1. BUNDESLIGA - 6. KOLO

Bundesliga odehrála své 6. kolo netradičně po anglicku v úterý a ve středu. Se zaběhnutým pořádkem to ale neudělalo vůbec nic. Bayern stále vítězí, i když ne už s takovou lehkostí. Podařilo se mu tím odrazit jednoho pronásledovatele, protože Brémy nezvládly zápas s topícím se Mönchengladbachem. Druhý je čtyři body zpět Hamburk, který dnes vyhrál ve Stuttgartu.



Reprezentační obránce Per Mertesacker slavil v zápase proti Wolfsburgu svůj jubilejní padesátý zápas v nejvyšší soutěži. Oslava se mu ale proměnila v horor. Hannover především v první půli totálně vyhořel.

Za pouhých třiatřicet minut bylo k vidění pět branek. K nelibosti domácích fandů si čtyři z nich připsali na svůj účet hráči Wolfsburgu. Vše začalo v desáté minutě. Výborně hrající Karhan vybídl futsalovým obloučkem přes obranu ke skórování Hankeho. Ten ani na okamžik nezaváhal a propálil brankáře Enkeho mezi nohama. Za čtyři minuty si tito dva hráči hostí svoji kombinaci zopakovali. Jediný rozdíl spočíval v tom, že Karhanova přihrávka mířila tentokrát slovenskou uličkou mezi beky. Výsledný efekt byl ale naprosto stejný - 0:2. Třetí gól jde na vrub pomezního rozhodčího, protože Klimowicz přebíral přihrávku v postavení mimo hru. Jiskřičku naděje vyškrtal pro Hannover Brdarič, když proměnil v gólový Štajnerův centr. Jenže kuriózní odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. D’Alessandro rozehrával přímý kop mezi vápnem a rohovým praporkem. Nacentroval do pokutového území, nikdo z jeho spoluhráčů se k míči nedostal, ale rozhodčí udělil D'Alessandrovi žlutou kartu za předčasné rozehrání. Podruhé se s tím tedy už Argentinec nepáral a zakroutil míč do branky. Enke se nestačil divit.

Po změně stran mohli hosté své vedení navýšit. Quirogův přímý volný kop, ale jen těsně prolétl kolem tyče domácí branky. Hannover se snažil tlačit do útoku, jenže atakům chyběl klid a štěstí v zakončení. Hosté proto chodili do častých přečíslení, ale už se jim nepovedlo skóre navýšit. Naopak podruhé se do zápisu o utkání dostal Brdarič. Minutu před koncem normální hrací doby neudržel Simon Jentzsch Baličovu střelu a domácí útočník pohodlně doklepl.



V pohodě hrající Brémy si přijely pro tři body do Gladbachu. Když skončil první poločas, málokdo by o této větě pochyboval. Domácí zaostávali za hráči Werderu v pohybu a rychlosti. Za půlící čáru se dostávali spíš náhodně.

Velké starosti dělala svým pohybem domácí obraně útočná jednotka Brém K + K (Klasnič, Klose) a zdatně jim sekundovali Micoud s Fringsem. První (a poslední) branka Werderu také padla po Fringsově centru. Míč si našel hlavu van Dammeho, jehož hlídání pokládali Fukal se Ze Antoniem za zbytečné a mladý Belgičan jim dokázal, že se krutě mýlili. Do šance se pak dostal ještě Klasnič a útok Werderu postupně slábl. Úplně v pohodě však ovládal hru.

Trenéru domácích Köppelovi se hra jeho mužstva pranic nelíbila. Však to dával hlasitě najevo. Kdyby zdi kabiny Borussie mohly mluvit, podaly by nám zprávu, co se v jejich útrobách o přestávce odehrálo, protože ven vyšel nový Mönchengladbach. Nebojácný a nebezpečný. K obratu zavelel v 53. minutě Thomas Broich střelou z otočky k tyči. Dokonal ho trochu nečekaně hostující kapitán Frank Baumann. Zachytil přihrávku z levého křídla a i když okolo něho nikdo nebyl, uklidil z první míč přesně k pravé tyči Reinkeho svatyně. Vítězství domácích pak podržel v závěru ještě Keller. Mrštnost amerického staříka byla důležitá hlavně při střele Andreasena a hlavičce Micouda.



