SERIE A: DOSTIHY POKRAČUJÍ

AC Milán a Juventus hráli venku a oba získali 3 body za výhru 2:1. Nic se tedy nezměnilo. Boj o první místo možná rozhodne až 35. kolo, kdy se oba protagonisté italské nejvyšší soutěže utkají ve vzájemném zápase...

Toto kolo bylo vynikající. Branek padlo 29 a nebýt nedělní dohrávky a remízy Livorno-Palermo (2:2) se mohlo mluvit o deseti utkáních s deseti vítězi. Ale na každé kráse se dá najít nějaký ten kaz. Nebylo tomu jinak o minulém italském víkendu. Jméno, jména? Olympijský stadión v Římě, nic nového pod sluncem, a rozhodčí... Také stará známá písnička.


Televize přenášela utkání AS Řím - Juventus snad do celého světa. A ten mohl vidět onu odvrácenou, rozuměj ošklivou, tvář italského ligového fotbalu. Ne, tentokráte to nebyli diváci, ti se naopak chovali velice dobře. Onu ostudnou podívanou předvedli hráči. A nedílnou součástí této tragikomedie byla trojice rozhodčích. Motiv? Pomstít se za zradu! Mafiánské metody ovládly hrací plochu. Za zrádci byli prohlášeni Fabio Capello a Emerson. Výsledek? Odpískaných 72 faulů! Ano, opravdu: 72!! Každou minutu a čtvrt jeden nedovolený zákrok...

Ovšem, hrálo se také na branky. Dvě dal hostující Juventus a jednu domácí Řím. A co se týče faulů, dovolím si podotknout, že UEFA považuje za utkání plné hrubosti to, kde je odpískáno více než 30 nedovolených zákroků. A dá se říci, že toto číslo je odpovídající. Například v již vzpomínaném souboji Livorno - Palermo se pískalo 33x, byl zde jeden vyloučený za dvě žluté karty a byl to boj jak má být.

Co říci dál... hlavní viníci jsou oni římští gladiátoři a muž, který si hrál na císaře jménem Racabulto a pískal to, co neměl, a nepískal to, co měl. Hrál si na vládce a byl ovládán. V prvním poločase se hrálo 16 minut, byť na časomíře se objevilo těch minut dokonce 48...! Skóre 1:2 je další ostudou sudích, jeden gól z postavení mimo hru, jeden z neexistující penalty a ještě k tomu z akce, která neměla platit... Ale také onen gól domácích byl diskutabilní. Cassano se sice rozběhl z pozice legální, ale ve směru letu míče stáli dva jeho spoluhráči a ti se pohybovali zcela jasně v ofsajdu a zdaleka ne v pasivním, protože minimálně stínili a bránili obráncům Juventusu. Recabulto neodpískal penaltu již 33 kol a vybral si k tomu tu nejhorší příležitost.

Ale mluvme alespoň trochu o fotbale. Juventus hrál dobře, odehrál dobrý zápas, tedy těch pár minut co se doopravdy hrálo. Co o tom rozhodlo? Klid... Jeden důkaz za všechny! V závěru prvního poločasu udeřil Argentinec Leandro Cufré, mimo jiné jeden z nejnervóznějších, Alexe Del Piera hlavou do obličeje. A ten nepadl, nezačal se svíjet, nepřidal polínko do ohně! Jen zakroutil hlavou a myslel si něco o... však víte o čem...! Naopak, ironicky mu k tomuto faulu pogratuloval a tím mu uštědřil morální políček, na který Cufré jen tak nezapomene.

Je nutno dodat, že v druhém poločase se hrál místy velice dobrý fotbal, což jen potvrzuje to, že nebýt oné nesmyslné hrubosti a neschopnosti rozhodčích, mohlo se jednat o jeden z vrcholů italské ligy. Recabulto... Přezdívaný "talisman Juventusu", pískal Staré dámě 19 zápasů a ona nikdy neprohrála! Nikdy neměl pískat toto utkání! Je to sudí bez mezinárodní zkušeností a i když má za sebou 150 soubojů ligových a pohárových, nepatří k ozdobám Serie A. A Collina jen ukazuje tabulku s čísly jako čtvrtý...


