Je cosi shnilého v Madridu
Co může za rozpad týmu, který v loňské sezóně téměř dokonale fungoval a devastoval jednoho soupeře za druhým? Proč "ze dne na den" přestal TÝM existovat? Kde jsou patrně hlavní důvody dosavadního ligového krachu a nepřesvědčivých výkonů?
Jako první se nabízí srovnání s loňskou sezónou. Ve stejném období minulé sezóny bylo v Primera División odehráno o kolo méně a přesto měl Real Madrid o sedm bodů více, než kolik vytěžil v letošních 17 zápasech. Vedle toho vedl tabulku o tři body před rivalem z Barcelony. Nutno dodat, že to bylo zapříčiněno kromě obecně lepšího obrazu hry hlavně formou útočných es, ale o tom až později. Real v loňské sezóně ztratil do Vánoc pouze ve třech zápasech. Dvě zaváhání si připsal již ve 3. a 4. kole proti Levante a Santanderu. Třetí ztráta přišla týden před Vánoci, když podlehl v přímém souboji na domácím stánku Barceloně v poměru 1:3. Přesto mohli fanoušci Realu slavit Vánoce s úsměvem na tváři, než jejich úhlavní rivalové a několik let nepřekonatelní sokové z Barcelony. Tým dokázal v devíti případech ze šestnácti dosáhnout alespoň na 4 vstřelené branky v zápase, což je samo o sobě vypovídající. Přesto se ve Španělsku našli kritici Mourinha, kterým kromě jeho ostrého vyjadřování vadilo netěžení ze skvělé španělské generace (zejména v útočné části týmu). Tabulka však hovořila jasně a mohli být z větší části spokojeni i oni.
Teď už ale k letošní sezóně. Příprava byla narušená Eurem, kde se spousta hráčů se svými reprezentacemi probojovala do vyřazovacích bojů a na samotném začátku přípravy se hlásil Mourinhovi ve Valdebebas dost vybrakovaný kádr. Po tréninku s Oviedem následovala facka od výborně připravené Benficy. Na další zápas už byli připravení i ostatní členové kádru a Real tak postupně vyprovodil LA Galaxy, Santos Laguna, AC Milán a Celtic se skóre 14:3. V LM mu byla nalosována skupina smrti a pozvolna se rozjížděla liga. Kdyby mi někdo před sezónou řekl, že po prvních čtyřech zápasech budeme mít čtyři body a budeme se krčit kdesi v zadní části tabulky, asi bych zakroutil hlavou a s myšlenkami na inteligenci oněch lidí odkráčel pryč. Jenže, co se nestalo? Ospalé výkony, marnost v koncovce a laxnost hráčů způsobila své. Po dalších osmi odehraných zápasech se mohla zdát krize zažehnána, protože "Pusinky" získaly 22 ze 24 možných bodů a jedinou ztrátou byla remíza na Nou Campu. V následujících pěti zápasech si však Real připsal opět jen sedm bodů a klidné Vánoce na něj vskutku nečekají.
Teď už ale k důvodům krize a zvláštnostem letošní sezóny.
LM vs PD
Kontrast mezi LM a domácí soutěží je zřejmý. V prvním zápase se odehrál zřejmě nejhezčí duel dosavadního ročníku LM a po ofenzivním galapředstavení Realu (30 střel celkem, 17 na bránu) si Real díky dvěma gólům ze závěru poradil s City. Soupeře přehrával i ve venkovním utkání a o remíze rozhodlo až sporné rozhodnutí sudího. Ajax, stejně jako v předchozích vzájemných duelech, představoval soupeře na roztrénování (během posledních dvou let a tří měsíců s ním má Real skóre 20:2). Kdo však Real zastínil a zaslouženě ve dvojzápase LM získal 4 body, byl Dortmund. Že se Realu proti Němcům nedaří je sice známé, ale že se povede Kloppovým svěřencům výkon Realu minimalizovat, to asi čekal málokdo. Přesto však může být fanoušek Realu se základní skupinou poměrně spokojený. Ve většině zápasů Real předvedl mnohem více, než v zápasem ligových. Je to tužbou Mourinha po trofeji v LM? Už předlouhých deset let tuto cennou trofej Real nezískal a při pohledu na madridské teploměry je zřejmé, že -16 už je zkrátka příliš. Můžeme tedy očekávat vypuštění ligy na úkor maximálního úspěchu v LM, kde už v osmifinále čeká Real těžký soupeř z Manchesteru? Některá vyjádření a zejména nasazení hráčů v této soutěži tomu přidávají na pravděpodobnosti. Touha po "Décimě" v Madridu sílí rok od roku. V LM se také na rozdíl od PD daří více ofenzivním tahounům Realu. Zatímco v Primera División Real táhne za body téměř jen Cristiano Ronaldo, tak v LM mu zdatně sekundují dobře hrající Benzema a Di Mária.
