Billy Wright, raketa z Ironbridge

13.10.2008, 21:35
Životopisy
Zaujalo nás
Kapitánoval národnímu výběru Albionu na třech světových šampionátech po sobě. Stal se prvním Angličanem, který překročil hranici sta reprezentačních zápasů. S Wolverhamptonem třikrát slavil mistrovský titul a jednou triumf v FA Cupu. Přesto mimo Ostrovy vzruší jméno Billyho Wrighta jen málokoho.

Byl to dokonalý elegán a fešák. Vlasy zpravidla učesané z čela a slušivý černý frak s bílou košilí k němu pasovaly stejně jako nesporný fotbalový um. Jeden z nejslavnějších anglických univerzálů všech dob, který byl schopný zahrát jak na hrotu, tak na stoperu, je ve své rodné krajině uznáván pomalu jako bůh. Jeho jmenovka se vozí tramvají číslo sedm po městě Wednesbury. V anketě o největšího rodáka z kraje Midlands obsadil čtvrtou příčku, přičemž za sebou nechal i takového Stana Matthewse či Ozzyho Osbourna. Před stánkem Wolves s názvem Molineux Stadium se tyčí bronzová socha připodobňující Wrighta v nadživotní velikosti. Ale dost už výčtu veškerých poct, teď se pojďme podívat, čím si je vlastně všechny zasloužil.

William Ambrose "Billy" Wright spatřil světlo světa 6. února 1924 ve vesničce Ironbridge, spadající do regionu Shropshire na západě Anglie. Jeho otec byl po celém širém kraji znám jako obávaný fotbalový útočník, a proto neměl malý Billy k ničemu blíž než právě ke kopané. Už odmalinka bušil balonem do domovních dveří a toužil po svých prvních kopačkách. Ty dostal o Vánocích, zrovna když mu bylo osm let. Zpočátku hrál jen tak při škole, jenže jakmile v barvách Medeley Wood Modern School nastřílel v jediném utkání neuvěřitelných 10 branek, bylo jasné, že musí začít docházet do nějakého klubu alespoň na tréninky.

Jeho přítel a fotbalový rádce, pan Norman Simpson, jednoho dne zpozoroval inzerát Wolverhamptonu Wanderers hlásající, že se na Molineux Stadium koná nábor žáčků. Na stánek prvoligového celku tedy za pár dní zavítal i jistý William Wright. Přes zřetelný talent malého Billyho se tehdejší manažer Vlků Frank Buckley ovšem nedomníval, že tento kluk někdy nějak výrazně prorazí ve fotbalové branži. Po mnoha urgencích ze Simpsonovy strany však přeci jen daroval nadějnému mládenci šanci. Ten si svůj debut v dresu Wolverhamptonu odbyl již jako čtrnáctiletý, sotva před začátkem druhé světové války, když si zahrál za béčko proti Walsallu Wood. I přestože se po celé Evropě posléze začalo válčit, v Anglii se zkraje ještě hrálo, až později bylo Wolves zakázáno působit na ligové úrovni. A tak si Wright co nevidět svůj premiérový start připsal též v dresu A-mužstva. Stalo se tak při vítězství na 2:1 proti Notts County. Bylo mu tehdy pouze patnáct let! Zanedlouho už přiložil pero na papír, aby podepsal svou první profesionální smlouvu ještě coby nezletilý holobrádek.

Jen jednou za celou svou kariéru opustil Billy Wright Wolverhampton. Stalo se tak právě během druhé světové války, když se na zkušenou stěhoval do Leicesteru. Tam nastupoval nejen na pozici útočníka, ale i jakožto obránce, aby se daleko vyspělejší vrátil na Molineux Stadium opět v roce 1942. Jelikož byl Wright vždy oddaný své vlasti, nemohl během válečného neklidu jen tak chytat lelky. V armádě sloužil alespoň coby jakýsi kondiční trenér, přičemž vypomáhal svému fotbalovému zaměstnavateli, co to šlo. Za celou dobu druhé světové si tak odkroutil solidní porci více než 100 zápasů.

