Souhrn Ligue 1 2008/2009 (1)

Hodně vyrovnaná byla druhá polovina tabulky Ligue 1, jejímž vítěze se nakonec stalo Monako, v klubu z toho ovšem radost jistě neměli a čekali více. Ještě více se ovšem očekávalo od Caen, Nantes a Le Havre, právě tyto tři kluby se minimálně na rok s francouzskou elitou rozloučily...

11. Monako

Monako prožilo podobnou sezonu jako minulý rok. Po dvanácté pozici z minulého ročníku si svěřenci brazilského kouče Ricarda polepšili o jednu příčku na místo jedenácté. To ale bylo ambicióznímu vedení opět málo a trenér Ricardo tak na lavičce knížecího klubu po sezoně skončil.

Červeno-bílí v posledních sezonách marně hledají zašlou slávu z minulých let a v předchozích čtyřech sezonách se nikdy neumístili na lepším jak devátém místě. Také proto monacký klub, který ještě nedávno úspěšně bojoval v Lize mistrů, před nedávno skončenou sezonou mohutně investoval do posil. Do francouzského klubu přišlo celkem sedm hráčů. Mezi největší hvězdy by se dal počítat například chorvatský reprezentační záložník Nikola Pokrivač, který přišel z Dinama Záhřeb, korejský útočník Park Chu Young ze Soulu nebo obránce Patrick Müller z Lyonu. Dále ještě přišel na hostování z Benfiky Freddy Adu a Jean Gosso.

Většina hráčů se ale v prvním týmu nedokázala prosadit, svou cestu do základní sestavy našel obvykle pouze útočník Chu Young a záložník Jean Gosso. Nepovedené přestupy jako by symbolizovaly další nepovedený ročník dříve úspěšného velkoklubu. Začátek soutěže ale monackým vyšel skvěle, doma si v prvním kole dokázali poradit s pařížským SG, pak ale následovaly dvě remízy a nakonec i prohra s nováčkem z Grenoblu.

Jeden dobrý výkon obvykle následovalo několik nepovedených, na přelomu října a listopadu dokonce svěřenci trenéra Ricarda nevyhráli hned šestkrát v řadě. V té době se tým objevil na nejnižší příčce za celou sezónu - na patnácté. Hráči si usmiřovali fanoušky snad jenom tažením v národním poháru, z toho ale vypadli v březnu ve čtvrtfinále, když nestačili opět na nováčka z Grenoblu.

Dříve ambiciózní tým tak opět nedokázal navázat na úspěchy, které ho provázely ještě v sezoně 2004/2005. To skončil na třetím místě. V posledních letech předvádí průměrné výkony, a v tabulce mu tak letos oprávněně patřilo jedenácté místo. Oproti minulému ročníku může vedení klubu těšit snad jen o čtyři branky lepší skóre než v minulém roce, objevení gólového záložníka Licaty a povedený přestup Park Chu Younga. V nové sezoně ale tyto hráče již povede nový kouč, nástupcem Brazilce Ricarda se stal bývalý kouč Rennes Guy Lacombe.

12. Valenciennes

Sestup po podzimu přímo bušil na dveře. Ale jarní vzkříšení a sedm domácích výher poslaly VA do klidného středu tabulky. Přitom na Stade Stade Nungesseru se slavily tři body nad takovými týmy jako je Lyon, PSG nebo Lille. Kouč Antoine Kombouaré neměl vůbec jednoduchou práci. Že je pro nováčka ligy vždy veledůležitá sezóna po prvním roce vstupu do nejvyšší soutěže, se potvrdilo i tentokráte. Ale klub ze severu Francie nakonec vše zvládl na jedničku s hvězdičkou.

Podzim byl opravdu hrůzostrašný. Asi nikdo by tehdy netušil, že mužstvo projde druhou částí sezóny téměř bez sebemenší újmy. Jedenáctizápasová jarní šňůra bez prohry, ve které bylo zahrnuto pět domácích výher, tým ovšem bez problémů zachránila. Stánek ve Valenciennes byl najednou obávaným a nepříjemným doupětem pro všechny celky. Celkem doma VA získalo 34 bodů za deset výher a čtyři remízy. Tolik a více vítězství si připsalo už jen sedm mužstev na čele tabulky.

