Slovácké závody o ligu. Z rivality Slavie a Jiskry nejvíce vytěžil Synot

11.04.2020, 12:47
Profily, historie
Zkraje srpna roku 1995 se Uherské Hradiště stále ještě vezlo na vlně postupové euforie. O přehršel entusiasmu nepřišla Slovácká Slavia ani po porážce v úvodním kole na hřišti Unionu Cheb, neboť skutečná premiéra čerstvého nováčka nejvyšší soutěže měla přijít až na domácí půdě. V první srpnový den totiž na městský stadion zavítalo to nejlepší, co tehdejší liga mohla nabídnout, a sice pražská Sparta. Před rekordní návštěvou více než dvanácti tisíc diváků se však domácí outsider nenechal zahanbit a obhájce titulu dlouho držel na uzdě.

Do překvapivého vedení šli Uherskohradišťští po pouhých třech minutách hry, šťastným autorem branky se stal dánský legionář Kasper Saaby. Po dvaceti minutách sice vyrovnal po rohovém kopu svým druhým gólem kariéry jistý "Dino” Koller, ovšem krátce po změně stran táhla za delší konec provazu znovu Slavia. Narvané hlediště bylo málem svědkem šokující prohry Letenských, kteří klidně mohli ztrácet dvě branky, kdyby hlavní sudí Václav Krondl nařídil pro domácí pokutový kop po kontaktu hostujícího Romana Vonáška s Miloslavem Kufou. Místo toho dostala Sparta šanci na vydolování plichty 2:2, již po přihrávce od Vratislava Lokvence vystřelil Pavel Nedvěd.

I tak měla těžce zkoušená Slovácká zase více důvodů k radosti. Vždyť ještě před rokem a půl byla ráda za dostatek financí na chod ve třetí lize. Remíza s nejlepším mančaftem republiky vykřesala naději na příchod peněžních toků od nových zájemců. Tento plamínek žel Bohu rychle vyhasl. Na podzim se Hradiště drželo ještě obstojně a dokonce přezimovalo mimo sestupové příčky, jenže po zimě se situace zhoršila. Značně okrouhlý kádr zvítězil na jaře jedinkrát, načež se po roční epizodě poroučel o úroveň níž. A jak se později ukázalo, nic jiného než pád do fotbalové minulosti již Slavia od té doby nezažila.

V době, kdy Uherské Hradiště žilo úspěchem svých oblíbenců proti Spartě, se o necelých pět kilometrů dále na druhém břehu Moravy připravovala ke startu Moravskoslezské fotbalové ligy staroměstská Jiskra. Tedy...v oněch časech už v názvu klubu dominovala společnost klanu Valentů Synot, nicméně na kultovní Širůch chodil lid nadále na Jiskru. Ta se v MSFL ještě nedávno střetávala s uherskohradišťským rivalem, jenž posléze raketově - a po finanční stránce též neúnosně - vyletěl do výšin. Cesta Starého Města byla v tomto směru pozvolnější, byť roku 1995 se na fotbalové radovánky souseda jistě dívalo se špetkou nelibosti.

Trpělivost však růže přináší. Sportovní vzestup Synotu šel ruku v ruce s navyšováním rozpočtu, do něhož štědře přispíval Miroslav Valenta se svými syny. Na jaře roku 1997 se ve Starém Městě těšili z postupu do druhé nejvyšší soutěže, kde se na krátkou dobu setkali s již skomírající Slováckou Slavií. Ta ale zakrátko opět sestoupila, kdežto Jiskra se okamžitě zařadila mezi aspiranty na posun mezi tuzemskou elitu. Vytouženého cíle se Synot dočkal v sezóně 1999/2000, kdy jej již nikdo nezastavil. Valentovi tak dosáhli svého, a to i za cenu spálené půdy, na které shořela Slavia a vlastně i Jiskra.

Pozor, také z Jiskry vzejde plamen

Na konci 19. století dobýval fotbalový míč střední Evropu jako smyslů zbavený a vítaného hosta na své území vpustilo i Markrabství moravské. Rok vzniku, na který se pozdější Slovácká Slavia odkazovala, zněl 1894, kdy byl založen Český fotbalový klub Uherské Hradiště. Všemožné patálie s užíváním hrací plochy či neshody s jinými sportovními oddíly držely odbor kopané po zbytek existence habsburského mocnářství v napětí a nejistotě. Ani nepříjemná zkušenost se světovou válkou však neodradila uherskohradišťské jinochy od lásky ke kulatému nesmyslu, a tak pár měsíců po utichnutí posledních výstřelů z bojišť spatřila světlo světa Slovácká Slavia.

Staré Město, současné druhé největší město aglomerace, kterou spolu s nejlidnatějším Hradištěm tvoří ještě aviatikou proslavené Kunovice, poznalo vynález hrdých Angličanů o něco později. Samotná obec uvádí letopočet 1914 jako ten, kdy na jejím území vzniká první fotbalový odbor. Pro jiné pokleslá, pro značnou část lidu však vznešená zábava se i na pravém břehu Moravy dále rozvíjela krátce po vzniku Československa. Kroužky kopané vznikají ve "Staráku” hned čtyři - Meteor, Viktoria, Rudá Hvězda a Sportovní klub, k jehož založení došlo roku 1927.

V té době už měla sousední Slovácká na svém kontě několik úspěchů. Navzdory nepřízni radnice tehdy ještě královského města kosilo kvalitní mužstvo nejen protivníky ze širokého okolí, ale též z Bratislavy či Vídně. V roce 1934 zavítala do Hradiště dokonce pražská Slavia. Tehdejší československý hegemon, v jehož dresu nastupovali František Plánička, Antonín Puč a další pamětníci stříbra ze světového šampionátu toho roku, sice moravskou jmenovkyni jasně rozmetal, ovšem vůbec samotná návštěva takového klubu sloužila jako důkaz prestiže, kterou si Slovácká stihla vydobýt. Zato Staré Město takovým renomé zatím neoplývalo. Během světové války s pořadovým číslem dvě zde ale došlo k významným změnám. Nejprve na fotbalové mapě zbyly jen SK s Viktorií, avšak i ta byla roku 1942 zahrnuta pod křídla Sportovního klubu.

Uherskohradišťský stadion za první republiky (©czechsoccernet.cz)

Další válečná zkušenost, pretotalitní tříletka a příchod surového vichru bolševika zanechaly v duši českého národa těžko hojitelné trhliny. Stagnovala také slibně se rozvíjející slovácká kopaná, která znovu naplno zažehla motory až v polovině 50. let. Klíčovým impulsem se stala fúze Slovácké Slavie s taktéž slibně se rozvíjejícím oddílem Mařatic do Spartaku Hradišťan Uherské Hradiště. Vzniklo tak velice silné mužstvo, jež se za pár ročníku prokousalo přes okresní a krajské soutěže až do druhé ligy, a to roku 1961. Zde se slováckému celku dařilo zejména hned v první sezóně, kdy exceloval především na domácí půdě, kde tvrdě narazili i regionální rivalové z Gottwaldova a Otrokovic. Účinkování Hradiště ve druhé lize trvalo celkem pět let, než se Moravané opět poroučeli dolů do divize. To znovu přijali název Slovácká Slavia, a tak mohlo v roce 1976 po dlouhé době dojít k dalšímu souboji jmenovkyň. Pražští sešívaní přijeli k utkání osmifinále Československého poháru do Hradiště i s pozdějším mistrem Evropy Františkem Veselým, domácí se nicméně před vlastními příznivci vybičovali k hrdinskému výkonu a favorita z hlavního města nečekaně vyřadili po výhře 2:0. Co na tom, že v následném čtvrtfinále si s třetiligovým mužstvem hravě poradil ostravský Baník, toho roku mistr republiky. Slavný úspěch už moravským slávistům nikdo neodpáral.

Vedlejší Starák po druhé světové válce na svého souseda nadále ztrácel. Na chvilku se zde ujal název ZSK Chemik Staré Město, ovšem hodně rychle se přešlo k Jiskře. Fotbal v tamní tělovýchovné jednotě dominoval, jenže na víc než krajský přebor se mančaft dlouho nezmohl. V 70. letech se ale začalo blýskat na lepší časy. Jiskra si dlouho připravovala půdu pro svůj útok, až v sezóně 1977/78 vyrazila na zteč a vystoupala do divize, kde se konečně setkala se Slováckou.