Zranění
Může se to zdát vzhledem k průměrnému hodnocení hráčů (níže) jako hloupost, ale i vyrovnání se se zraněními představuje v Realu celkem problém. Fanoušci hovoří o úzkém kádru, který se před sezónou zdál dostatečně široký. Tato situace jen zveličuje fakt, kdy v loňské sezóně přišlo některým fanouškům jako luxus mít Benzemu i Higuaína, kteří se vhodně doplňovali a střídali podle formy. Největší problém u zraněných vidím v Marcelovi. Kdo by před 3-4 roky řekl, že tenhle obránce bude pro Real jednou bytostně důležitý? Měl strašný přístup, neuměl bránit a ani dopředu to nebyla žádná sláva. V loňské sezóně však z jeho spolupráce s Ronaldem těžil celý Real. Na jeho místě sice nastupuje velmi dobře hrající Coentrao, který podává kvalitní výkony, ale nedá tomu nic navíc. Jeho styl hry je pro soupeře hodně předvídatelný a Real se tak nedostává díky Marcelovým kličkám do přečíslení a ve více lidech do vápna. Marcelova síla je v akceleraci a nepředvídatelnosti. Mnohdy se kličkou zbaví dvou a více protivníků a Real nemá problém proniknout do vápna, jako se tomu mnohdy stává letos. Zářným příklad byl duel proti Manchesteru City, kdy se do zakončení dostal samotný Marcelo minimálně třikrát.
Cristiano Ronaldo
I přes šest gólů v šesti zápasech LM a 14 gólů v PD je často pod palbou kritiky. Čísla ovšem hovoří pro něj. Problém je v nedostatku gólové podpory od ostatních útočných hráčů. Útočníci jsou zranění a nebo bez formy, Di Mária marně hledá loňskou fazónu a Ozil se větší část hry po hřišti plouží. Odpovědnost tedy padá jen na Ronalda, který se s ní ale těžko může popasovat sám. V loňské sezóně si mohl dovolit slabší zápas, byli tu ostatní, kteří ho zastoupili a rozhodli, pokud se mu nedařilo. V letošní sezóně často platí, že pokud se to nepodaří Cristianovi, tak Real často ztrácí body. Bulvár a novináři si libují, podle nich už je Ronaldo v létě minimálně ve třech klubech a jeho mise v Realu je sečtena.
Štěstí
Přesně to, co se loni dařilo Realu, letos zdobí Barcelonu. V zápasech, kdy se nedaří, hráči s obrovsky silnou morální silou tým vedou a rozhodují zápasy v důležitých okamžicích. Real především na začátku sezóny a v prosinci doplácí na příšernou koncovku. Nutno však poznamenat, že má v lize bilanci co zápas, to trefená branková konstrukce. I když se to někomu může zdát jako hloupost, tak tým štěstí zkrátka potřebuje. Kdo ví, jak by se sezóna vyvíjela, pokud by Realu víc přálo na začátku sezóny a madridský klub nemusel už od prvních kol dotahovat náskok na své katalánské soky. Postupem času už bych opustil od pojmu štěstí a nazval to spíš marností, laxností, ztrátou motivace, ale o tom až v dalších odstavcích.
