Hernández se stěhuje po Madridu. Padla gentlemanská dohoda?

Real Madrid porušil nepsanou gentlemanskou dohodu se svými městskými rivaly, když z Atlétika za 24 milionů eur přetáhl mladého levého beka Thea Hernándeze. Jedná se ale o pouhou výjimku z pravidla nebo začátek zhoršených vztahů mezi madridskými konkurenty? Na to se ve svém profilu talentovaného obránce pro The Guardian snaží odpovědět Michael Butler...

Po dlouhá léta se to nazývalo mnohými způsoby: gentlemanská dohoda, nepsané pravidlo či pakt o neútočení. Faktem každopádně zůstává, že od přesunu Santiaga Solariho z Atlétika do Realu roku 2000 se napříč hlavním městem Španělska žádný člen A-týmu nestěhoval.

Dnešní fotbalový svět, kterému vládnou obscénní sumy peněz, manipulace médií, nenasytní agenti, ba dokonce zákazy přestupů, na první pohled nepřeje tradici, ovšem madridské kluby si po léta drží zvláštní pouto. Vrcholní představitelé obou celků si před každým derby dopřávají společné obědy a často se zdraví jako ti praví přátelé. V Manchesteru či Miláně si něco takového stěží lze představit.

Někteří v průběhu času tvrdili, že takový "pakt" je ve skutečnosti nemyslitelný, ale když se roku 2012 vynořily spekulace o možném přestupu Radamela Falcaa do Realu, tehdejší kouč Merengues Jose Mourinho připomněl paralelu s paktem Ribbentrop-Molotov. Že se prý jedná o tabu. A o "jistém paktu" hovořil letos také Antoine Griezmann, jakmile se on sám ocitl v jádru obdobných spekulací.

Proto když v minulém týdnu Real Madrid oznámil, že z Atlétika kupuje Thea Hernándeze, nadzvedlo se nejedno obočí. Pravdou je, že teprve 19letý Theo technicky nebyl členem prvního týmu; na rozdíl od svého otce Jean-François a bratra Lucase za Atlético dosud v soutěžním zápase nenastoupil, třebaže se v jeho strukturách rozvíjí od svých jedenácti let.

Jenže v uplynulé sezoně francouzská naděje vyletěla na hostování v Deportivu Alavés, takže tomuto přestupu nutno přisuzovat jistou důležitost. Jedná se patrně bez debat o nejpodstatnější obchod mezi oběma rivaly od roku 1985 a přesunu Huga Sáncheze na Bernabeu. A zcela bez debat o nejnákladnější obchod.

Proč tedy Hernándeze Atlético vůbec nechalo jít? Popravdě nemělo příliš na vybranou vzhledem k výkupní klauzuli. Hernández podle všeho "opakovaně odmítl podepsat novou smlouvu" - alespoň to stojí v poněkud zahořklém prohlášení klubu - a při eminentním zájmu dalších velkoklubů v čele s Manchesterem City a Barcelonou fotbalistův agent už v květnu vyhlásil, že se Theo plánuje upsat Realu.

Atlético za takových okolností prostě muselo svolit. Podle některých informací nicméně Real alespoň přislíbil složit na stůl dalších 2,5 milionů eur v bonusech, pakliže Hernández naplní vysoká očekávání. Něco takového k vykoupení nadaného beka vůbec nebylo potřeba, takže se od Merengues má dozajista jednat o gesto dobré vůle. Otázkou je, jestli dostatečné na udržení vřelých vztahů.

Ještě na začátku uplynulé sezony za sebou Theo Hernández ani neměl profesionální debut. Teď už má na své pravé ruce vytetovaných pět čísel, na každém prstu jedno, které mu mají navěky připomínat datum jeho premiéry v první španělské lize - 28816. Osmadvacátý srpen loňského roku, bezbranková remíza s Gijónem.