Společné seance a dluh za záchranu

Znovuzaložení divizí předcházela reorganizace soutěží v Československu, po níž Slavia zůstala na třetiligové úrovni. V nové soutěži však nebyla jediným zástupcem ze Slovácka. Na stejné úrovni totiž působil silný Spartak Uherský Brod a od roku 1978 i Staré Město, které v tu dobu bylo ještě součástí města Uherské Hradiště. Větší prestiž přece jen získaly mítinky s protivníkem z druhého břehu Moravy. Tomu vůbec prvnímu přihlíželo v Hradišti až sedm tisíc diváků, kteří na vlastní oči sledovali tu správnou řežbu, po níž se díky jediné vstřelené brance radovali hráči Slovácké. Slavia udržela čisté konto i v bezbrankové odvetě, jenže s konečným zúčtováním ročníku byla více spokojena Jiskra. Nováček soutěže dosáhl na solidní páté místo, Slovácká finišovala hned v závěsu.

Další divizní pokračování opět vyznělo lépe pro Starák, jenž si sice o jednu pozici pohoršil, avšak na rivala to pořád stačilo. Slavia zazdila především podzim, načež jarní finiš stačil jen na osmou příčku. Sousední Jiskře se navíc vůbec poprvé povedlo vyloupit hradišťskou tvrz, kterou vyplenila slavnou výhrou 3:1. Sezóna 1980/81 dopadla téměř totožně, když Staré Město obhájilo šestý flek, na Slováckou zbylo až sedmé místo. Jiskra měla po letech v ústraní konečně navrch.

V roce 1981 klesla divize po další reorganizaci v hierarchii fotbalových soutěží až na čtvrtou úroveň, to však pro slovácké celky zároveň znamenalo odliv konkurence a zvýšení nadějí na návrat do třetí ligy nově označované jako II. česká národní fotbalová. Postup z divize si mohl nárokovat jen jeden celek a nejvíce štěstí zbylo na Jiskru. Asi není těžké uhodnout, kdo konkurenta marně stínoval a bral jen nicneznamenající stříbro. Rok nato ale došlo i na Slováckou, která předvedla suverénní jízdu a jistotu prvenství brala již čtyři kola před koncem. Ve II. ČNFL se Hradišťané opět setkali se Staroměšťáky a na nějaký čas je zase převyšovali. Nejlepší výsledek v 80. letech zaznamenala Slovácká v ročníku 1984/85 konečným druhým místem, rivalové přes řeku se na tentýž stupínek vyšplhali za další čtyři roky.

Oba slovácké kluby se následně kvalitně prezentovaly i v Československém poháru. Jiskře se vyvedl ročník 1987/88, kdy dosáhla na historické čtvrtfinále, v němž už ale slavila brněnská Zbrojovka. To ovšem nebylo nic proti tomu, jak soutěží projela za další dva roky Slovácká. Hradišťané se nenechali zastrašit Baníkem Ostrava ani pražskými Bohemians, které v národním semifinále přemohli po výsledku 3:1. Ve finálovém duelu hraném v Hodoníně sahali Moravané po šokujícím úspěchu. Do vedení šla sice velmi brzy Dukla Praha, ale Slavia ještě do přestávky skóre otočila a krátce po změně stran vedla dokonce o dvě branky. Rozdíl ve skóre mohl být poté ještě vyšší. "Velmi dobře si pamatuji 73. minutu tohoto finále, kdy jsme vedli 3:1 a to ještě Zdena Lorenc spálil v úvodu druhé půle vyloženou šanci, když přestřelil bránu vojáků. To jsme mohli zápas definitivně rozhodnout. Pak už nám začaly docházet síly, při kontaktním gólu Dukly nás trochu nabrousil i pomezní rozhodčí a také náš gólman tehdy neměl, kulantně řečeno, svůj den," vzpomínal před časem pro web 1. FC Slovácko tehdejší asistent hlavního kouče Pavel Nožička.

Pražané se pak skutečně dostali do zápasu a trestali chyby chřadnoucího outsidera. Aby taky ne, když v dresu vojáků nastoupili takoví špílmachři jako Jan Suchopárek, Pavel Karoch, Karel Rada, Radoslav Látal, Jiří Němec nebo Günter Bittengel. Favorit se musel pořádně zapotit, aby nakonec po skóre 5:3 v jeho prospěch uzmul cennou trofej. "Škoda neproměněných šancí v druhé půli, které mohly znamenat definitivní vítězství. Nepodržel nás ani brankář Švec, na jehož vrub padají dva góly. Ve druhém poločase se již projevil rozdíl mezi vrcholovou a výkonnostní kopanou,” pronesl zklamaný trenér Slovácké Ladislav Jánský. S odstupem času se však na jeho počin hledí s úctou a respektem.

Památný pohárový duel Slovácké proti Dukle (©fcslovacko.cz)

Přitom pouhý rok předtím nebyla Slavia daleko od pádu z třetí nejvyšší soutěže. Po podzimu měla na svém kontě pouhých osm bodů a čekalo ji perné jaro. Moravané se ale nakonec v klidu zachránili, mimo jiné i díky vítěznému derby zkraje dubna na staroměstském Širůchu. O výhře 3:1 se hovořilo jako o pomoci Jiskry. "Eště včíl nám za tú pomoc dlužíja," prohodil pro Slovácké noviny před několika lety u příležitosti setkání bývalých hráčů Jiskry jeden z pamětníků.

Divoké devadesátky ekonomicky zatřásly celou republikou a také fotbalové kluby již nemohly využívat svých někdejších finančních jistot. V Hradišti se po odlivu státních peněz kumulovala dlužná částka a kluboví funkcionáři kvapně hledali mecenáše, jinak hrozilo prodání soutěžní licence. Štědrý sponzor se ale nakonec našel, načež nastaly strukturální změny. Fotbalový oddíl opustil tělovýchovnou jednotu a jako samostatný subjekt nově figuroval pod názvem FC T.I.C. Slovácká Slavia Uherské Hradiště. Finanční partner nelenil a investoval do zázemí klubu i kádru A mužstva, mužstvo zároveň vystřídalo tradiční červené a bílé barvy za zeleno-bílou kombinaci.

Hradiště opět chytlo svěží vítr a strmě vyletělo. Na trenérskou sesli usedl Antonín Juran, jenž krátce po historickém postupu do první ligy nečekaně opustil Drnovice. Pod jeho vedením neměla Slavia v Moravskoslezské fotbalové lize konkurenci. Za celý ročník prohrála jen dvakrát, vždy o jediný gól. Celkově zeleno-bílí ztratili pouze deset bodů, šutér Petr Podaný třiceti góly připomněl, proč se kdysi mihl v Ostravě a na pražské Letné. Slovácká kopaná bavila, na zápasy chodilo v průměru okolo tří tisíc lidí, kteří nakonec společně s hráči slavili na jaře roku 1994 vybojovanou účast ve druhé nejvyšší soutěži. Pro doplnění: Jiskra na slávu souseda hleděla z šestého místa v tabulce.

Jenže i ve Starém Městě se začalo blýskat na lepší časy. Do klubu vstoupila společnost rodiny Valentů Synot, původně provozovatel prodejny potravin, později významný hráč v hazardním a loterijním průmyslu. Na rozdíl od Slovácké neskočila Jiskra na katapult, jenž by ji nepřipravenou vhodil do řečiště plného dravých predátorů. Na Širůchu kráčeli vpřed postupně, systematicky. Zvolená cesta nebyla pro netrpělivce žádným medem, avšak kdo si počkal...

Strmě k výšinám

Podobně posečkáme i my, teď se však zase přesuneme malinko na východ. Slovácká do druhé ligy jako utržený vagon. Ostych Moravanům očividně scházel, neboť v prvním kole rozdrtili Xaverov desetigólovým nášupem, poprvé inkasovali až ve čtvrtém představení od Havířova a body ztratili teprve v šestém duelu na hřišti Pardubic. Jediná podzimní prohra Slavie se zrodila v derby s Uherským Brodem, což jistě zamrzelo, nicméně i tak Hradiště po famózním půlroku přezimovalo na čele tabulky, přičemž nejbližší pronásledovatel z Ústí nad Labem ztrácel šest bodů.

Fanoušci Slovácké prožívali nefalšovanou radost z kopané a na městský stadion proudili v tisících. Ve stínu strmého vzletu se ale klub propadal do finanční tísně. Druholigisty sice podpořil nový sponzor ze Zlína, podle něhož později nesl mančaft název FC JOKO Slovácká Slavia Uherské Hradiště, jenže ani jeho pomoc nestačila na vypořádání se s ekonomickým soustem nutným pro chod profesionálního mužstva. Vedení tak nelenilo a přemýšlelo o možnostech, jak učinit Slavii soběstačnou. Zvítězila myšlenka turistického zviditelnění regionu, k čemuž by přispěla i Slovácká, která chtěla vybudovat sportovní areál s hotelem. Zároveň se rozběhla jednání s městy Uherské Hradiště i Uherský Brod, jež idea zaujala. Podobně zainteresovaný byl také šéf uherskobrodské zbrojovky Miroslav Duda, ten ovšem v březnu roku 1995 nešťastně a dodnes záhadně zemřel.

