Nejatraktivnější nižší liga slaví kulatiny aneb přehled účastníků 2. Bundesligy

Druhá nejvyšší německá soutěž má odehrána již dvě kola, jsou tedy dvě minuty po dvanácté, abychom si jednotlivé účastníky jubilejního čtyřicátého ročníku podrobněji představili. Kromě pohledu do kabin všech osmnácti mužstev vám nabízíme i náhled do zákulisí této dost možná nejatraktivnější druhojakostní evropské ligy.

Jen osm prvoligových sestupujících se dokázalo během uplynulých osmi let v následující sezóně vrátit zpět mezi elitu. Pokud se okamžitý návrat do bundesligy nezdařil, nastaly záhy existenční potíže, které nezřídka skončily dalším sestupem. Své o tom za poslední dekádu mohou vyprávět v St. Pauli, Unterhachingu, Rostocku, Karlsruhe, Bielefeldu, Cáchách, nejčerstvěji pak také v Duisburgu.

Po konci minulého druholigového ročníku se tři a půl tisíce jeho fanynek a fanoušků pokusilo odvrátit neodvratitelné a pomocí spojených rukou utvořilo lidský řetěz, sahající od radnice po stadion. Tímto sympatickým, zároveň však zoufalým gestem demonstroval fanklub soudružnost a žádal město o pomoc při záchraně milovaných Zeber. Jenže Duisburg není Ostrava, přestože se také jedná o specifické, chudé, dělnické, industriální město. Radní desetimiliónový dluh neumořili a Zebry zemřely. Ligový svaz jim (jako vůbec prvnímu profesionálnímu mužstvu v dějinách) odebral potřebnou licenci a jedenáctý tým právě skončeného druholigového ročníku přeřadil o třídu níže.

Ve třetí lize se už Duisburg nepotká s nedávno ještě prvoligovými Cáchami, ani ex-druholigovým Offenbachem. Oba kluby totiž ohlásily platební neschopnost a z profesionálního fotbalu se nuceně vytratily. Nezodpovědné hospodaření, kdy si vedení týmů bez jakéhokoliv náznaku soudnosti odmítá připustit přehodnocení finanční politiky v důsledku neúspěšných výsledků (a krize), sebou nese riziko bankrotu. Není otázkou jestli, ale kdy se tento strašák opět objeví nad dalším klubem z německých nižších soutěží.

Neskrývanou radost ze zebřího smutku naopak sdílejí představitelé provinčního otloukánka ze Sandhausenu. Nováček loňského ročníku skončil se ztrátou jedenácti bodů na záchranu, na předposledním místě tabulky, přesto si druhou ligu na úkor Duisburgu zahraje i letos. Statistické fetišisty jistě zaujme, že během čtyř dekád nastoupilo ve druhé bundeslize celkem 121 různých mužstev a jen sedm z nich má v historickém součtu horší bilanci než právě Sandhausen.

Vůbec nejlepším týmem druholigových dějin jsou symbolicky vloni předčasně zesnulé Cáchy, jejichž pád do amatérského propadliště přesně vystihuje aktuální vývoj, kdy se tradiční a úspěšné kluby ocitají v bezvědomí, zatímco je v popředí zájmu nahrazují nové ambiciózní projekty, často bez historie. I proto si zapamatujte název RasenBallsport Lipsko, Roten Bullen Lipsko, RB Lipsko nebo-li Red Bull Leipzig. Před čtyřmi lety založený východoněmecký tým je letošním třetiligovým nováčkem, ale jistě se již brzy ukáže v privilegované společnosti, neb jeho finanční zázemí má už nyní bundesligové parametry.

Sebevědomí umělému saskému týmu nechybí, jenže pokud za vámi nestojí okřídlený nápojový gigant, způsobuje podobná ztráta rovné půdy pod nohama závažné problémy. Když z bundesligy před deseti lety sestoupil Mnichov 1860, nikdo nepochyboval, že se mezi elitu bavorské mužstvo prokouše hned napřesrok, jenže čekání se poněkud prodloužilo. Fakta hovoří jasně - bundesligový rozpočet, který úvodní sezónu ve druhé lize čerství sestupující často s vidinou bleskového návratu ponechávají, vede k vytouženému výsledku jen výjimečně, v poslední dekádě jen osmkrát z dvaadvaceti pokusů.

Mnohem pravděpodobnější je scénář, kdy se mužstva vinou neuvážených rozhodnutí zadluží, aby byla následně zcela zdecimována spirálou finančních problémů. Každou další neúspěšnou sezónou navíc roste očekávání (a zadlužení), zároveň však také klesá šance na opravdový návrat. Uctívání kréda "Klub našeho formátu přece patří do bundesligy" vede k riskantním manévrům a původně stabilizovaná prvoligová organizace se buď propadne do druholigové šedi (Bochum, Chotěbuz či zmíněný Mnichov 1860), anebo zcela padne (viz výčet výše). Zkrátka to nikdy nedopadne podle představ vedení a fanoušků.

Obdobná situace letos hrozí sestupujícímu Düsseldorfu, dále také třetímu týmu loňského ročníku druhé ligy a neúspěšnému účastníkovi baráže, Kaiserslauternu, ale hlavně vloni pátému Kolínu. Toto trio mužstev operuje s nebezpečně nevyváženou finanční politikou, nepochybuje o své nadřazenosti, jenže nepřijde-li vytoužený návrat, může se brzy dostat do monstrzních problémů.

