Preview kvalifikace o ME 2016 - sobota 5.9.

Oba dva páteční protivníci už mají jen velmi malou naději kvalifikovat se na EURO 2016 do Francie a pouze vítěz si ji po tomto duelu zachová. Za mírné favority jsou považováni hosté z Makedonie, kteří jsou na páté pozici se třemi body, dá se však očekávat velmi vyrovnaný souboj. Vzhledem k situaci ve skupině budou oba výběry spíše bojovat o čtvrté místo s konkurenčním Běloruskem, barážové třetí místo Ukrajiny je totiž hodně daleko.

Makedonie ze šesti dosavadních utkání vybojovala jedno vítězství a to právě proti Lucembursku v poměru 3:2. Jinak utrpěla debakl se Španělskem po výsledku 1:5, dvakrát nestačila na suverénní Slovensko po výsledcích 0:2 a 1:2. Body nezískala ani v důležitých utkáních na Ukrajině (0:1) a doma s Běloruskem (1:2). Trpaslík z Lucemburska doposud nezvítězil, ze šesti zápasů jednou remizoval a to hned na úvod kvalifikace s Běloruském po remíze 1:1.

Lucembursku se v poslední době vůbec nedaří v ofenzívě. V úvodních dvou zápasech vsítilo hned tři branky, ovšem od té doby vyšlo ve čtyřech zápasech v řadě za sebou naprázdno a navíc si připsalo nelichotivé skóre 0:13. Lucembursko sehrálo na půdě Makedonie velmi solidní partii a o cenný bod za stavu 2:2 přišlo až v nastaveném čase. Hosté se stále budou muset bez své největší hvězdy Gorana Panděva, který ještě není fyzicky ani psychicky připraven a pozvání do reprezentace odmítl.

Nejlepším střelcem makedonského týmu v kvalifikačních bojích je Aleksandar Trajkovski, útočník Palerma se zatím prosadil dvakrát. Velkou oporou by opět měl být zkušený gólman Vardaru Skopje Tomislav Pačovski. Trenér Ljubinko Drulović věří v zisk tří bodů. "Souboj o evropský šampionát jsme ještě nevzdali a rádi bychom si udrželi naději, i když tato meta se zdá být nereálná. Našim cílem je zvítězit a skončit na čtvrtém místě," uvedl optimisticky.

Drulovič očekává vyrovnaný duel, ve kterém podle jeho názoru může rozhodnout jediný moment. "V prvním utkání jsme hráli se soupeřem na naše poměry až příliš ofenzivně a nakonec s velkým štěstím zvítězili. Nyní chceme podat mnohem lepší výkon a znovu uspět. Lucembursku se sice v poslední době příliš nedaří v útoku, avšak každý zápas je jiný a my musíme být připraveni na všechno," dodal šestačtyřicetiletý domácí stratég.

Ukrajině zbývá udělat poslední krok, aby si zajistila minimálně účast v baráži. Potřebuje doma porazit Bělorusko, aby splnila nejen tento cíl, ale aby držela krok s druhým Španělskem. Hosté nebudou mít ve Lvově co ztratit. Jestli se ještě chtějí porvat o evropský šampionát, musejí jednoznačně vyhrát.

Oba celky se v kvalifikaci utkaly hned ze začátku kvalifikace, tehdy Ukrajina v Bělorusku napravovala neúspěšný výsledek proti Slovensku a v Borisově slavila výhru 2:0. "Soupeř sice už nemůže moc bojovat, ale bude bránit svoje jméno a svojí zem. Pro nás je úkol složitější, protože se snažíme o postup," říkal kapitán Anatolij Tymoščuk.

Dá se říci, že trio Ukrajina, Španělsko a Slovensko se popere o dvě přímá postupová místa. Mezi těmito celky je celkově šestibodový rozdíl, přičemž nejlépe jsou na tom naši východní sousedé. Právě s nimi se pak o pár dní později v klíčovém duelu potká právě Ukrajina. "Mohu říci jedno - všichni jsme připraveni," sliboval obránce Artem Fedeckyj.

