SLÁVISTICKÁ ROŠÁDA

Velký souboj pražských "S" se kvapem blíží. Na sparťanské straně vládne relativní klid, zato v táboře Slavie to už pěkně dlouho vře. Stačí připomenout dlužené peníze, Kukovu mastnou pokutu a o stavbě stadionu se nemá ani cenu zmiňovat. Poslední kapkou bylo, když došlo k již dlouho avizované změně na trenérském postu. Josef Csaplár byl nahrazen Karlem Jarolímem.

Vedení sešívaných vsadilo na klišé o novém, dobře metoucím koštěti, tedy na výměnu dvou trenérských protipólů. Zatímco Csaplár se snažil být s hráči víc kamarád a rád se před veřejností předváděl debatami o logice fotbalu, střídá ho trenér, jež vyznává odměřenější vztah s hráči a nedává své názory tak najevo.

Jarolím sice neměl před derby tolik času, aby se s hráči mohl dostatečně poznat a ještě na něčem zapracovat, ale to by mohla být paradoxně i jeho výhoda. Hráči mohou být motivováni dvojnásob. První motivací je bezesporu samotná Sparta a tou druhou blýsknout se před novým trenérem v těžkém zápase a dokázat, že když je nasadil do zápasu, tak jeho důvěru nezklamou.

Každý rok se říká, že derby nemá favorita. Letos to platí do puntíku a snad přinese i krásný fotbal, kterého je v Gambrinus lize asi tolik, co pravých kaprů ve vaně rozhodčího Zejdy...