Düsseldorf vloni velmi smolně, lépe řečeno hloupě sestoupil, letos pak najel na klasický postbundesligový model, kdy očekává brzké znovushledání s nejlepšími týmy. Patří mezi nejvýraznější aspiranty na postup, ovšem dát na papírové předpoklady je začátkem konce. Kaiserslautern neuspěl v jarní baráži s Hoffenheimem a pokud se nechce dostat do problémů, musí letos Ďáblové z Betzenbergu smůlu prolomit. Celkové náklady sice oproti loňsku snížili o čtyřicet procent, přesto jim teče do kopaček. Kdo se ale každou minutou strávenou v druhé bundeslize blíží kolapsu je zadlužený Kolín. Enormní tlak vedení doléhá na hráče i realizační tým. Pokud Kozlové opět selžou, dojde pravděpodobně k naplnění katastrofických vizí o úmrtí jednoho z vůbec nejtradičnějších německých klubů. Současný dluh činí astronomických sedmsetosmdesát milionů korun. Pro dramatičnost vyjádřeno číslem: 780 000 000.

Krátce po předloňském návratu do bundesligy oznámilo vedení Eintrachtu Frankfurt v oficiálním tiskovém prohlášení, že ve druhé lize hospodařilo se shodkem přesahujícím sumu tří set milionů korun. Inu, risk je zisk. Jenže když vám nejde pomyslné štěstíčko na ruku, ukáže se býti jakékoliv riskování jen a pouze omylem. Bochum se v roce 2011 bundesligovému rozpočtu navzdory neočekáváně neprokousala baráží, což mělo za následek fatální zadlužení a totální rozklad jinak talentovaného týmu. Pád do třetí ligy se vloni nekonal jen se štěstím - nebýt tragických nováčků, Sandhausenu a Řezna, Bochum by spadla. A vidíte, letos ji lze pasovat na černého klisnu soutěže. Při pohledu na soupisku zajímavě poskládaného mužstva to vypadá, že tři roky staré chmury z neúspěšné baráže budou konečně zapomenuty, že se Bochum definitivně vyrovnala s následky nezodpovědného přístupu a bude se ucházet o postup mezi elitu.

To v případě St. Pauli, které předloni nepostoupilo do baráže o bundesligu jen vinou horšího skóre, nejsou letošní vyhlídky a prognózy podobně optimistické. Z pádu a setrvání v nižší soutěži se hamburský tým dosud nevzpamatoval a jen zázrakem se bezradnost z loňského ročníku nepřenese i do toho aktuálního. Spíše to vypadá, že se bude kultovní pirátský klub zase jen zachraňovat. Stabilizovanou finanční i sportovní situací se naopak mohou chlubit v Chotěbuzi, kde sice na návrat mezi smetánku čekají již dlouhých pět let, přesto se daří najít průnik mezi všemi činiteli a východoněmecký tým prosperuje.

Stále častěji postupují do bundesligy týmy, které tam z historického hlediska nepatří. Tento trend lze vypozorovat během poslední pětiletky, kdy se premiéry dočkalo trio Hoffenheim, Augsburg a Fürth. Po osmadvaceti letech se na prvoligovou scénu letos zase vrací Braunschweig. Blízko vysněnému cíli se v uplynulých letech ocitli také hráči Paderbornu (předloni pátí) či FSV Frankfurt (vloni čtvrtí). A právě jarní bramborové umístění týmu s druhým nejnižším druholigovým rozpočtem lze označit doslova za zázrak, zároveň se také jedná o důkaz, že peníze nehrají (zase až tak zásadní) roli, tedy když nechybí srdce.

Na stranu druhou, za černého koně letošního ročníku lze považovat ambiciózní Ingolstadt, který se dosti spoléhá na finanční tok od hlavního sponzora, automobilky Audi. Překvapit také mohou oba znovuzrození nováčci, Karslruhe a Bielefeld. V roce 2009 svorně z elitní soutěže sestoupily, aby se ruku v ruce v dalších letech propadly ještě hlouběji. Letos se vrací a druhou bundesligu podle předsezónních prohlášení berou jen jako přestupní stanici při své cestě na vrchol. Tak či tak, je jasné, že jubilejní ročník přinese nevídanou, vyrovnananou podívanou. A dvě dosud odehraná kola tuto tezi jen potvrzují...

Pojďme se nyní krátce zastavit na návštěvu u každého z osmnácti druholigových mužstev.

DSC Arminia Bielefeld

loňské umístění: druhé místo ve třetí lize
největší úspěch: sedm postupů do bundesligy během uplynulých čtyřiceti let
tip na letošní umístění: 12.

