Návrat krále

Po padesáti letech postihnul tradiční slezský celek sestup o patro níže. Byl to důsledek všeho zlého, co se dělo v klubu. Ať už to bylo za vlády Tomáše Petery, tak hlavně poté vládnutí rodinného klanu Šafarčíků, kdy v poslední fázi jejich účinkování Baník skoro zanikl pod tíhou dluhů ve výši x stovek milionů. Těsně před prodejem dorazil trenér Vlastimil Petržela, poté zdecimovaný klub převzal podnikatel Václav Brabec, kteří měli před sebou těžký úkol. Nejen oddlužení klubu, ale co nejdříve vrátit Baník mezi elitu...

Začátek návratu

Bylo o tom napsáno stohy novinových papírů, několik desítek internetových článků. Baník vstoupil do letní přestávky před uplynulou sezónou nekompletní a konečná sestava se lepila několik desítek hodin před prvním zápasem ve Znojmě.

Filip Kaša měl nabídku ze Žiliny, Holzer polovinu léta nevěděl, zda má zůstat v klubu či utéct, aby si splnil svůj sen, kostra týmu se rozpadala a logicky se do druhé ligy hráči moc nehrnuli.

Doslova z úřadu pro nezaměstnané se vytáhl bývalý baníkovec, brankář Petr Vašek (kdo mohl v tu chvíli tušit, že to bude stěžejní opora klubu, nejlepší brankář 2. ligy, kdy vychytal nejen 18 čistých kont, ale doslova i některé vítězné zápasy), zkoušel se další navrátilec, Tomáš Mičola (k němu jsem osobně dlouho hledal cestu, hlavně díky jeho oslavě branky, když hrál za pražskou Slávii ve vzájemném zápase proti Baníku), z Vlašimi přišel upřímně v tu chvíli docela bezejmenný hráč Martin Sus, podepsal se veterán Tomáš Zápotočný či ze Slovenska pocházející hráči Marek Hlinka a Tomáš Hučko, které rovněž znali spíše jen lidé, jenž fotbal sledují ze širokého úhlu pohledu. Ať si každý sáhne do svědomí, kdo věřil tomu, že právě tito jmenovaní budou novou kostrou Slezské za postupem zpět mezi elitu. Své si odehráli i Karol Mondek, Petr Nerad či Arťom Meščaninov.

Když jsem nakousl kostru týmu, jež dotáhla Baník zpět do ligy, musím sebekriticky uznat, že svůj podíl na tom má i Carlos de Azevedo. Ano, je to dobrý fotbalista, nicméně, jeho ego je ještě větší než hráčské kvality. Když zapracuje na své pokoře a vyvaruje se svých osobních selhání, jako tomu bylo třeba v Sokolově či v zápasech s olomouckou Sigmou, mohl by vyrůst v ještě většího a kvalitnějšího hráče.

Blížil se nejen první podzimní zápas, ale také po padesáti letech první soutěžní ve druhé lize pro Baník. Začínalo se na jižní Moravě, ve vinařské baště, vítejte ve Znojmě.

Hráči měli za sebou jen pár tréninkových jednotek, těsně před zápasem přímo od soupeře dorazilo duo hráčů Staňa a Pokorný. Všichni byli zvědaví, jak se premiéra podaří a nebylo to zlé. Početná delegace, bezmála 700 stovek těch nejlepších fanoušků u nás, viděla konečnou remízu 1:1, i když Baník měl během zápasu vyložené gólové šance, které neproměnil (a tento nešvar se táhl posléze s klubem celou sezonu), Znojmo dostalo Baník pod tlak až ke konci, tudíž bodová dělba byla s odstupem času zasloužená.

Průběh sezóny

Nebudu vám tu vypisovat veškeré zápasy. Některé se povedly, ale samozřejmě nastaly i jiné, které dopadly o dost hůře, to platí především pro venkovní utkání, kdy se soupeři opravdu dokázali vyhecovat na tento tradiční tým. A ten si leckdy neuměl s houževnatostí domácích poradit. Z toho pramenily remízy v Sezimově Ústí, Vlašimi, v Pardubicích či Sokolově. Kapitola sama o sobě pak byla trapná prorážka na konci podzimu v Třinci.

Nicméně se musí vzít v potaz, že v soubojích se Sigmou Olomouc a Slezským FC Opava vyšel Baník v minitabulce vítězně. Dvakrát v derby s Opavou (blíže o tomto dvojzápase se rozepíši jinde) vyšel klub vítězně (3:0, 1:0), se Sigmou poté uhrál 4 body ze 6 možných (1:0, 0:0) a i to hodně zapříčinilo to, že se udělal postup krále zpět mezi elitu.

Na druhou stranu, nejde jen chválit. Neztratit skoro vyhraný zápas v Českých Budějovicích (2:0 v poločase, tehdy by byl náskok na třetí Opavu již 10 bodů) a později doslova zpackaný zápas v ostravském derby proti Vítkovicím, nemusel by Baník bojovat o postup až do posledního kola proti Znojmu ve vítkovickém azylu.

Doufejme, že si z těchto ztrát hráči vzali ponaučení do bojů v první lize. Protože tyto výkony nebyly adekvátní pro mužstvo jako je Baník. Samozřejmě, svůj díl viny na těchto leckdy až trapných zaváhání má jak trenér, tak i hráči, kteří nepřesvědčili i když dostali šanci, jako je v zimě nově příchozí Štefan Pekár ze Slovenska či z Karviné na zápůjčku daný Lubomír Urgela.

Slezské derby

Na tyto zápasy se čekalo dlouhých 7 let, kdy se hrálo naposledy v Opavě v tuzemském poháru. Pokud se podíváme ještě hlouběji do historie, vzájemný ligový zápas v Ostravě se naposledy odehrál v březnu roku 2005. A na ligové vítězství Baníku se podíváme až do naší mistrovské sezony, tehdy na podzim roku 2003 se na Bazalech vyhrálo před fantastickou kulisou 4:0, v Opavě poté 4:2.

Proto se není čemu divit, že natěšenost na souboj o slezského krále byla velká. Zápasu v azylu předcházela obrovská masivní kampaň nejen ultras Baníku, ale i klubu. Účinek se ujal a opravdu všichni dorazili v bílém trikotu. Hosté zase přijeli v celožlutém úboru.

Atmosféra již před zápasem byla elektrizující, kde komu z toho naskakovala "husí kůže" a když se jal celý stadion pozdravit svého soka obligátním "jebat Opavu", tak v tu chvíli z toho všeho až mrazilo v zádech.

S nástupem hráčů na hrací plochu pak spatřila světlo světa doposud největší "sektorovka", která kdy v Česku byla vidění na stadionu (300x17m) se sloganem "KRÁLOVÉ TRIBUN-VLÁDCI ULIC". Poté ještě proběhla velká kartoniáda "Vlajkonoši hosté".

Utkání bylo vyrovnané, než přišlo poločasové nastavení hrací doby, brankář hostů dostal červenou kartu, Marek Hlinka pak z následného přímého kopu prostřelil náhradního gólmana a Baník se ujal vedení. Zápas nakonec skončil jasným vítězstvím 3:0.

Odvetě v Opavě předcházela hysterie z opavského klubu, kdy fanouškům hostí nejdříve nabídli určitý počet lístků, potom ho navýšili o pár stovek, nakonec ho zase nechali na původních cca 300. I samotný majitel Baníku bojoval za sympatizanty svého klubu, věděl, že jich do Opavy dorazí tisíce a že tento směšný počet nabízených lístků je nedostačující. Dopadlo to nakonec, jak to dopadlo, dle některých údajů až 1700 chacharů podporovalo své hráče zpoza opavského svatostánku a alespoň v přilehlém parku si mohli užít konečnou výhru 1:0, kterou vystřelil bojovník Tomáš Mičola. V tomto zápase nás leckdy podržel i Petr Vašek a upřímně, nebýt jeho, Baník by asi odjel poražen.

Král Slezska je tudíž znám, je jim klub FC BANÍK OSTRAVA.

Zimní přestávka

V posledním zápase roku 2016 se porazila olomoucká Sigma 1:0 a začala zimní dovolená. Ale jak pro koho, bylo jasné, že se musí posílit krom brankáře na všech postech. A trenér Petržela začal dávat dohromady jmenný seznam. Co se z toho vykrystalizovalo? Do klubu přišel nejlepší podzimní střelec, Alexander Jakubov z Varnsdorfu, dále navrátilec Robert Hrubý, tentokrát již na přestup, dále Petr Breda z Vlašimi, náhradní brankář Martin Šustr z Kroměříže a nakonec Štefan Pekár. Jak trefně uvedl Richard Šíma ze svého blogu na Isportu ohledně konce Vlastimila Petržely, tento hráč nepřišel na jeho popud. Asi možná někteří víte, odkud vítr vane.

Baník trápila útočná snaha, resp. klubu chyběl střelec, kdy v tomto směru zklamal Urgela. Bohužel, tento post měl zaujmout Jakubov, ten se ale po příchodu do klubu zranil a proto své kvality musel předvést až později. Nicméně, dokázal v posledních zápasech končící sezony, že by mohl být produktivní, uvidíme, jak se s tím popere, až nabere fyzickou kondici a potřebnou formu.

Kdo mne ale osobně zaujal, byl Petr Breda. Ze začátku nesmělý, ale poté ukázal v dalších zápasech, že není špatný hráč, ba naopak. Dokonce podpořil i postup Baníku třemi góly na jaře, z toho proti Žižkovu vítězným a proti Vítkovicím důležitým remízovým.

Robert Hrubý, jakoby se ze začátku hledal, čemuž se nejde ani moc divit, když podzim proseděl na lavičce prvoligových Teplic. Ale jak už jsem psal u Jakubova, platí to samé pro Hrubého, zápasy ke konci soutěže neměl špatné, tudíž je jen na něm, aby se "vyhrál" a byl tím správným tvořivým hráčem, jako tomu bylo v sestupovém ročníku.

Vlastimil Petržela

Co o něm říci? Buď ho milujete či nenávidíte, bez nadsázky.

Je to svéráz, umí verbálně přes média provokovat jak soupeře, tak své hráče. Ohledně posledního, v tom mi připomíná trenérskou legendu pražských Bohemians, Tomáše Pospíchala. Mimochodem, tento trenér taktéž působil v ostravském Baníku, na začátku legendárních 70. let, kdy s klubem vyhrál jak český, tak posléze i československý pohár. A taktéž dotáhl Baník až do čtvrtfinále poháru UEFA.

Ten dělal vše možné jen proto, aby v kabině nebyl klid, klidně i rozeštvával hráče. Ti pak byli zdravě, lidově řečeno "nasraní" a jezdili po trávě, aby trenérovi dokázali, že se mýlí.

Jen si vzpomeňte na Petrželova slova na adresu Meščaninova, Mondeka a dalších.

Petržela probudil kabinu plnou mrtvol, kterou tak tituloval při svém příchodu na Bazaly, i když byl na hráče tvrdý, kabina ho brala, protože věděla, že to, co dělá, je i pro jejich dobro. A taktéž se prezentoval jako skvělý taktik. Myslím si, že jeho mistrovské dílo v taktice bylo při domácím utkání proti Sigmě, kdy jsme hráli bez klasického hrotového útočníka. Na druhou stranu tam hlavu nejen obráncům motal Brazilec De Azevedo podporovaný Staňou a Helešicem z křídelních prostor. Nemohu zapomenout ani na zálohu tvořenou bojovníky Mičolou, Neradem a Hlinkou, kteří ji skvěle zahustili, aby se nedostala do hry naopak silná a ofenzivní záloha olomouckých.

Sigma, která měla formu a přehrávala soupeře ve Vítkovicích, tvrdě narazila.

Ale znovu, abych nechválil, budu se opakovat, zápas v Třinci nezvládnutý, dále leckdy neuměl zareagovat na stav utkání potřebným střídáním. Nicméně, jeho kvalita převyšovala negativita a podařilo se mu, o čem mluvil hned od svého příchodu, že Baník dostane hned zpět.

Nelze mu ani vyčítat, že nenasazoval mladé odchovance. Musíme si otevřít oči, kdo z nich by na to teď měl? Maximálně Helešic s Granečným. Ti také hrají. Proto je dobře, že mladíci Malý, Chvěja, Szotkowski a další se šli raději rozehrát do jiných klubů, vrátí se rozehranější a o to více odhodláni, aby ukázali všem, že na to mají.

Budoucnost

Jak již jistě víte, trenér Vlastimil Petržela byl odvolán z lavičky a přijmul nabídku býti poradcem samotného majitele klubu.

Někomu tento krok může přijít jako nabídnutá trafika s tím, že posléze Petržela potají odejde. Osobně si ale nemyslím, že by to byla pravda. Vlastimil Petržela je zásadový, tvrdý člověk, který s sebou nenechá jen tak orat. Druhá věc je ta, že má bydlení několik stovek kilometrů daleko, tudíž pochybuji, že by jen tak lelkoval a dojížděl tuto vzdálenost, když přihlédnu k jeho zdravotnímu (a psychickému) stavu.

I když majitel klubu Brabec celkem dlouho hledal cestu k Petrželovi (a naopak), nakonec se oba respektují. Prvně jmenovaný ho bere jako erudovaného odborníka, který dal svoji hlavu na špalek, nenechal si do ničeho mluvit a klubu vážně hned po sestupu obratem vydobyl zpět první ligu.

Brabec se na něj může spolehnout i s tím, že ví, že byl až na pár výjimek branný a oblíbený v klubu, stála za ním kabina, žije klubem, proto se na něj v tomto případě může majitel spolehnout a důvěřovat mu oproti jiným lidem.

Neodpustím si ale jednu uštěpačnou poznámku.

Pokud mohl být úspěšný trenér přeřazen na jiné místo, proč to nejde v případě Matouše Háby, který má obrazně řečeno na rukou krev Baníku, kdy i nejen díky němu tento tradiční klub málem zanikl? Tento pán vážně nemá v klubu co pohledávat.

A co teprve takoví hladoví vlci z nedalekého krajského města, odkud se z centrálního dopravního a přestupového uzlu v Ostravě dostanete autobusem za slabou, necelou hodinku?

Nicméně, teď, v okurkovém období by bylo fajn vyřešit veškeré neduhy, jež se dějí v klubu, aby Baník vstoupil do ligy silný, vyčištěný od vnitřních jedů a hlavně konkurenceschopný.

Věřím v to, že vedení vybere kvalitního, adekvátního trenéra, jenž bude alespoň stejně tvrdý, ale i oblíbený, jako byl teď Vlastimil Petržela. Po angažování trenéra by se měl posílit hráčský kádr. Dále se pak z hostování vrátí mladé naděje klubu jako Szotkowski, Honiš, Matěj, Malý, Ožvolda či Ondřej Šašinka a bude jen na nich, aby v letní přípravě ukázali, že na to mají. Na hostováních nehráli vůbec špatně.

Letos FC Baník Ostrava slaví 95 let od svého založení. Myslím si, že si celá organizace nadělila v předstihu hezký dárek.

Tak zdař buch, první ligo!