Mise úspěšného kouče Kombouarého u týmu ovšem končí. Kolem rodáka z Nové Kaledonie již krouží výrazně Paris Saint-Germain, které neprodloužilo smlouvu s Paulem Le Guenem. Již na začátku června se upsal VA Philippe Montanier, jenž se stal novým trenérem pro příští ročník.

13. Grenoble

Teprve potřetí v historii klubu se podařilo hráčům Grenoblu probojovat do nejvyšší francouzské soutěže. Prvotním cílem byla záchrana v Ligue 1, nakonec skončili svěřenci kouče Baždareviče na 13. místě a v klubu panuje všeobecná spokojenost. Fotbalisté Grenoblu zabodovali i ve Francouzském poháru, kde se dostali mezi poslední čtyři mužstva. Až v semifinále je vyřadil pozdější poražený finalista z Rennes.

V Grenoblu navíc doufají, že by příští sezóna mohla dopadnout ještě lépe: "Pokud tým posílíme a budeme tvrdě pracovat, jsem si lepším umístěním v další sezóně jistý," dodal sebevědomě bosenský kouč Baždarevič.

14. Sochaux

Dlouho se nedařilo Sochaux naplno bodovat. Začátek sezóny byl opravdu hodně bídný a až po 12 kolech dokázalo vyhrát nad Le Mans. Po zimní pauze byli Les Lionceaux v sestupovém pásmu na předposledním místě pouze s jediným ziskem tří bodů právě nad Le Mans, zároveň však s jedenácti remízami na kontě. Mužstvo díky tomuto faktu nikdo před jarem neodpisoval. Tým pod vedením kouče Gillota nehrál špatný fotbal, jen prostě nedokázal vyhrávat.

Druhá část sezóny už vyšla Sochaux skvěle. Klubu se výrazně vyplatila posila z Baníku Ostrava Václav Svěrkoš, který s tureckým ostrostřelcem Erdingem vytvořil náhle jedno z nejobávanějších útočných komand ve Francii. Jejich góly, jichž bylo celkem 19, rozhodovaly zápasy a především potřebný zisk tří bodů vedoucích k vytoužené záchraně. Celkově získalo Sochaux na jaře devět výher, z toho sedm v domácím prostředí. Naprosto opačný kontrast podzimu.

Byl to sice boj do posledního kola, ale konečná čtrnáctá příčka jako by vůbec nenaznačovala, že tenhle tradiční klub Francie bojoval o holé přežití. Zle bylo především po prohře s konkurentem Caen, nicméně následující klíčová výhra nad Nantes a v Grenoblu pojistila Sochaux prvoligovou příslušnost i pro následující sezónu.

15. Nancy

Nancy zažilo v letošním ročníku nejhorší sezónu od svého posledního postupu do Ligue 1, kterého dosáhlo v sezóně 2004/2005. Po dvouletém "rozkoukávání" v nejvyšší soutěži tým z východu Francie v minulém ročníku zaútočil na čelo tabulky a umístil se na výborné čtvrté příčce. Tuto pozici ale nedokázali hráči pod vedením Pabla Correy přetavit v právě skončené sezóně ve výraznější úspěch - čtvrtá příčka v základní skupině Poháru UEFA totiž před Nancy zavřela bránu před dalším působením na evropské scéně.

Pokud budou fotbalisté Nancy chtít tuto bránu otevřít, musí příští rok skončit daleko lépe, než na letošním 15. místě, jen dva body nad zónou sestupu.

16. Le Mans

Le Mans si nekladlo před sezónou žádné velké cíle, a co vedení chtělo, to také splnilo. Záchrana se nerodila úplně snadno a MUC 72 teklo do bot především v závěru ligy. Avšak vyrovnané výkony a výsledky nahnané během celého roku, leč průměrného týmu Francie, stačily na konečné šestnácté místo, které prakticky odpovídá tomu, jak si vedl po celý ročník.