Smrt člověka, jenž byl do představeného projektu vtáhnut asi vůbec nejintenzivněji, zmrazila další postup. Fiaskem skončily též snahy o převod na jiného majitele i vytvoření akciové společnosti. Tyto události měly dost možná vliv na jarní pokračování Slovácké v sezóně, neboť mužstvo už nebylo tak suverénní jako na podzim. Pořádnou facku mu uštědřil ve 28. kole LeRK Brno, jenž Slavii rozdrtil 7:2. Týden nato už ale Hradiště slavilo předčasně zajištěný postup do nejvyšší soutěže po výhře 5:0 nad Kladnem. I přes horší jarní formu byl první postupující znám už pět kol před koncem. Po podzimu druhá ústecká Arma totiž hrála na jaře přímo katastrofálně a ani další týmy na jednoznačného lídra ve zbytku ročníku moc nezatlačily.

Na Slovácku bylo co slavit. Po vítězství v posledním kole nad Pardubicemi teklo na stadionu plným proudem Argemou proslavené pivo z Jarošova. Jen kluboví funkcionáři se museli tvářit jako Luboš Matějka, jenž po postupu svých Houslic dopředu věděl, že dojde k utažení kohoutků. Mužstvo, které bylo ještě pár měsíců zpátky rádo, že našlo prostředky pro třetiligové působení, mělo po pouhém roce v druhé lize bojovat po boku Sparty, Slavie či tehdy famózní Sigmy. Jistě, kvalitní kádr Slovácké, v němž vynikala z Brna příchozí opora Libor Soldán, mohl dělat na trávníku divy. Ovšem bez potřebné stability začínalo být jasné, že Slavia bude bojovat o holé přežití.

V 90. letech praskaly ochozy na Slovácké často ve švech (©czechsoccenet.cz)

Peníze až na prvním místě

Přes veškeré trable se v Hradišti pokusili porvat o místo na slunci. Vzhledem k finanční situaci se na Slovácko nepřestěhovalo mnoho nových tváří a kostru týmu tak tvořili převážně hráči, kteří zde pár týdnů zpět kopali druhou ligu a před více než rokem dokonce MSFL.

K prvoligové premiéře cestovala Slovácká na konci července roku 1995 do Chebu. Tři body nakonec zůstaly na stadionu Unionu, i když nováček bojoval jako lev. Srdnatým výkonem se Slavia prezentovala taktéž následující víkend v domácím prologu proti Spartě, o němž byla řeč již v úvodu. Po definitivním konci kariéry Jozefa Chovance a zimním odchodu Horsta Siegla do Kaiserslauternu čekal na pražský hegemon slabší ročník, to však na jeho startu ještě nikdo nevěděl. I proto se na úřadujícího mistra přišla podívat doposud nepřekonaná návštěva. Stadion poprvé explodoval již ve třetí minutě. Historicky první gól Slovácké v nejvyšší soutěži vstřelil po lobu přes gólmana Petra Koubu Dán Saaby, pro nějž šlo také o nejslavnější moment v zeleno-bílém dresu, neboť za půlroku se vrátil do vlasti. Výborný zápas okořenil pohlednou brankou také Miloslav Kufa, avšak Sparta vždy našla odpověď a získala alespoň bod.

Impozantní utkání podpořilo mínění, že v Hradišti působí konkurenceschopné družstvo, které si zaslouží finanční podporu. Namísto toho byla remíza s Pražany na dlouhou dobu ojedinělou vlaštovkou naděje. Ani v dalších pěti střetnutích Slovácká nezvítězila, což stálo práci trenéra Jurana. Nový lodivod Jiří Nevrlý následně zafungoval jako rázná hospodyňka s účinným koštětem. Týden po posledním mači pod Juranem uhrála Slavia premiérový bod venku v Drnovicích, aby hned v dalším kole i přes zranění tahouna Kufy konečně zvítězila nad Hradcem Králové a odlepila se ode dna před regionálního rivala ze Zlína.

V pátek 13. října ovšem Slováckou postihl prvotřídní trapas. Moravané se zprvu těšili, že naváží na tradici slavných seancí s pražskou Slavií a sehrají další památný duel. Inu, nezapomenutelným se opravdu stal, ovšem ne tak, jak si jej zeleno-bílí původně vysnili. Demolice 9:1 ve prospěch Pražanů je dodnes nejvyšší výhrou (i porážkou) v historii soutěže. V Edenu exceloval zejména domácí Robert Vágner, autor čtyř branek. Celou exhibici nejvíc odskákal brankář slovácké Jiří Vosyka. "Kdybych tušil, že po přestávce to bude stejný horor jako v první půli, tak bych se asi nechal vystřídat," vzpomínal zostuzený gólman pro Idnes.cz. Mimochodem, spolu s ním prožil debakl na straně poražených také Miloslav Penner - inspirátor vlasových stylistů, sběratel karet od rozhodčích a sestupů do druhé ligy, který tehdy prvně našlapoval na nejvyšší úrovni. O vzpomínky na hráčské působení v rodném městě už se ale někdejší řízný stoper nikdy nepodělí, neboť před pár měsíci náhle opustil pozemský svět.

Devítigólová show sešívaných proti bezmocným Hradišťanům

Až v posledním podzimním kole dosáhlo Hradiště podruhé na tři body. Zároveň díky vítězství nad Viktorií Žižkov přezimovala Slovácká na čtrnáctém místě, tedy mimo sestupové pásmo. Jenže hledání nových finančních toků během pauzy dopadlo bezvýsledně. Kádr navíc opustili Vosyka a na podzim trucující Petr Podaný. Volání jiných klubů chtěl vyslyšet Kufa, avšak ten nakonec ještě v zeleno-bílém dresu zůstal. Přesto se teplota v kabině blížila bodu mrazu a někteří hráči dokonce čelili obvinění ze sázkařských podvodů. Jepičí život Moravanů mezi elitou se chýlil ke svému konci. Slovácká za 15 jarních kol uhrála pouhých šest bodů - díky třem remízám a jedinému vítězství. Paradoxní je, že tříbodovou radost si Moravané užili ve 27. kole proti Sigmě Olomouc, která z toho důvodu i přes vynikající sezónu definitivně pohřbila naděje na zisk mistrovského titulu. Vítězem ročníku se tak stala pražská Slavia, která své slovácké kolegyni za výpomoc proti Sigmě poděkovala darovaným šampaňským. To však byla pro zklamané Hradišťany jen slabá náplast, která těžko mohla zahnat chmury z definitivního pádu.

Po sestupu potopa

Po rychlém návratu do druhé ligy postihl Slavii další hráčský exodus. Odešli například běloruský brankář Andrej Lubčenko, jenž na Slovácku prožil během tří let vše podstatné, nebo mladý obránce Bronislav Červenka, na kterého čekala kariéra v moravskoslezských prvoligových oddílech. Naopak na hostování se z Brna do Hradiště dostavil talentovaný Petr Švancara, toho času ještě nevyježděná Felicia místo pozdějšího Mercedesu (další sezónu hostoval pro změnu ve Starém Městě). K proměnám došlo též ve strukturách klubu, jenž nově vlastnilo občanské sdružení.

I když se finanční chod Slovácké povedlo částečně stabilizovat, sportovní výsledky pokračovaly v sestupné tendenci. Hradiště vstoupilo do sezóny bídně a poprvé zvítězilo až v sedmém kole nad Pardubicemi. To už u mužstva nepůsobil odvolaný kouč Nevrlý, který se stěhoval přes řeku do Starého Města. Za celý podzim uhrála Slavia jen dvanáct bodů a na jaře ji čekala nesnadná pranice o záchranu.

Tu nakonec Moravané upekli, byť jen dva body před prvním sestupujícím z Pardubic. Jenže v létě roku 1997 se proti Slovácké spikla i sama příroda. Náhlé průtrže mračen zkraje července rozvodnily říční toky ve východní části republiky a divoká voda nemilosrdně bortila lidské výdobytky. Řádila především řeka Morava a bez úhony tudíž nezůstalo ani Uherské Hradiště a jeho fotbalový svatostánek. Především trávník nezvládl těžkou zatěžkávací zkoušku a Slavia musela sezónu odehrát v sousedních Kunovicích. Po opadnutí vody přesáhla cena za způsobené škody na stadionu milion korun a existence klubu zase visela na vlásku.

