Stramaccioniho zatím chápe jen Plavšić. A Spartě to bez desítky dře, ne že ne
Byla to generálka, z níž není třeba dělat žádné definitivní závěry. Ale stejně jako ta slávistická minulý týden, i včerejší poslední zápas Sparty před ostrým startem nového ročníku leccos napověděl. Jedno je jisté: italský trenérský štáb má před sebou na Letné ještě plno práce.
Na rozdíl od Slavie to ve čtvrtek před více než sedmi tisíci diváky od Sparty nebyla taková jízda, jakou si mnozí fanoušci malovali. Obzvlášť když proti předpokladům zůstal opět jen na tribuně Tomáš Rosický, na něhož se mnoho z nich jistě těšilo. Důležité poznatky jsou ale jinde. A ten hlavní je jednoznačný - na hře Sparty byl včera pramálo vidět jakýkoliv rukopis nového trenéra.
Andrea Stramaccioni nemá vůbec jednoduchou úlohu. Přišel do nového prostředí a ještě k tomu na Spartě staví úplně nový tým. Příchod záložníka Mavuby značí desátou letní posilu, a to je opravdu hodně, tedy především co se týče zapracování nových tváří do mužstva.
Do generálky s Vitesse zasáhlo celkem šest nových posil. Přestože trenér Stramaccioni prohlásil, že má už jasno o devíti místech v sestavě, kterou příští týden nasadí v předkole Evropské ligy proti CZ Bělehrad, bude mít před sebou velmi náročný týden. Musí najít vzájemnou synergii s hráči, protože ve čtvrtek večer to vypadalo, jako by zatím jeho myšlenky chápal jen Srđan Plavšić, posila shodou okolností právě z Crvene Zvezdy.
Ostatně sám kouč to po utkání vcelku upřímně vystihl. "Je to hráč, kterého jsem hodně chtěl. Charakterizuje, jak bych chtěl, aby můj tým hrál," pravil a trochu nepřímo tím naznačil, že ostatní na té úrovni ještě nejsou. Jen velmi krátké pasáže ve druhé půli by snesly vyšší měřítko, jinak to byla spíše bída.
Například zbrusu nová stoperská dvojice Štetina-Kaya působila velmi nervózně a rozhodně nedala zapomenout na loňské obranné trable Sparty, ale vše si teprve sedá. Problém představovalo spíše to, že ve sparťanské hře nebyl vidět žádný pořádný systém, jakým by se chtěl klub prezentovat. Přitom právě to se očekává od Stramaccioniho především.
Až Plavšić, který naskočil na druhý poločas, ukázal, jak by mohla nová Sparta vypadat. Vlétl do zápasu jako uragán a spolu s Karavajevem, jenž střídal s ním, jezdil po pravé lajně nahoru dolů, dovolil si i ve hře jeden na jednoho a sklidil za snahu potlesk tribun. Dobrý start, i podle trenérových slov, ale teď je potřeba, aby se k němu přidal zbytek jedenáctky.
Velký kontrast představovalo Plavšićovo nasazení například s výkony Václava Kadlece či Josefa Šurala, který si pomohl alespoň vyrovnávacím gólem. Přitom na křídlech bude pravděpodobně z velké části stát sparťanský úspěch, či případný neúspěch. Andrea Stramaccioni sice hlásí, že si Sparta dokáže poradit i bez klasické desítky, tedy tvořivého záložníka pod útočníky, jenže utkání s Vitesse ukázalo, že díra po Bořkovi Dočkalovi je na Letné stále obrovská a nezacelená.
Není příliš šťastné, aby se na Spartě spoléhali na Tomáše Rosického, který snad již konečně míří do plné zátěže, jenže včera bylo náramně vidět, jak moc by pomohl. Stramaccioni tvrdí, že na pozici desítky bez problémů počítá klidně s kapitánem Davidem Lafatou, ale bude jen dobře, pokud to se svými kolegy co nejdříve přehodnotí.
Ve vší úctě k Davidu Lafatovi, je to kladivo do vápna, ne někdo, kdo by měl operovat pod dalším podobným šutérem Markem Jankem a rozdávat balóny, jako to dělal právě třeba Bořek Dočkal. Špatná kombinace a nekonstruktivita Sparty byla proti Vitesse do očí bijící. Pokud si nevzal míč na lajně Plavšić nebo na druhé straně Vatajelu a nešli na zteč, Sparta toho příliš nevymyslela. Střed pole neexistoval, nebyla tam myšlenka, protože ji neměl kdo vytvořit.
Tomáš Rosický může být řešení, jenže Sparta se k němu vzhledem k jeho zdravotním lapáliím rozhodně nemůže upínat, to by byla cesta do pekel. Pod útočníky by se mohl chytit například Néstor, který je taktéž zraněn, ale Lafata jako vyřešení problému rozhodně nevypadá, naopak tam působí spíše křečovitě. Pokud nakonec Sparta s klasickou desítkou jako takovou hrát nebude, bude si muset poradit jinak.
Alternativním ofenzivním receptem mohou být právě ostrá a konstruktivní křídla, čímž automaticky získal ještě významnější pozici Tal Ben Chaim, který zatím kvůli zranění rovněž absentuje. Izraelský křídelník bude patrně stěžejní ofenzivní hnací silou Sparty, a to zejména když to bude drhnout právě s kombinací (ať už absencí kreativního záložníka, nebo když to prostě nepůjde). Ostré levé křídlo, které dokáže přejít jeden na jednoho a buď sám dát gól, nebo připravit míč pro úderníky Janka s Lafatou.
Vzhledem k tomu, že s příchodem zkušeného Ria Mavuby má Sparta až šest adeptů na středního záložníka, možná se na desítku opravdu rychle zapomene, respektive se ze sestavy vytratí. O to víc bude záležet na kvalitě křídel, kde je konkurence rovněž vysoká. Čtvrteční výkon Plavšiće by měl být velkou motivací například pro Václava Kadlece, jemuž by se mohlo snadno stát, že prosedí většinu času na lavičce.
Kádr Sparty je na drtivé většině postů opravdu nabitý, jen ten kreativní prvek v záložní řadě může teoreticky trochu chybět a bude velmi zajímavé sledovat, jak se s tím Andrea Stramaccioni vypořádá. Napoví zřejmě už příští týden a utkání s Crvenou Zvezdou.
Na rozdíl od Slavie to ve čtvrtek před více než sedmi tisíci diváky od Sparty nebyla taková jízda, jakou si mnozí fanoušci malovali. Obzvlášť když proti předpokladům zůstal opět jen na tribuně Tomáš Rosický, na něhož se mnoho z nich jistě těšilo. Důležité poznatky jsou ale jinde. A ten hlavní je jednoznačný - na hře Sparty byl včera pramálo vidět jakýkoliv rukopis nového trenéra.
Andrea Stramaccioni nemá vůbec jednoduchou úlohu. Přišel do nového prostředí a ještě k tomu na Spartě staví úplně nový tým. Příchod záložníka Mavuby značí desátou letní posilu, a to je opravdu hodně, tedy především co se týče zapracování nových tváří do mužstva.
Do generálky s Vitesse zasáhlo celkem šest nových posil. Přestože trenér Stramaccioni prohlásil, že má už jasno o devíti místech v sestavě, kterou příští týden nasadí v předkole Evropské ligy proti CZ Bělehrad, bude mít před sebou velmi náročný týden. Musí najít vzájemnou synergii s hráči, protože ve čtvrtek večer to vypadalo, jako by zatím jeho myšlenky chápal jen Srđan Plavšić, posila shodou okolností právě z Crvene Zvezdy.
Ostatně sám kouč to po utkání vcelku upřímně vystihl. "Je to hráč, kterého jsem hodně chtěl. Charakterizuje, jak bych chtěl, aby můj tým hrál," pravil a trochu nepřímo tím naznačil, že ostatní na té úrovni ještě nejsou. Jen velmi krátké pasáže ve druhé půli by snesly vyšší měřítko, jinak to byla spíše bída.
Například zbrusu nová stoperská dvojice Štetina-Kaya působila velmi nervózně a rozhodně nedala zapomenout na loňské obranné trable Sparty, ale vše si teprve sedá. Problém představovalo spíše to, že ve sparťanské hře nebyl vidět žádný pořádný systém, jakým by se chtěl klub prezentovat. Přitom právě to se očekává od Stramaccioniho především.
Až Plavšić, který naskočil na druhý poločas, ukázal, jak by mohla nová Sparta vypadat. Vlétl do zápasu jako uragán a spolu s Karavajevem, jenž střídal s ním, jezdil po pravé lajně nahoru dolů, dovolil si i ve hře jeden na jednoho a sklidil za snahu potlesk tribun. Dobrý start, i podle trenérových slov, ale teď je potřeba, aby se k němu přidal zbytek jedenáctky.
Velký kontrast představovalo Plavšićovo nasazení například s výkony Václava Kadlece či Josefa Šurala, který si pomohl alespoň vyrovnávacím gólem. Přitom na křídlech bude pravděpodobně z velké části stát sparťanský úspěch, či případný neúspěch. Andrea Stramaccioni sice hlásí, že si Sparta dokáže poradit i bez klasické desítky, tedy tvořivého záložníka pod útočníky, jenže utkání s Vitesse ukázalo, že díra po Bořkovi Dočkalovi je na Letné stále obrovská a nezacelená.
Není příliš šťastné, aby se na Spartě spoléhali na Tomáše Rosického, který snad již konečně míří do plné zátěže, jenže včera bylo náramně vidět, jak moc by pomohl. Stramaccioni tvrdí, že na pozici desítky bez problémů počítá klidně s kapitánem Davidem Lafatou, ale bude jen dobře, pokud to se svými kolegy co nejdříve přehodnotí.
Ve vší úctě k Davidu Lafatovi, je to kladivo do vápna, ne někdo, kdo by měl operovat pod dalším podobným šutérem Markem Jankem a rozdávat balóny, jako to dělal právě třeba Bořek Dočkal. Špatná kombinace a nekonstruktivita Sparty byla proti Vitesse do očí bijící. Pokud si nevzal míč na lajně Plavšić nebo na druhé straně Vatajelu a nešli na zteč, Sparta toho příliš nevymyslela. Střed pole neexistoval, nebyla tam myšlenka, protože ji neměl kdo vytvořit.
Tomáš Rosický může být řešení, jenže Sparta se k němu vzhledem k jeho zdravotním lapáliím rozhodně nemůže upínat, to by byla cesta do pekel. Pod útočníky by se mohl chytit například Néstor, který je taktéž zraněn, ale Lafata jako vyřešení problému rozhodně nevypadá, naopak tam působí spíše křečovitě. Pokud nakonec Sparta s klasickou desítkou jako takovou hrát nebude, bude si muset poradit jinak.
Alternativním ofenzivním receptem mohou být právě ostrá a konstruktivní křídla, čímž automaticky získal ještě významnější pozici Tal Ben Chaim, který zatím kvůli zranění rovněž absentuje. Izraelský křídelník bude patrně stěžejní ofenzivní hnací silou Sparty, a to zejména když to bude drhnout právě s kombinací (ať už absencí kreativního záložníka, nebo když to prostě nepůjde). Ostré levé křídlo, které dokáže přejít jeden na jednoho a buď sám dát gól, nebo připravit míč pro úderníky Janka s Lafatou.
Vzhledem k tomu, že s příchodem zkušeného Ria Mavuby má Sparta až šest adeptů na středního záložníka, možná se na desítku opravdu rychle zapomene, respektive se ze sestavy vytratí. O to víc bude záležet na kvalitě křídel, kde je konkurence rovněž vysoká. Čtvrteční výkon Plavšiće by měl být velkou motivací například pro Václava Kadlece, jemuž by se mohlo snadno stát, že prosedí většinu času na lavičce.
Kádr Sparty je na drtivé většině postů opravdu nabitý, jen ten kreativní prvek v záložní řadě může teoreticky trochu chybět a bude velmi zajímavé sledovat, jak se s tím Andrea Stramaccioni vypořádá. Napoví zřejmě už příští týden a utkání s Crvenou Zvezdou.
Komentáře (407)