STÁLE CHCEME TITUL, ŘÍKÁ KAREL PITÁK

Vůbec poprvé vám Eurofotbal přináší exkluzivní rozhovor se známou fotbalovou osobností. Tím vyzpovídaným byl Karel Piták, záložník pražské Slavie a člen týmu mistrů Evropy do 21 let...

Přišel podzim. Na chodníky se zvolna snáší kyselý déšť, zlatožluté listí a sem tam i nějaký ten cigaretový nedopalek. V zamženém oparu se na kopci tyčí rozložitá stavba – stadion Evžena Rošického, domovské místo mistrovských zápasů pražské Slavie. Předloni vlastními fanoušky zatracované, v uplynulé sezóně vynášené do nebes a v poslední době tak trochu rozpačité. Symbolem vzestupu byla trojice mladých pušek Vachoušek – Skácel – Piták. Z ní zůstal už jen ten poslední jmenovaný. S 22letým ofenzivním záložníkem Karlem Pitákem jsem si před pár dny povídal nejen o Slavii a fotbale.


Slávistické prokletí?

Kam se poděla loňská Slavia, mužstvo suverénně vítězící a navíc hrající líbivý, technický fotbal?
Ten tým je tady pořád. Nepovedlo se pár utkání, vlastně hlavně jediné – to ve Španělsku. Ale teď jsme zase zpátky a věřím, že naše poslední výhry jak v poháru UEFA, tak v lize odstartují náš opětovný attack nejvyšších příček.

Nebyly odchody Vachouška a Skácela pro mužstvo přeci jen mnohem více zásadnější, než se původně předpokládalo??
Štěpán i Ruda byli výjimeční hráči, vytvářeli šance, dávali góly. Ostatně dokazují to svými výkony v Olympique Marseille i reprezentační nominací. Ale dva přeci nedělají mužstvo, podívejte – i se Skácelem jsme prohráli s Celtou. Navíc za ně máme kvalitní posily a je jen otázkou času, kdy se s Lukešem a Fořtem dokonale sehrajeme.

Až to zavání tím, co vaši fanoušci a už i odborníci nazývají slávistickým syndromem. Je to pořád stejná písnička: po nákupech a sehrání nových hráčů následuje cesta až téměř na vrchol. Tedy na druhé místo za Spartou, neprobojování se do Ligy mistrů, pak krize, výprodej, nový nákup a zase dokola...
Já si myslím, že něco takového neexistuje. Je to prostě určitá křivka výkonnosti týmu. Každé mužstvo má slabší a silnější chvilky. A že nakonec vítězí Sparta? To je dáno i dalšími okolnostmi: financemi, přestupovou politikou, zázemím… My se vždycky snažíme hrát naplno, o nejvyšší mety – tak, jak se to od Slavie očekává.

Neříkejte, že letos ještě pomýšlíte na titul?
Proč ne? Je před námi plných 20 kol a chceme přeci do Ligy mistrů. Nejpřímější cesta do ní vede z křesla ligového šampióna.

Kde ho budete slavit, nemáte ani vlastní stadion...
To bylo sice jedovaté, ale bohužel smutně pravdivé. A pokud vím, tak v blízké budoucnosti se situace měnit nemá. Když si člověk srovná venkovní zápasy v poháru UEFA a těch pár tisícovek věrných na domácí lize – v Turecku při odvetě UEFA s Besiktasem čekali první fanoušci v hledišti už šest hodin před výkopem!!

Ještě k tomu syndromu. Mířil jsem také na rozdílnou psychiku. O vás se říká, že ji máte hodně křehkou, že jste labilní. Že si nevytyčujete nejvyšší cíle jako letenští rivalové.
V úvodních kolech jsme sice trochu zaváhali, ale naše ambice, titul, se nemění! Jiné to samozřejmě bude v pohárech, každý zápas je tam úplně jiný, pokusíme se dojít co nejdále: přežít zimu by bylo skvělé.


Mistr z Ostravy?

Jaká je opravdová síla letošních komet z Brna a Ostravy? Už jste s nimi hráli...
Brno nemá špatný tým, hlavně útok je excelentní, ale na nějaké dlouhodobé okupování předních pozic to nevidím. Ostrava je jiný případ. Má báječně poskládané mužstvo a my si budeme jen přát, aby ji také potkala nějaká výkonnostní krize. Pak se nám bude lépe útočit na první místo. (směje se)

Vidím, že se Spartou letos příliš nepočítáte...
Právě naopak. Jsou to hlavní favorité. V prvních kolech měli těžký los, spousta nových hráčů se musí sehrát, ale už remíza v Římě ukazuje, jak moc jsou opravdu silní. A takový výsledek v nich jen upevní sebevědomí.

