Mistrovství světa - kvalifikace FIFA - Mistrovství světa - kvalifikace 2010
103' William Gallas
33' Robbie Keane
Rozhodčí: Martin Hansson (SWE) - Stefan Wittberg (SWE), Fredrik Nilsson (SWE)
Diváci: 79.145
Reportáž
Svátek se bez obhájce stříbra neobejde, Irové smutní
Nechybělo mnoho a nadcházející mistrovství světa by se muselo vypořádat s neúčastí úřadujícího vicemistra. Takovou hrozbu až v prodloužení odvrátil Gallas po Henryho pasu, jemuž předcházela útočníkova hra rukou. Tenhle pro Iry osudový gól bude v médiích asi ještě dlouho propírán a Ostrované budou rozhodčího asi ještě dlouho proklínat, že je takovým způsobem připravil o eventuelní místo na šampionátu.
Rozpačitě odstartovali na pařížském kolbišti domácí borci. Agresivnějšímu soupeři se zpočátku docela ochotně poddávali a i variantu překvapivých brejků tak nějak předem zavrhli. Ještě hůře jim bylo poté, co už v deváté minutě na nosítkách opouštěl scénu Escudé. Nejspíš zlomený nos pak tedy mohl za to, že Domenech již takhle brzy vyplýtval své jediné možné defenzivní střídání. Ovšem toto vynucené měnění stráží před Llorisem nakonec nemělo na hru Francouzů tak strašlivý dopad, spíše naopak. Fotbalisté ze země Galského kohouta se vzepjali a hladového protivníka alespoň na chvíli zbrzdili. Ten tak začal opět kousat až s příchodem 24. minuty. Tehdy až neohrožený Lloris zažehnal hrozící nebezpečí, když Keanovi na poslední chvíli vyškrábl balon z kopačky, která se užuž chystala neomylně nasměrovat míč do sítě. A jelikož se Francouzům v nejzazším okamžiku povedlo rozhodit i hlavičkujícího Doylea, jenž tak ve vyložené šanci minul, přežili favorizovaní domácí první třetinu klíčového duelu bez jakékoliv újmy.
Do té druhé ovšem vstoupili nejhůře, jak mohli - inkasovanou brankou. Duff se z levé strany prodral do pokutového území, skvěle načasoval zpětnou přihrávku na Keana a tomu nedělalo moc problémů strefit se přesně ke vzdálenější tyči. Irové se tak dostali zaslouženě do vedení a z poloviny měli vystaráno. Totiž žádný zápas, ve kterém skóroval právě útočník Tottenhamu, v normální hrací době neprohráli. Ve zbývajících chvilkách prvního poločasu ještě sice les Bleus Ostrovanům názorně ukázali, kdo je na Saint Denis pánem, ovšem k pořádnému ohrožení Givenovy svatyně se i tak nedostali.
Úvod následující poloviny zase Francouze nezastihl v ideálním rozpoložení. Hned se mohla pro domácí situace ještě zhoršit, kdyby po centru Lawrence O’Shea na zadní tyči zachoval chladnější hlavu a nepřestřelil. Jinak ale druhé dějství odstartovalo v opatrném duchu. Irové se nikam moc nehnali, zatímco tlak Francie byl spíše relativní. Pak ovšem nadešel začátek poslední třetiny utkání a s ním další kiks domácí obrany. Tentokrát se díky němu řítil Duff sám na Llorise, zakončení se mu však příliš nepovedlo, lyonskému brankáři stačila k úspěchu "jen" dobrá poziční hra. Křídelník Fulhamu měl v tu chvíli doslova postup na své kopačce a nakonec mohl pořádně litovat. Nebýt obětavého bloku McShane, klidně mohla zanedlouho síť za Givenovými zády rozvlnit Gourcuffova pumelice.
Přesto to byli Ostrované, kdo byl hned vzápětí znovu jen kousíček od letenek na světový šampionát. Robbie Keane však po překrásném prostrčení Lawrence nezvolil sám před Llorisem ideální variantu zakončení, když šel namísto včasné střely do příliš dlouhé kličky. Balon mu pak utekl za brankovou čáru. Není divu, že se irský kapitán vzteky div nerozskočil. Vždyť i díky němu se nakonec muselo prodlužovat, neboť závěr zápasu se už dohrával jen jakoby z povinnosti a sám Keane pak ke konci neúspěšně pokoušel štěstí střelou ze střední vzdálenosti.
Prodloužení, které se odehrálo na Saint Denis, nelze nazvat divokým, to ani náhodou, ale pár pozoruhodných momentů se tu přece jen vyskytlo. Prvně to byl Anelka, jenž se zničehonic objevil za obranou hostí, avšak svůj sólový únik zakončil jen marným pádem přes ležícího Givena. Druhý okamžik stál taky za to, výživný byl až běda a navíc mu rozhodčí tak trochu neprávem přisoudil gólovou tečku. Maloudův centr ze standardní situace totiž propadl až na zadní tyč, kde si míč očividně rukou zpracoval Henry, posunul ho těsně před brankovou čáru Gallasovi a ten snadno hlavou rozjásal pařížské publikum. Penalty tak už neměly šanci, stále tu však byla ještě jedna polovina prodloužení, která mohla Irům přinést kýžený postup.