Už dlouho o Borussii platí, že kdo uhlídá Kollera s Rosickým, má výhru v kapse. Tuto sezónu to vypadá, že dvě největší opory mají nového parťáka, zatím jim zdatně sekunduje Ebi Smolarek. Bielefeldu se tedy, jak už výsledek napovídá, nepodařilo tři základní kameny ofenzívy Dortmundu ubránit. Mozart Rosický psal jednu báječnou etudu za druhou, tank Koller si občas zatančil s lehkostí baletky a polský stíhač Smolarek potvrdil důležitým gólem vítězství.

Bielefeld si byl vědom nebezpečí, které mu hrozí ze vzduchu v podání Kollera. Proto mu byl také přidělen strážce Heiko Westermann. Rady si s ním však příliš nevěděl. Hned na začátku utkání trefil obr ve žlutém dresu břevno. Chvílemi to na hřišti vypadalo, že je tam jenom jedno mužstvo, nebo že je domácích na ploše alespoň patnáct. Útočné manévry nebraly konce. Branka padla ale jenom jedna. Degen, Kringe, Smolarek, Koller, ti všichni své šance nevyužili. Dočkal se až Koller, který si vyměnil míč s Rickenem, a ač u něho stáli dva obránci, střelec Borussie se prosadil.

Ve druhém poločase dostal několik příležitostí k vyniknutí Weidenfeller. Zasáhl bezchybně jak proti Zumovi, tak dvakrát proti Finkovi. Ke slovu se tedy postupně dostávali opět domácí. Rosický předvedl svoji specialitku, centr šajtlí, na který Koller nedosáhl pouze o milimetry. Za zmínku stojí i střídání Rickena, který to nenesl zrovna nejlépe, že musí jít ze hřiště ven. Uklidňoval ho i český špílmachr, ale nic to nebylo platné. Určitě prohodil nějaké to peprnější slůvko na adresu trenéra van Marwijka. Jeho náhradník Odonkor mohl proměnit v branku českou akci, kterou začal Rosický, když zachytil chybnou přihrávku, přihrál na Kollera, ten ukázal, že ani technické finesy mu nejsou cizí, pohrál si s obránci, přihrál Odonkorovi, který nezachoval chladnou hlavu a nezakončil přesně. Závěrečnou pojistku přidal až Smolarek, když se k němu po rohovém kopu trochu šťastně odrazil míč.



Když naposled Frankfurt porazil Bayern, tak na jeho lavičce seděl právě současný kouč bavorského kolosu Magath. Bylo to v roce 2000 a Bayern prohrál 0:2.

Na hře Bayernu bylo vidět, jak moc schází tvůrce hry Ballack. Kombinace často dřív skončily, než se stihly pořádně rozjet. Utkání rozhodně nepatřilo k těm nejpohlednějším. Slabých chvilek si vybral i rozhodčí Kircher tolik, že by se za ně nemusel stydět lecjaký pupkatý arbitr ve čtvrté okresní třídě. Hned v první minutě měl Bayern kopat penaltu, ale sudí tak nějak přehlédl, že Jones místo míče nakopl protihráče. Nepřesných verdiktů bylo více na obou stranách, což také logicky vyústilo ve spoustu strkanic a slovních potyček.

Blíže ke gólu měli rozhodně většinu utkání domácí. Nejvíce vrásek nadělal Kahnovi útočník van Lent, jenže ten neměl svůj den a každou svoji šanci spolehlivě pokazil. Oživení do statické hry Bayernu přinesl až Mehmet Scholl. Právě bývalý německý reprezentant byl motorem jediné gólové akce utkání. Ukličkoval před vápnem Jonese, odcentroval, Karimi sklepl pro Guerrera a Bayern tak od 72. minuty vedl. Vyrovnat mohli van Lent a Amanatidis, jenže na domácích ležela střelecká nemohoucnost. Kdyby měli více štěstí, tak mohli s přehledem opakovat pět let starý výsledek a připravit Bayern o první letošní body.



Duisburg ještě v Bundeslize nevyhrál a i přes celkem sympatický herní projev se mu to nepovedlo ani tentokrát. Hertha se s nováčkem hodně natrápila a o svém vítězství rozhodla až v 90. minutě.