Utkání se nesehraje ani v Doněcku, ani v Kyjevě, kde kvůli politické situaci stále není bezpečno, ale na západě země ve Lvově. "Tady jde vše podle plánu. Je tady chladnější počasí a svěžejší vzduch. Obvykle se za těchto podmínek hraje lépe," pochvaloval si Fedeckyj. "Bělorusko má dobrý tým. Nesmíme se nechat překvapit."

Hostující mužstvo během této kvalifikace už třikrát změnilo trenéra. V posledních čtyřech zápasech ho povede teprve jednačtyřicetiletý Aljaksandr Chackevič. Zatím na lavičce zažil jedno vítězství, jednu remízu a dvě porážky. Zkrátka ani jeho příchod hráče výrazně nevyburcoval k lepším výkonům.

Chackevičovi svěřenci se pravděpodobně budou prát o konečné čtvrté místo tabulky, které pro postup na šampionát nic neznamená. V historii se oba týmy střetly pětkrát a Bělorusko ani jednou nevyhrálo. "Utkání nám přinese nějaké informace před soubojem se Slovenskem. Je těžké rozvrhnout síly na tyhle dva těžké zápasy," uvedl domácí kouč Michail Fomenko.

Slovenská reprezentace se pilně připravuje na klíčový duel kvalifikačního maratonu. V sobotu večer totiž na stadionu v Oviedu vyzvou domácí Španěle. Právě La Roja je druhým týmem hned za slovenským lídrem, takže nás čeká bitva o čelo! Dokáží Slováci opět najít recept na favorita?

Den 9. října minulého roku slovenský národ považuje málem za státní svátek. A není to zas tak přehnané tvrzení, protože dle mnohých expertů se Slovákům podařil téměř zázrak. Už po sedmnácti minutách Slováci totiž vedli nad slavným Španělskem s hvězdami na každém postu v sestavě. Španělsko v závěru utkání srovnalo díky Pacu Alcacerovi, ale ani to Slováky nezastavilo. Tři minuty před koncem totiž Miroslav Stoch zachránil pro domácí tři body a stadion v Žilině mohl explodovat radostí! Nebyl to však ojedinělý výsledek.

Slovenská reprezentace potvrzovala své ambice i v dalších zápasech, a to skvěle organizovanou hrou, nebojácným herním stylem a výsledky. Slovensko je zatím stoprocentní a sídlí na čele skupiny C s vypovídajícím skóre 13:3. Slovákům vyšel i poslední zápas před odvetou ve Španělsku, když v Žilině těsně porazili nebezpečné Makedonce. V osmé minutě se z vedoucí trefy radoval Kornel Saláta, o třicet minut později přidal druhou trefu Marek Hamšík. Makedonci již jen utkání zdramatizovali zásluhou Arijana Ademiho.

Pokud Slováci v úterý vyhrají nad Ukrajinou, kvalifikace je nemine. Španělé mají vzhledem ke kvalifikaci také hru dobře rozehranou, protože pokud vyhrají nad Slovenskem a nad Makedonií a pokud Ukrajina nevyhraje ani jedno ze dvou následujících zápasů, postup si Španělé zajistí již po této reprezentační pauze. Tým trenéra Del Bosqueho si je dobře vědom důležitosti nadcházejícího duelu se Slováky, jak zmiňuje španělský obránce londýnské Chelsea Cesar Azpilicueta.

"Moc dobře víme, že tento duel je klíčový. Bude to hodně náročné utkání, i když se můžeme spoléhat na podporu našich fanoušků a domácího prostředí. V sázce je hodně, protože Slovensko je první ve skupině. První ale chceme být i my, takže musíme získat tři body," dodává zkušený bek na adresu země, která se za dobu své samostatnosti ještě nikdy nekvalifikovala na EURO. Proti nim je navíc historie, protože Španělsko doma neprohrálo třicet posledních kvalifikačních duelů.