Trenér týmu, šestačtyřicetiletý Stefan Krämer, se předloni na podzim vsadil, že dovede Bielefeld zpět mezi fotbalový výkvět. Tehdy se Arminia, která ještě v sezóně 2008/09 hrála bundesligu, potácela na posledním, dvacátém místě třetí nejvyšší soutěže. Sázka měla jasně vytyčená pravidla - pokud zadlužení, zbídačení Modří postoupí do druhé ligy, nechá si srdcař Krämer vytetovat pod levé prso logo mužstva, a to prosím v originálním barevném provedení i velikosti! Dnes je Krämer prakticky neomezeným vládcem Bielefeldu. Kdo by také odvolával trenéra, který na srdci nosí emblém klubu, že? "Je to pohádka, jak jde všechno hladce. Víceméně úspěšně se daří odmazávat pohledávky ve výši 650 milionů korun, dluh, který uplynulé roky bobtnal kvůli stavbě nové hlavní tribuny. Letos sice máme asi vůbec nejnižší rozpočet ze všech druholigových týmů, ale zase máme opravdový tým," nechal se slyšet velký motivátor. Podobně jako vloni se bude spoléhat na potenci(ál) nejlepšího střelce uplynulého ročníku třetí ligy, Fabiana Klose. Jeho dvacet zásahů stačilo na postup. Co letos? V roce 1996 dokázala Arminia během dvou sezón postoupit ze třetí ligy rovnou do první bundesligy. A co letos?

Karlsruher SC

loňské umístění: první místo ve třetí lize
největší úspěch: semifinále Poháru UEFA (1993/94)
tip na letošní umístění: 8.

Loňská spanilá jízda třetí nejvyšší německou soutěží, kdy Karlsruhe dvacetkrát za sebou neprohrálo, dodala mužstvu patřičné sebevědomí. Podle letních tiskových zpráv by měl být letošní ročník pro KSC stabilizační, vedení si opětovný sestup nepřipouští a věří v poklidný střed druholigové tabulky. Výhledově se chystá zaútočit na postup do nejvyšší soutěže, prozatím se ale má Karlsruhe stát místem, kde bude docházet k rozvoji mladých talentů. I proto tým před sezónou posílil hned o několik nadějných hráčů. V tomto ranku ovšem zaznamenal také jednu velice výraznou ztrátu, to když jej opustil nový Mesut Özil, devatenáctiletý záložník Hakan Çalhanoğlu, jenž zamířil do mateřského oddílu HSV. Jeho loňských sedmnáct branek bude těžké plnohodnotně nahradit.

SV Sandhausen

loňské umístění: sedmnácté místo ve druhé lize
největší úspěch: postup do druhé ligy (2011/12)
tip na letošní umístění: 18.

Před realizačním týmem Sandhausenu je nelehký úkol - udržet v lize mužstvo, které vloni po zásluze sestoupilo. Nebýt odebrání licence Duisburgu, byl by Sandhausen tam, kam kvalitou kádru patří, tedy ve třetí lize. Na místo toho se ale bude i letos pokoušet jedenatřicetiletý kapitán Frank Löning dovést patnáctitisícové městečko k záchraně. Zapracovat musí tým především na vylepšení bilance při venkovních utkáních, ve kterých se vloni radoval z tříbodového zisku pouze jednou. Hrozivou vizitkou obrany pak bylo 66 inkasovaných branek, i proto se při posilování Sandhausen zaměřil právě na zvýšení konkurence a kvality v zadních řadách. Z Rapidu Vídeň dorazil defenzivní záložník Stefan Kulovits a oporou by se měl stát dvaatřicetiletý slovenský reprezentant Radoslav Zábavník, kterému vypršela smlouva v Mohuči.

SG Dynamo Drážďany

loňské umístění: šestnácté místo ve druhé lize
největší úspěchy: účast v první lize (1991-95), třikrát čtvrtfinále PMEZ, dvakrát semifinále PVP, semifinále Poháru UEFA
tip na letošní umístění: 13.

Pro tuzemské fanoušky asi nejzajímavější druholigové mužstvo - jednak se nachází jen několik desítek kilometrů od českých hranic, navíc v něm hraje hlavní roli třicetiletý špílmachr Filip Trojan. Saský kultovní, (n)ostalgický manšaft se vloni zachraňoval až v baráži proti Osnabrücku a ani letos jej nejspíše záchranářské boje neminou. Trenérem týmu je typický Vídeňák, Peter Pacult, který se kormidla chopil v prosinci loňského roku. Svou misi splnil a Drážďany navzdory tristní venkovní bilanci (jediné vítězství) a střelecké mizérii (jen pětatřicet vstřelených branek) ve druhé lize udržel. Nejsilnější zbraní SGD bude i letos fanouškovská základna. Kdyby si žlutočerný roj neliboval v pravicovém extrémismu a agresivním, invazivním chuligánství, dal by se označit za učebnicový, vzorový příklad klubové oddanosti. Fotbalem žije celé město a atmosféra je při domácích utkáních slovy těžko popsatelná, fanatická, fantastická, nejspíše vůbec nejlepší v celé druhé bundeslize. Samotný kádr má ovšem k podobným superlativům daleko. Pacult jej přes léto poupravil k obrazu svému, neproudloužil smlouvu s útočníkem, tedy "útočníkem" Pavlem Fořtem, kádr také opustil Lynel Kitambala, který se navrátil z hostování do domácího Saint-Étienne. Na místo činu byl naopak z Bochumi opětovně povolán slovinský reprezentant Zlatko Dedič, jenž předloni v dresu Dynama vstřelil solidních třináct branek. Pokud na své předchozí výkony naváže, měly by Drážďany letošní cíl, tedy nasbírání čtyřiceti bodů nutných k záchraně, bez větších obtíží splnit.

FC Erzgebirge Aue

loňské umístění: patnácté místo ve druhé lize
největší úspěch: podzimní mistr druhé ligy (2010/11)
tip na letošní umístění: 7.

