Premier League Anglie - Premier League

Minulou sezónu Tottenham doma neprohrál ani jednou. Letos "využil" hned první příležitost. Chelsea dokonale odpověděla na kritiku po šokující prohře z prvního kola a díky dvěma gólům levého obránce Marcose Alonsa si veze z Wembley nesmírně cennou výhru 2:1. Spurs naproti tomu začali naplňovat skeptické předpovědi o domácí krizi...

Atmosféra na národním stadionu byla bouřlivá. Aby taky ne, do ochozů se vešlo 73 587 fanoušků, tedy jen o dva a půl tisíce méně, než je rekord Premier League. Jenže už po čtyřech minutách mohl (a měl) otevřít skóre Morata. Po Azpilicuetově centru hlavičkoval z nějakých šesti metrů - a i když fatálně minul, bylo to první znamení, že Tottenham to ve Wembley opět nebude mít snadné.

Kohouti od začátku minulé sezóny prohráli už čtvrtý ze šesti zápasů na tomto stadionu, což zní jako skutečný problém. Dnes se do pohody dostal po deseti minutách, kdy získal územní převahu a taky poprvé zahrozil prostřednictvím Harryho Kanea. S jeho ranou měl Courtois potíže, zatímco když po Christensenově zaváhání pálil Alli, prosvištěl míč nad břevnem.

Jenže ve čtyřiadvacáté minutě nechal svou levačku promluvit Marcos Alonso. Španělský zadák je po loňské sezóně už pověstný svou schopností zakroutit balón do šibenice - a dnes vykouzlil zatím nejlepší důkaz. Alli za vápnem přejel Luize a Alonso Tottenham dokonalým kopem potrestal.

Další minuty nabídly konečně očekávaný boj, byť šlo především o fyzické kontakty. Žluté karty dostali postupně Rüdiger, Dier a Luiz. Po půlhodině hry se začal osměloval nejlepší střelec předchozích dvou sezón Premier League Harry Kane, který přetlačil Alonsa v boji o letící míč a Courtois musel zasahovat.

První skutečnou šanci však měl pět minut před pauzou, kdy tlak Tottenhamu vygradoval. Alli nasadil Azpilicuetovi housle, Kane ve vápně obehrál Christensena a parádně vypálil. Rozbouřil sice ochozy, ale také brankovou konstrukci, od níž se míč odrazil zpět do pole. Po chvíli to zkoušel i Alli, ale to už Courtois v poklidu kryl. Belgický gólman si poradil i s následnou pumelicí Daviese, kterou vyrazil tygřím skokem k tyči.

Po změně stran hra pokračovala ve stejném duchu, jako skončilo první dějství. Tottenham byl aktivnější a několik minut držel Chelsea přikovanou u její branky. Všechny jeho pokusy, jak dostat míč do vápna, však poctivě odklízeli pozorní obránci Blues, včetně výtečného Davida Luize, který se pro druhý poločas posunul na post defenzivního záložníka.

Chelsea tak vytvořila vlastně osmičlenný defenzivní blok vytvořený z dvou linií - kromě toho absolutně rezignovala na jakýkoli presink a trpělivě vyčkávala na to, s čím přijde soupeř. Když však měla možnost rychlého protiútoku, Willian akci zbytečně zbrdzil.

S blížící se sedmdesátou minutou se však hra přece jen vyrovnala a fanoušci Tottenhamu se chvílemi musel strachovat, protože domácí po dlouhých minutách nudy vzadu trochu otupěli. Willian se tak mohl jako štika prosmýknout přes několik hráčů a oslovit Moratu, jehož šanci v závěru zblokovala obrana.

Tenhle moment každopádně Chelsea ukázal směr, jakým by se měla vydávat. Vysunula blok o něco výš, začala napadat a fotbal hned vypadal koukatelně. Moses se ostatně dostal do velké šance a přestřelil. Ještě blíž pojišťujícímu gólu byl Willian, jenže i když střelou zpoza vápna překonal Llorise, narazil na brankovou konstrukci.

Jenže jí to dlouho nevydrželo. Čtvrt hodiny před koncem se opět začala zasouvat níž a níž - a i když výtečně bránila a Tottenham si nevytvořil prakticky nic, trest přišel. Bakayoko zbytečně fauloval Alliho vedle vápna a Eriksenův vynikající přímý kop si nešťastně srazil do vlastní sítě střídající Michy Batshuayi.

Nakonec však šampioni mohli slavit. Všichni v závěru čekali výrazný nápor Spurs, ale překvapivě udeřilo na druhé straně. Sissoko neudržel míč uprostřed pole a Pedro si všimnul nabíhajícího Marcose Alonsa, jenž korunoval svůj hrdinský večer. Místo centru volil z úhlu přízemní ránu a Hugo Lloris si míč nechal projet pod tělem.