Klub z města známého spíše kvůli slavnému čtyřiadvacetihodinovému automobilovému závodu ovšem nepracoval příliš koncepčně. Co se vedení rozhodně povedlo, byl příchod Nora Helstada, jenž jako jediný z týmu dokázal nastřílet dvouciferný počet branek. Jenže dlouho si on i spoluhráči museli zvykat na hlavního šéfa. Nejprve hlavní trenér Yves Bertucci předal žezlo Danielu Jeandupeuxovi, sám mu však alespoň asistoval, jenže Jeandupeux nakonec na funkci hlavního kouče příliš nevydržel, rezignoval a ve zbytku ligy ho nahradil mladý a nezkušený Arnaud Cormier. Bylo to se štěstím, ale 40 bodů nakonec na prvoligovou příslušnost stačilo.

17. St. Étienne

Mužstvo plné kontrastů - tak by se dalo popsat nejen letošní působení St. Etienne ve francouzských fotbalových vodách. V loňské sezóně tým vybojoval páté místo a zajistil si tak pohárovou Evropu, letos se v domácí soutěži zachraňoval až v posledním kole a skončil na první nesestupové příčce.

V nadsázce by se dalo říct, že St. Étienne mělo letos k dispozici dvě naprosto odlišné jedenáctky. Jedna se na poslední chvíli zachránila v Ligue 1, druhá překvapovala celou evropskou scénu a dostala se až do osmifinále Poháru UEFA, kde byla vyřazena pozdějším finalistou z Brém.

Jak se bude francouzskému rekordmanovi v počtu získaných mistrovských titulů (10) dařit v příští sezóně, se dá jen těžko odhadnout. Jedno je však jisté. Lodivodem bude i v další sezóně Alain Perrin, který před pár dny prodloužil smlouvu až do roku 2011.

18. Caen

Caen nenavázalo na sezonu 2007/2008, ve které obsadilo v nejvyšší francouzské lize překvapivé jedenácté místo a po letošním napínavém ročníku se opět představí až ve druhé nejvyšší lize.

SM Caen před sezonou prodalo jeden ze svých útočných talentů, do mistrovského Bordeaux zamířil třiadvacetiletý útočník Yoann Gouffran. Jeho 33 branek v dresu přístavního města ale nahradil střelec, od kterého to mnozí asi ani nečekali. Místo něho totiž do týmu přišel Steve Savidan z Valenciennes, který se díky svým skvělým výkonům dokonce podíval i do francouzské reprezentace. Ve 38 zápasech za podprůměrné Caen totiž dokázal nasázet obdivuhodných 13 branek. Nakonec ale ani to na udržení Ligue 1 nestačilo...

Překvapení minulé sezony se podařilo vstoupit i do dalšího ročníku úspěšně. Především ze začátku sezony udivovlo svým bojovným výkonem mnoho týmů a po sedmém kole se tak nečekaně ocitli již na 5. místě. V průběhu roku se ale hráčům přestalo dařit. Také kvůli tomu, že Steve Savidan přestal střílet branky a tým se pohyboval ve středu tabulky. O sestupu do nižší soutěže ale nikdo neuvažoval.

Za konečným propadem mužstva stál především tragický rok 2009. Ve druhé polovině sezony dokázali hráči vyhrát pouze třikrát. V sestupovém pásmu se fotbalisté Caen objevili na začátku března, ke konci soutěže se ale opět dokázali díky výhře nad Sochaux odlepit ode dna. Los však hrál proti nim - v posledním kole doma hostili Bordeaux. To si mohlo v případě výhry definitivně zajistit mistrovský titul. Pokud by ale vyhrálo Caen, pravděpodobně by se v nejvyšší soutěži udrželo. Girondins rozhodující utkání zvládli, naděje Caen jediným gólem zápasu definitivně utnul symbolicky právě bývalý hráč Caen Yoan Gouffran.