Ztráta motivace, laxnost, marnost, neexistující tým
Slova vystihující letošní představení Realu Madrid v Primera División. Jak se z fungujícího TGV stal starý, porouchaný vlak? Ukojili se hráči ligovým triumfem a pokořením Barcelony? Z týmu se stal soubor jedenácti hráčů se stejným dresem. V loňské sezóně jsme mohli vidět, jak hráči oddřeli každý souboj na hřišti, nenechali soupeři ani píď prostoru, napadali ve velké intenzitě a fotbalem se zkrátka bavili. Tyhle faktory vymizely, hráči jsou svým vlastním počínáním evidentně znechucení. Hra občas připomíná profesorské vystoupení. Postrádá houževnatost. Nepřidává tomu ani forma hráčů, kteří by tento tým měli táhnout. I přes solidní průměr zažívají Xabi Alonso a Iker Casillas nejslabší sezóny v Realu a na výkonnosti celého týmu se to špatně projevuje. Hráči působí laxním dojmem. Kolikrát se v poslední zápasech stalo, že Real jde ve 3-4 lidech do velmi nebezpečné brejkové situace a o svojí nejsilnější zbraň se připraví přihrávkou na paty, přihrávkou soupeři přímo do cesty, nebo naprosto nesmyslným řešením situace?
Tým stahuje ke dnu i příšerná koncovka. Nevyužité šance se kupí a vzhledem ke slabšímu ročníku celkově (od všech hráčů téměř bez výjimky) jich v zápase nepřichází tolik jako loni a každá neproměněná tutovka Real bolí pak mnohem více. Zajímavou poznámku psal na webu fanoušků uživatel merengues, pokaždé, když Real vyhraje titul a neobmění kádr více příchody/odchody, tak přichází podobný krach (poslední případ léto při příchodu Van der Vaarta). Zarážející ovšem je, že kvalita letošního kádru je vysoko nad kvalitou "Vaartova" kádru a i přes menší ztrátu motivace by měl tým některé zápasy vyhrát zkrátka na kvalitu. Už teď, po 17. kole, má Real více ztracených bodů, než za celou loňskou sezónu.
Standardní situace
Největší strašák současného Realu Madrid. Snad žádný tým nemá takové problémy s bráněním standardních situací. Vlastně by se ještě jeden našel, Castilla, tedy rezervní tým Bílého baletu. Je náhoda, že zrovna áčko a béčko mají takové problémy s bráněním standardek a dostávají z nich suverénně nejvíce gólů ve svých soutěžích? Trenéři by s tím každopádně měli něco udělat. Pokud má Real deset rohů a vytvoří z nich velké nic, pak přijde protivník se dvěma rohy a dá z nich gól a trefí břevno, pak je asi něco špatně. Může za to určitě i špatná forma kapitána a srdce Realu Ikera Casillase, který letos nezažívá dobrou sezónu a několik gólů by při loňské nebo předloňské formě určitě měl. Další chybou je špatné přebírání hráčů, kolikrát se soupeřův hráč ocitne úplně sám, nebo je pokrytý jen tak naoko a hlídající hráč od něj stojí metr. Góly ze standardek Real připravily Real v letošní sezóně už o hodně bodů, přitom by pro špičkový klub s hlavičkáři jako je Ronaldo, Pepe nebo Ramos nemělo být problémem poradit si s tímto typem situací.
Silný soupeř
Neříká se to lehko, ale Barcelona letos zkrátka šlape. Po minulé sezóně se jí vrátil hlad po vítězstvích, na její stranu se připojilo pověstné štěstí (zejména na začátku sezóny, kdy několik zápasů obraceli za pět minut dvanáct) a navíc v jejím kádru stále řádí zdánlivě nezastavitelný Messi. Se 16 vítězstvími a 1 remízou Barcelona míří vstříc bodovému rekordu Realu z minulé sezóny.