A nejen historie se staví proti Slovákům. Velkým oslabením bude také absence klíčových hráčů. Ján Ďurica a Vladimir Weiss jsou zranění, respektive se podrobují léčbě. Kvůli kartám nebude moci nastoupit stoper Martin Škrtel a záložník Juraj Kucka. Přesto trenér Ján Kozák doufá, že i tyto změny jeho tým zvládne. V rozhovoru s médii poznamenal: "Máme před sebou náročný dvojzápas Španělsko - Ukrajina. Všichni hráči přišli včas a jsou v pořádku, až na Jakubka, který si plní pohárové povinnosti. Věřím, že už proti Španělsku postavíme konkurenceschopný tým, který bude bojovat o dobrý výsledek."

A jak hodlá Kozák zalepit mezery vzniklé klíčovými absencemi? "Spolu s kolegy jsme nad tím hodně uvažovali. Máme připravených pár věcí. Uvidíme. Samozřejmě, jsou to důležití hráči, ale máme za ně hráče, kteří mají svou kvalitu. Pokud jde o Kucku, je to kvalitní hráč, ale už jsme na jeho postu vyzkoušeli Hrošovského či Greguše, a ti též mají kvalitu. I pro nahrazení Vlada Weisse máme několik dalších hráčů," míní trenér Kozák. Jeho tým drží jedno zajímavé prvenství, protože žádný jiný tým v kvalifikaci nebyl tak často faulován. Podaří se Slovákům zázrak číslo dvě, nebo se Španělé dočkají kýžené vendety?

Estonsko i Litva se stále ještě mohou poprat alespoň o třetí příčku, která minimálně zaručuje baráž o evropský šampionát ve Francii. Lépe jsou na tom sice domácí, ti však mají na rozdíl od svého soupeře zápasy se San Marinem za sebou. I proto potřebují tenhle klíčový duel zvládnout, aby i nadále existovala naděje.

Mužstvo kolem kouče Magnuse Pehrssona aktuálně ztrácí na třetí Slovinsko dva body, jeho soupeř pak ještě o jeden navíc. Právě nyní mají domácí před sebou nejdůležitější fázi kvalifikace, následně totiž hrají ve Slovinsku. V ideálním případě je potřeba zisk plného počtu bodů. V říjnu totiž hrají v Anglii a se Švýcarskem.

Švédský lodivod je nadmíru spokojený s přípravou na nadcházející dvě utkání. "Byl to pro nás fantastický týden. Mohu s jistotou říci, že jsme absolvovali nejlepší tréninky za mého působení tady," říkal. "Pracovali jsme vlastně na všech herních fázích. Opravdu cítím, že jsme velmi dobře připraveni."

Ostatně ani poslední dva přáteláky nedopadly pro Estonsko vůbec špatně. S Islandem remizovalo 1:1, Finsko následně v červnu dokonce venku skolilo 2:0. "Mám tu nejlepší tým, který jsem kdy měl. Hráči jsou zdravotně v pořádku, mají sebevědomí, panuje tu mezi všemi dobrá atmosféra," dodával Pehrsson.

Litevci sice vstoupili do kvalifikace velmi dobře, porazili povinně jak San Marino, tak doma právě svého aktuálního soupeře, jenže další čtyři klání nedopadly vůbec dobře. Celkové skóre 1:12 za posledních 360 minut vypadá opravdu hrozivě. I když naposledy se Švýcarskem přišli o bod až šest minut před koncem.

Hosty trápí jak obrana, tak útok. Od října roku 2014 dokázali remizovat pouze na Ukrajině v rámci přípravy. "Myslím si, že se u nás věci pohnuly dopředu, když jsme ve Vilniusu prohráli. Od té doby moji hráči v klubech vykazovali dobré výkony a dávali spoustu gólů. Bude to těžké utkání, ale myslím si, že vyhrajeme," burcoval Pehrsson.

