasy. Konečný výsledek tedy zněl 3:0.

Góly: 78. Diego Milito (pen.)

Zaragoza podruhé za sebou vyhrála, tentokráte nejtěsnějším rozdílem s Almerií. Výhra katapultovala Real na sedmé místo, domácí celek se propadl na třinácté místo.

Juanmna Ortiz mohl domácí poslat do vedení již po dvou minutách, to když Negredo poslal svoji střelu do tyče, od které se míč odrazil právě k Ortizovi, ten jej však nedokázal usměrnit do odkryté branky. Aktivnější domácí celek nešel do vedení ani po hlavičce Garcií, kterou vyrazil brankář Cesar. Na druhé straně se vytáhl proti Oliveirově střele Cobeno.

Druhé dějství začalo střelou Mela těsně vedle branky Cesara. Almería měla namále po hodině hry, kdy Cobeno vyrazil střelu Oliveiry jen před sebe, Diego Milito však odkrytou branku netrefil. Argentinský kanonýr si vše vynahradil v 78. minutě, kdy Oscar Gonzalez pronikal v pokutovém území, nepovelenou stopku mu ukázal brankář Robeno a právě nařízenou penaltu proměnil Milito.

Góly: 42. César Cruchaga, 52. Dady, 55. Carlos Vela

Betis na Osasunu prostě a jednoduše neumí, po dvou loňských debaklech (0:5, 1:5) inkasoval klub ze Sevilly na svém stadionu od soupeře z Pamplony tentokráte tři branky. Real je v tabulce sedmnáctý, Osasuna se posunula na jedenácté místo.

Hostující útočník Vela měl první možnost po devíti minutách, jeho střela se však mezi tři tyče nevešla. První vážnější akce Betisu přišla v 19. minutě, Xisco v dobré pozici branku netrefil. Hostující mužstvo šlo do vedení ve 42. minutě, Punal našel v pokutovém území obránce Cesara Cruchaga, který přesnou hlavičkou překonal Ricarda. V samém závěru protáhl Ricarda dobrou střelou Dady, portugalský brankář vyrazil míč do břevna, od něj se odrazil míč do bezpečí.

Aktivní Dady se gólu dočkal sedm minut po startu druhého dějství, kreativní Punal poslal na Dadyho přesný centr, který dokázal útočník Osasuny proměnit ve druhou branku hostů. V 55. minutě to bylo již 3:0 z pohledu Pamplony, Dady přihrál Velovi, jenž střelou do levého horního rohu v podstatě rozhodl zápas. Snížit se pokusil Edu, z dvaceti metrů ovšem trefil jen tyč. A když si se střelou Somoza poradil Ricardo Lopez, bylo jasné, kdo se bude radovat z vítězství. Hosté si ze stadionu Manuela Ruíze de Lopery zaslouženě odvážejí tři body po dobrém výkonu, naopak svěřenci Hectora Cupera podali velice bezzubý výkon.

Góly: 9. Javier Casquero, 29. Ikechukwu Uche

Reportáž z utkání připravujeme.

Góly: 59. Miguel Ángel Angulo - 1. Raúl, 25. Ruud van Nistelrooy, 30. Sergio Ramos, 37. Ruud van Nistelrooy, 65. Robinho

Realu Madrid se proti týmům z východního pobřeží Španělska v letošní sezóně daří. Po drtivé výhře na hřišti Villarrealu se další obětí Bílého baletu stala Valencia, která obdržela na vlastním stadionu rovněž potupného "bůra".

Domácí se očividně ještě nevyrovnali s odvoláním trenéra Quique Florese, o čemž se přesvědčili diváci hned v první minutě, kdy po přiťuknutí Robinha skóroval po prvním útoku Realu "angličanem" zpoza šestnáctky kapitán Raúl.

Hosté nastoupili se stoperskou dvojicí Cannavaro – Metzelder, ve středové řadě se objevil vedle Diarry překvapivě Gago, které doplnil špílmachr Guti a na levém křídle Robinho. Valencia měla velké problémy s obranou, jelikož dvojice stoperů Albiol – Helguera byla příliš nervózní a dávala soupeři svými chybami až nezvykle šancí ke vstřelení gólu. Změnou oproti předpokladům bylo nasazení mladého Gavilána místo Vicenteho.