Do čtvrté čtvrtiny tohoto napínavého klání nevstoupili Ostrované nijak odevzdaně. Se svým osudem se rozhodně nesmířili a obzvlášť v úvodu závěrečného aktu favorita pořádně přitlačili. Ve skutečnosti ale Llorise nijak přímo neohrozili. Francouzi své pokutové území bránili velmi jistě, nepřipouštěli si, že by teď o postup mohli ještě přijít. Namísto toho ještě Anelka na druhé straně nabídl Govouovi stoprocentní možnost rozhodnout, on jí však neomaleně pohrdl a z pár kroků přestřelil.
Rozpačitě odstartovali na pařížském kolbišti domácí borci. Agresivnějšímu soupeři se zpočátku docela ochotně poddávali a i variantu překvapivých brejků tak nějak předem zavrhli. Ještě hůře jim bylo poté, co už v deváté minutě na nosítkách opouštěl scénu Escudé. Nejspíš zlomený nos pak tedy mohl za to, že Domenech již takhle brzy vyplýtval své jediné možné defenzivní střídání. Ovšem toto vynucené měnění stráží před Llorisem nakonec nemělo na hru Francouzů tak strašlivý dopad, spíše naopak. Fotbalisté ze země Galského kohouta se vzepjali a hladového protivníka alespoň na chvíli zbrzdili. Ten tak začal opět kousat až s příchodem 24. minuty. Tehdy až neohrožený Lloris zažehnal hrozící nebezpečí, když Keanovi na poslední chvíli vyškrábl balon z kopačky, která se užuž chystala neomylně nasměrovat míč do sítě. A jelikož se Francouzům v nejzazším okamžiku povedlo rozhodit i hlavičkujícího Doylea, jenž tak ve vyložené šanci minul, přežili favorizovaní domácí první třetinu klíčového duelu bez jakékoliv újmy.
Do té druhé ovšem vstoupili nejhůře, jak mohli - inkasovanou brankou. Duff se z levé strany prodral do pokutového území, skvěle načasoval zpětnou přihrávku na Keana a tomu nedělalo moc problémů strefit se přesně ke vzdálenější tyči. Irové se tak dostali zaslouženě do vedení a z poloviny měli vystaráno. Totiž žádný zápas, ve kterém skóroval právě útočník Tottenhamu, v normální hrací době neprohráli. Ve zbývajících chvilkách prvního poločasu ještě sice les Bleus Ostrovanům názorně ukázali, kdo je na Saint Denis pánem, ovšem k pořádnému ohrožení Givenovy svatyně se i tak nedostali.
Úvod následující poloviny zase Francouze nezastihl v ideálním rozpoložení. Hned se mohla pro domácí situace ještě zhoršit, kdyby po centru Lawrence O’Shea na zadní tyči zachoval chladnější hlavu a nepřestřelil. Jinak ale druhé dějství odstartovalo v opatrném duchu. Irové se nikam moc nehnali, zatímco tlak Francie byl spíše relativní. Pak ovšem nadešel začátek poslední třetiny utkání a s ním další kiks domácí obrany. Tentokrát se díky němu řítil Duff sám na Llorise, zakončení se mu však příliš nepovedlo, lyonskému brankáři stačila k úspěchu "jen" dobrá poziční hra. Křídelník Fulhamu měl v tu chvíli doslova postup na své kopačce a nakonec mohl pořádně litovat. Nebýt obětavého bloku McShane, klidně mohla zanedlouho síť za Givenovými zády rozvlnit Gourcuffova pumelice.
Přesto to byli Ostrované, kdo byl hned vzápětí znovu jen kousíček od letenek na světový šampionát. Robbie Keane však po překrásném prostrčení Lawrence nezvolil sám před Llorisem ideální variantu zakončení, když šel namísto včasné střely do příliš dlouhé kličky. Balon mu pak utekl za brankovou čáru. Není divu, že se irský kapitán vzteky div nerozskočil. Vždyť i díky němu se nakonec muselo prodlužovat, neboť závěr zápasu se už dohrával jen jakoby z povinnosti a sám Keane pak ke konci neúspěšně pokoušel štěstí střelou ze střední vzdálenosti.
Prodloužení, které se odehrálo na Saint Denis, nelze nazvat divokým, to ani náhodou, ale pár pozoruhodných momentů se tu přece jen vyskytlo. Prvně to byl Anelka, jenž se zničehonic objevil za obranou hostí, avšak svůj sólový únik zakončil jen marným pádem přes ležícího Givena. Druhý okamžik stál taky za to, výživný byl až běda a navíc mu rozhodčí tak trochu neprávem přisoudil gólovou tečku. Maloudův centr ze standardní situace totiž propadl až na zadní tyč, kde si míč očividně rukou zpracoval Henry, posunul ho těsně před brankovou čáru Gallasovi a ten snadno hlavou rozjásal pařížské publikum. Penalty tak už neměly šanci, stále tu však byla ještě jedna polovina prodloužení, která mohla Irům přinést kýžený postup.
Do čtvrté čtvrtiny tohoto napínavého klání nevstoupili Ostrované nijak odevzdaně. Se svým osudem se rozhodně nesmířili a obzvlášť v úvodu závěrečného aktu favorita pořádně přitlačili. Ve skutečnosti ale Llorise nijak přímo neohrozili. Francouzi své pokutové území bránili velmi jistě, nepřipouštěli si, že by teď o postup mohli ještě přijít. Namísto toho ještě Anelka na druhé straně nabídl Govouovi stoprocentní možnost rozhodnout, on jí však neomaleně pohrdl a z pár kroků přestřelil.
Komentáře (506)