Anglie doposud proplouvá kvalifikační fází bez ztráty kytičky a nic jiného než vítězství se od svěřenců Roye Hodgsona nečeká ani na půdě San Marina. Pokud nenastane žádný šok a domácí trpaslík favoritovi vskutku podlehne, zajistí si Angličané postup na mistrovství Evropy již s třízápasovým předstihem.

Trenér Hodgson dokonce částečně upustil od svého zvyku, že předem nezveřejňuje složení základní sestavy, a prozradil na tiskové konferenci, že hodlá postavit trio relativních nováčků John Stones, Jonjo Shelvey a Jamie Vardy. Vzhledem k okolnostem se takový tah jeví rozumně, vždyť kdo jiný by se měl chtít v reprezentačním dresu přetrhnout i proti mnohem slabšímu soupeři za takřka jistého postupu na Euro.

Jedinou výjimku v tomto ohledu tvoří kapitán Wayne Rooney, jehož dělí pouhé dvě trefy od historického rekordu Bobbyho Charltona, jenž v národním týmu nastřílel branek devětačtyřicet. Útočník Manchesteru United se navíc v domácí soutěži potýká s nejdelším střeleckým půstem za celou svou dosavadní kariéru a jistě by uvítal gólové rozptýlení. "Samozřejmě to nejdůležitější je, aby si vedl dobře celý tým. Na zápas se těším, snad dosáhneme na potřebné vítězství a zajistíme si postup," prohlásil nesobecky Rooney.

Jelikož postup Anglie na mistrovství ve Francii je již pouhou formalitou, určitý prostor na tiskové konferenci dostala také diskuze o anglických šancích na samotný titul evropského šampiona. "Bude o něj usilovat čtyřiadvacet týmů," připomenul Hodgson nový soutěžní formát. "Silně pochybuji, že by některý z oné čtyřiadvacítky jel na turnaj a nevěřil, že má na to jej vyhrát, tak proč bychom měli my?"

"Ne že bychom měli nutně v plánu takto předbíhat, bereme věci hezky krok za krokem. Patří k tomu postupně zlepšovat své výkony, organizaci, fungovat lépe jako celek, dobře se sehrát, a pokud se nám to podaří, tak věřím, že budeme mít svou šanci," doplnil Hodgson. "Ale nemusí to hned jít na titulní stránky novin, žádné ‚Hodgson hlásí: Jedeme vyhrát Euro‘, protože by mě vážně překvapilo, kdyby některý z dalších trenérů uvažoval jinak. V Dánsku či Řecku máme výborné příklady, že ne vždy vítězí jen favorité."

Vzhledem k blížícímu se závěru kvalifikace již pro Anglii také vyvstává možnost vyhrát rovných deset z deseti zápasů své skupiny. Hodgson však dal jasně najevo, že dává přednost začlenění nových tváří do týmu. "Pokud se zítra nebo proti Švýcarsku kvalifikujeme, nebudu nutně usilovat o perfektní desítku na úkor příležitosti dodat v závěrečných dvou zápasech šanci nové krvi."

Trenér San Marina Pierangelo Manzaroli využil svého času před novináři kritikou Hodgsonova výroku z léta, když zavtipkoval, že proti San Marinu by si mohl zahrát i anglický kriketový tým. "Znám Roye Hodgsona velmi dobře, je to dobrý a vzdělaný člověk. Ale když vystupujeme v médiích, je třeba dávat pozor na to, co říkáme. Jsme sice mnohem menší než Anglie, ale jako každá jiná země si zasloužíme respekt."

