Ščasný nebyl trenérem už pár týdnů. Teď se musí celá Sparta pořádně zamyslet

Formálně je Sparta bez trenéra od dnešního rána, fakticky už ale kouče neměla několik zápasů. Byť sice na sparťanské lavičce seděl Zdeněk Ščasný, na hřišti to vypadalo, jako by letenské nikdo nekoučoval. Proto vše po krachu v nedělním derby vyústilo Ščasného odvoláním. Devětapadesátiletý trenér se vyčerpal.

Sám Ščasný svůj konec tušil už po včerejším závěrečném hvizdu sudího Příhody, který řídil pro Spartu černé derby. V něm na Letné domácí tým vyučila Slavia, která vyhrála 2:0, a Ščasný v pozápasovém rozhovoru velice smířlivě, na něj až překvapivě, nehledal výmluvy. Když se pak dnes ráno vrátil do kanceláří Generali Areny, s vedením klubu došel k závěru, že už mužstvu nemá co nabídnout.

Právě to, že už se Ščasný vyčerpal, je zcela neoddiskutovatelný fakt. Sparta tentokrát při odvolávání nejednala nikterak impulzivně. Zápas se Slavií byl jen vyvrcholením špatných výkonů z posledního měsíce, v němž se ze Sparty, jež loni řádila v Evropské lize, stal jen hodně strhaný kůň, kulhající snad na všechny čtyři.

Zápas ve Zlíně sice ještě v některých očích vykřesal naději, že by se mohlo blýskat na lepší časy, ale Slavie vrátila svého odvěkého rivala rychle zpátky na zem. Jaroslav Šilhavý, který na slávistickou lavičku usedl teprve před pár týdny, přivezl na Letnou dokonale organizované mužstvo, což se o tom domácím rozhodně říct nedalo.

Jednak Ščasný nasadil vcelku podivnou sestavu, jednak hra Sparty znovu postrádala jakýkoliv řád nebo cokoliv, co by alespoň naznačovalo, že má nějaký plán, jak soupeře přehrát, a jednak se Ščasnému za několik týdnů vůbec nepodařilo pohnout s největší slabinou Sparty, obranou. Ta i se Slavií opět mnohokrát propadla a jen těžko se může věřit, že například Michal Kadlec ještě nedávno patřil k oporám reprezentace. Tyto tři symptomy ostatně dokonale popisují sparťanskou anamnézu letošní sezony.

Bylo by ale nefér, svádět vše na jednotlivce, jak si ostatně často - a často dost nešťastně - pomáhal Zdeněk Ščasný. A byť by se to mnohým jistě líbilo, ani teď, kdy už není sparťanským trenérem, by nebylo fér házet vše jen na něj. Za výkony mužstva sice zodpovídá trenér, ale ve Spartě by možná měli po Ščasného odvolání provést mnohem hlubší analýzu toho, proč znovu došlo ke krachu.

Sparta se ráda profiluje jako velkoklub, pochopitelně alespoň v tom středoevropském měřítku. Když na jaře v Evropské lize vyloupila Krasnodar nebo Lazio, byla v euforii. Rozhodně bych nechtěl snižovat tyto dosažené úspěchy, ale v celkovém pohledu na Ščasného éru se to spíše ukázalo jako anomálie. V lize totiž Sparta opět selhala a právě v dlouhodobé soutěži se naplno projevily problémy, které by měli na Letné začít řešit.

Majitel Sparty Daniel Křetínský musí aktuální situaci sledovat hodně sklesle. Vždyť je to jen pár týdnů, kdy se dvakrát významně plácl přes kapsu, aby svému milovanému klubu pomohl. Nejprve dokázal přemluvit Tomáše Rosického, kterému vyplácí na české poměry nadstandardní mzdu, přestože je bývalý záložník Arsenalu stále zraněný. Pár dní na to pak opět ze své kapsy vytáhl více než 2,5 milionu eur, částku v tuzemsku nevídanou, aby přivedl zpět Václava Kadlece, další zásadní posílení ofenzivní linie.

Nejvyššího muže Sparty zmiňuji z jednoduchého důvodu - mezi ním a trenérem totiž působí ještě celá řada manažerů či ředitelů, o kterých se sice tolik nemluví, ale u kterých se zdá, že v poslední době selhávají úplně stejně jako trenéři. Při vyslovení toho slova už některým automaticky naskakují pupínky, ale Spartě v posledních letech zásadně chybí projekt. Přes něj se pak dostáváme možná k největšímu problému v Generali Areně, minimálně navenek nejasné vedoucí struktuře, kde není jasné, kdo vlastně za jaké kroky na Spartě zodpovídá.

Ti nejvyšší, mezi které vedle Daniela Křetínského jednoznačně patří místopředseda představenstva Adam Kotalík, ředitel sportovního úseku Jakub Otava nebo sportovní ředitel Jaroslav Hřebík, teď musí vyhodnotit, zda alespoň oni sami mají představu, jak by mělo fungování klubu do budoucna vypadat. To současné totiž příliš kvalitní práci neodpovídá. Opět se vrátím ke zmíněnému projektu.

Sparta dnes skutečně působí jako klub bez duše, bez vize. Drahé nákupy nejsou všespásné a naopak dnes ve fotbale funguje spíše opačná strategie. Než aby se kupovala drahá posila, kolem které se bude všechno točit, nastaví se určitý směr, systém, taktika, do které se pak hledají vhodní adepti. To je něco, co na Spartě v posledních letech významně chybělo, přitom bez podobného nastavení nelze dlouhodobě fungovat.

Sparta nyní nutně potřebuje sáhnout správně. Potřebuje najít trenéra, který se dokáže nejen popasovat s enormním tlakem, který ho na Letné jistě čeká, ale který by ideálně s sebou dokázal přinést také jasnou ideologii, na základě níž by začal ve Spartě budovat něco, co úplně chybí. Sám to ale nedokáže, ani kdyby byl největší eso v oboru. Potřebuje funkční sportovní úsek, s nímž bude maximálně efektivně spolupracovat.

Věc nutně nestojí tak, že by měl Křetínský vyměnit spolu s trenérem celý sportovní úsek, ale je třeba, aby se i manažeři na všech pozicích zamysleli a vzali - byť třeba jen interně - zodpovědnost na sebe. Jinak bude mít Sparta těžké se posunout, protože krátkodobě může výměna trenéra zafungovat, ale dlouhodobě bez nějaké vize ve Spartě vyhoří kdokoliv. I Jindřich Trpišovský, o něhož má prý Sparta velký zájem.

O Trpišovského nicméně neusiluje Sparta náhodou. Nejen, že se jedná o jednoho z nejtalentovanějších trenérů v České republice, ale zároveň by mohl být schopen na Spartu přinést přesně to, co letenští potřebují. Jasnou vizi, spojenou s efektivním fungování klubu. Viktoria Plzeň vyřešila letošní krizi na startu tvrdým řezem v kádru, Slavia vyměnila trenéra a Sparta by se nyní potřebovala proměnit úplně. Ne v kádru, který má na tuzemské poměry minimálně na papíře opravdu nadstandardní kvalitu, ale jako klub, který by rád opět dominoval nejen české lize, ale také se konečně dostal do vytoužené Ligy mistrů.