Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (4)

Liga mistrů i Evropská liga se konečně naplno rozjely a než začne druhé kolo základních skupin, podíváme se na aktuální stav v žebříčku koeficientů. Mezi 80 týmy se představily i tři české. Nejlépe si v prvním kole základních skupin vedly celky Premier League a La Ligy, naopak špatně se letos stále prezentuje Bundesliga. Bídnou sezónu potvrzují i celky Belgie a Nizozemska. O důležité 11. místo tak stále ještě může vzplanout bitva.

Elitní čtveřice

Bez prohry se představily silné španělské celky (bilance 4-3-0, zisk v prvním kole 1.571). Druhá už je v pětiletém součtu za sezóny 13/14 - 17/18 (určujícím pro nasazení do sezóny 19/20) Anglie. Až na dvě zaváhání celků z Liverpoolu zvládly svou premiéru všechny kluby skvěle (5-1-1, zisk 1.517). Nedaří se naopak Německu (1-2-3, zisk 0.517), na jehož pozici se tlačí také Itálie (3-1-2, zisk 1.167). Z německých týmů si vítězství připsal pouze Bayern, italské neúspěchy v LM zachraňovaly naopak suverénní výkony v EL. Časy se mění...

Souboj o páté a šesté místo

Pátá příčka je zajímavá v případě kvalifikace vítěze LM i vítěze EL do skupin LM z ligy. To by totiž do skupin LM šel přímo i třetí celek z dané soutěže na pátém místě! Tou je stále bez problémů Francie (3-2-0, zisk 1.333). Šestá pozice, zaručující přímo dva celky v základní skupině LM, je také jasně v rukou Ruska (2-2-0, zisk 1.200). Na velké zaváhání Francie i Ruska zatím marně čeká sedmé Portugalsko (2-1-2, zisk 0.833). Jestliže si před sezónou dělala ambice na další posun vpřed Belgie (0-0-2), je její dosavadní představení velkým zklamáním. Průměrné výkony zatím podávají ukrajinské (2-0-1, zisk 0.800) i turecké týmy (1-1-1, zisk 0.600).

Souboj o desáté a dvanácté místo

10. místo - mistr přímo do LM, 11. místo - mistr přímo do LM, pokud se do LM z ligy kvalifikuje i obhájce, 12. místo - vítěz poháru přímo do EL, 15. místo - dva týmy v předkolech LM.

Desítka se zdá být jasná. Původně dobrá výchozí pozice Nizozemska (0-0-2) po zpackaném úvodu už tolik ne. A v silách Řecka (1-0-1, zisk 0.400), Rakouska (0-1-1, zisk 0.250), Česka (1-1-1, zisk 0.600) i Švýcarska (0-1-2, zisk 0.200) teoreticky je možnost utkat se o lukrativní jedenáctou pozici. Zároveň tyto soutěže bojují o zajímavou dvanáctku a stvrzují příslušnost k elitní patnáctce. Na ni se letos jen těžko budou sápat Chorvatsko, Dánsko, Kypr, Izrael či Rumunsko.

Výpočet národních koeficientů

Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (v předkolech pouze polovina, tedy 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. V současném formátu připisují kluby do národních koeficientů 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy 1 bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále obou pohárů. Tyto zisky se dělí počtem všech klubů jednoho státu, které v sezóně do pohárů nastoupily. Česko tak aktuálně získalo 9,5 bodu (3,5 Slavia, 3 Mladá Boleslav, 2 Plzeň a 1 Zlín), což po dělení pěti účastníky dává zatím nevalnou hodnotu 1.900 bodu.

Mistrovská fáze Ligy mistrů

Devět let platil prakticky stejný model kvalifikace o Ligu mistrů, rozdělený na mistrovskou a nemistrovskou fázi. V té mistrovské se mistři ze soutěží od 13. (případně 14.) příčky žebříčku národních koeficientů utkávali ve čtyřkolové fázi předkol. Každý rok si z ní zajistila účast ve skupinách pětice klubů. Od příští sezóny nastává změna. Mistrovská část bude mít nově i nulté předkolo, účastní se jí již mistři soutěží od 11. (případně 12.) příčky žebříčku a do skupin postoupí pouze čtyři.

Cesta do vysněné soutěže tak bude o něco složitější, stále však schůdnější, než tomu bylo pro druhořadé evropské kluby v duelech s giganty před tzv. Platiniho reformou v roce 2009. Jak tuto příležitost dokázaly jednotlivé země a jejich mistři v uplynulých devíti letech využít, přináší následující statistické ohlédnutí.