K samotnému zápasu pak sanmarinský kouč dodal: "Bude to velice náročné. Musíme v obraně předvést to nejlepší, být organizovaní a pokusit se nehledět na ohromnou propast, která zeje mezi San Marinem a Anglií. Bude to pro nás speciální událost v jedinečné atmosféře, ale náš tým je profesionální," zdůraznil ještě jednou Manzaroli.

Velice důležitý zápas čeká na fotbalisty Švýcarska, kteří mají možnost udělat výrazný krok směrem k postupu na Euro - pokud totiž dnes před vlastním publikem porazí Slovinsko, budou mít na kontě už patnáct bodů, tedy o šest více než jejich dnešní soupeř. To by tři kola před koncem kvalifikace znamenalo obrovský náskok..

Zároveň samozřejmě platí, že případný slovinský úspěch by bodový účet obou týmů vyrovnal. To ale v tuto chvíli nevypadá jako zrovna pravděpodobný scénář - Slovinci mají do dob své největší slávy v současnosti hodně daleko, vždyť z posledních pěti zápasů vyhráli jediný (doma proti San Marinu) a hned čtyřikrát odešli poraženi. Do tohoto výčtu tedy počítáme i přátelská utkání, nicméně taková březnová prohra 0:1 s Katarem není (i přes neoficiální charakter střetnutí) nic, čím by se národ Zlatka Zahoviće a Srečka Katance mohl chlubit.

Švýcaři proto cítí jedinečnou šanci, a jejich kouč Vladimir Petković burcuje k útoku na pojištění strategické druhé příčky (znamenající přímý postup). "Fanoušci budou naším dvanáctým hráčem," prohlašuje bývalý trenér Lazia. Nijak ho nevyvádí z míry ani fakt, že první vzájemný kvalifikační zápas, hraný loni v říjnu v Mariboru, vyhráli Slovinci 1:0; tehdy se prosadil z penalty v závěru utkání Milivoje Novaković.

Od té doby však Švýcaři neprohráli - včetně přátelských duelů tato série čítá už sedm klání - a Petković je proto přirozeně sebevědomý. "Ve fotbale nemá cenu zaobírat se minulostí, existuje pouze přítomnost a budoucnost. Co se stalo před rokem, je už pryč. Ve Slovinsku jsme hráli velmi dobře, na hřišti jsme dominovali, ale bohužel jsme nedokázali proměnit žádnou z našich mnoha šancí. To musíme kriticky uznat. Také jsme dělali zbytečné chyby včetně té rozhodující. Chceme se z této zkušenosti poučit," dodává.

Cílem domácích ovšem není pouze zvítězit - Petković totiž neopomněl zdůraznit, že pokud by jeho tým porazil Balkánce alespoň 2:0 (či jiným rozdílem o dvě branky), bude jeho reálný náskok ne šest, ale rovnou sedm bodů, s ohledem na pravidlo o skóre ve vzájemných zápasech. Prodáno je prý na 25 tisíc lístků a Švýcaři nehlásí žádné větší zdravotní problémy. "Bez ohledu na to, kdo nakonec nastoupí, budeme bojovat jako tým, máme silného kolektivního ducha a obrovskou touhu jít za vítězstvím," uzavírá domácí lodivod.

Souboj druhého týmu tabulky se třetím přinese mnoho zajímavých momentů a vypjatých situací. Zatímco Švédové v minulém utkání dokázali posbírat tři body za výhru nad nebezpečnou Černou Horou, Rusům se vůbec nedařilo a proti Rakousku si hodně zkomplikovali dosavadní dobrou pozici.

Skupina G má překvapivého lídra. Je jím Rakousko, které posbíralo již 16 bodů. Poslední tři si připsalo v minulém kole, kdy se udál souboj o čelo. Rakušané nastoupili v Moskvě a domácí byli mírnými favority. Nakonec se jim ale vůbec nedařilo a před vlastními fanoušky si připsali prohru. Jedinou brankou rozhodl utkání rakouský kanonýr Marc Janko. Švédům se dařilo mnohem lépe, protože dokázali porazit nebezpečného konkurenta v boji o třetí místo. Švédský tým předvedl brilantní první poločas, během nějž se postupně trefili Marcus Berg a dvakrát švédský hrdina Zlatan Ibrahimović.