Valencia měla v úvodu jen náznaky příležitostí, zejména Joaquín a Gavilán. Na druhé straně odpověděl hlavičkou po rohu Metzelder a dvou příležitostí se dočkal i Ruud Van Nistelrooy. Ten se do třetice prosadil ve 25.minutě vstřelil druhý gól hostí. Akci začal Guti, finální přihrávku adresoval Raúl a "Van Gol" se poté nemýlil. O pět minut bylo "Netopýrům" ještě hůř, protože se po přihrávce Gutiho prohnal po pravé straně Sergio Ramos a křížnou střelou o tyč nedal Hildebrandovi šanci. Takřka z totožné akce zadrnčel další hřebíček ve víku valencijské rakve: Robinho se uvolnil na pravé straně a jeho střílený centr usměrnil v 37.minutě do sítě opět Van Nistelrooy.

Po první polovině byla Valencia na ručník, nehrála soustředěně ani s nasazením, přičemž za prvních 45 minut vystřelila na přímo branku hostí pouze jednou. Jediným hráčem, od kterého hrozilo madridskému týmu nebezpečí, byl Joaquín a jeho prúniky po pravé straně. Realu se po dlouhé době dařily kombinace, jejichž mozkem byl Guti, neměl obvyklé problémy v obraně a zúročil většinu svých gólových šancí.

Do druhého poločasu si Valencia dala už větší pozor a úspěch na sebe nenechal dlouho čekat.. V 59.minutě se po akci Joaquína prosadil tvrdou střelou Angulo. Bílý balet ovšem žádná překvapení nepřipustil a o šest minut později dovršil ostudného "bůra" po samostatné akci Robinho, který je po návratu z reprezentace v dobré pohodě.

Ke cti Valencie nutno dodat, že se zcela nepoložila a snažila se neztratit před svými diváky úplně tvář. O akce se pokoušel zejména nejlepší hráč domácích Joaquín i vystřídavší Vicente. V dresu Realu se podívali na hřiště Heinze, Baptista a Torres. Prozatimní trenér Valencie Fernández dal za rozhodnutého stavu možnost mladíkům Matovi a Montorovi.

V poslední fázi zápasu si "los chés" vypracovali i další šance, ale Madrid uchránil od dalšího gólu brankář Iker Casillas. Stínem závěru utkání byla červená karta pro Raúla Albiola, který zastavil Robinha, který by se sám řítil na branku Hildebranda. Po závěrečném hvizdu "ocenilo" publikum na stadionu Mestalla výkon svých hráčů mocným pískotem. Nový trenér "netopýrů" bude mít co napravovat. Naproti tomu Real sehrál jeden z nelepších zápasů v sezóně a do dalšího kola bude vést celkové pořadí La Ligy.

Góly: 2. Maniche, 17. Sergio Agüero, 70. Maxi Rodríguez, 90. José Manuel Jurado - 15. Luís Fabiano, 45. Zé Castro (vl.), 90. Luís Fabiano

Reportáž z utkání připravujeme.

Góly: -

Diváci na stadionu Estadio Olímpico se branky nedočkali, Espanyol uhrál s Murcií jen bezbrankovou remízu. Svěřenci Ernesta Valverdeho sice celé utkání diktovali tempo hry, k ničemu jim to však nebylo. Katalánský celek tak propásl možnost dotáhnout se b tabulce bodově na Atlético Madrid.

První střelu utkání měl na svědomí kapitán domácího celku, Raul Tamudo, který značně protáhl brankáře Notaria, jenž vyrazil míč s námahou na roh. Další souboj dvojice Tamudo, Notario přišel v polovině prvního poločasu, kanonýr Espanyolu si naběl na kvalitní centr De la Peni, jeho hlavička však skončila v rukavicích hostujícího brankáře. Krátce před koncem prvního dějství měl další šanci po přihrávce Riery Tamudo, ani tentokráte si ovšem na gólmana Notária nepřišel.

Po přestávce hlavičkoval obránce Chica po přímém kopu Luise Garcíi těsně vedle hostující branky. Murcia byla v útočné fázi bezzubá, jednu z mála příležitostí měl Reguiero, radost bývalému záložníkovi Valencie překazil stoper Torrejon, který jeho nadějnou střelu srazil na roh. Poté se neprosadil ani záložník De la Pena, který se vrátil po čtyřměsíčním zranění, v utkání se to však na něm neprojevilo, kreativní záložník patřil k nejlepším hráčům na hřišti. V závěru spálil další šanci domácích Corominas, kterého vychytal fantastický Notario. Favorizovaný Espanyol si tak rozdělil s úporně bránící Murcií po bodu.