Zápas byl jako na houpačce, nejdříve vedla domácí Hertha, Marcelinho připravil gól krásně pro Panteliče. Levačkou si stáhl centr, pravačkou přehodil beka a Pantelič v pádu hlavou zavěsil. Marcelinho se dožadoval o chvíli později pokutového kopu, když viděl, jak Biliskov hrál rukou. Byl ale na stadionu asi jediný, kdo si něčeho takového všiml. Jeho reakce byla typická pro jižanskou povahu. Přestal hrát, začal řvát a máchat rukama, ale ani přes jeho mocnou signalizaci mu to nepomohlo. Ve 32. minutě hosté srovnali Grličem, když mu Ahanfouf přihrál skrz vápno před prázdnou branku. Duisburg šel dokonce i do vedení. Biliskov využil jediné slabší chvilky Fiedlera v utkání. Hlavou hrál míč přesně na gólmanův obličej, ten zareagoval pozdě a stačil střelu pouze srazit do brány. Berlín ztuhl, že by sem Duisburg přijel pro bod napadlo jen pár odvážlivců, ale že by sem přijel vyhrát, nečekal nikdo. Hosté mohli vedení o jednu branku zvýšit, jenže tentokrát zasáhl Fiedeler proti Lottnerovi bezchybně.

Hertha měla problémy se do nějaké šance dostat, a tak jejím vysvobozením byla penalta, kterou Marcelinho bezpečně proměňuje, a nejinak tomu bylo i tentokrát. Zhruba deset minut před desátou večerní středoevropského času se v Berlíně zvedl velký vítr. Jeho původcem bylo 30 627 fanoušků Herthy, kteří si v devadesáté minutě mocně oddechli. Rafael si totiž naběhl na Cairův roh a míč poslal o zem mezi tři tyče.



Leverkusenu se s Völlerem na lavičce daří. V tabulce se kolem svého soupeře prohnal a je už na pátém místě. Příznivci Bayeru si jistě přejí, aby jejich Rudi na lavičce zůstal co nejdéle, ale už se spekuluje o námluvách Leverkusenu s bývalým koučem Stuttgartu Sammerem, což nenesou někteří fanoušci nejlépe.

Body sice zůstaly doma, ale hra rozhodně nebyla nijak úchvatná. Naštěstí Bayer nemusel na svůj první gól čekat a už ve 24. minutě se trefil Voronin. V první půlce měl Kolín opticky více ze hry, ale žádnou stoprocentní šanci si vypracovat nedokázal. Ani korunní princ německého fotbalu Lukas Podolski nebyl vůbec vidět.

Vyrovnat mohl Mokhtari, jenže mířil až moc přesně a trefil tyč. Ve druhém poločase se také spíše bojovalo a strkalo, než by se hrál fotbal. Domácí se ale přece jen dočkali dvougólového vedení, Athirson přihrál Rolfesovi a ten zblízka nemohl nedat. Situaci Bayeru zkomplikoval Helmes, když se trefil hlavou přesně mezi nohy Butta. Žádná další šance ale už k vidění nebyla, jen konflikt Schneidera se Scherzem, kterého si hlavní rozhodčí nevšiml. Celá akce ale neutekla bystrému oku pomezního rozhodčího a oba kohouti byli oceněni červenou kartou.



Mainz se konečně dočkal bodového zisku. Před utkáním na Betzenbergu by možná bral jeden bod, nakonec si ale odváží všechny tři. Nejšťastnějším mužem zápasu byl bezpochyby Jürgen Klopp, trenér hostujícího mužstva. Během utkání málem překřičel všechny fanoušky obou mužstev a za nakvašené a radostné obličeje, které vysílal směrem k hráčům, by se nemusel stydět ani Jim Carrey ve filmu Maska.

V základní sestavě Mainzu nastoupil i Čech Petr Ruman. Bojoval na hrotu útoku jako lev a zůstává s podivem, jak je tento hráč, stejně jako třeba David Jarolím, v Čechách opomíjen. Kaiserslautern měl parádní úvod sezóny, teď to ale vypadá, že ďáblům vypadaly všechny zuby, protože už rozhodně nekoušou. Ani Altintop už není v takové pohodě, jako v prvních kolech, nebo je to možná tím, že si na něho dávají soupeři pozor a nikdo jiný nedokáže vzít odpovědnost na sebe.