Mezi Švédskem a Ruskem je v současné chvíli rozdíl čtyř bodů, takže ani v případě výhry se Rusové na druhou příčku nedostanou. Z pohledu historie je jejich vzájemný střet vzácně vyrovnaný. V roce 1994 se radovali domácí Švédové, o 14 let později vyhráli zase Rusové. V posledním měření sil se pak urodila remíza, když v říjnu minulého roku v Solně skórovaly oba týmy jednou. Na rychlou branku Alexandra Kokorina odpověděl hned po změně stran Ola Toivonen.

V Rusku se odehrály velké změny i na poli trenérského postu. V půli července letošního roku tým opustil italský stratég Fabio Capello a dlouho se spekulovalo o tom, kdo že nastoupí na jeho místo. Nakonec padla volba na Leonida Sluckého, který je prozatím u týmu jen jako dočasné řešení. Pokud se ale osvědčí, bude mu prý nabídnuta spolupráce dlouhodobějšího charakteru. Prozatím si dělal vrásky na čele z nominace na další utkání. V ní nejsou například jména zkušených a jindy velmi používaných hráčů jako Viktor Fajzulin, Alexandr Keržakov či Aleksandr Samedov.

Dobrou zprávou pro ruské fanoušky je také stav playmakera Romana Širokova, který sice utrpěl zranění méně vážného charakteru, ale podle posledních zpráv by měl být připraven nastoupit od prvních minut. V útoku bychom pak mohli nalézt ve formě hrajícího Fjodora Smolova. Vedle něj by měli figurovat pánové Šatov a Žirkov.

Švédský kádr má jen jednoho novice, který za sebou nemá ještě ani jedno seniorské vystoupení. Tím je mladík Abdul Khalili. Po zranění se vrací Andreas Granqvist, ale kvůli problémům s kolenem nebude připraven Per Nilsson. Nenastoupí ani Kim Kallström, jenž nasbíral přílišný počet žlutých karet. Dalším hráčem, který nebude schopen nastoupit, je zkušený Martin Olsson, jenž se zranil. Trenér Morten Olsen tak zřejmě postaví jen jednoho hrotového hráče, kterým nebude nikdo jiný než Zlatan Ibrahimović.

Historický okamžik je na dosah. Rakušané se ještě nikdy neprobojovali na evropský šampionát přes kvalifikační síto - jejich jedinou účast v roce 2008 jim zajistilo spolupořádání celého turnaje. Nyní jsou ale svěřenci Marcela Kollera skutečně jen krůček od postupu, který mohou slavit už dnes - stačí jim před vlastním publikem porazit Moldavsko a doufat, že Rusové doma neudolají Švédy..

Teoreticky může Rakousku stačit i remíza (podle závislosti na okolních výsledcích), na tu ale nebude ve Vídni nikdo zvědavý: domácí zkrátka dnes musí vyhrát. Už proto, že slaví svůj jubilejní stý zápas v evropských mezinárodních soutěžích. Stadion je vyprodán a fanoušci chtějí tři body - a v ideálním případě rovnou i oslavit úspěšné zvládnutí celé kvalifikace.

"Chceme zvítězit před plným stadionem. Všichni naši hráči jsou v pořádku a připraveni nastoupit, nálada v týmu je dobrá a na trénincích se nám dařilo. Nyní se nejvíc soustředíme na to, abychom splnili svůj cíl, což nebude vůbec lehké. Hráči musí být připraveni jít do rizika, a to jak v ofenzivní, tak v defenzivní části," prohlásil Koller, který outsidera z Moldavska evidentně nehodlá podcenit.