Vodní zkáza nemilosrdně potápí Slováckou (©fcslovacko.cz)

Staroměstský Širůch díky své vzdálenější poloze od hlavního povodňového dění zůstal bez poskvrny, přilehlé koupaliště dokonce posloužilo jako azyl pro obyvatele, kteří přišli o vlastní přístřeší. Fotbalisté Synotu se tak mohli relativně v pohodě připravovat podobně jako nejbližší rival na start ročníku druhé nejvyšší soutěže, do níž se Starák - který už tři roky neužíval název Jiskra - probojoval po snadném postupu z MSFL. Úrodná půda připravena Valentovými začala vynášet plody.

Synot nicméně pomýšlel na vyšší mety a druhá liga měla být jen zastávkou v růstu. V ročníku 1997/98 si ale Jiskra (ano, stále populární označení) ještě musela nechat zajít chuť. V první polovině soutěžních bojů totiž nováček doplácel na nevyrovnané výkony a přezimoval na šestém místě. Potěšení však přinesla minimálně jednoznačná výhra 3:0 ve čtvrtém kole nad Slováckou v jejím kunovickém útočišti.

Tápající Slavii pomohlo po příšerném podzimu, během kterého uhrála pouze dva body, odhlášení Army z Ústí nad Labem ze soutěže, jež taktéž doplatila na ekonomiku v červených číslech (vítězství Hradiště nad Ústím bylo anulováno). Slovácká tak potřebovala ve finále přeskočit alespoň jedno mužstvo, případně spoléhat na další krach konkurence jako v případě Army. Na vzestup ale Hradiště prostě nemělo. Na jaře se sice zmohlo na dvě výhry nad Chrudimí a Poštornou, jenže to bylo vše. Jeden z hřebů do rakve zatloukli sami hráči, kteří kvůli pozdě chodícím výplatám revoltovali. Poslední tři zápasy proti Mostu, Frýdku-Místku a Blšanům tak Slovácká odehrála s dorostenci. Výsledky? 0:7, 0:7 a 1:9.

Slavia se tak vrátila do MSFL, odkud před čtyřmi lety zahájila expedici do profesionálních soutěží. Jenže pád Hradiště pokračoval a na jaře roku 1999 vyvrcholil třetím sestupem během čtyř sezón. Až v divizi se sportovní pád zastavil, nikoliv však ten ekonomický. Slovácká fungovala bez jakéhokoliv dotování sebemenšího mecenáše, pouze město pomáhalo s úhradou základních věcí. Přestože Hradišťané divizi D i za přispění chapadel Synotu opanovali, historie Slovácké na jaře roku 2000 dospěla ke svému konci. Již pár měsíců dopředu bylo totiž schváleno sjednocení uherskohradišťské a staroměstské kopané.

Těsně před přelomem tisíciletí tak naposledy vydechl klub, jenž pro tuzemský i světový fotbal vychoval Miroslava Kadlece, obránce Kaiserslauternu a především vicemistra Evropy z roku 1996. Spolu s ním bral evropské stříbro také další odchovanec Slovácké Milan Kerbr. Uherskohradišťskou výchovu proslavili za hranicemi českých zemí i Lubomír Vlk, někdejší hráč FC Porto a současný sportovní ředitel prvoligové Karviné, a syn již zmíněného otce Michal Kadlec, příslušník jedné z posledních mládežnických generací Slavie, který se na sklonku kariéry vrátil do svého města, kde hájí barvy současného Slovácka. Slušnou ligovou kariéru za hranicemi regionu udělali další rodáci z oblasti a produkty Slovácké - brankář Zdeněk Jánoš a záložník Richard Dostálek.

Synot, ten neprohrává

Sezónu, v níž se Staré Město naposledy potkalo s Uherským Hradištěm, zakončil Synot na čtvrté příčce, přičemž Slováckou v obou derby skolil. Navíc i druhý blízký rival ze Zlína byl v konečném účtování o jednu pozici poražen. Zlínští "ševci” zůstali pozadu i za rok, kdy Starák reálně bušil na brány první ligy. Za celý ročník prohrál pouze třikrát, jenže výběry Bohemians a Českých Budějovic byly ještě krapet silnější.

Na Širůchu tou dobou působili také někdejší slávisté Libor Soldán a Miroslav Hlahůlek. K nim se před ročníkem 1999/00 připojil šutér Vladimír Malár, jenž spolu s Jiřím Kowalíkem vytvořil obávanou palebnou sílu. Celý ansábl vedl kouč František Komňacký a z pozice generálního manažera tahal za nitky Jaroslav Hastík.

Miroslav Hlahůlek (vlevo) se do ligy probojoval se Slováckou i se Synotem (©fcslovacko.cz)

Silné mužstvo si vybudovalo pevnou pozici a do třetice konečně hodlalo vystoupat na vrchol. Jenže začátek ročníku neproběhl hladce. "Úvodní zápas proti Xaverovu jsme těsně vyhráli, ale poté jsme vyšli naprázdno v Mladé Boleslavi a trenér František Komňacký musel reagovat. Vyplatilo se a už za týden to odnesl Prostějov, jemuž jsme naložili sedmičku a po něm i oba ex-ligové týmy Lázní Bohdaneč a Karviné, které inkasovaly čtyřikrát. Těžkou zatěžkávací zkouškou jsme pak prošli v Ratíškovicích. Po výhře 2:1 jsme se poprvé vyšvihli do čela tabulky. Důležité body jsme pak zpečetili vítězstvím nad silným Mostem, které v nastavení hlavou zařídil obránce Jan Trousil,” vzpomínal nedávno v rozhovoru pro Slovácký deník Hastík.

O průběžné prvenství ale žluto-modří přišli v desátém kole, kdy je na čele vystřídal vítěz vzájemného duelu Viktoria Plzeň. Od té doby ale Synot ani jednou neprohrál, soupeře jednoho po druhém kosil nejlepší střelec soutěže Malár. "Když se nám v polovině jara znovu podařilo se ctí zvládnout obě těžké odvety proti pronásledovatelům z Ratíškovic a Mostu, došlo k rozhodujícímu duelu s Plzní. Víc než třem tisícovkám natěšených diváků sice zatrnulo, když se hosté záhy ujali vedení, po půl hodině ale Vladimír Malár dvěma proměněnými penaltami strhl vedení na naši stranu a vítězství 3:1 pak ještě pojistil Libor Bosák. A Širůch explodoval jak sicilská Etna...,” pokračoval Hastík ve svém vyprávění.

V období bujarých oslav se již počítalo s fúzí Starého Města a Slovácké Slavie do jednoho klubu 1. FC Synot. Miroslav Valenta si spolu se svými syny splnil sen a dostal Starák do první ligy. Název města nicméně ve vytvořeném oddílu nefiguroval. Chyběla také Jiskra, která po desetiletí dělala renomé staroměstské kopané. A zapomenuto bylo v tomto směru i na Slováckou Slavii, jež ochutnala prvoligové vody jako první, aby byla později spolknuta hladovým sousedem.

Na tomto místě si dovolím zmínit ještě třetího do party ze slovácké aglomerace. Také Kunovice totiž na přelomu tisíciletí zažívaly zlaté časy a mezi lety 2002 až 2006 zápolily ve druhé lize. Nejmenší sídlo z "trojměstí” rozkvétalo podobně jako slavnější sousedé, nakonec však doplatilo na vlastní finanční chod, podobně jako Slovácká. Inu, nemít prachy, to ve fotbale vadí.

Pocentrovat černoprdelníka

Nostalgikům vzpomínajícím na časy Jiskry a Slovácké se to nemuselo líbit, každopádně Synot se o rozvoj fotbalu v regionu postaral měrou vrchovatou. Bohaté kariéry rozjely ve Starém Městě například brankář Petr Drobisz, obránci Jan Trousil s Pavlem Němčickým a Veličem Šumulikoskim, záložníci Tomáš Vajda, Martin Abraham a Tomáš Polách či útočník Lubomír Blaha.

Podobně jako Slovácká Slavia, která si při svém prvním ligovém utkání na domácí půdě vyšlápla na Spartu, zaujal ve svém úvodním představení také Synot, když na Širůchu plichtil s pražskou Slavií 1:1. Výborný vstup podpořili Moravané také v osmém kole, v němž dokonce zdolali Spartu a dostali se na skvělé třetí místo v tabulce. Avšak po čase nováčkovský elán přece jen vyprchal a Komňackého družina dokončila ročník na jedenáctém místě. Tento výsledek zopakovala banda ze Širůchu také v následující sezóně 2001/02, kdy si poprvé zahrála evropskou soutěž v rámci Poháru Intertoto.