Chyba je v nás
Mám takový dojem, že si hráči stále nechtějí přiznat, kde je chyba. Stále slýchávám a čtu na různých zahraničních fórech, že trenéři jsou s výkony hráčů spokojení a že jsme odehráli dobrý zápas. Někdy mám pocit, že asi koukám na jiné zápasy, nebo že pozoruji jiný sport. Pokud si sami nepřiznají, že chyba je hlavně u nás, tak se jí asi nikdy nezbavíme. Můžeme namítat, že nám chybí štěstí, ale že hráči k zápasům přistupují nezodpovědně, nevydávají ze sebe maximum, nebojují jako minulou sezónu a fotbal z jejich strany vypadá laxně, zkrátka není o štěstí, ale o špatném přístupu.
José Mourinho
Mám dojem, že dvojzápas s Manchesterem United je pro něj poslední možností na vykoupení. Nepochybuji o tom, že jiný trenér už by v současné situaci balil kufry a čekal, až se Abramovič naštve na dalšího manažera a uvolní se mu nové místo. O tom, že je Mourinho velká persona, není žádných pochyb, ale situace se mu patrně poměrně vymyká z rukou. Jasně, chceme vyhrát LM. Ale není možné, abychom ztráceli v prosinci 16 bodů a bylo před námi i Atlético. Spekuluje se o špatných vztazích v kabině, skupinkách hráčů a problémech Mourinha s vůdčími typy v šatně a na hřišti. Že měl spor s Ramosem, který v kabině Realu působí jako skutečná vůdčí osobnost (viz. rozhovor s hráči a odpověď jednoho ve stylu: Když Ramos mluví, ostatní zmlknou) a budoucí kapitán není žádné tajemství, ale poslední dobou se spekuluje o něčem větším a horším. Mourinho má podle bulvárních plátků problém s nedotknutelným dítětem Madridu Ikerem Casillasem. Olej do ohně přilil nedávným prohlášením, podle něhož je týmová dvojka Adán aktuálně lepším brankářem. Znepřátelit si definitivně fanoušky nějakým dlouhodobějším posazením Ikera by podle všeho znamenalo jeho konec. Iker je pro fanoušky Realu modlou a ani taková persona, jakou bezpochyby Mourinho je, si nemůže dovolit ho fanouškům brát. Osobně jsem rád, že po zápasem s Espanyolem nebo Málagou nepřišlo nějaké unáhlené rozhodnutí a vyhazov Mourinha, ale po konci sezóny ho vidím jako hodně pravděpodobný. Každopádně doufám, že se José rozloučí s Madridem vítězstvím v LM. Otázka je ovšem, koho místo něho? Padají jména jako Löw, Klopp a další, ale já nikoho ideálního pro horkou půdu Madridu zatím nevidím.
Před úplným závěrem přidávám pro zajímavost moje dosavadní ohodnocení hráčů za letošní sezónu (PD, LM, celkové). Vynechán je pouze pohár a úvodní duel proti Valencii.
PD
Varane 7
Coentrao 6,9
Ronaldo 6,7
Modric 6,5
Ramos 6,47
Ozil 6,46
Xabi 6,39
Callejon 6,3
Iker 6,23
Di Maria 6,2
Khedira 6,18
Essien 6,14
Pepe 6,1
Marcelo 5,83
Benzema 5,79
Higuaín 5,75
Arbeloa 5,7
Kaká 5,67
LM
Ronaldo 7,5
Marcelo 7,5
Di Maria 7,25
Varane 7,25
Callejon 7,25
Benzema 7
Coentrao 7
Khedira 6,8
Xabi 6,5
Modric 6,5
Ozil 6,5
Pepe 6,38
Ramos 6,37
Arbeloa 6,25
Iker 6,1
Essien 6
Higuaín 5,5
celkový průměr
Varane 7,13
Ronaldo 6,93
Coentrao 6,91
Modric 6,5
Ramos 6,48
Ozil 6,46
Callejon 6,46
Xabi 6,42
Di Maria 6,42
Khedira 6,31
Marcelo 6,25
Iker 6,2
Pepe 6,17
Benzema 6,09
Essien 6,09
Arbeloa 5,82
Higuaín 5,7
Kaká 5,67
Závěrem, bych snad jen dodal, že to je určené spíš pro lidi, kteří Real nesledují pravidelně. Pro fanoušky Realu jsem asi jen shrnul to, co všichni víme, takže si myslím, že se nic moc nového nedozví.