Po skončení celosvětového konfliktu a nastolení pořádku nejen ve fotbalové komunitě, si začal Wright okamžitě budovat respekt po celé Anglii. Díky své neobyčejné univerzálnosti nastupoval zpočátku svého poválečného účinkování na postu křídelníka a během sezony 1946/47 vynechal jen osm střetnutí. O letní pauze oznámil konec kariéry Stan Cullis a Wright po něm přebral kapitánskou pásku. Teprve ve 24 letech a napořád. První úspěch Vlků pod novým lídrem na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 1949 triumfují pod Wrightovým vedením ve finále FA Cupu proti Leicesteru City. To nejlepší ale teprve mělo přijít.

Jestli padesátá léta v anglické kopané patřila někomu jinému než Williamu Ambrosi Wrightovi, pak sním svůj klobouk. Nejenže sám vynechal během celé této dekády pouhých 31 duelů, ale navíc byl jednoznačně největším tahounem nejúspěšnějšího anglického celku desetiletí. Wolves dovedl ke třem doposud jediným mistrovským titulům (1954, 1958 a 1959) a vtěsnal se do podvědomí širé fotbalové veřejnosti. K tomu za Vlky nastoupil k úctyhodnému počtu 490 utkání. Značnou pozornost na sebe strhával ale především v národním dresu, kde nakonec posbíral po Shiltonovi, Mooreovi a Charltonovi nejvíce startů. Dlouholetý kormidelník reprezentace Albionu (žádného jiného Wright nezažil) Walter Winterbottom jeho obří přínos pro tým kdysi shrnul takto: "Billy měl dubové srdce a byl nejspolehlivějším z kluků. Pokládám sám sebe za šťastného, když jsem jeho služeb mohl využívat tak často," řekl o vytrvalém dříči legendární kouč, na jehož ovečky dohlížel s kapitánskou páskou na paži hned během tří světových šampionátů (1950, 1954 a 1958).

William "Billy" Wright odešel ze světa profesionální kopané v srpnu 1959. Po sobě zanechal znamenité kousky a přinutil deník The Times k tomu, aby ho označil za "národní poklad". Tentýž plátek mu také v den konce jeho kariéry věnoval tyto řádky: "Poznali jsme mnoho talentovanějších a šikovnějších hráčů, ale to, co vnesl do našich srdcí, bylo něco utkané z loajality a pracovitosti." Byl to rovněž gentleman a elegán jak mimo hřiště, tak na zeleném pažitu, kde mu nikdy nebyla udělena žlutá karta, natož pak aby byl vyloučen. Tom Finney, jeho někdejší spoluhráč a kamarád z reprezentace, zase vyzdvihuje jeho neúnavnost a vypálí přízvisko "Mr. Dynamo". Zároveň se ho nebojí označit za nejlepšího středopolaře, jakého kdy Anglie měla, což jenom svědčí o jeho enormní univerzálnosti.

Wright se pyšnil robustní postavou a byl to typ velice soutěživého člověka. Znal však své limity a obvykle prohlašoval: "Jako hráč jsem měl na mysli vždy jen dvě věci: získat míč a pak ho co nejrychleji poslat nejbližšímu spoluhráči." Jak se říká, v jednoduchosti je síla, a Billy toto pořekadlo znal očividně moc dobře. Co se týče jeho dalších ctností, musíme jmenovat nevídanou stabilitu výkonů. Nad tou se koneckonců pozastavil po jednom z mezinárodních klání též britský list The Times. "Billy Wright má výpadky jen zřídkakdy. Hraje jako jeden muž," všiml si.