Synot však stále nebyl nasycen. Své ambiciózní růžky tak vystrkuje až na jaře roku 2003, kdy finišuje osmý. Vzestupu pomáhá také rivalita se Zlínem, jenž taktéž prožívá vydařené období pod vedením progresivního trenéra Vlastislava Marečka. V historicky prvním derby mezi Synotem a tehdejší Tescomou zazáří na Širůchu hattrickem Jiří Kowalík, který si i díky těmto zásahům pár měsíců nato vystřílí korunu pro krále ligových střelců.

Kowalíkovo řádění v derby proti Zlínu

Ještě v roce 2003 přichází zásadní změna, kdy se Synot z kultovního, avšak ne tolik útulného a hlavně pravidlům nevyhovujícího Širůchu stěhuje do Uherského Hradiště na nový stadion zbudovaný v místech areálu bývalé Slovácké Slavie. Strategický přesun do nejvýznamnějšího sídla regionu jen potvrzuje roli Synotu nikoliv jako značky jednoho města, ale celé oblasti. Ta navíc nadále nabývá na síle. Ročník 2003/04 končí Synot na historické páté příčce a těší se z toho, jak se zařadil mezi elitní české celky...

...jenže ambice funkcionářů doženou celý klub. Sportovního ředitele Hastíka načapá 30. dubna 2004 při setkání s rozhodčím Stanislavem Hruškou policie. Čirou náhodou má Hastík po kapsách 175 tisíc korun, podle jeho slov na běžnou útratu. Historka, jakkoli přesvědčivá, zapůsobila jako rozbuška. V následujících dnech a týdnech došlo k rozklíčování rozsáhlé úplatkářské aféry, která rozhodně nepostihla jen Synot. Následky odhalení, jež vzalo iluze o čistotě sportu v našich končinách, si duše fotbalového fanouška nese dodnes. Avšak zpět do Hradiště, kde rychle padají hlavy. Hastík končí ve své funkci do týdne, následně se z klubu pod vedením syna Miroslava Valenty Iva stahuje sám Synot, u něhož fotbalový svaz z čista jasna zjistí, že propojení mužstva s loterijní společností tak nějak nemusí dělat dobrotu. Jméno Iva Valenty získá na věhlasu poté, co vyjde na veřejnost přepis policejního odposlechu z komunikace mezi Valentou a Hastíkem. Podle nahrávky se bossovi Synotu v březnovém mači proti Spartě nelíbilo, jak rozhodčí soudcuje. Proto po Hastíkovi o přestávce žádal, aby "černoprdelníka pocentroval”, konkrétně "takovým tím maximem, co dáváme, jedna a půl, jedna”.

Ani Jiskra, ani Slavia. Říkejme tomu Slovácko

Navzdory reálné hrozbě pádu slovácké kopané zpět do nižších soutěží či dokonce zániku setrval uherskohradišťský klub v první lize. Poté, co Synot stáhl ocas, se však přejmenoval na 1. FC Slovácko a do nového ročníku vstoupil nejen s těžce pošramocenou pověstí, ale též s odečtem dvanácti bodů a bez ambicí na Ligu mistrů, jak Synot ještě nedávno plánoval. Pod křídly nového majitele nastaly potíže finančního rázu a v roce 2007 spadlo Slovácko do druhé ligy. Zde naštěstí nalezlo nového vlastníka, jenž za další dva roky odkoupil prvoligovou licenci od Zenitu Čáslav. Od té doby jezdí do Uherského Hradiště každý rok Sparta, Slavia i Plzeň. Domácí fotbalisté jsou ale nyní rádi za každý bod, který proti zmíněným celkům uhrají. Tedy proti těm, které měl Synot pravidelně prohánět.

Na Slovácku je dodnes populární mínění, podle něhož byl Synot zaříznut záměrně ohroženými subjekty z Prahy. Klasický Rokkanův spor centrum vs. periferie přiživuje také skutečnost, že ve srovnání se Synotem vyšly ostatní namočené kluby z korupční aféry relativně bez úhony. Protagonista celé frašky Hastík dnes trénuje krajskou soutěž v Ořechově, kde vede i někdejšího snajpra Synotu Kowalíka, kdežto druhý hlavní herec Ivo Valenta vstoupil do parlamentu coby senátor. Odsouzení za korupci pak bere jako výraz svého mužství...

Každopádně dnes na Slovácku najdeme jednoho stabilního účastníka první ligy, jenž hrdě reprezentuje svébytnou oblast. Sportovně vzešel ze Starého Města, avšak stálý domov našel v Uherském Hradišti. Snaží se tedy navazovat na tradici Jiskry a Slovácké Slavie, přičemž toto spojení symbolizuje stadion nesoucí jméno zesnulého Miroslava Valenty, hlavního iniciátora=sjednotitele. Bylo však nutné opustit jména, ke kterým se po desetiletí obě města hlásila? Jednal Synot v souladu s většinovým míněním, když zhltl nejprve Jiskru a následně Slováckou? Jaroslav Hastík nemá ani po dvaceti letech pochyby o správnosti rozhodnutí. "Nejenže správné, ale také jediné možné a smysluplné. Tedy, pokud by se zde nechtělo hrát maximálně jen krajské nebo regionální soutěže...”

Libor Soldán, který si v kariéře zahrál v obou městech a dnes v 1. B třídě koučuje obnovenou Jiskru, sdělil Kroměřížskému deníku podobný názor. "Podle mě to byl dobrý krok. Co vím, tak se měl ve Starém Městě postavit větší stadion, ale kolem jsou domy a zahrady, tak nebyl prostor. Proto se šlo do Uherského Hradiště a kluby se spojily. Podle mě to byla dobrá volba. Vždyť je tady liga, krásný stadion, jeden z nejhezčích v republice,” Jiskra se mimochodem vrátila na Širůch až před necelými dvěma lety. Předtím hrála na nedalekém Rybníčku, až posléze Staré Město legendární areál pro žluto-modré odkoupilo.

V opozici naopak již v roce 1999 stál patriot Jiskry Jiří Kraml. "Vím, že Synot udělal pro fotbal v regionu strašně moc. Velkou radost ale ze sloučení nemám," uvedl. Pravděpodobně si už tehdy uvědomoval, že město na fúzi nakonec doplatí. Sám pak ani po letech nedal na Širůch dopustit.

Mladší ročníky si časy Jiskry a Slovácké už ani nepamatují. Pro jiné pak před dvaceti lety završila kopaná v regionu jednu kapitolu a novou začal psát regionální hybrid. Další si ale uvědomují roli dnešního Slovácka jako pokračovatele letité tradice obou klubů, jejichž odkaz je stále přítomen.

Autor: Ondřej Vaculík

Komentáře (177)

Přidat komentář
Paul Anka

Na Slovácku se vždycky rodili kvalitní fotbalisti. Díky za článek

Reagovat
lichna.

Reagovat
smazaný uživatel

konecne opet fakt dobry clanek

Reagovat
Zdechlina

Reagovat
smazaný uživatel

Poštorná, Ratíškovice, Drnovice, Blšany, Kunovice... jo to byl tehdy výkvět divokých devadesátek, kdy měla každá druhá prdel svého zloděje ehm kontroverzního podnikatele

Reagovat
lada.sp

Atlantic Lázně Bohdaneč

Reagovat
Paul Anka

Taky za to všechny kluby pěkně zaplatily

Reagovat
smazaný uživatel

Sparta

Reagovat
Salfovic

Ta za to platí až teď.

Reagovat
cristiano.K.

Reagovat
smazaný uživatel

Tak u nás je to vůbec takové specifické...když 3.nejvyšši soutěž hrají díry jako Zápy, Přepeře, Zbuzany, Houstoň...a Havířov, Kladno, Most, Děčín v prdeli.

Reagovat
Kepy_FCB

+ Jablonec se drží do dnes

Reagovat
smazaný uživatel

Šardice

Reagovat
didosh

Reagovat
didosh

Poštorná, tam jsem hrál...Baranek

Reagovat
Mimalu

Reagovat
bobis21

Krásný region i stadion se sympatickou atmosférou. Po Baníku můj nejvíce navštěvovaný stadion

Reagovat
Paul Anka

Reagovat
smazaný uživatel

Já byl akorát na staroměstském na intertotíku

Reagovat
didosh

Nápodobně

Reagovat
smazaný uživatel

Na nějakých těch Francouzech,měli tam stromy kousek od hlediště

Reagovat
smazaný uživatel

Asi to bylo Rennes v sezóně 2001/2

Reagovat
smazaný uživatel

0:5 venku a 4:2 doma

Reagovat
REPLIKATOR

víc takových článků

Jinak Valenta

Reagovat
C-M@ster

Reagovat
bobis21

Valenta spíše jen mladý, se starým jsem problém neměl.