Krušnohorské mužstvo se bude muset obejít bez svého hrdiny a zachránce, Jana Hochscheidta, jenž podepsal smlouvu prvoligovému nováčkovi, Eintrachtu Braunschweig. S Aue se rozloučil ve velkém stylu, když dal v závěrečném kole loňské sezóny svou vůbec nejdůležitější branku kariéry. Jen díky této trefě, která znamenala nejtěsnější možné vítězství 1:0 nad Sandhausenem, uhájilo Aue druholigovou příslušnost. Desetimilionové odstupné za svou hvězdu využilo vedení k prodloužení smlouvy s mladým slovenským reprezentačním útočníkem Jakubem Sylvestrem, jehož odchod se v posledních měsících skloňoval ve všech pádech, časoval ve všech časech. Dres s jedenáctkou, která doposud náležela Hochscheidtovi, oblékne dvaadvacetiletá posila ze skotských Hearts, litevský talent Arvydas Novikos. Připočtete-li další nováčky, z černohorské Mladosti Podgorica příchozího Japonce Taku Ishiharu či bývalého útočníka Herthy BSC, Nigerijce Solomona Okoronkwa (byť ten se při svých posledních štacích v Rusku, Dánsku a Maďarsku příliš neprosadil), může Aue nabídnout opravdu zajímavou podívanou. Konkurenci na brankářském postu, kde dosud neohroženě vládl Martin Männel, navíc rozšířil zkušený Sascha Kirschstein, jenž se může pochlubit i starty v Lize mistrů za HSV. Pokud si nově příchozí tváře sednou, tváří se Aue jako jedno z možných příjemných překvapení letošního ročníku.

VfL Bochum 1848

loňské umístění: čtrnácté místo ve druhé lize
největší úspěch: dvojnásobný finalista domácího poháru
tip na letošní umístění: 4.

Poslední objetí, poslední polibky na tvář, slzy v očích. Tak probíhalo loučení osmapadesátiletého trenéra Petera Neururera se supertalentovaným, osmnáctiletým, klubovým odchovancem, Leonem Goretzkou. Německý juniorský reprezentant zamířil poslední červnový den do Schalke. "Je nenahraditelný. Nikdy jsem žádného podobného hráče netrénoval. Sice jsme mu v Bochumi mohli nabídnout bundesligové podmínky, jenže pořád hrajeme jen druhou nejvyšší soutěž. Odchod za lepším si zaslouží, svůj mateřský klub už ten kluk zkrátka přerostl. Již dnes, ve velice mladém věku, lze na jeho fotbalovém umu vystavět hru celého týmu. Jeho myšlení má bundesligové parametry. Doufám, že se ještě potkáme, ideálně za rok, právě v bundeslize." Bochum se loňskou sezónou s nezkušeným kádrem protrápila, jenže pohled na soupisku pro letošní ročník nabízí velice zajímavý mix zkušených borců (Malritz, Butscher, Freier, Tiffert) a dravého mládí. Pokud se navíc podaří probudit spící talent u zapůjčeného útočníka Richarda Sukuty-Pasu a do optimálního stavu se rozehraje last minute posila z Düsseldorfu, Ken Ilsö, může Bochum klidně atakovat i čelo tabulky.

FC Ingolstadt 04

loňské umístění: třinácté místo ve druhé lize
největší úspěch: postup do druhé ligy (2008/09 a 2010/11)
tip na letošní umístění: 10.

Za rok oslaví ambiciózní mužstvo deset let své existence a automobilový koncern Audi by jej rád viděl mezi elitou. Aby se tak stalo, neprodloužil generální manažer Thomas Linke (43) smlouvy svým skorovrstevníkům, přestárlým veteránům - Biliškovi, Schäferovi, Hellerovi, Leitlovi či Görlitzovi. Bavorskému klubu Linke naordinoval přes léto radikální dietu, jedinou posilou se tak stal trenér Marco Kurz (44). Na tiskové konferenci jej manažer přivítal následujícími slovy: "Chceme být sexy. A abyste byli sexy, musíte hrát buď o postup, anebo o záchranu. Musíte hrát atraktivní, moderní fotbal. Náš sex appeal v uplynulých letech tak nějak vymizel. Trpěli jsme obezitou a měli tak široký kádr, že vlastně ani pořádně nevím, koho všeho v něm máme pod smlouvou. Hráči neměli mnoho možností se ukázat, bylo nás totiž tolik, že vlastně nikdo nebyl pořádně vidět. To se ale změní! Trenér Kurz nastaví kurs a teď budeme nejvíce sexy mužstvem v celém Německu." Hm, kdo ale nahradí vakuum, vzniklé odchodem zkušených hráčů, to Linke neprozradil. Aktualizováno: Po dvou úvodních prohrách posílil Ingolstadt dvaatřicetiletý maďarský záložník Tamás Hajnal.

SC Paderborn 07

loňské umístění: dvanácté místo ve druhé lize
největší úspěch: postup do druhé ligy (2005/06 a 2009/10)
tip na letošní umístění: 15.

