Hodnocení týmů po MS: Řecko

Na první pohled to tak možná nevypadá, ovšem řecký fotbal prožívá legendární časy a zdá se, že stále nemá dost. Kdekdo očekával, jak vyčpělý, přestárlý tým se svým ryze pragmatickým defenzivním přístupem v brazilském klimatu neobstojí, a přitom nakonec Řekové byli jedni z mála, kdo ve vyřazovací fázi turnaje zastupoval evropský kontinent.


Práce manažera a taktický profil týmu: ✮✮✮✮

Fernando Santos to u řecké reprezentace neměl jednoduché. Přebíral totiž v roce 2010 tým z rukou Otta Rehhagela, modly tamního fotbalu díky titulu mistrů Evropy z roku 2004. A přesto se portugalskému kouči podařilo udržet na lavičce celé čtyři roky, pokračovat v nastolených úspěších, a to všechno navzdory čím dál více stárnoucímu týmu.

Taktika byla jasně dána už před deseti lety a nezměnila se ani s portugalským trenérem, tedy obrana především. Ne že by toto heslo vešlo v platnost na úvod šampionátu, Kolumbijci si na svém evropském soupeři pohodlně pochutnali a výhrou 3:0 odsoudili Řeky k záhubě. Alespoň se to tak zdálo, vždyť v té době vybublaly na povrch týmové spory, které záložník Maniatis po roztržce s Tzavellasem řešil dokonce sbalením svých kufrů a jen usilovné přemlouvání spoluhráčů jej přesvědčilo, ať rezervaci letenky domů přece jen zruší.

A bylo ještě hůře - v 38. minutě druhého zápasu skupiny s Japonskem uviděl červenou kartu Kostas Katsouranis. Kdekdo by se v této situaci definitivně složil, ne však Řekové. Ti jakoby našli svou týmovou zarputilost, kterou v roce 2004 okusila na vlastní kůži i česká reprezentace, a vydřeli po skvělém výkonu bezbrankovou remízu. Závěrečný zápas o všechno s Pobřežím Slonoviny pak byl jen třešničkou na dortu a důkaz, že i tento tým dokáže hrát útočný fotbal, když musí. První gól Samarise na výhru nestačí? Nevadí, nezlomíme se a budeme tlačit až do konce. Když v nastaveném čase proměnil Samaras (zasloužený) pokutový kop, mohlo Řecko slavit historický postup do osmifinále.

Defenzivní fáze: ✮✮✮
Alfa a omega řeckých úspěchů tady byla na jejich poměry až překvapivě nejistá. Jediné čisté konto, debakl od Kolumbie a po jedné inkasované brance od Pobřeží slonoviny i Kostariky nenasvědčují tomu, že by obranný val před brankářem Karnezisem plnil svou povinnost podle představ. Prakticky všechny inkasované branky pramenily ani ne tak z individuálních pochybení, jako spíš ze systémového zaváhání. Tu a tam jakoby jednoduše řecká obrana zaspala, čehož soupeř pokaždé naplno využil.

Ofenzivní fáze: ✮✮✮
Co tak nevycházelo vzadu, musela napravovat ofenziva. Ofenziva, která i nadále stavěla na jménech porostlých lišejníkem, jako Gekas, Salpingidis nebo Karagounis. Jak něco takového mohlo fungovat, dokonce stačit na postup?

Odpověď tkví v hráčském přístupu a mentalitě. Řekové se jednoduše nevzdali, zásluhou aktivních beků Holebase s Torosidisem metali do šestnáctky soupeře jeden centr za druhým a poněkud překvapivě opakovaně skvěle podnikali rychlé protiútoky do nepřipravené obrany protivníka a trpělivě čekali na svou šanci. A ta když přišla, beze zbytku jí využili, jako tomu bylo v případě obou branek do sítě Slonů. Stárnoucí nohy výše zmíněných navíc poctivě nahrazovaly nové objevy jako Samaris či Kone, hráči o dvanáct, resp. deset let mladší než veterán Karagounis.

Největší tahoun: Georgios Samaras
Na první pohled zvláštní volba, vždyť Georgios Samaras vstupoval do šampionátu se statistikou, která se s každou odehranou minutou zhoršovala - svůj poslední reprezentační gól si připsal ještě na mistrovství Evropy 2012. Od té doby ani ťuk, přestože odehrál více než 800 minut v kvalifikaci na MS a k tomu přidal i další čtyři přátelské zápasy, které brazilskému turnaji předcházely...

Zpočátku jej trenér Santos stavěl na křídle, což pro devětadvacetiletého útočníka Celticu nebyla ani zdaleka ideální pozice. V klíčovém zápase s Pobřežím slonoviny však přece jen Samaras dostal šanci jako hrot, a chopil se jí náramně. Měl prsty v prvním gólu Samarise, po celý zápas dokázal podržet míč a s ním i řeckou ofenzivu na svých bedrech, a v samotném závěru si vynutil faul a penaltu, která mohla Řeky poslat do osmifinále.

V tu chvíli činilo Samarasovo střelecké sucho přesně 1478 minut, tedy více než celých 24 hodin! Přesto našel odvahu se v třetí minutě nastavení ke značce pokutového kopu postavit a chladnokrevně skórovat. Jak by ho asi doma přivítali, kdyby selhal? Mimochodem, šlo o Samarasovu první střelu na bránu na celém mistrovství...

Největší přítěž: Theofanis Gekas
Ne vždy je sázka na zkušenost tím správným tahem, jak by ostatně potvrdil kupříkladu Jürgen Klinsmann. V případě Theofanise Gekase to pak platí dvojnásob. Tento již čtyřiatřicetiletý útočník se sice v závěru ligové sezony v dresu tureckého Konyasporu těšil až nečekaně výborné formě (jedenáct gólů v posledních dvanácti zápasech) a nominaci do Brazílie si tak zasloužil, na samotném šampionátu selhal, přestože mu gólové zásahy přáli nejvíc z celého řeckého týmu i brazilští komentátoři. Měl totiž nejschůdnější jméno na vyslovení.

Toto přání se nakonec brazilským kolegům svým způsobem vyplnilo, jen šlo o opačnou situaci, kdy Gekas jako jediný gól nedal. Řeč je tady o pokutových kopech v osmifinálovém dramatu s Kostarikou, kdy se obě strany střídaly v suverénním proměňování penalt, než došla řada na Gekase. Ten se (na rozdíl od všech hráčů soupeřova týmu) po hvizdu rozhodčího okamžitě rozběhl ke střele, jako by všechen stres chtěl mít co nejrychleji za sebou. Jenže právě on ze všech hráčů řeckého týmu měl zachovat chladnou hlavu a přelstít Keylora Navase - brankáře, s nímž dříve působil v témže klubu a který Gekasovu ránu právě díky tomu vystihl a chytil.

Celkový verdikt: ✮✮✮✮
Řekové až do této chvíle na MS ještě nikdy nenakoukli za základní skupinu, ostatně šlo teprve o jejich třetí účast na světovém šampionátu. Navýsost úspěšná poslední desetiletka v tomto ohledu opravdu zkresluje a je velkou Rehhagelovou i právě Santosovou zásluhou, že se z průměrného evropského celku stal pravidelný účastník všech velkých turnajů. Mimochodem, i v osmifinále s Kostarikou se řečtí hráči nevzdali a zajistili si prodloužení opět až v nastaveném čase. O takové nezlomnosti si jiní mohou nechat jenom zdát...