Reagovat
oli9

Díky za článek super čtení.. Je pravda že z toho tenkrát Synot vyšel nejhůř ze všech ale ono je to už minulost.. V tomto kraji prostě může být jenom jeden silný klub i tak to s penězi nevypadá růžově. Buďme rádi že tu ligu na Slovácku máme a na jaký stadion můžeme chodit, letošní sezónu už byly i výsledky, bohužel doba je teď špatná ...

Reagovat
smazaný uživatel

To byla kravina,to sloučení Uheráků a Staroměšťáků a ještě větší,to přestěhování ženských Otrokovic do toho staroměstskouherského klubu

Reagovat
Nadržený šimpanz

Pamatujete někdo Andreje Lubčenka???

Reagovat
Liquid

já ho pamatuju, ale že tam hrál nějaký Dán, to ani omylem

Reagovat
andrew96

Tehdy v lize se zpočátku svými chybami taky podepsal pod špatný start Slovácké. Potom dostal prostor Vosyka, jenž v prvním kole chytal proti Hradišti ještě za Cheb. Schytal onu devítku v Edenu, ale podzim dochytal, pak odešel.

Na jaře se v bráně ukazoval hlavně Josef Novák, který proslul zejména perfektním krytím míče proti Slavii, díky čemuž figuruje v nejlepším promu, jaké kdy bylo pro naši ligu stvořeno:

https://youtu.be/8U1naqQVjf0?t=54

Reagovat
j_mrazik

A teď Vosykovi hrozí vězení.

Reagovat
Salfovic

To sloučení moc nechápu. Jiskra SM teď hraje nějakou B třídu a Slavie UH úplně zanikla, což je u klubu s takovou historií velká škoda.

Reagovat
Mimalu

tak logiku to mělo, mít v jednom souměstí dva kluby s ligovou ambicí by bylo neudržitelné. Aby se tehdejší Jiskra (Synot) někam posunula, tak potřebovala nový stadion a ten by se ve Starém Městě stavěl dost těžko

Reagovat
Salfovic

Tak v době konce Slavie určitě žádné ligové ambice neměla.

Reagovat
Sasha

měla lepší zázemí, mládež a větší divácký potenciál

Reagovat
Mimalu

tak na MSFL by ambice po finančním stabilizování asi i byly, ten pád až do divize byl mimojiné způsoben také tím, že těžko najít pro dva kluby dostatečné silné sponzory. Tím že se Synot potřeboval přesunout do UH a Slavia byla závislá na penězích od města o které by stejně přišla, tak ta forma "sloučení" byl ještě důstojný konec, než nějaký čistý zánik s hromadou dluhů

Reagovat
oli9

Reagovat
lampas

Jedna věc ve článku není pro mě zmíněná. Valenta ten klub do teď nějak sponzoruje, nebo od něj dal kompletně ruce pryč?

Reagovat
Mimalu

dlouho nepodporoval, pak sponzoroval akademii, potom tu částku dost výrazně snížil a od minulého roku (pokud se nic nezměnilo) už úplně skončil s jakoukoliv podporou

Reagovat
lampas

Aha, já myslel, že to Valenta pořád tiše sponzoruje, protože mi jinak není jasný, že klub z tak malého města se v pohodě drží v lize, když ligu hraje ještě Zlín

Reagovat
bobis21

No protože má jiného majitele s penězi (zatím má ve vězení jen část rodiny, takže pořád může sypat )

Reagovat
smazaný uživatel

Co ty Valentové v kádru Slovácka? Myslím Víta Valentu a nyní Jiřího? Příbuzenstvo nebo shoda jmen?

Reagovat
Sasha

shoda jmen

Reagovat
smazaný uživatel

díky

Reagovat
Kucka

Jirka Valenta už tam taky pár let není.

Reagovat
smazaný uživatel

Já vím, jen jsem si na nej vzpomněl. Ten měl taky nějaký divné konec v klubu mi přišlo. Neví někdo o co tam šlo?

Reagovat
didosh

Viduka?Jako ten Australan?

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Paul Anka

Jirka Valenta hraje v Třinci pod Sváťou Habancem.

Reagovat
smazaný uživatel

Ten když se trefil, to byly jinačí bomby

Reagovat
Milan.B

Fajny clanok

Reagovat
Liquid

Reagovat
smazaný uživatel

Super článek,děkuji.

Zhruba v té době jsem začal fotbal trochu sledovat.

Pro mě momentálně jeden z nejhezčích stadionů u nás,přestože jsem ho nikdy nenavštívil.Snad se někdy zadaří...

Reagovat
Spejbl

Reagovat
Greny

https://mobile.twitter.com/MichKucera/status/1249045416123019265

Pokud je to pravda tak to není na demisi ale na přes drzku

Reagovat
smazaný uživatel

To je napsaný stylem, že člověk neví, co si má myslet. Souhlasím s tím, co napsal ten komentující, jak je hranice mezi vtipem a vážnou myšlenkou tenčí a tenčí. Bohužel je to globálně fungující faktor. Stačí sledovat dnešní mladé lidi. Ty upřímnost a řešení věcí na přímo skrývají pod ironii a sarkamus. A podle reakce druhé osoby zhodnotí, zda se ušklebí, nebo jakože to myslí vážně. A dnešní kinematografie je plná tohoto jednání. Takže masově je to krásně vsugerováváno.

Reagovat
stas87

Mna to neprekvapuje vobec, sak ten blb namiesto toho, aby v spolupraci s ludmi zaistil zdravotnicke potreby, tak sa fotil vo velkosklade potravin a zaujimalo ho akurat to, aby toho co najviac predal. Ten clovek je naprosta hyena, sak pockaj este, kolko kupi firiem, ktorych ta kriza dozenie k bankrotu a on ich skupi za babku...tak funguje v praxi jeho podnikanie. Zobrat co najviac dotacii a potom nasleduje to, ze zlikviduje postupne konkurenciu tak, ze mu svoje firmy predaju pretoze na nich vytiahuje spinu. Nezazil som 90.roky a tu divokost. Ale nepride mi, ze by to bolo o tolko lepsie. Je snad len menej mrtvych, no kradne sa veselo dalej ale teraz kradne Babis a jeho kamarati.

Reagovat
smazaný uživatel

Fejk. Antibabisovci se zase odkopali

Reagovat
bobis21

Nevím jak tohle, ale mám příbuzné pracující v domovech důchodců a běžně jim takové věci chodí - např. balíčky sladkostí před vánocemi spolu s letáčky ano. Dělá na důchodce nechutnou propagandu a chová se hůř než všichni ti prodavači hrnců prostě nejhorší špína...

Reagovat
smazaný uživatel

Kazda strana ma nejakou cilovou skupinu, kterou se snazi oslovit. Na tom neni nic spatneho...

Reagovat
bobis21

Na tom že zneužíváš lidi kteří už téměř neví ani jak se jmenují a nedojdou si ani na záchod ale špatného je hodně. Je to naprostá nechutnost, stejně jako to že obcházejí důchodce před volbami a popisují jim jak volit stylem "vezmete lístek ANO a hodíte ho tam". Stejně jako to, že se k tomu pokouší nutit i zaměstnance (chtějí po pečovatelkách ať roznášejí lidem letáky ano ) Celá ta sekta ano je prostě zločinecká organizace, nic jiného nejsou.

Reagovat
Bakary3

Reagovat
smazaný uživatel
Reagovat
stas87

Potom beriem spät a ten Kucera je idiot.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
stas87

On toto vyniesol na svetlo ako prvy, dal aj tu fotku a naproti tomu mas vyjadrenie Armady. Ma moznost teraz sa spravat ako chlap a priznat chybu. Mlcanim sa pekne zdiskredituje. Tak uvidime s cim ten Kucera pride. Ale je to chora doba, ked zatahujes Armadu do takejto veci.

Reagovat
mistr129

Reagovat
Kepy_FCB

koukám ten co nám ničil Baník není jedinej idiot toho příjmení

Reagovat
smazaný uživatel

Panik?

Reagovat
bobis21

Kepy

Reagovat
smazaný uživatel

Haha, to je zlý, to se jim moc nepovedlo

Reagovat
Spejbl

A teď co je pravda - lže antibabiš-topkař nebo armáda, spadající pod babišovo MO?