Prvního července byl novým trenérem Paderbornu jmenován bývalý hráč HSV, Wolfsburgu nebo Unterhachingu, devětatřicetiletý André Breitenreiter, který dosud sbíral trenérské zkušenosti ve čtvrté lize u TSV Havelse. Právě z tohoto dolnosaského týmu si přivedl útočníky Marka Vučinoviće a Saliou Saného. Ve svém předchozím působišti se ale také inspiroval, co se herního (anti)systému týče. "Podobně jako tehdy, i nyní se chci obklopit mladými, hladovými hráči. Rozhodně nebudeme přizpůsobovat taktiku soupeři, ale naopak protivník se musí přizpůsobit nám." Soudě dle nepovedeného startu do sezóny, kdy se po dvou odehraných kolech krčí Paderborn na úplně posledním místě, bude muset Breitenreiter svou vizi poněkud přehodnotit. "Tvrdí se, že je základním stavebním kamenem obrana, ale pro mě je naopak zcela zásadní útok," vyhrožoval před sezónou, když představoval (anti)koncepci revolučního pojetí kopané a obhajoval tím příchod nových ofenzivních es - Eliase Kachungy, Mahira Saglika a Ricka ten Voordeho. V útoku nastalo během léta takové zemětřesení, že se služebně nejstaršímimi hráči stali ti, kteří přišli na začátku přestupového období. Z původních starých útočných jmen totiž nezbyl vůbec nikdo. Že má po dvou kolech Paderborn na svém kontě nulu nejen v kolonce bodů, ale i vstřelených gólů, již nejspíše nikoho nepřekvapí. Ve fotbalovém počítačovém manažeru by s podobnou taktikou tým asi i uspěl, ale střet s realitou je jiná liga, na vlastní kůži to poznává také zkušený obránce Martin Amedick, letní blonďatá posila z Eintrachtu Frankfurt.

FC St. Pauli 1910

loňské umístění: desáté místo ve druhé lize
největší úspěchy: pět postupů do bundesligy během uplynulých čtyřiceti let a venkovní ligové vítězství proti městským rivalům HSV (2010/11)
tip na letošní umístění: 11.

St. Pauli se od počátku přípravy potýkalo - co se souhry týče - s poměrně značnými potížemi, souvisejícími s odchodem hned kvinteta hostujících hráčů. Osa loňského týmu se polámala a nahradit z vlastních zdrojů neúnavného bojovníka Patricka Funka, kterého si stáhl VfB Stuttgart či osmnáctigólového, druhého nejlepšího střelce loňské druhé ligy, Daniela Ginczeka (původně hráč Dortmundu, nyní vyměněn do Norimberku), se ukazuje být pro hamburský manšaft, podle očekávání, zcela nesplnitelným úkolem. Na Reeperbahnu tak za pochodu dochází k přestavbě a omlazení. Vedení neprodloužilo smlouvy veteránům Brunsovi a Ebbersovi, naopak většinu mladých fotbalových dělníků podepsalo na několik sezón dopředu. Letošní pirátský cíl je jasně daný - zařazení se mezi nejlepší pětadvacítku německých klubů, což by v praxi znamenalo umístění se v poklidném středu druholigové tabulky, konkrétně do sedmého místa. Jak již bylo naznačeno, během léta nastál odklon od tradičního půjčování si hráčů a Kiezkickers namísto najatých hostujících žoldáků aktuálně sází na zkušená jména, kterým v ostatních týmech vypršely smlouvy a jsou tedy k mání zcela zdarma či za minimální kompenzaci. Nejzajímavější posilou se prozatím jeví bývalý útočník Fürthu, Chirstopher Nöthe. V jednání je ovšem také příchod vyhořelého kosovsko-berlínského talentu, Fanola Perdedaje.

VfR Aalen

loňské umístění: deváté místo ve druhé lize
největší úspěch: postup do druhé ligy (2012/13)
tip na letošní umístění: 17.

Přestože loňský nováček z Aalenu šokoval inteligentním, moderním fotbalem a po sportovní stránce v přetěžké zkoušce obstál, dlouho nebylo jasné, zda nenapodobí osud Duisburgu a nedojde i v jeho případě k odebrání profesionální licence. Nebýt finanční injekce prezidenta švábského outsidera, nemusel by pak sestoupit ani druhý loňský sestupující, Řezno. Movitý podnikatel však na poslední chvíli stopadesátimiliónový dluh uhradil, čímž klub před pádem zachránil. Na atmosféře to ovšem nepřidalo. Pokud se na hřišti Aalen udrží letos, vůbec to neznamená, že se s ním potkáme i za rok. Nejistota může pracovitému týmu zlomit vaz, zvláště, když budoucnost vrhá spíše než růžové, černé odstíny. O letním pohybu v kádru nemůže být z důvodů omezených prostředků řeč - tři hráči odešli, pět se naopak Aalenu upsalo. Zmíněníhodný je příchod agresivního kanadského obránce Andrého Hainaulta, kterého si možná pamatujete z jeho nedávného působení na mostecké a sparťanské soupisce.

Energie Chotěbuz

loňské umístění: osmé místo ve druhé lize
největší úspěch: finalista domácího poháru (1996/97)
tip na letošní umístění: 2.

