ATLÉTICO MADRID: SEN NA POKRAČOVÁNÍ

Snít je krásné. Dokonce i příznivci, hráči, trenéři, funkcionáři a majitelé klubů, které se neustále pohybují mezi 1. a 2. ligou, sní o zisku titulu, startu v LM... K největším snílkům ve Španělsku patří Atlético de Madrid. "Rojiblancos" jsou v tomto směru neúnavní. Každý rok, před zahájením ligového ročníku, očekávají to samé. Vyhrát La liga, uspět v Evropě.

Ale proč ne? Mají na to právo a tento rok snad více než kdy jindy. Zdá se, že na stadionu Vicente Calderón, je optimismus podložen fakty. Vyšlo jim snad úplně vše, tým je připraven!

Ale aby se dalo snít o něčem moc hezkém, musí jeden mít motiv. To velice dobře vědělo vedení Atlética. Tým se v závěru loňské sezóny potácel ve středu tabulky a žádnou pohlednou hru fanouškům nenabízel. Pravě naopak. Pro příznivce klubu, unavené nesplněnými sliby, propadáky, neúčastí v pohárové Evropě, bylo nutno připravit lahůdku. Bombu! A ta se objevila. Je jí 18 let, pochází z Argentiny a jmenuje se Sergio Agüero.

V době, kdy ostatní kluby slibovaly, hledaly, tělem klamaly, se tento Argentinec již objevil v hlavním městě Španělska. Podepsal a fanoušci Atlética se začínali těšit na to, jak tato naděje argentinské kopané, společně s Leo Messim největší, bude ve dvojici s Fernando Torresem motat hlavy soupeřovým obranám a nenechá v klidu spát jejich brankáře!

Ale Agüero nebyl jedinou posilou. Všichni, kteří mají v tomto klubu právo rozhodovat, věděli velice dobře, že jeden hráč, pravda talentovaný, ale bez zkušeností, tým nespasí. A tak se zeptali v Osasuně Javiera Aguirreho, koho by chtěl, kdyby tedy jako náhodou přijal jejich nabídku a přestěhoval se do Madridu.

A Aguierre se zamyslel a pár jmen řekl. Chtěl posílit obranu, objevil se Georgios Seitaridis, nejlepší pravý obránce EURO 2004. Mexičan chtěl víc a tak mu do středu obrany koupili Zé Castra, Portugalce, kterého čeká velká budoucnost. Ještě někoho na levou stranu? Prosím, zde je: Mariano Pernía z Getafe, pro změnu nejlepší na tomto místě v uplynulé sezóně španělské ligy.

Ale azteca se nespokojil jen s posílením obrany. Věděl velice dobře, že střed pole rozhoduje o dění na hřišti a právě zde Atlético nebylo nejsilnější. Museli tedy hledat někoho, kdo pomůže často přetížené obraně, ale zároveň dokáže přejít s míčem u nohy od vlastní branky až k té soupeřově a přihrát někomu z dvojice Torres - Agüero do gólové pozice. Co takhle Costinha? Veterán tisíce bitev, bojovník k pohledání. Přichází rovněž Miguel Angel Ferrer "Mista" z Valencie. V minulé sezóně vyběhl na trávník ve 29 zápasech, ale jen v deseti jako hráč základní sestavy. Dal jediný gól. V Atlétiku s ním podepsali smlouvu na čtyři roky.

Javier Aguirre přikývl, zajásal, podepsal a tým, který dostal až do LM, opustil. Nezvyklé, ale jeden nikdy neví. Osasuna se bude muset bez svého úspěšného trenéra obejít.

Ale je tu ještě jedna věc, která se Aguirremu líbila na Atléticu Madrid. Práce s mládeží. Klub do reprezentace do 19 let dodal Maria Suáreze, Federica Azcárateho a Miguela de la Cuevase, který přišel z Herculesu. Podle slov nového trenéra všichni dostanou příležitost a budou se pravidelně objevovat v kádru A týmu.

Asi odejde Ariel Ibagaza, a tak se mluví ještě o někom do útoku. Padají jména jako Tim Borowski, Maniche... Ale jak se zdá, tyto přestupy budou hodně komplikované a jejich realizace potrvá nějakých pár týdnů.

Ale ne všechno se jeví v barvě růžové. Fernando Torres sice prohlašuje, že Atlético je pro něj srdeční záležitostí a nemíní ho opustit, ale nabídky jsou lukrativní a velice lákavé a je velice těžké stále opakovat ne a ne a ne! AC Milán a Manchester United by ho moc rádi uvítali ve svých řadách, Manu nabízí 36 miliónů eur, ale Atlético, v případě, že ho uvolní, pod 40 miliónů zcela jistě nepůjde. A tak se v nejistotě čeká, co se může stát a jak se "Niňo" Torrés nakonec rozhodne.

Ale je tu ještě jeden "osten" v růžovém sadě. Jmenuje se Pablo Ibáňez a jeho "zločin" se jmenuje "námluvy s jedním týmem od vedle", s rivalem na život a na smrt. Zdálo se, že mezi Ibáňezem a oním klubem je již ruka v rukávě, ale ke svatbě nedošlo. Hráč v Atléticu zůstává, fanouškům klubu se za svou zradu omluvil, ale ti se vyjádří až přímo na stadiónu Vicente Calderón.

Taková je tedy situace v madridském Atléticu. Tým se evidentně posílil, na lavičce jako na hřišti, sny pokračují. Jaké bude po sezóně asi probuzení?