Jako dost dobře bych se nedivil, kdyby tam opravdu přijel někdo z Armády kvůli chytré karanténě a testům, ale jen tak "bokem" jim někdo přihodil k dodávce rychlotestů i 2 sladké krabice navíc, pro přeživší voliče... (perníček is the new kobliha)

Sám jsem tomu taky nejdřív věřil, protože dneska si prostě nemůžeš být jistý ničím, co vidíš na webu, často prostě nerozlišíš, co v našem absurdistánu může být real a co jasnej fake..

Reagovat
Bakary3

Ten Tvuj scenar je dost pravdepodobny..

Kdyz vidis, jak u nas vsechno funguje, kdy Andymu staci dat pokyn pres nejakyho jeho nohsleda "at to urobi" a je zarizeno, tak... vlastne nejaky pernicky jsou uplna prkotina...

Reagovat
bobis21

Jako vysvětlení že to byla náhodou nějaká osoba která tam byla ve stejnou chvíli jako armáda (při zákazu návštěv) a armáda za pár hodin zjistí přesně kdo to byl napovídá spíše tomu, že přijel s nimi, i když třeba sám nebyl voják.

Reagovat
Spejbl

Však to ani nebyla žádná náhodná osoba, ale nějaký člen/místostarosta za ANO.. To, že tam nejspíš přijel vlastním/služebním autem, ještě nemusí jistě znamenat, že to bylo nezávisle na AČR, jak si to teď snaží ospravedlnit.. Aneb Agrofert (už) s ANO a AB nemá nic společného.. Divím se, že s těmi krabicemi nepředával třeba i nějaké podepsané věnování od Máry a návod, jak správně vyplnit a odevzdat volební lístky.

Reagovat
stas87

To to typek velmi nevylepsil..

https://twitter.com/MichKucera/status/1249272030589071360

Stacilo len pockat a spytat sa, kto tie veci doviezol a ci patri k ACR, on ale musel s tym hned na twitter a nema ani gule k tomu, aby sa ospravedlnil za to, co pisal.

Reagovat
Kucka

Slušný rozsah, časem si to dám Na Slovácko občas zajdu, když jsem v okolí.

Autorův nick na ef víme?

Reagovat
Rudnevs

andrew96

Reagovat
fabec1222

A to je ten Ondřej Vaculík, bývalý skokan na lyžích?

Reagovat
Kucka

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
Losinho

Reagovat
smazaný uživatel

Lepší by bylo FC Uhersko-Uherské Hradiště+Brod+Ostroh

Reagovat
cristiano.K.

Malár > Kowalík

Reagovat
Rudnevs

Reagovat
smazaný uživatel

Širůch.

Reagovat
Witcher

Synot byl dycky dobrej hlavně ta éra Došek,Rada, Heča, trávník, Havlík, Košut atd potrápili nejednoho favorita

Reagovat
risk je zisk
Reagovat
smazaný uživatel

Taky. Sekl sem se s Benešovem, posl. federální mistr a poslední otázka. Leč tam je chyba asi u autora článku.

Reagovat
andrew96

U té tipovačky? Tam je správná odpověď v pořádku.

Reagovat
smazaný uživatel

Jestli na silvestra byla první Slavie nebo Sparta? Já měl za to, že Slavie a někdo na Twitteru to i potvrdil. Že je to chyba v otázce.

Reagovat
andrew96

Aha, já už jsem měl jako správnou odpověď Slavii, takže předpokládám, že ta chyba tam byla dříve a už ji opravili.

Reagovat
smazaný uživatel

No, já tam dal právě Slavii a hodilo mi to jako chybu.

Ale to je jedno. Stejně je to povedený kvíz :-)

A na Idnesu je zas kvíz o zápase Sparty s Bohemkou a tam teda, tam jsem to nedával skoro vůbec, jen snad 3 dobre odpovědi.

Reagovat
smazaný uživatel

Na:

https://www.idnes.cz/fotbal/prvni-liga/kviz-fortuna-liga-bohemians-praha-1905-sparta-praha.A200410_142756_fotbal_vp2

Tam sem věděl jen Talpu, střelce, co překonal Čecha a snad ještě jednu otázku.

Jinak těžká tipovacka.

Reagovat
smazaný uživatel

50%

Reagovat
Salfovic

60 %

Reagovat
smazaný uživatel

Benešov hrál baráž o postup 1.separatistického ročníku a tam prohrál,takže postoupil až do 2.

Reagovat
Frick

Odpověděl/a jste správně na 20 otázek z 20.

Nejste náhodou sportovní historik? Smekáme. Projít záludnými otázkami a tipovacími otázkami s tolika body, to je výkon, který by pochválil i bouřlivák Petr 'John' Uličný.

Muhehe

Reagovat
Nadržený šimpanz

Jj, já taky historik, ale jen 19, špatně jsem ale přečetl otázku

Reagovat
Mustang™

jen 16

Reagovat
fabec1222

16

Reagovat
andrew96

18, blbě tipovačka na konci a pak neumím počítat, jak dlouho trvala 90. léta

Reagovat
Fabregas@ole

A já konkrétně zde blbě četl a počítal i MS 90

Reagovat
cristiano.K.

19/20, federální mistr mi utekl. Jinak 2x vyloženě tipovačka a správná

Reagovat
stas87

18 z 20, nevedel som strelca vo finale a netrafil som Benesov.

Reagovat
Kepy_FCB

19/20 jen toho komentátora

ale u dvou otázek jsem si fakt vůbec jistej nebyl

Reagovat
cristiano.K.

Reagovat
smazaný uživatel

Škoda,že byla sametovka,kdyby nebyla,tak by Slušovice hrály Ligu mistrů

Reagovat
Fabregas@ole

Ten Kamil Janšta byl v 90. létech známý ligový hráč nebo jej všichni známe bjen z toho krátkého videa na YT? Bo jsme to měli snad všichni správně

Reagovat
smazaný uživatel

Jo,jako ,že hrál za Duklu jsem věděl,ale ten výrok bych bez youtube neznal,stejně jako to-Honzo,Honzo,pojďte sem

Reagovat
fabec1222

A viditelně ho ani tak neznáš

Reagovat
smazaný uživatel

Proč ne?Když už jsem sledoval nějaký TV zápas,tak mě zajímal zápas a ne,nějaké pozápasové vykecávačky,takže ty znám jedině z youtube

Reagovat
fabec1222

Honzo,Honzo, pojďte k nám

Reagovat
smazaný uživatel

Jo,tak to řekl Václav

Reagovat
smazaný uživatel

Teda-k nám

Reagovat
Rudnevs

16/20, občas tipovačka, ale na to, že českú ligu skoro nepozerám, to neni zlé.

Reagovat
naheCZ

16

Reagovat
Alan_Shearer

18, nevedel jsem Janštu a posledni otazku

Reagovat
smazaný uživatel

Velmi dobrej clanek, diky za nej Konecne sem se dozvedel, jak to tehdy bylo. Do ted sem si myslel (nebo spis uz asi zapomel), ze slo o dva ruzny kluby, co se promitly v lize. Kazdopadne Libor Soldan byl hodne dobrej fotbalista. Za Brno dal jeste myslim v druhe lize gol roku nuzkama nekde z kraje vapna

Reagovat
andrew96

To byl Kukleta proti Slušovicím v roce 1986. Soldán kopal za Zbrojovku/Boby později, načež kariéru po třicítce finišoval na Slovácku.

Reagovat
smazaný uživatel

Ee, i ten Kukleta byl o rok, dva driv a pak ten Soldanuv. Prave mi to utkvelo v pameti, ze behem kratke doby dva Brnaci vyhrali Gol roku a oba dva padly nuzkama. Ten Romanuv byl jak hezci, tak i dulezitjsi, protoze s tema Slusovicema to byl myslim primej boj o postup, Luzanky narvany snad jeste vic jak ten pamatnej duel se Slavkou a Kukleta tam hodil uplne famozni nuzky. Sem tam byl, Luzanky malem spadly. Ten Soldanuv byl zas hezkej v tom, ze to strihl z velke dalky, snad z hranice vapna. Taky hezkej kousek

Reagovat
smazaný uživatel

Ale ze znas ten Kukletuv gol. Celkem ho proslavil. To vis, ze je mrtvej?

Reagovat
andrew96

Tak to se omlouvám a přiznávám, že o Soldánově gólu jsem nevěděl. Ale dohledal jsem článek o něm v Rovnosti, kde hovoří o nůžkách i angažmá v Brně:

https://brnensky.denik.cz/fotbal_region/soldan-zazaril-nuzkami-v-zapase-s-bohemians-20130420.html

Povedlo se mně najít i záběr toho gólu:

https://youtu.be/FDlAWOidYjo?t=5213

A o Kukletově skonu taky vím, bohužel.

