Mistrovství Evropy UEFA - Mistrovství Evropy 2012
Rozhodčí: Nicola Rizzoli (ITA) - Renato Faverani (ITA), Andrea Stefani (ITA)
Diváci: 47.000
Reportáž
Xabi Alonso dvěma góly proti Francii posunul Španělsko do semifinále
V nezáživném utkání mezi Španělskem a Francií se překvapení nekonalo. Úřadující mistři světa a Evropy si po prvním gólu Xabiho Alonsa jednobrankové vedení pohlídalo a po proměněné penaltě díky stejnému střelci slavilo postup do semifinále, ve kterém v pyrenejském derby narazí na Portugalsko.
Mělo to být to nejzajímavější čtvrtfinále. Ale první půle toho nabídla snad nejméně vůbec z celého šampionátu. Tedy až na gól muže zápasu Xabiho Alonsa z 19. minuty. Stručně řečeno by se dala první pětačtyřicetiminutovka zhodnotit asi následovně - Španělsko pořádně nudilo, Francie hrála příšerně.
Trenér Vicente Del Bosque zvolil sestavu bez klasického útočníka, vepředu operoval pouze Fábregas podporovaný pětičlennou zálohou. To Laurent Blanc na druhé straně udělal po zápase se Švédskem několik změn. Hlavně v obraně proběhla čistka, ve které se poprvé na turnaji objevil Koscielny a Réveillére.
Blanc naopak nechal sedět Méneze nebo Nasriho, ale ani jejich příchod na hřiště po přestávce nepomohl. Až v 19. minutě se na hřišti stalo něco, co stojí za zmínku. Iniesta předal míč na levé straně rozeběhnutému Jordimu Albovi, kterého nedokázal ubránit Debuchy, následný centr našel u vzdálenější tyčky Xabiho Alonsa, který hlavou pohodlně skóroval.
Oba týmy si připsaly na své konto hned několik nevynucených ztrát. Španělsko následně drželo míč, tak jak je jí to podobné, a Francouzi se k němu naopak dostávali velice těžce a zřídka. Jedinou vážnější šanci druhého dějství měl Cabaye, jehož dobrou ránu z přímého kopu vytěsnil brilantně Casillas.
Že by však Španělsko svou hrou své fanoušky nějak bavilo, to se říci určitě nedá. A i přesto, že se fotbal musel líbit snad jen fajnšmekrům sčítající nepřesné přihrávky či území, ve kterém se nejvíce hrálo, Blanc ani Del Bosque po obrátce do jedenáctek nezasáhli. Prvních patnáct minut druhé půle tak pokračovala v nastoleném trendu.
Chyběla finální přihrávka, chyběla jakákoli myšlenka. Francouzi se pustili do několika útoků, jenže Ribéry s Benzemou si vůbec nerozuměli, jako by snad hráli spolu poprvé v životě. Po hodině hry se mohl nakonec prosadit Debuchy, který usměrňoval centr Ribéryho do brány. To se mu ovšem nepodařilo a přestřelil.
O pár chvil později se na druhé straně najednou sám před Llorisem zjevil Fábregas, avšak neukázal, že je nějaký rozený zabiják. Lloris se mu skvěle ve skluzu vrhl pod nohy a míče se zmocnil. Oba týmy poté vystřídaly, ke zlepšení celkového obrázku hry to ale vůbec nepomohlo. U Francie přitom nebyla vidět vůle utkání ještě nějak zdramatizovat.
O zápase bylo rozhodnuto v poslední minutě utkání. Sudí Rizzoli nařídil trochu přísnou penaltu, jakmile Réveillére zezadu drcl do pronikajícího Pedra. Šance Francie pak klesly na bod mrazu, jakmile Xabi Alonso při zahrání pokutového kopu nezaváhal. Lloris šel zkrátka na druhou stranu, než kam mířil španělský záložník.
Mělo to být to nejzajímavější čtvrtfinále. Ale první půle toho nabídla snad nejméně vůbec z celého šampionátu. Tedy až na gól muže zápasu Xabiho Alonsa z 19. minuty. Stručně řečeno by se dala první pětačtyřicetiminutovka zhodnotit asi následovně - Španělsko pořádně nudilo, Francie hrála příšerně.
Trenér Vicente Del Bosque zvolil sestavu bez klasického útočníka, vepředu operoval pouze Fábregas podporovaný pětičlennou zálohou. To Laurent Blanc na druhé straně udělal po zápase se Švédskem několik změn. Hlavně v obraně proběhla čistka, ve které se poprvé na turnaji objevil Koscielny a Réveillére.
Blanc naopak nechal sedět Méneze nebo Nasriho, ale ani jejich příchod na hřiště po přestávce nepomohl. Až v 19. minutě se na hřišti stalo něco, co stojí za zmínku. Iniesta předal míč na levé straně rozeběhnutému Jordimu Albovi, kterého nedokázal ubránit Debuchy, následný centr našel u vzdálenější tyčky Xabiho Alonsa, který hlavou pohodlně skóroval.
Oba týmy si připsaly na své konto hned několik nevynucených ztrát. Španělsko následně drželo míč, tak jak je jí to podobné, a Francouzi se k němu naopak dostávali velice těžce a zřídka. Jedinou vážnější šanci druhého dějství měl Cabaye, jehož dobrou ránu z přímého kopu vytěsnil brilantně Casillas.
Že by však Španělsko svou hrou své fanoušky nějak bavilo, to se říci určitě nedá. A i přesto, že se fotbal musel líbit snad jen fajnšmekrům sčítající nepřesné přihrávky či území, ve kterém se nejvíce hrálo, Blanc ani Del Bosque po obrátce do jedenáctek nezasáhli. Prvních patnáct minut druhé půle tak pokračovala v nastoleném trendu.
Chyběla finální přihrávka, chyběla jakákoli myšlenka. Francouzi se pustili do několika útoků, jenže Ribéry s Benzemou si vůbec nerozuměli, jako by snad hráli spolu poprvé v životě. Po hodině hry se mohl nakonec prosadit Debuchy, který usměrňoval centr Ribéryho do brány. To se mu ovšem nepodařilo a přestřelil.
O pár chvil později se na druhé straně najednou sám před Llorisem zjevil Fábregas, avšak neukázal, že je nějaký rozený zabiják. Lloris se mu skvěle ve skluzu vrhl pod nohy a míče se zmocnil. Oba týmy poté vystřídaly, ke zlepšení celkového obrázku hry to ale vůbec nepomohlo. U Francie přitom nebyla vidět vůle utkání ještě nějak zdramatizovat.
O zápase bylo rozhodnuto v poslední minutě utkání. Sudí Rizzoli nařídil trochu přísnou penaltu, jakmile Réveillére zezadu drcl do pronikajícího Pedra. Šance Francie pak klesly na bod mrazu, jakmile Xabi Alonso při zahrání pokutového kopu nezaváhal. Lloris šel zkrátka na druhou stranu, než kam mířil španělský záložník.
Komentáře (1387)