Žádný jiný východoněmecký klub se nemůže pochlubit podobnou bilancí jako Chotěbuz. Letošní ročník je již sedmnáctým v řadě, kdy Energie nastupuje v první či druhé bundeslize. Stabilizované mužstvo navíc hospodaří s vyváženým, krytým rozpočtem, nepřesahujícím částku dvousetmilionů korun. V kontextu druholigových zadlužených týmů je právě finanční situace pádným důvodem k optimismu. Na letním hráčském trhu si pak Chotěbuz počínala úměrně svým zkušenostem a doplnila mužstvo o zajímavá jména. Zásadní jsou především příchody slovenského reprezentanta Erika Jendriška a míčového kouzelníka Charlese Takyiho. Oba by měli v ofenzivě doplňovat vysoce kvalitního konžského třicátníka Boubacara Sanoga, asi největšího favorita na zisk pomyslné koruny pro krále letošních druholigových střelců. Cíl červenobílých zůstává již pět let neměnný - návrat do bundesligy. Loňské osmé místo a letní posílení dávají postupovým ambicím reálné rozměry.

1. FC Union Berlín

loňské umístění: sedmé místo ve druhé lize
největší úspěch: finalista domácího poháru (2000/01)
tip na letošní umístění: 5.

"Vzniká nová berlínská velmoc?" táží se fotbaloví experti napříč německými internety. Na nově zrekonstruovanému stadionu Na staré myslivně (An der Alten Försterei) se letos, po dvou sedmých místech v uplynulých sezónách, očekává boj o postup. Pod vedením zkušeného kouče, železného srdcaře, Uwe Neuhause, načal tým už sedmou letní přípravu v řadě. Žádná jiná z profesionálních organizací v obou nejvyšších soutěžích nemá tak stabilní trenérskou lavičkou. Ještě před osmi lety se Eisern Union plácal v páté lize, za Neuhause však klub zažívá renesanci. Nekonformní, alternativní, doleva smýšlející fanoušci, často oceňují koncepční práci a snahu o bojovný, agresivní fotbal, sympatickými choreografiemi. Mezi nimi a vedením tak panuje symbióza, sympatie a loajalitu k týmu však často vyjadřují i sami hráči. Z loňského kádru neodešel žádný ze základní sestavy, tým z Köpenicku naopak posílili zkušení, bundesligou ostřílení borci - Egimman (H96) a Köhler (1.FCK). Největší očekávání ovšem Neuhaus klade na jiného novice, flexibilního útočníka Sörena Brandyho (ex-Duisburg). Právě na jeho souhře s Adamem Nemcem chce kouč vystavět ofenzivní hru týmu a položit tím základ úspěšného tažení letošním ročníkem.

TSV 1860 Mnichov

loňské umístění: šesté místo ve druhé lize
největší úspěch: mistr bundesligy (1966)
tip na letošní umístění: 9.

Smutný příběh. Mnichovským Lvům se už přes rok směje celé Bavorsko, ne snad kvůli výkonům na hřišti, anebo v hledišti, ale pro absurdní divadlo, kterým vytrvale plní přední stránky regionálních bulvárních i seriózních plátků funkcionáři. Skrze média totiž probíhá vleklý mocenský spor mezi investorem (vlastníkem 49 procent), bývalým prezidentem, sportovním manažerem a dozorčí radou. Píše se, že je tým rozkrádán, spíše je ale vším tím rozkládán. Jubilejní desátá sezóna ve druhé lize bude pro budoucí vývoj klíčová, rozhodující. Nepodaří-li se postoupit, přiblíží se pád do propadliště dějin. V cestě naplnění katastrofického scénáře je zkušená osa týmu, tvořená legendami nejvyššího řádu. Kult maďarského brankáře, Gábora Királyho, už neuctívají jen v Berlíně, kde za Herthu odchytal 198 bundesligových utkání, ale i v Mnichově - za Lvy ve druhé lize nastoupil již ke 132 zápasům. Sedmatřicetiletý veterán by letos rád navázal na třináct loňských čistých kont. Povedenou sezónu vloni zaznamenal i bývalý německý reprezentant, pracant Daniel Bierofka, který velí záloze. V útoku zase vládne historicky vůbec nejúspěšnější Lev (160 zápasů, 60 zápisů), duše týmu, Benjamin Lauth. Dokáže trio třicátníků vyburcovat zbytek nikterak hvězdného, ovšem pracovitého kádru?

1. FC Kolín

loňské umístění: páté místo ve druhé lize
největší úspěchy: trojnásobný mistr bundesligy (1962, 1964, 1978), čtyřnásobný vítěz domácího poháru, finalista Poháru UEFA (1985/86)
tip na letošní umístění: 14.

Mužstva, která se letos namočí do záchranářských vod, budou svorně fandit proti Kolínu a doufat, že Kozlové nepostoupí do bundesligy. Je pravděpodobné, že pokud by se mělo loňské fiasko v případě porýnského tradičního klubu opakovat, sestupující ani letos nesestoupí. Už před touto sezónou hrozilo Kolínu odebrání licence a v případě nepostupu nejspíše nebude jiného východiska. Jeden ze spoluzakladatelů bundesligy má na kahánku, topí se v dluzích a každým ztraceným bodem se riziko vyhlášení bankrotu notně přibližuje. Nezodpovědná finanční politika táhne mužstvo ke dnu - chybí řešení, chybí řád, vládne chaos, vládne neřád. V průběhu letní přestávky došlo celkem k téměř padesáti (!) přestupům. Pod profesionálními smlouvami má aktuálně Kolín tolik plejerů, že by mohl postavit hned několik jedenáctek, včetně náhradníků! Mezi jeho hráče už ale nepatří vůbec nejzářivější klenot, talentovaný německý juniorský reprezentant, záložník Christian Clemens, který posílil Schalke. Zodpovědnost tak bude na jeho vrstevnících, Kolín totiž sází na mládí a odchovance - ostatně, nic jiného mu ve finanční tísni ani nezbývá. Zůstává však otázkou, zda s -náctiletou školkou, ze které se vymyká jen nejstarší hráč v kádru, devětadvacetiletý slovinský kapitán Mišo Brečko, lze vůbec pomýšlet na nějaký úspěch. Odpočívej v pokoji, Kolíne nad Rýnem.