Reagovat
smazaný uživatel

Neomlouvej se, ja spis dekuju tobe, ze jsem mel duvod diky tomuhle clanku si na ty goly, Soldana a vubec si na tu dobu vzpomenout a taky dik za to video, zkousel jsem to najit a nic. Peknej kousek, jen ho trochu degraduje, ze to bylo za zada Kouby, coz byl dost precenovanej golman

Reagovat
smazaný uživatel

Parádní článek

Reagovat
Kepy_FCB

Reagovat
pingla

parádní článek i super počtení, díky

Reagovat
Kepy_FCB

V tom r.1995 mi byli sympatičtí až na ten židonázev ale byli zelenobílí a nesešívaní. Na premiéru do Chebu jich přijelo 70-80ks a neúnavně fandili ve velkém vedru celej zápas, bohužel bylo mezi nima dost klaunů.

Reagovat
Zdechlina

Jaké klauny myslíš?

Reagovat
Kepy_FCB

Fandové v barevnejch klaunovskejch čepicích, parukách,pomalované ksichty. Někteří měli i ty jednodílné hadry jak nosili Maxim Turbulenc.

Ale zase nikdo nebyl vožralej že nebyl schopnej chůze což bylo u fans hostí v té době unikát.

Reagovat
Zdechlina

Tak to nechápu proč se tak nastrojili.

Reagovat
Vasil

Dojet do Chebu z Moravy střízlivej je brutálněj těžkej úkol

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
oli9

Tak možná 2x vystrizliveli

Reagovat
Uwe háže buly

Reagovat
smazaný uživatel

Škoda,že SK Židenice se stále odmítají vrátit k původnímu židonázvu

Reagovat
eleven11

1894?,že si pár chlapcov kopne do zelí,ešte neznamená,že hrali organizovaný futbal!

1904 ako píše Jelínek s Jenšíkom je už iná,ale aj tak nemali proti komu hrať.

Reagovat
Salfovic

Vidíš, to slávisté za rok svého vzniku dokonce považují ten, kdy nekopali ani do toho zelí.

Reagovat
smazaný uživatel

Ale už 1896 hráli soutěž i když v té době tradičně nedokončenou

Reagovat
eleven11

Ja viem,ale tu je reč o Uh.Hradišti!

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovství_Čech_a_Moravy_(1896–1902)

Reagovat
eleven11
Reagovat
eleven11

Reagovat
smazaný uživatel

Jo,Morava začla hrát soutěžeaž v roce 1911

Reagovat
smazaný uživatel

Teda až 1912

Reagovat
Kepy_FCB

Hradiště - Brod

toto "uherské derby" muselo být fajné

Reagovat
VP85

V Brodě na podzim v roce 94 přišlo více jak 7000 lidí. Prohrávali jsme 1:2 a zápas jsme otočili v 90. minutě na 3:2. Prvni porážka UH v 2.lize od rivala z UB. Po zápase jsme jako fanoušci vyběhli na hřiště a radovali se z výhry spolu s fotbalisty, jako bychom vyhráli nějaký pohár. Byla to euforie. Pro brodský fotbal se zlomem stala v článku zmíněná smrt generálního ředitele Zbrojovky pana Dudy, který jako fanda fotbalu ze své pozice ředitele ČZ, tehdejšího generálního sponzora UB fotbalu, sypal prostředky, které po jeho smrti přestaly do fotbalu protékat. Ta smrt je záhadou dodnes. Vypadl z hotelu v zamčeném pokoji. Přesto lidé, co jej znali, věděli, že by se nikdy nezabil. Můj otec tehdy s ním dělal, a říkal, že před odjezdem neměl nejlepší pocit z toho, co se děje. Nějaké vlivy se potřebovaly zbavit konkurence. Neboť zbraně že Zbrojovky se prodávaly do USA přes prostředníka. Duda se rozhodl, že zbraně bude prodávat přímo. A někdo tím pádem by někdo přišel o kšeft. Tolik asi ke spekulacím.

Reagovat
VP85

Psáno na mobilu, tudíž chybky se vyskytnou.

Reagovat
cristiano.K.

díky za info

Reagovat
smazaný uživatel

Němečtí zbrojaři ho zavraždili

Reagovat
Kepy_FCB

Reagovat
Paul Anka

Na druhou stranu, UB se poslední roky docela daří. Na takové město je MSFL naprosto dostačující.

Reagovat
andrew96
Reagovat
VP85

Tak Pepa Joža Hamšík to pevně drží v rukou. Ve fotbalových kruzích známý bafuňář. Mimochodem u národního týmu od éry Vrby až dosud dělá u repre kustoda. Podává bundy vystřídaným hráčům a tak podobně... Jinak v UB El prezidento.

A souhlas MSFL je na UB dobrá soutěž.

Reagovat
cristiano.K.

13.3.2015

Reagovat
cristiano.K.

můžete vysvětlit větu "bět pocentrovat rozhodčí" nemůžu, možná když přijedete k nám do sklípku, tak tam vám to řeknu

Reagovat
smazaný uživatel

Jen takové mimochodem - zmíněný Libor Soldán má letos (v 56 letech) za Jiskru 4 starty v 1.B třídě a předloni si v Boršicích odkroutil poctivých 12 zápasů v krajském přeboru (!!) a vstřelil 3 góly

Reagovat
didosh

Jo to byly časy...i ty Ratiskovice o trochu dál, Kunovice,Otrokovice ...Proti všem jsem hrál i Slovácké i Jiskre...

Reagovat
smazaný uživatel

V Ratíškovicich sem byl minulý podzim. To nepochopís, jak tahle ves mohla hrát druhou ligu.

Teda nepochopís. Když zažijes v lize Lázně Bohdaneč, Blšany a Karvinou, tak ano, ale neznat historii, že třeba hráli finále poháru (mimochodem místní mi říkali, jak je na Strahově na tom finále s Libercem celkem dost promasirovala PČR a nebyla to příjemná masáž) a přijedeš na tu vesnici, tak slušné WTF?

Reagovat
VP85

Tak Karviná má 40 tisíc obyvatel. Ale Blšany, Lázně Bohdaneč, Drnovice...

Reagovat
VP85

Mimochodem z Ratíškovic byl velký talent Ondřej Voříšek, který debutoval za synot ještě když mu nebylo 18, hrával za mládežnické repre.

Byl s dorostem, když mu volal trenér áčka, aby se dostavil na sraz. Pospíchal a žel nezvládl řízení a zahynul. Z Ratíškovic byl i Lejsal, co chytal za Zlín a pak Brno.

Reagovat
smazaný uživatel

Jo, Lejsala pamatuji. Ten dělal kariéru i v Itálii.

Reagovat
Paul Anka

Já jenom doplním, že z Ratíškovic byl i Josef Vacenovský, který získal s Duklou pět titulů. Pro mladší ročníky by mohl být známější Petr Zemánek, který taky vcelku slušně kopal.

Reagovat
smazaný uživatel

Ratíškovice byl tradiční mládežnický velkoklub

Reagovat
VP85

Vacenovský? Nedělal pak i nějakou funkcionářskou činnost? Něco přes rozhodčí, nebo tak?

Reagovat
eleven11

Zasloužil se o přestupy českých fotbalistů Dobiaše, Kollera, Zítky, Pěničky, Vonáška a Budky do belgického Lokerenu

Reagovat
Cumel

Nepochází Lejsi náhodou z Vracova?

Reagovat
Paul Anka

Pochází, ale jedním z jeho mládežnických klubů byly i Ratíškovice, a tak to dle mého VP85 myslel nebo se možná spletl.

Reagovat
Cumel

OK, nechtěl jsem na VP85 nějak útočit, že Lejsal prošel Raťkama jsem nevěděl, moje chyba

Reagovat
Paul Anka

V pohodě, nic se nestalo a neboj neznělo to útočně

Reagovat
VP85

Ano, myslel jsem to tak, že prošli Ratíškovicemi. I jeho mladší brácha za ně hrál, pak byl ve Zlíně až do dorostu. Hrával jsem proti němu i proti Voříškovi.

Reagovat
smazaný uživatel

Jasne, ale mentalita a historie stejná jak u těch vesnic.

Reagovat
smazaný uživatel

Karviná je velkoměsto,okresní metropole a zahrála si 1.ligu jen kvůli sloučení a následnému přehození soutěží s Vítkovicemi

Reagovat
Spalovač šancí

Expreska by byla lepší, ale i takto se to dá

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele