1. BUNDESLIGA – 30. KOLO

Mohlo by se zdát, že v Německu už není co řešit, že o prvním a posledním místě je už rozhodnuto, ale o dramatické souboje přesto nouze není. Poté, co Bayern minulý týden k titulu vykročil, tak v tomto kole krok dokonal a už jen čistá teorie ho může o mistrovský talíř připravit...

Pomohlo mu k tomu Schalke, které utrpělo drtivou porážku v Berlíně. Tento výsledek tak posunul Herthu ještě do bojů o 2. místo, na které se mohl dostat Stuttgart, ale ten zaváhal doma s Wolfsburgem. Na opačném konci si Freiburg hrál tak dlouho v sestupových vodách, až se utopil. Šance, že tři týmy před sebou (Rostock, Bochum, Gladbach) předstihne, už definitivně ztratil.



Dortmund nastoupil s oběma Čechy v základní sestavě a začal pěkně zostra. Hned po výkopu si vytvořil tlak. První šance přišla po rohu, který zahrával Rosický, ale Kehl hlavou minul. Jenže byl to Lautern, kdo se radoval z prvního gólu. Po kombinaci na jeden dotek se k míči dostal Halil Altintop a propálil brankáře domácích. V souboji s ním se navíc zranil Christian Wörns, takže musel už v 6. minutě střídat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Ve 12. minutě doputoval míč po ose Ewerthon, Rosický, Dedé zpátky k Ewerthonovi a ten se nemýlil - 1:1. Po téměř půlhodině hry kopal Tomáš Rosický roh, míč si našel hlavu Kehla a Thomas Ernst v bráně hostí byl bez šance. O dalších 5 minut později byl v hlavní roli Rosický. Postavil se k rozehrání přímého kopu těsně za vápnem, po jeho střele se všichni jen ohlédli. ale doplachtila pouze na levou tyč. Těsně před přestávkou stačil srovnat skóre nedůsledně bráněný Amanatidis.

Druhý poločas už však patřil hlavně Janu Kollerovi. Nejprve dal o sobě vědět, když zvládl sprinterský souboj s Mettomem, v tísni vystřelil a nechal obtisk na pravé tyči. Varování nebrali ďáblové vážně, a tak Jenda ze Smetanovy Lhoty udeřil. Po přihrávce Dedého se ocitl sám před Ernstem a nemýlil se - 3: 2. Ke druhému gólu přišel český obr jak slepý k houslím. Rosický opět rozehrával přímý volný kop, míč se odrazil od temene Dedého ke Kollerovi, který nebyl nijak pečlivě hlídán a hlavou vstřelil poslední branku utkání. Po zápase si o Kollerovo tričko řekl amatér Matthias Henn.



Poslední pokus, kdy utéct hrobníkovi z lopaty, měl Freiburg. Rozhodně to ale neměl lehké, protože Bilefeld bojuje o záchranu také. Letenku o patro níž Freiburgu vystavil svým hattrickem útočník domácích Massimilian Porcello. První gól dal po standardní situaci. Hlavou mu míč přiťukl Gabriel a Porcello dovedl ve skluzu přesně zamířit. Druhý gól dal hlavou, kdy ho špatně bránili dva obránci a naposledy se radoval, když balón prostrčil mezi nohama brankáře Richarda Golze. Hosté nehráli úplně špatně, ale když už se dostali do zakončení, bránu většinou přestřelili, což se stalo dvakrát Iashvilimu. Vyjímkou byla pouze gólová trefa Caira, která však byla spíše srdečným věnováním od domácí obrany, než důsledek nějakého stálého tlaku. Možná nejzajímavější moment zápasu nastal v 75. minutě v pokutovém území hostí. Ervin Skela se dostal ve vápně k míči, dobře vystřelil, brankář vyrazil k Durovi, ten napálil hráče na brankové čáře, od kterého míč skončil u Boakyeho a jeho bomba mířila do břevna.



