Láska a nenávist v La Lize: Recenze

Do prvního letošního El Clásica už zbývají pouze hodiny a fanoušci v celém Španělsku netrpělivě vyhlížejí jeho výkop. Domácí Real Madrid nabral skvělou formu, Barcelona však v lize ještě nedostala ani gól. V souvislosti se španělským svátkem fotbalu jsme pro vás připravili recenzi knihy uznávaného novináře Sida Loweho...

Lowe je pro náročný úkol zmapovat historii nekonečné bitvy mezi oběma titány povolán jako málokdo jiný. Ačkoliv je sám Britem a hlavní náplní jeho práce je psaní pro deník The Guardian, žije ve Španělsku a patří mezi nejuznávanější experty na tamní fotbalovou scénu.

Jeho kniha "Láska a nenávist v La Lize" (v originále "Fear and Loathing in La Liga") je fascinující sondou do světa, v němž nikdy nešlo zcela oddělit fotbal od politiky. Ačkoliv je El Clásico v první řadě fotbalové střetnutí dvou z nejslavnějších a nejlepších týmů všech dob, pozadí této stoleté bitvy je složitou spletí historických, regionálních, sociálních a především politických okolností. Lowe potřeboval k její analýze téměř čtyři sta stran.

Populární pohled na pozadí El Clásica je ve své podstatě dualistický - Real Madrid v očích mnoha fanoušků reprezentuje Frankův diktátorský režim, Barcelona zase katalánský nacionalismus. Real je vnímán jako utlačovatel, Barcelona jako utlačovaná. Real jako ambasador pravice, Barcelona levice. Už samotný název "Real" - královský - přímo svádí k nahlížení na klub z hlavního města jako na jakýsi elitářský symbol. Je velice snadné označit Barcelonu v tomto směru za sympatičtější, a člověk k tomu ani nemusí číst slavnou stať o Katalánsku George Orwella. Jak však Lowe správně podotýká, jde o pohled notně zjednodušený.

Autorovou největší zásluhou není pouze kompilace faktů; Láska a nenávist je populárně naučná kniha, jejímž základem je sice vynikající žurnalistická práce, ale jinak jde v podstatě o beletristické dílo. To automaticky svádí k subjektivnímu pohledu na celé téma, Lowe však měří oběma stejným metrem - tedy alespoň do maximální možné míry. Autor procházel dobovými záznamy, starými novinami, pořizoval rozhovory, zkoumal inkriminované záběry - a v důsledku dospěl k tomu, že Real Madrid a Barcelona jsou si ve své podstatě podobnější, než jsou jejich fanoušci ochotni připustit.

Stěžejní částí knihy je její první polovina, v níž se Lowe zabývá dobou Republiky (30. léta), občanskou válkou, druhou světovou válkou a nástupem falangistické diktatury. Právě tam dochází k základnímu rozkolu mezi "privilegovaným" Realem a "utlačovanou" Barcelonou. Madridský klub vždy reprezentoval Kastilii a španělský centralismus, zatímco Barcelona je považována za "katalánskou armádu", neoficiální katalánský národní tým. Heslo més que un club reflektuje pocit sžití obyvatelstva s klubem, zastupujícím sociálně-politické hodnoty; v Madridu podobná jednota nepanuje, a to nejen proto, že velice významnou roli ve španělském fotbale zaujímá také jiný madridský klub, Atlético (Lowe dokonce cituje výrazné postavy historie Realu, které za největšího rivala považovaly právě toho městského - tato rivalita byla lokální a sportovní, ne politická).

Úvod knihy obstarává příběh vraždy Josepa Sunyola, legendárního prezidenta Barcelony, zastřeleného španělskými vojáky; Lowe však jedním dechem dodává, že také madridští mají podobnou postavu - je jí Rafael Sánchez Guerra, přesvědčený republikán, který byl po nástupu falangy efektivně vymazán z veřejného života. Názvy obou kapitol znějí "Mučednický prezident" a "Zapomenutý prezident". Pointa je jasná - válka a fašismus postihuje všechny bez výjimky. Real se těšil privilegiím jako nejvýraznější klub centralizovaného kastilského Španělska, královský emblém moci; barcelonské křivdy (jako například nechvalně proslulá prohra 1:11 na Chamartínu, starém stadionu Realu, kde domácí publikum fasovalo malé kovové píšťalky, jev do té doby zcela nevídaný) se tím nijak nesnižují, pouze jsou vkládány do patřičného kontextu.

Proplétání osudů obou klubů je zdánlivě nekonečné - "katalánskou armádu" ani nezaložili Katalánci, a první skutečná barcelonská superstar, László Kubala, byl otevřeným zastáncem Frankova režimu. U uprchlíka z komunistického Maďarska, který pouze díky intervenci madridského prezidenta dostal šanci (už coby španělský občan) setkat se se svojí starou matkou, to lze docela dobře chápat. V rozsáhlém rozhovoru s legendou Realu Alfredem Di Stéfanem se dozvídáme, že argentinskému střelci bylo vlastně jedno, jestli bude nakonec hrát za Madrid nebo Barcelonu - chtěl prostě hrát. V jiném bodě textu se zase Lowe ptá, čím se příchod Helenia Herrery do Barcelony liší od madridského angažmá José Mourinha (nejkontroverznější, nejpragmatičtější trenér své doby přichází do jednoho z klubů, aby za každou cenu ukončil nadvládu toho druhého). A mohli bychom pokračovat.

Santiago Bérnabeu, Johan Cruiff, totální fotbal, Galácticos, Luis Figo, nedávná ekonomická krize - Lowe podává komplexní historii vzájemné rivality, z níž podle něj v důsledku profitují oba kluby, neboť se navzájem předhánějí v touze být nejlepší. Aneb jak jednou prohlásil Florentino Pérez - "Kdyby Barcelona neexistovala, Real Madrid by si ji musel vymyslet." Jediná výraznější výtka směřuje k místy laxnímu a nepříliš stylisticky preciznímu překladu Zdeňka Hajníka; jinak je Loweho kniha přehledným, čtivým a detailním exkurzem do dějin zřejmě nejslavnějšího fotbalového utkání světa.

Sid Lowe: Láska a nenávist v La Lize (v orig. Fear and Loathing in La Liga)
překlad Zdeněk Hajník
© 2013 by Sid Lowe
© PRAGMA, 2014
ISBN 978-80-7349-399-8