Góly: 16. Joseba Llorente - 42. Ronaldinho

Skvělý výkon Valladolidu stačil na bod proti matně hrající Barceloně, která opět potvrdila, že jí to letos na hřištích soupeřů zkrátka vůbec nejde. Katalánci až na výjimky nedokázali získat déle trvající převahu a po gólu Llorenteho se jim podařilo už jen vyrovnat. Domácí můžou být se svou hrou určitě spokojeni, přestože jim v závěru pomohl i velký kus štěstí, to když jim rozhodčí Carballo odpustil penaltu.

Úvod utkání patřil Pucele. Barca sice měla lehčí územní převahu, ale více šancí si vytvářel Valladolid. První vlaštovku vyslal po hrubce Márqueze skvělou ranou Sisi, Victor Valdés (suverénně nejlepší hráč hostů) se však dokázal skvěle natáhnout a míč vyrazit na roh. Barca kontrovala Krkicem, jenž těžký míč nezpracoval ideálně a o půlkrok prohrál souboj s vybíhajícím brankářem. Valladolid se zaslouženě ujal vedení v patnácté minutě. Sesma unikl po pravé straně, přihrál míč řped bránu Llorentemu, kterého sice opět vychytal Valdés, ale míč se šťastně odrazil do domácího útočníka a od něj do brány.

Blaugranas se z gólu vzpamatovávali jen velmi těžko. Totálně neviditelný Messi předvedl asi nejhorší výkon od svého působení v "A" týmu, Ronaldinhovy chvíle měly teprve přijít a mladičký Bojan Krkic na všechno sám nestačil. Katalánský útočník se rval srdnatě, ale chyběla mu větší podpora zálohy. Ke konci poločasu dokázal tým ze Ciudad Condal poprvé a naposled za zápas svého rivala zatlačit do defenzívy. Výsledkem toho byla jediná šance, zato ovšem gólová. Paradoxně padl po akci Xaviho s Ronaldinhem, do té doby dvou z nejhorších hráčů na trávníku. Ale zatímco Ronaldinha trefa nabudila, Xaviho skvělá přihrávka zůstala jen ojedinělým světlým momentem ve hře katalánského záložníka. Do šaten se tedy šlo zastavu 1:1.

Vzhledem k vývoji posledních minut první půle se obecně očekávalo, že má Valladolid před sebou těžké chvíle, leč nebylo tomu tak. Ronaldinho sice odehrál svůj nejlepší poločas letošní sezóny, avšak stále to nebylo ono a Barcu navíc i nadále provázela smůla. Krkicova vynikají střela totiž orazítkovala tyč. Ve výčtu šancí hostů z úvodu druhé pětačtyřicetiminutovky můžeme zmínit ještě Ronaldinhův přímý volný kop či další Bojanovu střelu, tentokráte těsně vedle.

Pucela měla šancí mnohem více, jen fantastický Valdés zabránil další katastrofě. Poradil si s Llorenteho hlavičkou z bezprostřední blízkosti, několikrát zkazil domácím útočníkům radost bleskurychlým vyběhnutím (jako například proti čerstvému Víctorovi, který krátce před tím vystřídal Llorenteho, nebo Sesmovi), zneškodnil střelu Komeho a zastoupil trápícího se Puyola i co se týče motivování svých spoluhráčů. Ti v závěrečné desetiminutovce vyprodukovali několik náznaků šancí a právem se mohli cítit poškozeni, když rozhodčí Carballo neodpískal jasnou ruku ve vápně jednoho z hráčů Valladolidu a následně přimhouřil oko při penaltovém zákroku Calva na Ronaldinha. Na více už se žádný tým nezmohl, body se tak dělily.

Barca se sice tedy mohla cítit poškozena, na druhou stranu nemá v žádném případě právo se na zmiňované sporné momenty jakkoli vymlouvat, protože si proti Valladolidu zkrátka nebyla schopna vypracovat ani pětinu šancí soupeře a mohla děkovat jen Valdésovi, že utkání neprohrála. To Mendilibarovi svěřenci předvedli takticky skvělý výkon a pokud na něj naváží i v dalších kolech, sestup by měl postihnout jiné týmy...