"Zóna Ancelotti" se dříve jmenovala "Zóna Cesarini". Ano, jedná se o oněch pověstných posledních deset minut zápasu. Cesarini v nich dával gól za gólem... Pravda, Ancelotti branky nedává, ale nahrazují ho jiní, jeho svěřenci. A mnohdy se nedá mluvit o posledních 10 minutách, ani o posledních 10 vteřinách! Ty góly padají až po jejich uplynutí... Crespo proti Laziu, Serginho proti Cagliari, Andrea Pirlo proti Atalantě... A můžemem pokračovat: groteskní vlastenec Regginy, náhodná teč Kaká s Interem, znovu Crespo po nepochopitelné chybě gólmana Manchesteru United.

Víte jak se tomu říká? Ale no tak, fuj, žádné sprosťárny! Jedná se o "mistrovské štěstí" aneb o "štěstí pro mistra"! Ne, zatím titul nevyhrál, ale nebýt těchto šťastných zásahů mohli by se milánští dívat jen z povzálí na spanilou jízdu Juventusu. Ale ani tento 100% bodový zisk nás nesmí oklamat. Po Vánocích hraje Milán špatně, nesrovnatelně s tím, co předváděl v minulé sezóně a v čem pokračoval do 18. prosince, tedy do utkání s Juventusem. A jestliže vyhrává s výkony průměrnými, musí zcela logicky padnout otázka jakých výsledků by dosahoval při optimální formě a hráčské pohodě.

Poslední Bergamo bylo lepší a snad i bod pro Milán by byl darem z nebes. Vedoucí celek ligy se může vymlouvat na celou řadu absencí, přednost má samozřejmě odveta s Manchesterem United, také na hrací plochu, která neměla nic společného s ligovým trávníkem, jednalo se o mlat plný ledu, a to rossonerri a jejich hře nesvědčí. Hodina pravdy se blíží neúprosně. Jak v Lize mistrů, tak v Serii A. Každá ztráta může být rozhodující. A ono štěstí? Hmm, nechme se překvapit!


A tak, po těchto dvou zápasech, musí být všem jasné, že to opravdu krásné, fotbalové, se odehrávalo ale úplně někde jinde. Řada překvapení, dobré výkony, boj o "Evropu"... Sampdoria a Inter se vytáhli, využili zaváhání přímých soupeřů.

Sampdoria musela vytáhnout z bojového skladu všechny povolené zbraně, aby udolala houževnatě bojující Chievo, ale nakonec gól dala, vedení udržela a spolu s ním i vynikající třetí místo.

Inter porazil Lecce v asi nejzajímavějším zápase kola. Sice gól z penalty a v samém závěru k tomu není to pravé ořechové, navíc to ani faul nebyl a jednalo se o výkon hodný milánské opery La Scala, ale Inter byl po celý zápas mnohem lepší a ty 3 body si prostě zaslouží. Adriano dal gól po 3 měsících...

Palermo ztratilo kontakt po remíze v Livornu a jednalo se o nejhezčí utkání tohoto kola. Hosté asi měli vyhrát, zejména díky vynikajícímu výkonu útočníka Luca Toniho, autora obou branek, ale nakonec musíme uznat, že dělba bodů je spravedlivá a dává jisté naděje a právo na snění Palerma o fotbalové Evropě...

Udinese, pro změnu, pokračuje v letmém pádu a formu snad ani nehledá. Tentokráte prohrálo doma s Bolognou, ale snad si alespoň bod zasloužilo. Je ovšem vidět obrovský rozdíl v práci obrany, když chybí Nestor Sensini... Udinese musí věřit snad jen v zázrak, nebo raději v nalezení ztracené formy, stejně jako Řím, protože i jemu se po porážce doma s Juventusem Liga mistrů vzdaluje... již o 8 bodů.

Boj o záchranu je ozdobou Serie A, svou dramatičností, která se každým kolem stupňuje. Fiorentina porazila Regginu, Parma Cagliari, fantastickým gólem Simplicia do závěrečného hvizdu sudího, Messina vyhrála nad Laziem a zejména výhra Brescie v Sieně je onou pálivou papričkou na menu, které připravil šéf kuchyně luxusního hotelu jménem SERIE A...

A menu na příští týden? Lecce - Fiorentina a Lazio - Inter jako předkrm v sobotu, Milán - Sampdoria jako hlavní chod v neděli. A jinak samé malé, ale lahodné chuťovky: Palermo - Udinese (to může být zápas kola!), Cagliari - Roma (zajímavé...) Reggina - Messina (derby, tato dvě města dělí jen 8 km moře), Brescia - Livorno, Bologna - Siena a Atalanta - Parma. A večer, snad aby nebylo na Chievo moc vidět, hraje doma Juventus...