Hannover přijel do Mainzu s jistotou, že se mu nemůže nic stát. Hra podle toho i vypadala. Hosté ohrožovali branku domácích pouze sporadicky a to ještě z uctivé vzdálenosti. Nebezpečná nebyla ani útočná jednotka Kaufmann, Štajner. Druhý jmenovaný patřil k nejhorším hráčům na hřišti a po zásluze byl v 58. minutě vystřídán. Štajner vynikal hlavně v nahrávání soupeři a i první gól jde na jeho vrub. Mathias Abel si naběhl na rohový kop jako buldok a nezastavila by ho snad ani betonová zeď. Český ex-reprezentant se o to pro jistotu ani nepokusil. Vyklusával za ním v uctivé vzdálenosti. Druhý gól dal Fabian Gerber, ač okolo něho stáli tři obránci Hannoveru. Ti však spoléhali jeden na druhého a ve výsledku neudělali nic. V tomto zápase bylo také vidět, co znamená pro Hannover brankář Robert Enke. Nebýt jeho, vraceli by se hosté domů s rancem plným gólů.



Utkání bylo důležité pro obě mužstva z jiného důvodu. Pro Rostock je cenný každý bodík kvůli záchraně a pro domácí jeden nemá smysl, pokud chtějí myslet na účast Lize mistrů. Moc fotbalové krásy k vidění nebylo, každý si byl vědom, o co se hraje. To mělo za následek spoustu nepřesností a téměř žádné šance v prvním poločase. Za zmínku stojí snad jen tyč Rostocku z přímého kopu. Do druhé půlky nastoupil lépe Hamburk. Mahdavikia skvěle odcentroval, míč si našel volného Mpenzu a ten neměl problém trefit prázdnou bránu. Šanci na vyrovnání měl Litmanen, ale místo střely přihrával. Poté už bylo na trávníku jen jedno mužstvo - domácí. A dvěma góly si pojistilo výhru. Za zmínku stojí především první trefa Takahary. Místo razantní střely volil elegantní padáček, jímž přehodil nejen tři bránící hráče, ale i brankáře Schobera.



Suverén 1. Bundesligy nedal Bochumi šanci a s přehledem docválal k dalšímu vítězství. Hostující tým ale nebyl rozhodně nijak odevzdaný. Snažil se Bayernu jeho cestu za titulem ještě zkomplikovat. Těžší to však měl od 15. minuty, kdy brankář Rein van Duijnhoven zahrál rukou mimo pokutové území a byl po právu vyloučen. Před tím už však stačil jednou lovit balón ze své sítě. To když Sagnol našel vzduchem ve vápně Pizzara, ten si stáhl míč na prsa, zkontroloval vybíhajícího brankáře a podél něho poslal kulatý nesmysl do brány. O minutu později byl před Kahnem sám Preuss, ale své šance se tak lekl, že přestřelil o dobrých pět metrů. O další krásný moment se postaral Ballack, když vyslal přesný padesátimetrový pas na Makaaye a jeho střelu vyrazila špička vystřídavšího gólmana Christiana Wandera. Ve 26. minutě srdce fanouška zaplesalo. Sagnol se pustil do kličkované před pokutovým územím Bochumi a když ho to přestalo bavit, našel Ballacka a z jeho kopačky zamířila utěšená střela po zemi k pravé tyči - 2 : 0 pro Bayern.

Kahnovi poslední dobou chystá horké chvíle Lucio. A nejinak tomu bylo tentokrát. Poprvé to byla nepřesná malá domů, kterou brankář Bayernu chytil raději do ruky. Následoval nepřímý kop, ale Meichelbeckova střela byla tak slabá, že se k bráně ani nedostala. Podruhé se brazilský stoper "vyznamenal", když neuhlídal Tapaloviče při rohovém kopu. Chorvatský fotbalista nabídnutou příležitost využil a zdramatizoval zápas. V 63. minutě přišla chvíle Roye Makaaye. Po šesti zápasech poznal tento kanonýr ze země tulipánů radost z gólu.



Na tento zápas se mohl s klidem vypravit člověk se slabým srdcem, protože infarkt by mu rozhodně nehrozil. Naštěstí za Wolfsburg hraje Martin Petrov, jinak by divákům hrozilo úmrtí nudou. Dvakrát přesně centroval, ale Brdarič jeho myšlenky nevyužil. Jednou se musel protáhnout i brankář z města VW Jentzsch. To když napřáhl ze třiceti metrů Stranzl. Měl sice co dělat, ale s námahou projektil vytěsnil na roh.



Olympijský stadion by se klidně mohl přejmenovat na Národní divadlo, protože když hraje soubor Hertha a v hlavních rolích Bastürk, Marcelinho a Rafael, je se vskutku na co dívat. Schalke mělo přetěžký úkol. Napravit porážku na domácím hřišti v minulém kole teď, proti Hertě. Hned od úvodních minut bylo vidět, že je to "mission impossible" . Hned v 5. minutě si narazil Bastürk s Marcelinhem a šťastně zavěsil. Pak sice srovnal dánský reprezentant Sand, ale kolotoč před hostující brankou neustával. Vyloučen byl navíc Christian Poulsen za potyčku s Niko Kovačem. Vítěznou branku dal Marcelinho z penalty za ruku ve vápně. Pak se Brazilec trefil ještě jednou, kdy završil krásnou kombinaci s Bastürkem a Rafaelem. Poslední dva jmenovaní vystřihli ještě fotbalovou báseň v podobě třetí branky. Bastürk na místě přehodil dva dotírající protihráče, míč převzal Rafael, který v přehazované pokračoval a přeloboval vybíhajícího brankáře Rosta. Hertha se tímto vítězstvím přiblížila svému soupeři na tři body. Druhé místo tedy ještě rozhodně nemá svého majitele, protože své si ještě řeknou Stuttgart a Brémy s Hamburkem.



Hosté zažili během uplynulého týdne pořádnou bouřku. Své posty opustili hlavní trenér a sportovní ředitel. Novým mužem na lavičce byl Horst Köppel a novým sportovním ředitelem se stal Peter Pander. Na hřišti se v hostujícím dresu postupně představili všichni čeští hráči. Fukal a Svěrkoš v základu a Heniz s Ulichem přišli v průběhu hry. Hrdinou zápasu byl americký brankář ve službách Borussie Keller, který se vyznamenal hlavně ve dvou soubojích s kanonýrem Markem Mintálem. Ten sice dvakrát mířil pod břevno, ale zámořský brankář vytáhl ze šuplíku své nejlepší zákroky a střely zlikvidoval. Za zmínku stojí ještě souboj Marka Nikla s Václavem Svěrkošem, po kterém měl být obránce domácích vyloučen, ale rozhodčí jeho zatažení za dres přehlédl. Obě mužstva se sice snažila dát branku, ale hlavní cíl byl žádnou nedostat a to se povedlo. Spokojenější může být Norimberk, protože ten je od pásma znamenající pád o soutěž níž přece jen dál, než Mönchengladbach. Pro něj to bude boj o přežití až do posledního kola.



Po dvoutýdenní pauze zaviněné zraněním mohl za Brémy opět naskočit do hry útočník se zabijáckým instinktem Miroslav Klose. Jednou se sice trefil, ale tentokráte však vraždil spíše šance jemu nabídnuté. Čtyřikrát se ocitl ve vyložené šanci sám před Buttem a třikrát zklamal. Ten, kdo ale zklamal jako první, byla obrana Werderu. Konkrétně Paul Stalteri, který překrásně "namazal" domácím, k míči se dostal Berbatov, uličkou našel Krzynoweka a pro něj nebylo zas tak těžké umístit míč podél vybíhajícího Reinkeho - 1:0. Za chvíli Berbatov nevyužil obrovskou šanci, když šel z levé strany sám na branku hostí. Ve 37. minutě Brémám hrubě nevyšel ofsajd systém. Obránci vyběhli a nechali tak jít tři hráče Leverkusenu na osamoceného brankáře. Situace nemohla skončit jinak než gólem. Babič se dlouho nerozmýšlel, nepřihrával a našel si místo u levé Reinkeho tyče. Zatímco se domácí radovali z gólu, Brémy rozehrály a využily nezformované obrany a volnou levou stranu hřiště. Tam si naběhl Ümit Davala, zacentroval do vápna, Roque Junior neodehrál dobře balón, zmatku využil Klose a snížil na 1:2. Odměnou mu byl direkt rukavicí do obličeje od Butta, který se sápal po balónu. V druhém poločase Leverkusen už pouze bránil a Werder bušil do plných. Šance měl, ale Klose, Micoud a Klasnič odmítli vyrovnání.