Hned ve svém druhém vystoupení Hernández Alavésu pomáhal ke slavné výhře 2:1 na barcelonském Camp Nou. "Myslel jsem, že hrát nejvyšší soutěž bude trochu těžší," přiznával později s úsměvem suverénní mladík, který jinak mimo hřiště působí spíše plaše.

Ono tetování je teď dennodenní připomínkou toho, jak daleko se Hernández dostal v natolik krátkém časovém horizontu. Jeho trenér v Alavésu, Mauricio Pellegrino, se Thea snažil uchránit od záře reflektorů, a dokonce ho nazýval "dítětem". Teď už se rodák z Marseille určitě nikam neschová.

Alespoň po fyzické stránce Theo už v tuto chvíli vypadá plně vyspěle. Se svými 185 centimetry je silný ve vzduchu i v obranném zákroku, především ale nezvykle sází na rychlost - se svými dlouhými nohami má neuvěřitelný krok a dovede vyvinout parádní sprint. V důsledku to byl pouze Filipe Luís z Atlétika, kdo v uplynulé sezoně zkompletoval více průniků mezi všemi obránci španělské ligy.

V mnoha ohledech se Theo Hernández podobá na mladého Garetha Balea - neopracovaný, ofenzivní levý bek, který se neštítí výletu kupředu. Mnohokrát, stejně jako kdysi naděje Tottenhamu, Hernández v minulém ročníku vyrážel na volný balon, aby v mžiku pláchl soupeřům v těsném okolí. Jeden takový famózní sprint předvedl i v únoru proti Barceloně, aby se mu postavil teprve brankář ter Stegen.

Theo Hernández se teď nepochybně těší, až se bude moci učit od samotného Balea či patrně nejlepšího levého beka současnosti Marcela. S Fábiem Coentrãem na hostování ve Sportingu má být Theo prvním Marcelovým záskokem, přičemž zároveň může zaskočit i výše ve hřišti, na levém křídle. Jeho levačka hrozí centry ze hry i ze standardek, ve finále Copa del Rey s Barcelonou se krásně trefil z přímého kopu. Proti Realu zase v říjnu asistoval u gólu svého Alavésu. Už teď tedy vykazuje slušnou produktivitu.

Ani Theův pohádkový vzestup se však neobešel bez kontroverzí. V červnu byl po opuštění tréninkového kempu francouzské jednadvacítky nařčen ze sexuálního napadení v Marbelle, aby byl nakonec propuštěn z vazby bez konkrétního obvinění. Nejen proto mu teď ve Francii tak trochu nemohou přijít na jméno; plány na přechod ke španělským barvám se samozřejmě jeho krajanům rovněž nepozdávají, když Hernández Francii reprezentoval na všech úrovních od osmnáctiletých až po jednadvacetileté.

Také na hrací ploše Theo občas trpí na disciplínu: na kontě má již 14 žlutých karet a dvě červené, to vše na prostoru pouhých 38 zápasů. V závratných 39 procentech svých vystoupení si tak vysloužil minimálně jedno sudího napomenutí, takže v budoucnu jistě užije nějaké to krocení.

Prostor pro zlepšení tedy v každém případě vidno, zároveň je ale zřejmé, proč Real Madrid sáhl tak hluboko do kapsy, proč Theovi daroval šestiletý kontrakt, a proč svou novou posilu prezident Florentino Pérez na oficiálním představení zasypal tolika komplimenty.

Čtyřiadvacet milionů eur za potenciálně nejlepšího hráče na svém postu se v tuhle chvíli docela zřetelně jeví jako rozumná investice. Co je méně zřejmé, to jsou eventuální dopady na vztah mezi oběma madridskými rivaly. Los Blancos se dosud nákupům největších hvězd Atlétika vyhýbali. Teprve čas nám řekne, zdali se v tomto případě jedná o výjimku z pravidla, danou lákavou výkupní klauzulí, nebo regulérní nový trend, který dočista pohřbí existující gentlemanskou dohodu...