Mimo jiné Hráč roku 1952 ovlivnil mnoho mladíků začínajících s fotbalem až po něm. Za vzor ho pojal například Kevin Keegan, jenž později proslul jako hráč Liverpoolu či manažer Newcastlu. Na sklonku kariéry se Wright oženil s Joy Beverly, členkou skupiny Beverly Sisters (tehdy něco jako v nedávné době Spice Girls), aby si poté splnil klukovský sen a šel na čtyři roky neslavně trénovat Arsenal. Byl rovněž oceněn řádem Britského Impéria, konkrétně hodností velitele (CBE). Od roku 1966 pracoval pro ATV a Central Television coby odborný poradce skrze fotbal. Tuto funkci opustil, až když u nás padl socialismus, a ihned přijal pozici ve vedení Wolverhamptonu. Jenže 3. září 1994, ve věku 70 let, náhle umírá po dlouhém boji s rakovinou žaludku. Jako památka na jeho oddané služby slouží bronzová socha vyjímající se před Molineux Stadium, jež byla zbudována u příležitosti druhého výročí Wrightova skonání. Dům v Ironbridge, kde se narodil, je zase dodnes označen modrou plaketou. Lidé ve West Midlands na něj zkrátka nikdy nezapomenou. A nejen oni...

Autor: Tomáš Daníček

Komentáře (44)

Přidat komentář
smazaný uživatel

Výborný článek, Tome

Nějak mi tu zabíráš místo...

Reagovat
fantomas

Já vím, příště jsi na řadě ty.

Reagovat
smazaný uživatel

skvělé

Reagovat
smazaný uživatel

Ikdyž nemám páru, kdo to byl a článek s velkou pravděpodobností taky nepřečtu, jelikož je dlouhý a z písmenek se mi chce blít dávám " "

Reagovat
fantomas

Reagovat
smazaný uživatel

stoji za to precist

Reagovat
smazaný uživatel

Jo, já si ho přečtu zítra až mi bude lépe(doufám), dneska rezervuju palec...

Reagovat
smazaný uživatel

tak ti preju at je ti zitra lip

Reagovat
fantomas

Já taky.

Reagovat
smazaný uživatel

Že by si tu dal někdo taky biera?

Reagovat
smazaný uživatel

podle kámošky nejlepší fotbalista anglie všech dob

Reagovat
fantomas

Se ani nedivim.

Reagovat
smazaný uživatel

ona má ráda takovýhle pracovitý fotbalisty

Reagovat
fantomas

To snad každej milovník anglické kopané.

Reagovat
smazaný uživatel

Kamoška je znalec To je nezvyk..čo ja poznam baby..tak vedia možno dokopy tak kto je Beckham...a Ronalda si pletu s Ronaldinhom

Reagovat
honziss

Wolverhampton je pro mě velmi sympatický klub a jsem rád, že jsem si mohl přečíst něco o jejich největší legendě. Bravo Mr. fantomas.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
terry

Po Dr. Housovi si to přečtu

Reagovat
smazaný uživatel

Billy Wright - Dr. Greg House 3:1

Reagovat
fantomas

Reagovat
božský John

Skvělý..

Reagovat
smazaný uživatel

dufam ze sa dostanu do PL ,budem im fandit

Reagovat
terry

Tak už taky přečteno a

Reagovat
smazaný uživatel

sem se daj nak pridavat clanky?

Reagovat
terry

Cože?

Reagovat
honziss

Reagovat
smazaný uživatel

tak nic no, nak sem to spatne precet, asi ze me ze vcrejska nevyprchal vsechen alkohol

Reagovat
smazaný uživatel

Ty chlastas v pondelok?

Reagovat
smazaný uživatel

v nalehavych pripadech

Reagovat
smazaný uživatel

z čeho si čerpal? vždycky by se mi u těchhle historickejch dokumentů líbilo pár odkazů:) jinak zajímavej článek :)

Reagovat
fantomas

Na co odkazy?

Reagovat
smazaný uživatel

Za prvé se to myslím sluší a za druhé jsou lidé, kteří chtělí jít více do detailu, tak by jim to pomohlo ... Za článek v každém případě díky, moc mne potěšil.