Z posledního dílu věnovaného koeficientům víme, že Česku se naskytnuté šance využít příliš nepovedlo. Z devíti možností postoupila pouze dvakrát Plzeň (2011 a 2013). Dvakrát Plzeň naopak nepostoupila, stejně jako Slavia a Sparta, jednou vypadl i Liberec. Česko (2/7 - 22% úspěšnost).

Stejnou bilanci (2/7) má také Slovinsko, Bulharsko a Švédsko. Také tyto státy reprezentoval v LM dvakrát vždy jeden klub - Maribor, Ludogorec a Malmö. Alespoň jeden tým se do základních skupin (1/8 - 11 %) podařilo protlačit Rakousku, Polsku, Slovensku, Srbsku, Maďarsku, ale také Kazachstánu či Ázerbájdžánu.

Z fotbalově vyspělejších zemí se nejhorší statistika (0/9) týká Norska. Zemi, jejíž zástupce chyběl v LM ve třinácti sezónách mezi roky 1995 až 2007 pouze dvakrát a v roce 1999 měla v základních skupinách dokonce dva týmy, se v novém mistrovském formátu nezadařilo ani jednou.

A komu, že se dařilo nejvíc? Tak třeba Izrael (3/6 - 33 %) protlačil do hlavní fáze LM dokonce tři různé týmy. Sice jen jeden klub, zato hned čtyřikrát (4/5 - 44 %), reprezentoval v LM Bělorusko (BATE), Kypr (APOEL) a Chorvatsko (Dinamo Záhřeb). Ne každý rok (někdy byl mistr nasazen přímo) pak v mistrovské fázi bojovala další šestice zemí s těmito výsledky - Belgie (2/1 - 66 %), Řecko (2/1 - 66 %), Švýcarsko (3/2 - 60 %), Skotsko (4/3 - 57 %), Rumunsko (2/4 - 33 %) a Dánsko (2/4 - 33 %).

Co se týče klubů, nejvíce postupů zaznamenala zmíněná trojice APOEL (4/3 - 57 %), Dinamo Záhřeb (4/4 - 50 %), BATE (4/5 - 44 %) a spolu s nimi také Celtic (4/2 - 66 %). Dvakrát se prosadilo dalších sedm klubů, mezi nimi i zmíněná Plzeň. Celkem si cestu do LM přes mistrovskou fázi vybojovalo 26 různých klubů z 21 zemí. Je otázkou, zda se to například u Partizanu s bilancí 1/7 (12,5 %) dá považovat za úspěch. Jasno je naopak v případě Salzburgu - bilance 0/7 je symbolem pohárových neúspěchů posledních let. Marně se vícekrát o základní skupinu snažili také například Rosenborg (0/4), Slovan Bratislava (0/4), HJK Helsinki (0/6) či Sheriff Tiraspol (0/7).

Přestože Platiniho reforma umožnila cestu do LM i mistrům z druhořadých evropských soutěží, což znamenalo jakýsi návrat k původní filozofii zaniklého Poháru mistrů evropských zemí, objevují se hlasy, že jsou tyto týmy mezi giganty pouze do počtu a jejich zápasy představují neatraktivní nutné zlo. Jak se těmto týmům tedy v základních skupinách dařilo?

V některých případech opravdu daly zlým jazykům za pravdu. Z celkových 40 účastí si kvalifikovaní mistři připsali v základních skupinách LM hned sedmkrát nelichotivou bilanci 0-0-6 (dvakrát Dinamo Záhřeb, jednou mj. i Žilina v roce 2010 jako přemožitel Sparty ve čtvrtém předkole). Celkem 27krát skončily týmy z mistrovské kvalifikace na posledním čtvrtém místě (67,5 % případů), devětkrát si zajistily přestup do EL ze třetí příčky (22,5 %) - v tom i obě účasti Plzně, třikrát dokonce skončily druhé (7,5 %) a jednou (2,5 %) první. Každá desátá účast tedy vedla k postupu do jarního osmifinále - ze druhé příčky se to povedlo Olympiakosu (2009), Kodani (2010) a Celticu (2012), tedy těm relativně silnějším týmům. Ojedinělý kousek v podobě postupu z prvního místa se povedl APOELu v roce 2011. Letos pětice kvalifikantů z mistrovské fáze nevstoupila do základních skupin dobře - s bilancí 0-1-4 při skóre 3:18.