FSV Frankfurt 1899

loňské umístění: čtvrté místo ve druhé lize
největší úspěch: čtvrté místo ve druhé lize
tip na letošní umístění: 16.

"Vloni se nám podařil výsledek z říše snů. Čtvrté místo, čtyři body od baráže. Ale nebuďme bláhoví, kdybychom bývali postoupili, hned bychom také sestoupili. Dost možná i s celonárodní ostudou," hodnotí střízlivou optikou loňskou historickou krasojízdu, generální sportovní manažer lokálního frankfurtského týmu, Uwe Stöver a dodává: "Na vlně euforie se lze vést rok, maximálně dva, s rozpočtem 130 milionů ale nelze být na vrcholné úrovni dlouhodobě konkurenceschopným hráčem. Za minulý ročník jsem týmu poděkoval, kluci se vybičovali k nadlidským výkonům, ale podobné nasazení od nich očekávám i letos, kdy nás při vyrovnanosti ligy čeká nejspíše boj o záchranu." Říkáte si, že své svěřence GSM podceňuje, že si dělá alibi pro případný neúspěch? Ale kdeže, síla týmu je opravdu v druholigovém suterénu. Není pravděpodobné, že by se loňský zázrak, kdy mladé mužstvo patřilo k ozdobám soutěže, opakoval. Zvláště, když během letní přestávky Frankfurt oslabil a posílil konkurenci o útočníky Verhoeka (St. Pauli) a Gause (1. FCK).

1. FC Kaiserslautern

loňské umístění: třetí místo ve druhé lize
největší úspěchy: dvojnásobný mistr bundesligy (1991, 1998), dvojnásobný vítěz poháru (1990, 1996), semifinále Poháru UEFA (1982, 2001), čtvrtfinále Ligy Mistrů (1999)
tip na letošní umístění: 1.

My jsme FCK, tak zní motto nejnovější klubové kampaně, která má za cíl vyvolat ve fanoušcích pocit sounáležitosti a jednoty. Vedení si od předsezónních aktivit slibuje vytvoření podobně bouřlivé atmosféry, jaká družstvo vyprovázela loňskou, byť neúspěšnou baráží. Prohře s Hoffenheimem navzdory, aplaudoval tehdy Rudým ďáblům celý stadion vstoje ještě dlouho po závěrečném hvizdu. "Primárně musíme zapracovat nové hráče do týmu. Chceme s nimi pěstovat kombinační fotbal, atraktivní pro fanoušky, zároveň se hodláme pohybovat na špičce tabulky a prohánět nejlepší kluby. Letošním cílem je umístění, které nám čtyři, pět kol před koncem, umožní bojovat o postup," popisuje ambice přestavěného, omlazeného týmu předseda představenstva, Stefan Kuntz. Fanoušci především doufají ve zlepšenou hru na domácí půdě, právě na Betzenbergu si totiž Kaiserslautern vloni postup do bundesligy prohrál - šest remíz a tři porážky vykousávali věrní jen těžce. Napravit dojem se pokusí nově poskládaná záložní řada, pak také trojice bývalých klíčových tváří Eintrachtu Frankfurt - Matmour, Idrissou a Occeán. Napomocen naopak nebude Alexander Baumjohann, který zamířil do Herthy.

SpVgg Greuhter Fürth

loňské umístění: osmnácté místo v první lize
největší úspěchy: účast v bundeslize (2012/13)
tip na letošní umístění: 6.

