JAK VYSVĚTLIT NEVYSVĚTLITELNÉ?

Měla to být docela snadná cesta do semifinále. Real Madrid a AC Milán. Mužstva nabitá hvězdami. Real z jiné galaxie a Milán obhájce trofeje. Oba vedoucí týmy nejkvalitnějších ligových soutěží na světě. Sázkové kanceláře se radují, peníze zůstaly u nich. Málokdo tipoval na postup Deportivo, Monaco, nevěřilo se příliš ani Lyonu a Chelsea.

Nejdříve vypadl Real. Jeho prezident Florentino Pérez nenachází slova vysvětlení ani dnes. Udělal vše pro absolutní úspěch v tomto roce. Postavil tým hvězd podobných těm z Hollywoodu. Vynikající režisér, bohatý produkční, perfektní herci. To je vždy záruka skvělé podívané v sálech kin. Stejné podmínky, stejné kvality, měl mít i film s názvem "Real Madrid - campeón".

Ale na hřišti Monaca netančil Travolta, neválčil Stallone, nevládl De Niro. Bylo sice úterý šestého, ale vše pro Real vypadalo jak pátek třináctého. Dnes, dva dny po zápase to vypadá tak, že trenér Carlos Queiroz nikdy nepochopil myšlenku velkého šéfa o hvězdách a dělnících, o Zidanech a Pavonech. Stejně se vyjadřoval Jorge Valdeno, který dnes říká: "Musíme analyzovat, jak budeme v budoucnu realizovat půjčování hráčů ke konkurenci!"

Začal to "Pitufo" Munitis v dresu Racingu de Santander, nyní ho dorazil "El Moro" Fernando Morientes. Kdo ukázal jak římský císař palcem dolů, když se rozhodovalo o jeho setrvání v Realu? A proč se zbavili trenéra se srdcem bílé barvy, "Bigotona" Vicente Del Bosqueho? Kde je chyba, kdo je zodpovědný a kdo zaplatí účet? Peníze nejsou všechno.

Do hry se musí dát kus srdce. Takového jaké měl třeba ve Slavii Franta Veselý. I v Realu Madrid bylo a je dost podobných srdcařů. Claude Makelele, Fernando Morientes, Steve McManaman hrají momentálně jinde, doma jsou Solari, Cambiasso, Pavón, Cesar..... I s nimi mohl být Real super týmem. Královským. Dnes se vesmírný koráb ztrácí v nedohlednu.

Jiným případem je AC Milán. Ve svém nejhorším utkání sezony byl převálcován Deportivem. Jak se to mohlo stát? Bylo to ve fyzičce? Možná, 90+5 minut byli hráči Deportiva dříve u míče než jejich soupeři. Ani Paolo Maldini, kapitán a bojovník k pohledání, ani Alessandro Nesta, jeden z nejlepších defensivních hráčů světa, ani Kaká, do tohoto utkání brilantní, ani Dida, normálně nepřekonatelný, ani Ševčenko, trhač sítí, ani Clarence Seedorf, genialní spojka mezi obranou a útokem, ani Andrea Pirlo, prostě nikdo se nepřiblížil výkonům této sezony.

Před čtrnácti dny vynášeni do nebe a dnes? Nepochopitelné, nevysvětlitelné. Ale vysvětlení musí existovat. Za prvé Depor hrál perfektně. S obrovskou vůlí, na hranici fyzických možností. Ale i tak měl tým kvalit AC Milán pohodlně ubránit náskok z prvního zápasu. Fyzička, vyčerpání? Nevěřím. Sice již utkání proti Chievu a Modeně leccos naznačovaly, ale tam Milán útočil do posledních minut, Chievu dokonce vsítil v nastavení gól. A že by zrovna v tomto utkání opustily síly všechny hráče? To snad ne! Že by tedy ony pověstné nervíčky? První chyba, první gól, opory klesají na těle i na duši, jeden se nakazil od druhého a dílo zkázy je dokonáno! Je tu ještě jedno možné vysvětlení a tím je podcenění soupeře. Ale po vyřazení Realu Madrid a Arsenalu o den dříve.....?

Sezóna nekončí. Bude velice zajímavé sledovat, jak si s tímto výpadkem poradí oba týmy v nastávajících zápasech. Dojde ke zlomu, nebo se budou radovat soupeři? Osasuna Pamplona a Empoli se jistě pokusí situace využít již tuto sobotu a neděli.