ANDRIJ ŠEVČENKO - 100

Jako všichni střelci branek je také tento milánsko - ukrajinský klenot obletován a hýčkán každý den. Ale jeden týden v jeho fotbalovém životě byl opravdu mimořádný. Který? Samozřejmě ten, ve kterém dal svou branku č. 100 v italské lize a jen tak mimochodem přidal další dvě v dresu Ukrajiny.



Dva góly do sítě AC Siena v utkání Serie A znamenaly dosažení mety, která je pro mnoho ostatních z jiné galaxie. Dát 100 branek je samo o sobě něčím mimořádným. A dát je v Itálii se pomalu rovná zázraku. Od sezóny 1999/2000, kdy Ševčenko oblékl poprvé dres rossoneri, dal těch gólů za AC Milán 134, v Serii A, v poháru, Lize mistrů...

Je pátým v pořadí střelců historické tabulky tohoto klubu. Další tři zásahy do černého ho posunou před idol let třicátých a čtyřicátých minulého století Aldo Boffiho, na José Alatafiniho a Gianni Riveru mu bude pak chybět trefit se ještě jedenatřicekrát. Pro Ševčenka nic nesplnitelného, nedosažitelného. "Je jako neudržitelný a nezastavitelný obr. Mít ho v sestavě, bojujeme o titul," řekl trenér Sieny Luigi Simoni po prohraném zápase s AC Milán ve 12. kole Serie A (1:2).

Po vstřelení 15 z 27 branek milánských ve všech soutěžích musel o tomto hráči trenér Carlo Ancelotti říci jediné: "Je hlavním 'viníkem' našich úspěchů. Ve svých 28 letech je na vrcholu kariéry, je pro nás nepostradatelný, má obrovskou formu!" I ti, kteří nemají italský fotbal příliš v lásce, o odpůrcích všeho, co pochází z ex-Sovětského svazu ani nemluvě, musí dnes uznat, že Andrij Ševčenko je jedním z hlavních kandidátů na zisk Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu hrajícího v Evropě roku 2004. On sám ale tvrdí, že ve vlastní úspěch příliš nevěří: "Jsem velice spokojen s formou v jaké jsem, s tím jak dnes hraji. Jestli vyhraju Zlatý míč, tak to bude super, ale popravdě řečenou jsou tam podle mne jiní borci. A já kladu na první místo AC Milán a jeho výsledky!"



A z těch mají obrovskou radost také jeho příznivci na Ukrajině. Ševa je prvním Ukrajincem, který vyhrál klubovou trofej nejcennější, Ligu mistrů v sezóně 2002/2003. Později ukázal pohár všem krajanům v Kyjevě a s neskrývaným dojetím ho donesl až k hrobu svého velkého vzoru, trenéra Ukrajiny a Dynama Kyjev, Valerije Lobanovského. Ševčenko, na rozdíl od mnohých "slavných a hvězdných" nikdy neodmítne reprezentovat svou vlast. Dokázal to i v dalším zápase kvalifikace proti Turecku, které, také díky jeho dvěma brankám, Ukrajinci vyhráli 3:0 a do Kyjeva přivezli nejen obrovskou radost, ale také již 5 bodů náskoku. Perfektně rozehraná postupová partie, co?!

Ale je nutno dodat ještě jednu "maličkost" ke startu Ševčenka v tomto utkání. Hrál 90 minut i přes své zranění! "Hrál s velkou bolestí, nebyl jsem do poslední chvíle rozhodnut, zda ho postavím. Ale on se o tom se mnou odmítl bavit a prohlásil, že v tom, pro nějakou tu bolístku, nemůže kamarády a celou Ukrajinu nechat!", dodal trenér národního celku Ukrajiny. Závěry ať si každý udělá sám, porovnání s postojem jiných fotbalistů je náhodné a čistě spekulativní... Ale vraťme se ještě jednou k utkání Turecko - Ukrajina. Deník Sport-Express napsal: "Zranění Andrijovi nemohlo zabránit ve vychutnání si tohoto zápasu. V nastaveném čase byl jen pár centimetrů od napodobení slavných Pelého a Maradony, když se pokusil z vlastní poloviny přelobovat tureckého gólmana Rüstü Reçbera." Spoluhráč z národního týmu Anatolij Tymošuk dodává: "Věřím, že tyto dva góly mu pomohou dostat se na dosah Zlatému míči. Moc by si ho zasloužil a my mu, společně s příznivci AC Milán, držíme palce!"

Andrij Ševčenko je opravdu kandidátem z nejžhavějších na tento titul. A podaří-li se mu udržet skvělou formu, může dosáhnout velkých úspěchů. V dresech svých dvou fotbalových lásek: AC Milán a Ukrajiny.