Hala Madrid!
Jako první se nabízí srovnání s loňskou sezónou. Ve stejném období minulé sezóny bylo v Primera División odehráno o kolo méně a přesto měl Real Madrid o sedm bodů více, než kolik vytěžil v letošních 17 zápasech. Vedle toho vedl tabulku o tři body před rivalem z Barcelony. Nutno dodat, že to bylo zapříčiněno kromě obecně lepšího obrazu hry hlavně formou útočných es, ale o tom až později. Real v loňské sezóně ztratil do Vánoc pouze ve třech zápasech. Dvě zaváhání si připsal již ve 3. a 4. kole proti Levante a Santanderu. Třetí ztráta přišla týden před Vánoci, když podlehl v přímém souboji na domácím stánku Barceloně v poměru 1:3. Přesto mohli fanoušci Realu slavit Vánoce s úsměvem na tváři, než jejich úhlavní rivalové a několik let nepřekonatelní sokové z Barcelony. Tým dokázal v devíti případech ze šestnácti dosáhnout alespoň na 4 vstřelené branky v zápase, což je samo o sobě vypovídající. Přesto se ve Španělsku našli kritici Mourinha, kterým kromě jeho ostrého vyjadřování vadilo netěžení ze skvělé španělské generace (zejména v útočné části týmu). Tabulka však hovořila jasně a mohli být z větší části spokojeni i oni.
Teď už ale k letošní sezóně. Příprava byla narušená Eurem, kde se spousta hráčů se svými reprezentacemi probojovala do vyřazovacích bojů a na samotném začátku přípravy se hlásil Mourinhovi ve Valdebebas dost vybrakovaný kádr. Po tréninku s Oviedem následovala facka od výborně připravené Benficy. Na další zápas už byli připravení i ostatní členové kádru a Real tak postupně vyprovodil LA Galaxy, Santos Laguna, AC Milán a Celtic se skóre 14:3. V LM mu byla nalosována skupina smrti a pozvolna se rozjížděla liga. Kdyby mi někdo před sezónou řekl, že po prvních čtyřech zápasech budeme mít čtyři body a budeme se krčit kdesi v zadní části tabulky, asi bych zakroutil hlavou a s myšlenkami na inteligenci oněch lidí odkráčel pryč. Jenže, co se nestalo? Ospalé výkony, marnost v koncovce a laxnost hráčů způsobila své. Po dalších osmi odehraných zápasech se mohla zdát krize zažehnána, protože "Pusinky" získaly 22 ze 24 možných bodů a jedinou ztrátou byla remíza na Nou Campu. V následujících pěti zápasech si však Real připsal opět jen sedm bodů a klidné Vánoce na něj vskutku nečekají.
Teď už ale k důvodům krize a zvláštnostem letošní sezóny.
LM vs PD
Kontrast mezi LM a domácí soutěží je zřejmý. V prvním zápase se odehrál zřejmě nejhezčí duel dosavadního ročníku LM a po ofenzivním galapředstavení Realu (30 střel celkem, 17 na bránu) si Real díky dvěma gólům ze závěru poradil s City. Soupeře přehrával i ve venkovním utkání a o remíze rozhodlo až sporné rozhodnutí sudího. Ajax, stejně jako v předchozích vzájemných duelech, představoval soupeře na roztrénování (během posledních dvou let a tří měsíců s ním má Real skóre 20:2). Kdo však Real zastínil a zaslouženě ve dvojzápase LM získal 4 body, byl Dortmund. Že se Realu proti Němcům nedaří je sice známé, ale že se povede Kloppovým svěřencům výkon Realu minimalizovat, to asi čekal málokdo. Přesto však může být fanoušek Realu se základní skupinou poměrně spokojený. Ve většině zápasů Real předvedl mnohem více, než v zápasem ligových. Je to tužbou Mourinha po trofeji v LM? Už předlouhých deset let tuto cennou trofej Real nezískal a při pohledu na madridské teploměry je zřejmé, že -16 už je zkrátka příliš. Můžeme tedy očekávat vypuštění ligy na úkor maximálního úspěchu v LM, kde už v osmifinále čeká Real těžký soupeř z Manchesteru? Některá vyjádření a zejména nasazení hráčů v této soutěži tomu přidávají na pravděpodobnosti. Touha po "Décimě" v Madridu sílí rok od roku. V LM se také na rozdíl od PD daří více ofenzivním tahounům Realu. Zatímco v Primera División Real táhne za body téměř jen Cristiano Ronaldo, tak v LM mu zdatně sekundují dobře hrající Benzema a Di Mária.
Zranění
Může se to zdát vzhledem k průměrnému hodnocení hráčů (níže) jako hloupost, ale i vyrovnání se se zraněními představuje v Realu celkem problém. Fanoušci hovoří o úzkém kádru, který se před sezónou zdál dostatečně široký. Tato situace jen zveličuje fakt, kdy v loňské sezóně přišlo některým fanouškům jako luxus mít Benzemu i Higuaína, kteří se vhodně doplňovali a střídali podle formy. Největší problém u zraněných vidím v Marcelovi. Kdo by před 3-4 roky řekl, že tenhle obránce bude pro Real jednou bytostně důležitý? Měl strašný přístup, neuměl bránit a ani dopředu to nebyla žádná sláva. V loňské sezóně však z jeho spolupráce s Ronaldem těžil celý Real. Na jeho místě sice nastupuje velmi dobře hrající Coentrao, který podává kvalitní výkony, ale nedá tomu nic navíc. Jeho styl hry je pro soupeře hodně předvídatelný a Real se tak nedostává díky Marcelovým kličkám do přečíslení a ve více lidech do vápna. Marcelova síla je v akceleraci a nepředvídatelnosti. Mnohdy se kličkou zbaví dvou a více protivníků a Real nemá problém proniknout do vápna, jako se tomu mnohdy stává letos. Zářným příklad byl duel proti Manchesteru City, kdy se do zakončení dostal samotný Marcelo minimálně třikrát.
Cristiano Ronaldo
I přes šest gólů v šesti zápasech LM a 14 gólů v PD je často pod palbou kritiky. Čísla ovšem hovoří pro něj. Problém je v nedostatku gólové podpory od ostatních útočných hráčů. Útočníci jsou zranění a nebo bez formy, Di Mária marně hledá loňskou fazónu a Ozil se větší část hry po hřišti plouží. Odpovědnost tedy padá jen na Ronalda, který se s ní ale těžko může popasovat sám. V loňské sezóně si mohl dovolit slabší zápas, byli tu ostatní, kteří ho zastoupili a rozhodli, pokud se mu nedařilo. V letošní sezóně často platí, že pokud se to nepodaří Cristianovi, tak Real často ztrácí body. Bulvár a novináři si libují, podle nich už je Ronaldo v létě minimálně ve třech klubech a jeho mise v Realu je sečtena.
Štěstí
Přesně to, co se loni dařilo Realu, letos zdobí Barcelonu. V zápasech, kdy se nedaří, hráči s obrovsky silnou morální silou tým vedou a rozhodují zápasy v důležitých okamžicích. Real především na začátku sezóny a v prosinci doplácí na příšernou koncovku. Nutno však poznamenat, že má v lize bilanci co zápas, to trefená branková konstrukce. I když se to někomu může zdát jako hloupost, tak tým štěstí zkrátka potřebuje. Kdo ví, jak by se sezóna vyvíjela, pokud by Realu víc přálo na začátku sezóny a madridský klub nemusel už od prvních kol dotahovat náskok na své katalánské soky. Postupem času už bych opustil od pojmu štěstí a nazval to spíš marností, laxností, ztrátou motivace, ale o tom až v dalších odstavcích.
