VLASTIMIL PETRŽELA: CÍL SPLNĚN

Po skončení předposledního kola nejvyšší ruské fotbalové ligy musí mít velkou radost i český fanoušek. CSKA Moskva v sestavě s Jiřím Jarošíkem dokázal vybojovat první místo v tabulce a Zenit Petrohrad, v čele s českým trenérem Vlastimilem Petrželou, dosáhl druhého největšího úspěchu v historii klubu...

Zenit skončil na druhém místě a kolo před koncem už o něj nemůže přijít. Na něco takového klub musel čekat dlouhých 19 let. V roce 1984 se poprvé a naposledy Zenit (ještě jako Leningrad) stal mistrem ligy. Po posledním kole může mít stejný počet bodů i Rubin Kazaň, ale svěřenci českého kouče s ní vyhráli oba vzájemné zápasy.

Padesátiletý Petržela přišel do Ruska loni na podzim, byl teprve druhým zahraničním trenérem v ruské nejvyšší soutěži. Dostal na starost tým, který v minulém ročníku obsadil desátou příčku. Nový úkol zněl jasně: za každou cenu dovést celek alespoň na páté místo. Plán splnil na výbornou a vedení klubu si může spokojeně mnout ruce, že s českým koučem uzavřelo tříletou smlouvu.

Popularita českého trenéra začala stoupat hned po druhém kole, kdy Zenit dokázal porazit slavný moskevský Lokomotiv, a to dokonce na jeho půdě. Přišly ale také krušné chvilky, například po sedmibrankovém debaklu na hřišti Dynama Moskva. Hned po tomto zápase se v tisku objevily zprávy, že se trenér nepohodl s Vitajijem Mutkem, šéfem klubu. Na tiskovce kouč prohlásil, že vsadil na mladé hráče, a přiznal, že těch změn bylo najednou moc. Ale nikdy to prý nechtěl vzdát.

Celou tu sezónu tým věřil v druhé místo za suverénním CSKA. Pouhý sen brzy proměnil v realitu. V sobotním mrazivém odpoledni udrželi Petrželovi svěřenci bezbrankovou remízu s Lokomotivem, který čtyři dny předtím uštědřil v Lize mistrů třígólovou pořážku Interu Milán. Petrohradský stadion praskal ve švech. Kapacita je dvacet dva a půl tisíce, ale v sobotu se tam vešlo přes dvacet šest tisíc fanoušků. "Už těsně před zápasem se to při nástupu mužstev rozhořelo v ochozech stovkami světlic," líčí trenér. "A co se strhlo po něm, to se opravdu dá popsat jen stěží. Ten ohňostroj byl opravdu velkolepý." Po zápase se dlouho oslavovalo přímo na hrací ploše, mnoho fanoušků proniklo policejními kordony, aby se mohli o nevídanou radost podělit se svými fotbalovými hvězdami. Nakonec ten bezbrankový výsledek znamenal, že po loňském desátém místě je teď Petrohrad stříbrný. A tak po celém městě mohly vypuknout bujaré oslavy. Celé město bylo na nohou. "Že ligu vyhrálo CSKA, to vůbec nikoho nezajímalo, slavilo se, jako kdybychom titul vyhráli my. Když jsme se konečně dostali do kabin, prezident klubu Mutko za námi přivedl prominentní gratulanty, nejvyšší představitele města a petrohradské gubernie, známé herce a zpěváky, zástupce sponzorů a další významné lidi," svěřil se trenér.

Vodka, šampaňské a mnoho dalšího alkoholu teklo proudem. Petržela byl snad jediný ve městě, který si přiťukával nealkoholickými nápoji. Trenér prohlásil, že ani teď nezačne pít alkohol. K radosti mu prý stačí i kola. "O mně už je tady známé, že jsem chodící reklama na Pepsi-colu. Té jsem zůstal věrný i v sobotu. Ale z toho neuvěřitelného mumraje mám i tak hlavu jako škopek," vysvětlil český kouč. "Ale u whisky mě docela úspěšně zastoupil můj asistent Vláďa Borovička." Oficiální oslavy a slavnostní klubová večeře jsou naplánovány na pátek 21. listopadu. "Ale to si zatím nedovedu představit. Když byl Petrohrad před pár lety třetí, tak zatímco jednu luxusní restauraci měl klub vyhrazenou pro sebe, na nedalekém náměstí se prý k oslavám sešlo šest set tisíc lidí," říká Petržela.