O nepřipraveném nováčkovi, který v loňské sezóně zároveň rozesmál i rozesmutněl německou fotbalovou veřejnost, se toho napsalo již mnoho, přesto... Pouhé tři týmy zaznamenaly v předlouhé, padesátileté bundesligové historii, při pobytu mezi elitou, méně bodů než Fürth. Loňské premiérové účinkování zelenobílého klubu v bundeslize skončilo těžko omluvitelným fiaskem a fanouškovská obec je víceméně za jedno, že raději hrát na špičce druhé nejvyšší soutěže, než se v křeči a rozvratu krčit u prvoligového dna. Vedení mužstva se rozhodlo trapnou zkušenost odčinit radikálním řezem a z kádru, který v roce 2012 vybojoval postup, zůstali na soupisce toho času jen tři (!) hráči - Thomas Kleine, Mergim Mavraj a Stephan Fürstner. Během léta bavorskou, familérní, avšak při současném rozpoložení rozezlenou organizaci opustilo hned šestnáct fotbalistů; mimojiné Edgar Prib (H96), Max Grün (Wolfsburg), Johannes Geis (Mohuč), Sercan Sararer (Stuttgart), Gerald Asamoah (bez angažmá), Milorad Peković (bez angažmá), Heinrich Schmidtgal (Düsseldorf), Bernd Nehrig (St. Pauli), Lasse Sobiech (Dortmund, návrat z hostování), Joszef Varga (Debrecín, návrat z hostování) či Thanos Petsos (Rapid Vídeň). V součtu došlo ke třiceti pohybům v kádru a kámen na kameni nezůstal ani v realizačním týmu. Už v průběhu loňské sezóny byl po čtyřech letech působení odvolán Mike Büskens (v současnosti trenér Düsseldorfu), během léta pak byli odejíti jeho bývalí asistenti. A odešli i další dlouholetí činovníci. Fürth se rozhodl změnit nejen obal, ale i jádro. "Cíl radikálních změn je jediný, chceme se vrátit do pozice, která nám v minulosti nejvíce svědčila. Fürth musí být zase Fürthem," vysvětluje návrat k původní filozofii prezident týmu Helmut Hack a dodává: "Dokud jsme pracovali s mladými, hladovými hráči, kteří předváděli fotbal doslova napumpovaný srdcem, vládla ve vedení i mezi fanoušky maximální možná míra spokojenosti. Stejná vize platí i u trenérského štábu, je třeba, aby byli všichni na stejné vlně, na stejné lodi. Kapitán i posádka. Musíme být v prvé řadě bojovníci, až poté můžeme řešit nějaké ambice. Pokud letos opět postoupíme, nebudeme se samozřejmě účasti v bundeslize bránit, ale návrat naším cílem rozhodně není. Je třeba stabilizovat tým a umístit se v horní polovině tabulky, víc po takovém zemětřesení snad ani nemůžeme chtít." Fanoušci se dnes učí uctívat nová jména - Ognjen Mudrinski (CZ Bělehrad), Goran Šukalo (Duisburg), Tom Weilandt (Rostock), Mark Flekken (Cáchy), Tim Sparv (FC Groningen), Zsolt Korcsmar (Brann Bergen), Dominik Drexler (RW Erfurt), Niko Gießelmann (H96), Daniel Brosinski (MSV Duisburg). Nová jména se pak na oplátku učí uctívat fanoušky a klub. Nastal restart, nový začátek starého příběhu o legendárním Fürthu. Nic nebrání jeho dobrému konci.

Fortuna Düsseldorf 1895

loňské umístění: sedmnácté místo v první lize
největší úspěchy: vítěz domácího poháru (1979 a 1980), finalista PVP (1979)
tip na letošní umístění: 3.

Pokud si v kmenové hospůdce fanoušků Fortuny, v düsseldorfské čtvrti Flingern, objednáte tradiční kolínské pivo, Kölsch, donese vám obsluha vodu, s půvabným odůvodněním, že je průzračná tekutina pro vaše zdraví mnohem přínosnější než nějaké kozinou načichlé kvazipivo. Právě na půdu kolínského arcirivala zavítala Fortuna ve šlágru druhého kola letošního ročníku druhé ligy. Byla to řežba na hřišti i v hledišti, vyhecovaný špíl, se vším, co k meziměstskému derby patří. Utkání skončilo spravedlivou remízou 1:1. Podobným výsledkem mezi oběma kluby dopadlo také letní posilování realizačních týmů. Kolín i Düsseldorf usilovali o trenéra Büskense a manažera Schmadtkeho. A zatímco druhý jmenovaný zamířil ke Kozlům, Mike Büskens se upsal Fortuně. Od svého bývalého hráče, který v dresu s emblémem F95 nastupoval mezi lety 1981 až 1992, vedení očekává napravení klubové reputace po jednom z nejhloupějších sestupů v dějinách bundesligy. Vždyť po podzimní části loňské sezóny měla Fortuna náskok před sestupovými pozicemi dvanáct bodů, přesto jej prohospodařila a letos nebude hostit nedaleké velkokluby z Gelsenkirchenu nebo Dortmundu, ale Sandhausen a Aalen. Kabina se během léta sice pročistila, ale Fortuna papírově spíše oslabila, odešli Dani Schahin (Mohuč), Nando Rafael (Čína), Johannes van den Bergh (Hertha BSC), z hostování se do svých mateřských klubů vrátili Robert Tesche (HSV) či Andrej Voronin (Dynamo Moskva). Nic jiného než opětovný postup si vedení přesto nepřipouští. K návratu mezi elitu ovšem vede trnitá cesta. Büskens se jednak bude muset vyrovnat s napjatou, až vyhrocenou situací mezi brankáři - když před sezónou označil za jedničku Fabiana Giefera, nesl post náhradníka dosti nelibě odchovanec Bayernu Mnichov a letní posila z Bayeru Leverkusen, Michael Rensing. Ten na protest proti trenérovo rozhodnutí dokonce opustil týmovou poradu, následně se sice za svůj prohřešek omluvil, nicméně na (ne)upřímně (ne)přátelský vztah bylo zaděláno. Büskens to nebude mít lehké ani při volbě útočníků. Kromě dvaatřicetiletého Stefana Reisingera totiž kádr Fortuny nedisponuje hráči s alespoň základními zkušenostmi s německým seniorským profesionálním fotbalem. Zároveň ale bude zajímavé sledovat další vývoj talentovaného, dvacetiletého rychlíka Giannise Gianniotase, který do Porýní zamířil z Arisu Soluň. Právě výbušný řecký juniorský reprezentant by mohl být případným žolíkem ve hře o postup. Při vyrovnanosti letošní soutěže bude pecháček loňského ročníku, Fortuna, potřebovat k naplnění vytouženého cíle kromě stabilních výkonů jediné - ano, symbolicky právě štěstí.