Úspěšný kouč samozřejmě dobře ví, že Rakušané mohou slavit už dnes večer, jeho postoj k této otázce je ale jasný. "Soustředíme se jen sami na sebe," zdůrazňuje. "Je velmi důležité, abychom hráli se stejným zápalem jako v uplynulých měsících." Kapitán Christian Fuchs dodává: "Musíme předvést adekvátní výkon, nesmíme si myslet, že vítězství přijde samo. Cílem je neposkytnout Moldavanům čas ani místo cokoliv vymyslet. Potřebujeme být silní na míči, bojovní a naladění zvítězit."

Ve hře je navíc ještě jeden milník - gólman Robert Almer neinkasoval už 423 minut, a pokud tuto sérii prodlouží alespoň o dalších 35, stane se novým rakouským rekordmanem. "O této možnosti samozřejmě vím a jsem rád, že ta možnost existuje," prohlásil, "ale rekord je pro mě až druhořadý. Důležitější je, abychom získali všechny tři body." Je vidět, že v Kollerově táboře o důležitosti dnešního duelu nepochybuje vůbec nikdo..

Fotbalisté Černé Hory zatím neprožívají úplně nejlepší kvalifikaci a zatím to vypadá, že se na evropský šampionát do Francie nepodívají. V tuto chvíli mají na kontě jen pět bodů a jsou na čtvrtém místě, na třetí Rusko ztrácejí tři body a na druhé Švédsko už bodů sedm. Pokud chtějí myslet alespoň na baráž, tak musejí proti trpaslíkovi z Lichtenštejnska zvítězit. Ten překvapivě získal také pět bodů a za svým sobotním soupeřem je pouze o skóre.

Černohorci vstoupili do kvalifikace domácí výhrou 2:0 nad Moldavskem, nicméně po bezbrankové remíze právě v Lichtenštejnsku to šlo s jejich bodovými zisky z kopce. Nejprve prohráli v Rakousku nejtěsnějším poměrem 0:1, poté doma remizovali se Švédskem 1:1 a po kontumační porážce 0:3 s Ruskem naposledy nestačily na Švédsko 1:3. Teď mají jednu z posledních šancí jak kvalifikaci zachránit, jenže jejich soupeř je velmi houževnatý.

Hosté sice utrpěli debakly od Ruska (0:4) a Rakouska (0:5), nicméně kromě remízy s Černou Horou dokázali vyhrát v Moldavsku 1:0 a naposledy v domácí odvetě se s ním rozešli smírně po remíze 1:1. Největšími hvězdami domácího výběru jsou ofenzivní špílmachři Stevan Jovetič s Mirkem Vučiničem. První jmenovaný působí ve slavném milánském Interu, ten druhý v minulosti zářil v barvách AS Říma či Juventusu, nyní působí v Al Jazire.

Většina lichtenštejnských fotbalistů působí v domácí soutěži nebo v blízkém Švýcarsku či Rakousku, bez šancí na bodový zisk rozhodně nejsou. "Musíme si dávat velký pozor. Náš protivník se za poslední roky výrazně zlepšil, je mnohem zkušenější než v dřívějších dobách a i jeho taktika je propracovanější. Nás nezajímá nic jiného než tříbodový zisk, další ztráta by nám definitivně mohla zlomit vaz," řekl s velkou vážnosti kouč Černé Hory Branko Brnovič.

Ten si dobře uvědomuje současnou situaci a věří ve zlepšení. "Tahle kvalifikace je pro nás jako černá můra, neproměňujeme šance a vždy nám chybí kousek k většímu bodovému zisku. Potřebujeme nabrat sebevědomí před závěrečnými říjnovými duely s Rakouskem a Ruskem a nutně potřebujeme získat s Lichtenštejnskem i v úterý s Moldavskem plných šest bodů. Nebude to jednoduché, máme ovšem kvalitnější kádr a já věřím, že to zvládneme," dodal optimisticky Brnovič.