Ztráta motivace, laxnost, marnost, neexistující tým
Slova vystihující letošní představení Realu Madrid v Primera División. Jak se z fungujícího TGV stal starý, porouchaný vlak? Ukojili se hráči ligovým triumfem a pokořením Barcelony? Z týmu se stal soubor jedenácti hráčů se stejným dresem. V loňské sezóně jsme mohli vidět, jak hráči oddřeli každý souboj na hřišti, nenechali soupeři ani píď prostoru, napadali ve velké intenzitě a fotbalem se zkrátka bavili. Tyhle faktory vymizely, hráči jsou svým vlastním počínáním evidentně znechucení. Hra občas připomíná profesorské vystoupení. Postrádá houževnatost. Nepřidává tomu ani forma hráčů, kteří by tento tým měli táhnout. I přes solidní průměr zažívají Xabi Alonso a Iker Casillas nejslabší sezóny v Realu a na výkonnosti celého týmu se to špatně projevuje. Hráči působí laxním dojmem. Kolikrát se v poslední zápasech stalo, že Real jde ve 3-4 lidech do velmi nebezpečné brejkové situace a o svojí nejsilnější zbraň se připraví přihrávkou na paty, přihrávkou soupeři přímo do cesty, nebo naprosto nesmyslným řešením situace?
Tým stahuje ke dnu i příšerná koncovka. Nevyužité šance se kupí a vzhledem ke slabšímu ročníku celkově (od všech hráčů téměř bez výjimky) jich v zápase nepřichází tolik jako loni a každá neproměněná tutovka Real bolí pak mnohem více. Zajímavou poznámku psal na webu fanoušků uživatel merengues, pokaždé, když Real vyhraje titul a neobmění kádr více příchody/odchody, tak přichází podobný krach (poslední případ léto při příchodu Van der Vaarta). Zarážející ovšem je, že kvalita letošního kádru je vysoko nad kvalitou "Vaartova" kádru a i přes menší ztrátu motivace by měl tým některé zápasy vyhrát zkrátka na kvalitu. Už teď, po 17. kole, má Real více ztracených bodů, než za celou loňskou sezónu.
Standardní situace
Největší strašák současného Realu Madrid. Snad žádný tým nemá takové problémy s bráněním standardních situací. Vlastně by se ještě jeden našel, Castilla, tedy rezervní tým Bílého baletu. Je náhoda, že zrovna áčko a béčko mají takové problémy s bráněním standardek a dostávají z nich suverénně nejvíce gólů ve svých soutěžích? Trenéři by s tím každopádně měli něco udělat. Pokud má Real deset rohů a vytvoří z nich velké nic, pak přijde protivník se dvěma rohy a dá z nich gól a trefí břevno, pak je asi něco špatně. Může za to určitě i špatná forma kapitána a srdce Realu Ikera Casillase, který letos nezažívá dobrou sezónu a několik gólů by při loňské nebo předloňské formě určitě měl. Další chybou je špatné přebírání hráčů, kolikrát se soupeřův hráč ocitne úplně sám, nebo je pokrytý jen tak naoko a hlídající hráč od něj stojí metr. Góly ze standardek Real připravily Real v letošní sezóně už o hodně bodů, přitom by pro špičkový klub s hlavičkáři jako je Ronaldo, Pepe nebo Ramos nemělo být problémem poradit si s tímto typem situací.
Silný soupeř
Neříká se to lehko, ale Barcelona letos zkrátka šlape. Po minulé sezóně se jí vrátil hlad po vítězstvích, na její stranu se připojilo pověstné štěstí (zejména na začátku sezóny, kdy několik zápasů obraceli za pět minut dvanáct) a navíc v jejím kádru stále řádí zdánlivě nezastavitelný Messi. Se 16 vítězstvími a 1 remízou Barcelona míří vstříc bodovému rekordu Realu z minulé sezóny.
Chyba je v nás
Mám takový dojem, že si hráči stále nechtějí přiznat, kde je chyba. Stále slýchávám a čtu na různých zahraničních fórech, že trenéři jsou s výkony hráčů spokojení a že jsme odehráli dobrý zápas. Někdy mám pocit, že asi koukám na jiné zápasy, nebo že pozoruji jiný sport. Pokud si sami nepřiznají, že chyba je hlavně u nás, tak se jí asi nikdy nezbavíme. Můžeme namítat, že nám chybí štěstí, ale že hráči k zápasům přistupují nezodpovědně, nevydávají ze sebe maximum, nebojují jako minulou sezónu a fotbal z jejich strany vypadá laxně, zkrátka není o štěstí, ale o špatném přístupu.