Gól číslo jedna přišel v 38. minutě. Zidan našel ve vápně volného Thurka a ten hlavou přesně zamířil za Machova záda. Pokud domácí uvažovali o tom, že to do přestávky nějak vydrží a po pauze na Mainz vlítnou, tak pořádnou trhlinu dal tomuto plánu Sforza. Fauloval totiž minutu před pauzou u autové čáry Petra Rumana a rozhodčí Dr. Franz Xaver Wack mu bez milosti ukázal červenou kartu.

Po změně stran se tedy domácí do žádného souvislého tlaku nedostali. Hrozili pouze ze standardních situací a z rohů, protože Wache špatně vybíhal a s každým centrovaným balónem do vápna to zavánělo gólovou situací. Avšak K’lautern nebyl schopen této slabiny využít. Nakonec v úplném závěru ještě jednou inkasoval z kopačky Auera.



Po šestém kole se Hamburk stal úhlavním pronásledovatelem Bayernu. Ze všech sedmnácti týmů je mu nejblíže, jeho manko činí čtyři body. Stuttgartu se naopak vstup do sezóny nedaří. Defenzivní mág Trapattoni se dočkal se svým týmem zatím jediného vítězství, které je staré čtyři týdny.

Vstup do utkání měli domácí jako zvon, především rychlostně skvěle vybavený seveřan Grönkjaer cvičil s obranou Hamburku, jak se mu zachtělo. Ze spolupráce Cacau - Tomasson vytěžil ale jen nastřelené břevno. Grönkjaer měl vůbec střelecký den, statistici mu napočítali deset střeleckých pokusů, což byla polovina střel Stuttgartu. Jenže i další jeho pokusy mířily buď těsně vedle, nebo si s nimi poradil Stefan Wächter. Když se domácím skórovat nechtělo, vzal to tedy na sebe dirigent hry hostí, Rafael van der Vaart. Jak už je u něho zvykem, branka bude soutěžit v hitparádách o nejhezčí gól kola. Tentokrát se trefil ze hry, ale ani to mu nečinilo potíže zakroutit balón do šibenice.

Branky se dánský expres Grönkjaer proti Hamburku nedočkal, připsal si alespoň asistenci. Ve druhém poločase našel Gomeze tak ideálně, že mu stačilo nastavit do centru jenom nohu. Druhý poločas domácí opět bušili do zadních řad Hamburku, jenže své šance spálili Tomasson i Gomez. Štěstí, které místy chybělo domácím, si vybral David Jarolím. Dvě minuty před koncem vystřelil na Hildebranda, míč od jeho hrudníku udělal vysoký kopec a zapadl za jeho záda. Je štěstí, že Trapattonimu už nemá na hlavě co šedivět.



Norimberku stále chybí zraněný Marek Mintál a jeho branky z loňského ročníku evidentně schází. Nebýt zahozených příležitostí na straně domácího mužstva, mohlo se Schalke vracet domů s prázdnou.

První šanci zahodil Kiessling, když pro něho vybojoval míč Vittek. Prvně jmenovaný své zaváhání napravil v 21. minutě. Cantaluppi rozehrál přímý volný kop a Kiessling ukázal, že hlavou to umí a opařil tak sebevědomé hosty. V zápase to zkoušel párkrát i Polák ze "své" třicetimetrové vzdálenosti, jenže v Bundeslize mu to, jako za národní mužstvo, zatím nestřílí. Do přestávky se musel v domácí brance ohánět Schäfer. Největší potíže měl při Lincolnově přímém kopu, ale s vypětím všech sil a nataženou pravačkou Brazilcův projektil za svá záda nepustil.

Norimberk mohl jít klidně do čtyřbrankového vedení. To by ale ve svých dvou šancích nesměl Daun mířit na patnáctou řadu, ale tlačit své pokusy k zemi. Svoje mužstvo podržel i Rost, protože když už se Schroth trefil k tyči, brankář míči cestu do sítě zatrhl. Schalke moc šancí na vyrovnání nemělo. Mělo vlastně jenom jednu, kterou využilo. Kuranyi vystřelil, střela trefila Larsena, který se tak s míčem otočil a neměl problém se do poloprázdné brány trefit.