Předposledního ligového duelu se kouč i navzdory zvučnému jménu soupeře nebál. "Ta trojka, kterou Lokomotiv dal Interu Milán, přitom ještě byla milosrdná. Ale to mě nijak nerozhodilo. Jen jsem posílil střed hřiště, protože tam je Lokomotiv nejsilnější. Takže jsme místo se čtyřčlennou hráli tentokrát s pětičlennou zálohou." Ze začátku utkání byl mnohem lepší domácí, ale Lokomotiv hru postupně vyrovnal. Po přestávce na obou stranách přišly velké šance, ale vyznamenali se brankáři. Největší gólovou šanci měl asi Horák, ale jeho hlavičku brankář na čáře chytil. Celý zápas v Petrohradu sněžilo, ale domácí mají vyhřívané hříště, takže to nebyl problém.

Když má Petržela stručně říci, v čem spatřuje základ úspěchu, vzpomene si na letošní začátky. Ty pro něj nebyly vůbec snadné. Nyní na to vzpomíná s úsměvem, tehdy ale mu to jako legrace nepřipadalo. Hráčům scházela kondice, nebyla žádná motivace ani chuť ji zlepšovat. V týmu bylo dokonce par hvězd, které nechtěly trénovat vůbec. Osm z nich musel vyhodit a byli mezi nimi i oblíbenci petrohradských fanoušků. S sebou si přivedl nové hráče, které dobře znal ze společného působeni v pražských Bohemians. Hartig, Šírl, Mareš, Horák a Slovák Čontofalský vytvořili v týmu zahraniční enklávu. Ne všichni se dokázali prosadit, ale vyplatilo se to. Také mu hodně pomohlo, že si záhy po příchodu osvojil jazyk. Něco si pamatoval ještě ze školy a na ostatním rychle zapracoval. Bez dobré znalosti jazyka by byla komunikace v týmu velmi složitá, protože pochopit ruské hráče prý není vůbec jednoduché. Začal praktikovat něco, co zatím v Rusku nikdo neznal, osobní pohovory s každým s hráčů. Tím si získal celé mužstvo, které mu pak celou soutěž věřilo.

Za svého nejlepšího hráče považuje Petržela sedmadvacetiletého ruského reprezentačního záložníka Vladislava Radimova. "I na něj jsem musel hlavně psychologicky. Prodebatoval jsem s ním spousty hodin, ale vyplatilo se to. Dřív tu platil za problémového hráče, se kterým trenéři mívali jen potíže. A právě ten se stal mou pravou rukou. Je to inteligentní člověk, fotbalový génius, ale na hřišti prostě svůj. A nakonec se mi povedlo přesvědčit ho, aby všechno své umění podřídil potřebám mužstva," říká kouč.

Z českých hráčů si nejvíce cení služeb levého obránce Pavla Mareše. Kdyby prý nehrál v Rusku, ale někde na Západě, byl by určitě v reprezentaci. Je to skvělý obránce, ale když je zapotřebí, výborně a účinně dokáže i zaútočit. Hned za něj staví dalšího zadáka Martina Horáka, který se dokáže výborně prosazovat hlavně v hlavičkových soubojích při standardních situacích. Záložník Radek Šírl s útočníkem Lukášem Hartigem mají smůlu v podobě vleklých zranění. O Hartigovo hostování prý projevily zájem některé české kluby, hráč ale chce nadále zůstat v Rusku a poprat se o místo v sestavě. Slovenský gólman Kamil Čontofalský je v mužstvu stále jen brankářskou dvojkou, uvažuje se o jeho uvolnění. Jasnou jedničkou je Malafejev.

Na žádné další posily český trenér nemyslí. "Máme dost široký kádr, hodně mladých hráčů, tak na poplach bít nemusíme. Ale určitě nepůjdu cestou, o které jsem se doslechl. Rádi by tu prý viděli brazilského útočníka Elbera, který je teď v Lyonu. Ale to ani náhodou. To jsou hráči, kteří se ohánějí jménem a na hřišti pak jen choděj. Když ho nepotřeboval Hitzfeld v Bayernu Mnichov, tak jistě věděl proč," dodává na závěr český trenér.

Jediné, co Petrželu mrzí, že jeho tým bude hrát pouze Pohár UEFA. Rusko totiž ztratilo druhé místo v Lize mistrů, ale český trenér věří, že se to pouze o rok odloží.


Zdroje: ČTK, Sovětský sport