Přestože se tým po podzimní části pohyboval na solidním 13. místě, nakonec se s Ligue 1 loučí. Příčinou mohou být třeba horší výkony klíčového muže Steva Savidana, který většinu ze svých 13 branek vstřelil v první polovině soutěže.

19. Nantes

FC Nantes se po roce stráveném v nejvyšší lize opět vrací do Ligue 2. Mistr Francie z přelomu tisíciletí se prakticky celou sezonu pohyboval na chvostu tabulky a za sestupem do nižší soutěže může především malá střelecká potence útočníků.

Nantes postoupilo do Ligue 1 s jediným cílem: Udržet se v lize i pro nadcházející sezonu. Také kvůli tomu přišlo do týmu tehdejšího kouče Elieho Baupa mnoho nových tváří. Největším jménem, které se na západ Francie stěhovalo, bylo jistě to chorvatského reprezentačního útočníka Ivana Klasniče. Ten přišel jako volný hráč z německého Werderu, právě tento 29letý forvard ale patřil k jedněm z největších zklamání na Stade de la Beaujoire. V 28 zápasech nastřílel pouze šest branek, přesto to bylo pouze o jednu méně než nejlepší střelec mužstva Mamadou Bagayoko. Mimo chorvatského reprezentanta přišel ještě Djamel Abdoun, Jérome Alonzo, Ibrahim Tall, Filip Djordjevič, Douglao a Michael Gravgaard. Do základní sestavy se ale vážněji prosadil pouze Djamel Abdoun a brankář Alonzo.

Nantes se vůbec nepodařil vstup do sezony a v úvodních pěti kolech získalo jediný bod za remízu s Monakem. Až do sedmého kola se navíc pohybovalo v sestupovém pásmu, z kterého se dostalo až díky výhře nad dalším nováčkem z Grenoblu. Nantes se poté přinutilo k lepším výsledkům a vypadalo to, že se mu podaří udržet nejvyšší ligu. Na začátku roku 2009 bylo dokonce na třináctém místě, na vůbec nejlepším umístění za celou sezonu.

Vše se ve špatné pro Nantes obrátilo ke konci dubna. Tým prohrál s Nancy a další ztráta ho uvrhla opět kousek nad sestupové bahno. Do toho definitivně zabředl po porážce s posledním Le Havrem. Následovaly dvě prohry a dělba bodů s Rennes, a ačkoliv tým Elieho Baupa svůj poslední zápas v sezoně vyhrál, nakonec to na sedmnácté místo nestačilo a skončil na předposledním místě. Horší byl pouze letos žalostný Le Havre.

Druhý celek Ligue 2 z předminulé sezony se v elitní soutěži neprosadil, cíl má ale jasný již teď. Vedení žluto-zelených chce do Nantes první ligu již v roce 2010. V tom by mu měl pomoci i nový kouč Gernot Rohr, který ještě nedávno vedl druholigové Ajaccio.

20. Le Havre

Naprosto dvě rozdílné sezóny zažili fotbalisté Le Havru. V ročníku 2007/08 vyhráli s osmibodovým náskokem před svými soupeři Ligue 2 a radovali se z postupu do nejvyšší francouzské soutěže. V letošním ročníku ale přišlo kruté vystřízlivění, už po polovině odehraných utkání bylo jasné, že Le Havre výkonnostně na první ligu nemá a bude jedním z hlavních aspirantů na sestup. Nejděravější obrana v lize, druhý nejhorší útok a pouhých 26 nasbíraných bodů rozhodly celkově o tom, že se Le Havre po roce vrací zpět do Ligue 2.

Do příští sezóny si ale bude muset najít nového trenéra, Frederic Hantz se totiž rozhodl s klubem již dále nespolupracovat. Dá se také očekávat, že z mužstva odejde i několik hráčů, po kterých sáhnou buď týmy z Ligue 1 nebo i ze zahraničních lig. První vlaštovkou v tomto směru je zájem anglického Hull City o jednoho z nejlepších hráčů mužstva Alassaneho.