Reagovat
fantomas

Za prvé se to nesluší, protože životopis je autentické dílo autora, nikoliv odkazů, kterých by stejně bylo tolik a s tak kusými informacemi, že by vám byly k ničemu. A navíc, kdo je šikovný a skutečně ho to zajímá, nemusí snad na zlatém podnosu dostat odkazy, ale sám si detaily najde nebo ne?

Reagovat
smazaný uživatel

přesně tak

Reagovat
smazaný uživatel

Asi jiná škola. Já byl zvyklý vždy, když jsem něco psal, uvádět, z čeho jsem čerpal. Všechno to z hlavy asi nebude, ne? To, že mne něco zajímá, ještě neznamená, že nejlepší cesta je procházení kvant informací na internetu, jejich verifikace apod. Od toho se snad píší články, ne? Ale nechci tu začínat nějaký flame. Prostě nesdílíš můj pohled, ok. Uzavřeno.

Reagovat
fantomas

Zdroj se odjakživa uvádí jen při psaní aktualit. Nikde sem nezažil, že by pod životopisem bylo uvedeno třeba šest odkazů, z nichž autor čerpal. To je prostě kravina a neni to o nějakém uhlu pohledu. Nehledě na to, že ty články se píší, aby informovaly...a tudíž - pokud tě tento dostatečně neinformoval, šup na net a hledám sám. Myslíš, že se autor s určitým know-how bude vytahovat? Jen těžko. On tu piplačku musel podstoupit, aby vám toto připravil a pokud to nekomu nestačilo, musí se pídit už jen sám. Přijde mi to naprosto logické.

Reagovat
smazaný uživatel

opět naprosto souhlasím

Reagovat
smazaný uživatel

a mně zase z toho co tu píšeš příde že trošku smrdíš samochválou! ten článek je pěknej ale jinak mluvíš uplně z cesty a jestli ti dělá takovej problém nastartovat člověka co se taky zajímá tak ti můžu snad jen popřát příjemné honění svého novinářského ega

Reagovat
fantomas

U žádného životopisu nikde nenajdeš vypsané všechny odkazy, z nichž autor čerpal. To je prostě fakt a autoři vědí, proč to tak dělají. Když se s tim nedokážeš smířit, tak to mi tě je líto.

Reagovat
smazaný uživatel

nemluvím o všech odkazech mluvím o otázce z čeho si čerpal na kterou nevím proč - asi kvůli svej nadutosti - odmítáš odpovědět jinak líto ti mě bejt nemusí protože já si kvůli tomu vlasy netrhám :D a když už jsme u toho můžeš mi vysvětlit proč autoři tak strašně dobře vědí proč to dělají? hraješ si snad na spisovatele potom co si napsal text na A4? jestli máš strach abych pak na tebe nedělal chytrýho nebo já nevim co tak neměj.....bože! vůbec nevim kdo si ale sorry přídeš mi jak nafoukanej klučina :D

Reagovat
fantomas

Věz, že pusobit nafoukaně se opravdu nesnažim (krom toho tvá poznámka o nějaké A4 je poněkud zcestná) a neni to v žádném případě tak, že bych se na někoho povyšoval. Čerpal jsem hlavně z internetu, z pěti ruznych stránek, z nichž jsem sesbíral kusé informace a slepil z nich to, co vidiš nahoře.

Reagovat
smazaný uživatel

ok..na tu otázku jsem se ptal protože sám se hrabu na bulvárech typu daily mail nebo projíždím lokální anglický plátky ale nemám žádnej fotbalovej portál který by mi plně vyhovoval...a jinak pár článků jsem už od tebe četl a píšeš dobře..takže budu číst i dál protože tyhle "historický romány" jsou jedinou specialitou eurofotbalu

Reagovat
fantomas

Díky. Jinak jestli mohu doporučit velmi zajímavé příběhy o legendách mají na Telegraphu, což je navíc i seriózní plátek.

Reagovat
smazaný uživatel

jestli seš ještě u compu tak dej vědět mám chut te pochopit :)

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele