PORUŠÍ BARCELONA TRADICI?

FC Barcelona - fotbalový klub, jenž patří mezi nejúspěšnější a nejslavnější kluby na světě, má svou bohatou historii a tradici. Je ale výjimečný i něčím jiným. Od svého vzniku, který se datuje na rok 1899, hráči "Barcy" nikdy nenosili na svých dresech žádnou reklamu.

Ve světě je to unikát, na který je katalánský velkoklub patřičně pyšný. Již více než třicet let se dresy fotbalových klubů proměňují v reklamní plochy svých sponzorů. Je jasné, že je to velmi lukrativní byznys, kterým se kluby snaží zvýšit svůj rozpočet. Pro sponzora je to skvěla možnost, jak prezentovat svoji firmu, nebo zboží.

Jedině Barcelona se tohoto byznysu stále štítí. Nyní ale přichází velká rána od vedení klubu. Konkrétně od nového prezidenta, Joana Laporty. Ten tvrdí, že v rozpočtu chybí 164 miliony eur. Klub nehraje Ligu mistrů a nebude prý mít na prémie pro hráče. Radost nemají ani fanoušci, protože Laporta část chybějících peněz chce získat zvýšením cen vstupenek až o čtyřicet procent. To ale není všechno. Prezident chce totiž porušit dávné tabu. Chce najít sponzora, jehož reklama by se objevila na dresech hráčů.

Skoro půl století sportovní kluby v Evropě tímto způsobem získávají nemalé peníze. Například kluby v německé Bundeslize si ročně přijdou až na 90 milionů eur. Nejvíce peněz, získaných tímto způsobem, inkasuje anglický Manchester United. Od mobilního kolosu Vodafone dostává ročně kolem 43 milionů eur. Další anglický klub FC Chelsea má reklamní smlouvu s Emirates Airlines na 35 mil. eur, Newcastle United s Adidasem na 30 mil. eur. Německý Bayern Mnichov inkasuje od Deutsche Telekomu přes 20 milionů eur, Borussia Dortmund má výhodnou smlouvu s gigantem E.ON na 12 mil. eur.

Jediná Barcelona si uchovala důstojnost a na dresy dosud nikoho nepustila. Železné pravidlo, že dresy FC Barcelony smí zdobit pouze znak, určil před více než sto lety zakladatel klubu, Švýcar Hans Joan Gamper. Porušení pravidla považuje sto dvacet tisíc platících členů FC Barcelona za špatné znamení. Navíc, když se sponzorem může stát firma stavebního magnáta a bývalého viceprezidenta klubu Enrica Reyny. Ten nabídl 12 milionů eur ročně, pokud se na hrudi fotbalistů slavné Barcelony objeví název jeho společnosti. Právě Reyna spolu s Joanem Gaspartem, bývalým prezidentem klubu, jsou považováni za hlavní viníky současné finanční krize.

Jako první v Evropě se jmény či logy sponzorů přišla Francie. V roce 1968 dovolila federace některým klubům, aby nosily trička s reklamou. Mezi první sponzory patřily Perrier (dnes Nestlé Waters), který měl smlouvu s Olympiquem Marseille, nebo Vichy, sponzor Saint Etienne. V roce 1973 se německý podnikatel a fanoušek Eintrachtu Braunschweig rozhodl podpořit svůj oblíbený klub třemi sty tisíci marek. Za to hráči nosili na tričkách známého jelena a nápis Jägermeister. Před dvaceti lety se reklama poprvé objevila i v Anglii. Nejaktivnějšími v této branži byly japonské koncerny Sharp a JVC, které nosili hráči Manchesteru United a londýnského Arsenalu. Sharp vydržel u Manchesteru až do loňského roku, kdy byl vystřídán firmou Vodafone. JVC v Arsenalu nahradila SEGA a nyní společnost 02.

Jsou ale kluby, které měly kvůli svému sponzoru problémy. Například v Juventusu Turín mužstvo dlouho propagovalo ropný Tamoil, který patřil libyjskému diktátorovi Kaddáfímu. To se ovšem nelíbilo hlavnímu dodavateli oblečení, americké Nike. Nyní se na hrudích hvězd Juventusu objevuje název internetového providera Fastweb.

Jak dlouho ještě Barcelona vydrží vzdorovat tlaku velkých společnosti, se uvidí v nejbližších měsících.