Proč Německo stále produkuje skvělé brankáře? Köpke poodkrývá tajemství

Německo v sobotu na penalty přetlačilo Itálii a velkou úlohu přitom opět hrál Manuel Neuer. Nikoliv jen jako schopný distributor balonů, ale i coby spolehlivý likvidátor pokutových kopů - právě jeho zákroky proti Bonuccimu a Darmianovi posunuly Německo do dalšího semifinále. Že přitom Nationalelf podpírá zrovna gólman, to už nikoho nepřekvapí...

Anketa o světového brankáře roku (World Goalkeeper of the Year), kterou Neuer loni opanoval už potřetí v řadě, se vyhlašuje od roku 1987 a Německo se spolu s Itálií může pochlubit nejvyšším počtem sedmi triumfů.

Vedle Neuera s Oliverem Kahnem (1999, 2001 a 2002) se z prvenství jednou těšil také Andreas Köpke, když roku 1996 Němcům naposledy dopomáhal k titulu evropských šampionů. Tentýž muž nyní ve snaze přivézt domů další zlaté medaile cepuje hvězdného Manuela Neuera, ale i jeho talentované náhradníky.

Andreas Köpke reprezentační brankáře trénuje od roku 2004, kdy se také zhruba začala psát nová úspěšná epocha Nationalelf. Němci od té doby nikdy nechyběli v semifinále velké mezinárodní akce a brankáři přitom takřka vždy hráli prim.

Na domácím světovém šampionátu 2006 Jens Lehmann trochu překvapivě dostával přednost před Oliverem Kahnem a zářil. O osm let později Manuel Neuer při mistrovském tažení obdržel cenu pro nejlepšího brankáře turnaje. A letos prozatím ze hry ani jednou neinkasoval (překonal ho jen Bonucci z penalty), takže se ke špičce řadí zas a znovu.

Neuerovi přitom kryjí záda další kvalitní strážci svatyně: Marc-André ter Stegen letos došel s Barcelonou až do čvrtfinále Ligy mistrů, zatímco Bernd Leno pomáhal Leverkusenu na třetí bundesligovou příčku. Doma pak zůstala nová liverpoolská jednička Loris Karius či Timo Horn, který se intenzivně spojoval s přesunem pod křídla anglického mistra z Leicesteru.

Köpkeho nicméně takové množství skvělých brankářů nepřekvapuje ani v nejmenším: "Jednou z možných příčin (takové líhně) je skutečnost, že dobří gólmani jsou zpravidla následováni dalšími dobrými gólmany. My tu vždy měli vzory, ke kterým příští generace mohly vzhlížet. Brankáři jako Toni Turek, Bert Trautmann, Hans Tilkowski, Sepp Maier a Toni Schumacher okamžitě vytanou na mysli."

"Dalším vysvětlením je také velmi dobrá podpora mladých talentů ze strany DFB (německého svazu) a bundesligových akademií. Když se podívám, na jaké úrovni se už teď nachází brankáři mladší 15 let - ať už jde o jejich práci rukama, poziční hru nebo kopací techniku - jsem unešený," pokračuje legenda, která kromě Eura 1996 vykonávala roli jedničky také na následujícím MS.

Sám Andreas Köpke přitom na startu vlastní kariéry ze žádné zvláštní pozornosti těžit nemohl; trenéry brankářů tehdy zaměstnávaly maximálně dospělé A-týmy. Přesto nakonec i coby gólman nevelkého vzrůstu zvládl prorazit a zlaté Euro 1996 bylo pro 34letého veterána bez jediných prvoligových mistrovských vavřínů tou dokonalou satisfakcí.

"(Vše se pro mě změnilo) roku 1986 v Norimberku. Při svém rozvoji jsem se hodně naučil od Manniho Müllera. Jeho trénink byl o mnoho komplexnější, jeho poznatky o mnoho užitečnější," vzpomíná držitel titulu německého brankáře roku 1993. Köpke před Norimberkem chytal za tři různé kluby, v Bavorsku pak naskočil do 235 ligových utkání.

Sám Manfred Müller býval bundesligovým brankářem, byť největší úspěchy sbíral jen jakožto dvojka v Bayernu Mnichov, a podle Köpkeho jsou předešlé zkušenosti výrazným faktorem v určování toho, nakolik prospěšný bude dotyčný v roli trenéra gólmanů.

"Samotný trénink brankářů v podobě klasického vedení tréninkových jednotek je něčím, co může kouč v pohodě dělat, aniž by dřív sám chytával. Ale limitován už bude s ohledem na posouzení, zdali brankář zaujímá správné postavení, jak se hýbe směrem k míči, jak jistý je při sbírání balonů, jak rozehrává rukama..." vysvětluje Köpke, jenž sám pověsil rukavice na hřebík roku 2001.

Když je ikona Norimberku vyzvána k postihnutí rozdílů mezi tréninkem brankářů za jeho aktivní kariéry a dnes, hovoří zejména o mnohem větší různorodosti. "Dřív byl trénink vlastně jen o výbušnosti a odrazu, takže jsme hodně času strávili v písku. Hodina a půl takového drillu a vy jste totálně zdělaný. Takové prvky dnes používáme stále, ale už v menších dávkách a s větším zaměřením na detaily," vykládá.

Köpke dále připomíná, že se neustále objevují také nové tréninkové metody, a jednou ostatně sám nedávno přispěl i on. Bývalý brankář francouzského Marseille navíc v minulosti rovněž učil a i z jeho popudu nyní DFB nabízí speciální kurzy pro trenéry gólmanů, které ještě Köpkeho generaci k dispozici nebyly.

"Naším cílem pro blízkou budoucnost nyní je, aby každý, kdo chce v Bundeslize koučovat brankáře, držel speciální licenci pro trénink gólmanů. Důležitost takových trenérů bude jenom růst. Dovedu si představit, že to dojde až do fáze, kdy bude normou i obsazení role druhého trenéra brankářů," míní Köpke.

A jakou radu závěrem by dal Köpke všem začínajícím brankářům? "Je důležité, aby brankáři zkraje svých kariér získali nějaké zkušenosti s hraním v poli. Samozřejmě musí obdržet patřičné brankářské vzdělání, ale nejen to. Na mládežnické úrovni je klíčové, aby brankáři nabyli povědomí o šíři hřiště, aby se u nich vyvinulo nějaké základní porozumění hře, a aby se naučili rozehrávat oběma nohama, zvlášť pod zvýšeným tlakem," nabádá Köpke. Aúspěch Neuera s ter Stegenem mu dává jedině zapravdu.