José Mourinho
Mám dojem, že dvojzápas s Manchesterem United je pro něj poslední možností na vykoupení. Nepochybuji o tom, že jiný trenér už by v současné situaci balil kufry a čekal, až se Abramovič naštve na dalšího manažera a uvolní se mu nové místo. O tom, že je Mourinho velká persona, není žádných pochyb, ale situace se mu patrně poměrně vymyká z rukou. Jasně, chceme vyhrát LM. Ale není možné, abychom ztráceli v prosinci 16 bodů a bylo před námi i Atlético. Spekuluje se o špatných vztazích v kabině, skupinkách hráčů a problémech Mourinha s vůdčími typy v šatně a na hřišti. Že měl spor s Ramosem, který v kabině Realu působí jako skutečná vůdčí osobnost (viz. rozhovor s hráči a odpověď jednoho ve stylu: Když Ramos mluví, ostatní zmlknou) a budoucí kapitán není žádné tajemství, ale poslední dobou se spekuluje o něčem větším a horším. Mourinho má podle bulvárních plátků problém s nedotknutelným dítětem Madridu Ikerem Casillasem. Olej do ohně přilil nedávným prohlášením, podle něhož je týmová dvojka Adán aktuálně lepším brankářem. Znepřátelit si definitivně fanoušky nějakým dlouhodobějším posazením Ikera by podle všeho znamenalo jeho konec. Iker je pro fanoušky Realu modlou a ani taková persona, jakou bezpochyby Mourinho je, si nemůže dovolit ho fanouškům brát. Osobně jsem rád, že po zápasem s Espanyolem nebo Málagou nepřišlo nějaké unáhlené rozhodnutí a vyhazov Mourinha, ale po konci sezóny ho vidím jako hodně pravděpodobný. Každopádně doufám, že se José rozloučí s Madridem vítězstvím v LM. Otázka je ovšem, koho místo něho? Padají jména jako Löw, Klopp a další, ale já nikoho ideálního pro horkou půdu Madridu zatím nevidím.
Před úplným závěrem přidávám pro zajímavost moje dosavadní ohodnocení hráčů za letošní sezónu (PD, LM, celkové). Vynechán je pouze pohár a úvodní duel proti Valencii.
PD
Varane 7
Coentrao 6,9
Ronaldo 6,7
Modric 6,5
Ramos 6,47
Ozil 6,46
Xabi 6,39
Callejon 6,3
Iker 6,23
Di Maria 6,2
Khedira 6,18
Essien 6,14
Pepe 6,1
Marcelo 5,83
Benzema 5,79
Higuaín 5,75
Arbeloa 5,7
Kaká 5,67
LM
Ronaldo 7,5
Marcelo 7,5
Di Maria 7,25
Varane 7,25
Callejon 7,25
Benzema 7
Coentrao 7
Khedira 6,8
Xabi 6,5
Modric 6,5
Ozil 6,5
Pepe 6,38
Ramos 6,37
Arbeloa 6,25
Iker 6,1
Essien 6
Higuaín 5,5
celkový průměr
Varane 7,13
Ronaldo 6,93
Coentrao 6,91
Modric 6,5
Ramos 6,48
Ozil 6,46
Callejon 6,46
Xabi 6,42
Di Maria 6,42
Khedira 6,31
Marcelo 6,25
Iker 6,2
Pepe 6,17
Benzema 6,09
Essien 6,09
Arbeloa 5,82
Higuaín 5,7
Kaká 5,67
Závěrem, bych snad jen dodal, že to je určené spíš pro lidi, kteří Real nesledují pravidelně. Pro fanoušky Realu jsem asi jen shrnul to, co všichni víme, takže si myslím, že se nic moc nového nedozví.
Hala Madrid!
Komentáře (617)