Gambrinus liga Česko - Gambrinus liga

Perfektní fotbal, maximální nasazení, skvěle fandíci ochozy. V takovém duchu se nesl ligový šlágr, po kterém se nakonec Pražané rozešli s Baníkem smírně 1:1.

Do prvního poločasu nastoupila Sparta s uzdraveným Pamićem v obraně a bez fanoušků v sektoru, neboť ti se podrobovali řádné policejní masáži těsně před branami stadionu.

Jejich absence, jako by rozhodila svěřence trenéra Chovance. Ti se sice uvedli do zápasu střelou Wilfrieda z pětadvaceti metrů, která však byla pouhým pozdravem pro veterána Baránka v brance.

Do opravdu velké příležitosti se však dostal z protiútoku Varadi. Ten vyzrál na offsidovou past, kterou neúspěšně vytvářeli stopeři Brabec s Řepkou, a ostravský útočník šel sám na Kozáčika, který jeho střelu reflexivním kouzlením vyškrábnul alespoň do vzduchu. Tam se k němu jako první dostal samotný střelec, ovšem jeho pokus skončil na břevně.

Následovala hned trojice nadějných příležitostí Sparty. Nejdříve pálil těsně mimo Pamić, poté zkoušel Kucka zastřihat ve velké šanci, ovšem míč netrefil. Nakonec pak Sionko rozehrál rohový kop na vzdálenější tyč, kde stál osamocený a neunavitelný Kucka, který nebezpečně trknul do balónu, ovšem tento pokus zamířil jen do prostoru, kde se pohyboval zkušený Baránek. Nutno podotknout, že ostravský gólman měl velké štěstí, neboť na přesněji umístěnou střelu by zřejmě nedosáhl.

Vzápětí tak přišla osudová třináctá minuta. Martin Lukeš se totiž postavil k rozehrání standardní situace z 35 metrů, míč přizvednul zmatený Řepka, ke smůle sparťanů však mimo dosah brankáře Kozáčika. Chybu však nelze svalovat na jediného hráče, neboť v tomto případě vše nasvědčuje tomu, že mezi klíčovými postavami v rudém dresu nezafungovala komunikace tak, jak měla. V našlapaných a velmi hlučných Bazalech se však nebylo čemu divit.

V hlavní roli se pak ostravský kapitán představil i po osmatřiceti minutách. To ztratil téměř na polovině míč, který doputoval až ke Kuckovi, jehož parádní pumelice rozezněla břevno za zády překvapeného brankáře domácích. Pokud bylo slyšet v prvním poločase alespoň chvíli ticho, pak tomu bylo právě v tento moment.

Hlučněji se však sedmnáct tisíc fanoušků prezentovalo minutu před přestávkou. Brabec prováhal ideální možnost k odkopnutí míče, ke kterému se dostal Mičola, jehož výuční list jistě obsahuje řádek "zedník". Letos dvaadvacetiletý forvard totiž nejdříve přihrál Řezníkovi na střelu, kterou Kozáčik ještě dokázal zázračně vyrazit, ovšem balón se dostal k již zmíněnému útočníkovi Baníku, který z pár kroků jen zedničil mimo. Opakovaný záběr však následně ukázal, že případný gól by padl z ofsajdu.

Druhé dějství začalo stejně, jako skončilo to první, tedy aktivnější hrou Sparty. Její hráči rozhodně nešetřli krokem, snažili se do všech soubojů chodit naplno, což hráčům Baníku dělalo velké problémy. V padesáté minutě se i díky tomu dostal ke gólové střele z dvaceti metrů Pamić, ovšem skvělý Neves ji v poslední chvíli přizvedl těsně nad.

Vyrvonání se neslo ve vzduchu už dlouhou dobu a ve třiadapesáté minutě také přišlo. Hoheneder tak jako téměř v každém souboji tohoto zápasu přehlaivčkoval svého protivníka v bílém dresu, přiťuknul míč Kadlecovi, ten šikovně obešel obránce Nevese a střelou z místa penaltového puntíku prostřelil Baránka.

Baník se v následujících minutách snažil hru uklidnit a vysílat do rychlých protiútoků mladíka Vydru. Ovšem pokusy o jeho vysunutí za obranu hostí selhávaly na nepřesných přihrávkách.

Hra se však po vyrovnávací brance poměrně uklidnila a z letargie vyvedl hlediště až Sionko. Ten se ocitl široko daleko za hradbami domomácí defenzivy, ovšem zcela osamocený před Baránkem dovolil míči o jeden dopad více, než bylo záhodno, a tak ho Neves stačil doběhnout a velké nebezpečí zpacifikovat.

K ojedinělé větší příležitosti fotbalistů Ostravy se dostal Mičola, který vyslal nepříjemnou střelu z dvaceti metrů, kterou před Kozáčikem tečoval jeden z domácích obránců. Ta ovšem ke štěstí sparťanů zamířila těsně vedle.

Když pak Wilfried dostal šanci po chybě Neuwirtha a zakončil jí jen střelou ze střední vzdálenosti namísto přihrávky jednomu ze dvou nabíhajících spoluhráčů, rozešli se oba kohouti z pořádně hlučného smetiště smírně.

Velkou pochavalu si za celý zápas zaslouží sudí Damková, která předvedla bezchybný výkon, nepřerušovala, když to nebylo nezbytné. K hráčům se chovala s citem, ponechávala hře spád.

Před závěrečnými koly není v ligové tabulce nic rozodnutého a vše nasvědčuje tomu, že klíčový zápas o titul se sehraje nejdříve ve středu, kdy se střetnou Teplice s Jabloncem a hlavně v posledním kole, kdy Sparta hostí na svém stadionu klub ze Stínadel.