V kom vidíte osobnosti ligy?
Určitě neřeknu nic nového, když vyjmenuji našeho Pavla Kuku, sparťanského tahouna Poborského, ostravského navrátilce Heinze, brněnského hračičku Pacandu, teplického špílmachra Horvátha či libereckého kouzelníka Kolouška.


Jak Karel Piták vidí mezníky ve své dosavadní kariéře?

Přestup do Slavie
To byl velký krok, protože Slavia je velký klub. Rok před tím jsem jednal i se Spartou, dokonce jsem měl podepsanou smlouvu, ale kluby se nakonec nedohodly. Dneska jsem rád, že to tak dopadlo.

Zisk Českého poháru 2002
Byl to první velký úspěch, navíc ve finále jsme zdolali 2:1 Spartu, na to se nezapomíná.

Vítězství na Euro "21"
Můj dosavadní největší úspěch. Vytvořila se skvělá parta, táhli jsme za jeden provaz a navíc měli i dostatek štěstí.

Neuznaný gól proti Besiktasu v poháru UEFA
Ohromné osobní zklamání. Jenže ani tenkrát, ani teď s tím člověk nic nenadělá – měli jsme výrazněji vyhrát doma, nebo neinkasovat tři slepené branky v Istanbulu.

Porážka v derby 2003
Spartu jsme tenkrát mleli, měli jsme ji na lopatkách, avšak místo ní jsme nakonec dostali gól my a úplně se sesypali. Kdybychom vyhráli, věřím, že bychom triumfovali i v lize. Byli jsme opravdu moc zklamaní a bylo nám i líto našich fanoušků.

Vyřazení z Ligy mistrů
Zatím můj největší neúspěch. Ve Vigu jsme se trochu zalekli, zbytečně vysoko prohráli a na Strahově to už nedokázali otočit.


Co si Karel Piták myslí o některých postavách současného českého fotbalu?

Pavel Kuka
On je nejen skvělý hráč, ale i veliká autorita předávající zkušenosti ostatním. Velký přínos má jeho psychologický vliv na mužstvo, v kabině si řekne své.

Tomáš Došek
Kvalitní útočník. Současnou kritiku fanoušků si nezaslouží, v minulosti už dal spoustu důležitých gólů a často nás tak podržel. Na druhou stranu by potřeboval fotbalově růst, změnit prostředí - škoda, že mu nevyšlo bundesligové angažmá v Hamburku.

Matúš Kozáčik
Dostal šanci a chytil ji. Radek Černý to bere sportovně, je moc dobře, že máme dva vyrovnané gólmany.

Radek Slončík
Jeho příklad potvrzuje, že doma se vždycky hraje nejlíp.

Pavel Horváth
Klíčový hráč Teplic s obrovským přehledem ve hře, z našeho pohledu je dobře, že neposílil konkurenční Spartu.

Jiří Kowalík
Má výchylky ve své výkonnosti, ale jednání ze strany klubu není příliš fér.

Jan Šimák
O něm opravdu nevím, co si mám myslet. Někdy mám pocit, že to asi nemá v hlavě v pořádku.


Dotazník pro Karla Pitáka

Cíle v této sezónně:
Fotbalové – titul, osobní – zdravý potomek, jehož narození očekáváme s přítelkyní v prosinci.

Cíle do budoucna:
Domácí titul, účast v Lize mistrů, zahraniční angažmá.

Vysněný klub:
Tottenham Hotspurs. Proč? Otec fandil konkurenčnímu Arsenalu...

Vztah k reprezentaci:
Určitě bych si v ní jednou chtěl zahrát. Věřím, že si svými výkony řeknu o místo v nominaci.

Největší úspěch:
Zlaté medaile na Euru "21" loni ve Švýcarsku.

Co po kariéře:
Zatím jsem to nijak zvlášť neřešil, ale asi zůstat u fotbalu.

Největší nefotbalový vzor:
Otec. Moc mě ovlivnil, nasměroval mě k fotbalu.

Největší fotbalový vzor:
Roberto Baggio.

Zájmy mimo fotbal:
Tenis, bowling, hokej, playstation.

Oblíbená hudba:
Cokoliv.

Oblíbené jídlo:
Steaky.

Ideální místo pro dovolenou:
Seychely.

Rodinné zázemí:
Přítelkyně Dominika, studuje medicínu.

Týdenní rozvrh:
Denně dopolední tréninky, jednou týdně i odpoledne. K tomu regenerace a samozřejmě zápasy.