Preview Premier League 2015/16: 1. část
Zaujalo nás
Už za týden skončí dvouměsíční čekání fanoušků Premier League na sezónu 2015/16. Anglická redakce Eurofotbalu si pro vás proto připravila velké preview, které by každému čtenáři mělo odhalit přednosti a slabiny všech dvaceti celků. Mimo jiné se dozvíte o manažerech, jejich změnách v kádrech a letní přípravě, Chybět nebude ani předpokládaná sestava a prognóza na umístění.
Coby obhájce vstupuje do nového ročníku elitní anglické soutěže londýnská Chelsea; velké sezónní preview, které je rozděleno na čtyři části po pěti týmech, však začínáme odspoda. Dnes vám představíme týmy, které by podle našeho názoru měly bojovat v největší míře o holé přežití, mezi nimi i všichni tři nováčci. Kromě Bournemouthu, Watfordu a Norwiche si dnes můžete užít také představení Leicesteru, jenž v závěru loňské sezóny předvedl inspirující ‚great escape‘ a každoročního outsidera Sunderlandu.
Prognóza a tip na umístění klubu nemusí nutně odrážet názor autora článku.
Přišli: Tyrone Mings (Ipswich), Sylvain Distin (Everton), Artur Boruc (Southampton), Christian Atsu (Chelsea, hostování), Joshua King (Blackburn), Adam Federici (Reading), Filippo Costa (Chievo).
Odešli: Brett Pitman (Ipswich), Ryan Fraser (Ipswich, hostování), Ian Harte (konec smlouvy), Darryl Flavahan (konec smlouvy).
Výsledky v přípravě
3 výhry, 2 remíza, 2 prohry; nejlepší střelec: Junior Stanislas (3 góly)
Philadelphia Union - Bournemouth 1:4 (King, Wilson, Pugh, Rantie)
Exeter City - Bournemouth 1:2 (Gosling, Stanislas)
Salisbury - Bournemouth 2:1 (Cornick)
Nantes - Bournemouth 0:0
Yeovil Town - Bournemouth 0:3 (Stanislas 2x, King)
Bournemouth - Cardiff City 2:3 (Rantie, Pugh)
Hoffenheim - Bournemouth 0:0
Manažer: Eddie Howe
Nefunguje bez Bournemouthu a Bournemouth nefunguje bez něho. Dokonalá symbióza Eddieho Howe s anglickým trpaslíkem, jemuž mladý kouč vtiskl nesmírně sympatickou tvář a senzačním postupem mezi elitu dokonal pohádkový příběh s třešničkou na dortu. Howe u Cherries praktikuje aktivní ofenzivní fotbal; v Championship to fungovalo náramně, otázkou je, jaký účinek to přinese v Premier League. Mladý trenér je znám svou důsledností a smyslem pro detail, a to i při tréninkových jednotkách.
Přednosti
Vzhledem k evidentním mezerám v defenzivě se Bournemouth bude muset o to více zaměřit na to, co mu jde nejlépe - útočení. Hned čtyři hráči loni nastříleli dvojciferné množství gólů v Championship. Manažer Eddie Howe se navíc netají tím, že chce podobný styl hry vyzkoušet i o patro výše. Další nezanedbatelnou oporou Cherries je právě jejich manažer. Nikoli José Mourinho, ale právě Howe dostal po sezóně cenu pro nejlepšího manažera roku.
Tím jsem však zřetelné klady překvapivého nováčka Premier League vyčerpal. Výhodou (ale i nevýhodou) může být skutečnost, že tým od května neprošel žádnou radikální rekonstrukcí (jako třeba Watford). Tým je mladý, talentovaný, plný entusiasmu a tento faktor soudržnosti může hrát v bojích o udržení zcela nenahraditelnou roli.
Slabiny
Největší slabina Bournemouthu, kvůli které patří k jasným kandidátům sestupu, je zcela zjevná při pohledu na předpokládanou základní jedenáctku. Nedostatečná kvalita kádru a nízká konkurence na jednotlivých místech. Snad pouze pozice pravého obránce a obou křídel je obsazena více než jedním hráčem s kapacitami na Premier League. Problémem může být i zcela minimální zkušenosti hráčů s touto elitní soutěží (hrálo ji jen 8 hráčů stávajícího kádru).
Konkrétněji; očekávám, že největší problémy budou mít Cherries v defenzivní části. Ani kapitán Tommy Elphick, ani 37letá posila Sylvain Distin neoplývají na pozici stopera kdovíjakou rychlostí a pohyblivostí; a kvalita ve vzdušných soubojích na nejvyšší úrovni zkrátka nestačí. Když k tomu přičteme, že Howe stále nepřivedl do týmu žádného ryze defenzivního záložníka, můžeme se těšit v zápasech Bournemouthu proti supersilným soupeřům na gólové hody.
Hráč ke sledování: Matthew Ritchie
Na tohohle výbušného 173 centimetrů vysokého křídelníka bychom si měli dát dobrý pozor. Autor patnácti branek a sedmnácti asistencí v minulé sezóně Championship si za své výkony vysloužil pozvánku do skotské reprezentace, kde se dokonce brzy zapsal mezi střelce. Pětadvacetiletý Matt Ritchie je nesmírně rychlý, díky nízko položenému těžišti zvládá s bravurou souboje 1 na 1. Hraje na pravém křídle - v oblibě má rychlou kličku doprostřed hřiště, odkud zužitkuje dynamit v levé noze.
Předpokládaná sestava: Boruć - Francis, Elphick, Distin, Mings - Ritchie, Arter (Gosling), Surman, Atsu (Stanislas) - Wilson, King.
Defenzivní pětice vypadá poměrně jednoznačně, byť brankář Adam Federici a pravý bek Adam Smith na své konkurenty Boruće s Francisem tlačí. Méně jasná je ofenzivní část, kde mají jistotu základní sestavy snad jen Ritchie, Surman a Wilson. Při zranění Harryho Artera (vynechá dvě, tři úvodní kola) se do středu zálohy dočasně zařadí bývalý hráč Evertonu či Newcastlu Dan Gosling.
Prognóza: 20. místo
Cherries můžou v Premier League zčeřit vody. Už jen přítomnost Eddieho Howea, jednoho z nejtalentovanějších manažerů v Anglii, je nesmírně povzbuzující. Premiérová sezóna mezi anglickou elitou však velmi pravděpodobně skončí rychlým návratem do Championship. Kádr sice přes léto vhodně posílil, navíc má ve svém středu talentované hráče jako Ritchieho nebo Wilsona, ale za konkurenty v boji o záchranu pořád zaostává (a za některými velmi výrazně).
(mu)
Přišli: Christian Fuchs (Schalke), Robert Huth (Stoke), Shinji Okazaki (Mainz).
Odešli: Chris Wood (Leeds), Anthony Knockaert (Standard Liege), Matthew Upson (konec smlouvy), Paul Gallagher (Preston), Gary Taylor-Fletcher (konec smlouvy), Conrad Logan (konec smlouvy), Zoumana Bakayogo (konec smlouvy), Esteban Cambiasso (konec smlouvy).
Výsledky v přípravě:
4 výhry, 1 remíza; nejlepší střelec: Riyad Mahrez, David Nugent, Jamie Vardy (všichni 2 góly)
Lincoln City - Leicester 1:3 (Mahrez, Kramarić, Albrighton)
Mansfield - Leicester 1:1 (Nugent)
Burton - Leicester 1:2 (Vardy 2x)
Rotherham - Leicester 1:2 (Mahrez, Nugent)
Birmingham - Leicester 2:3 (Huth, Drinkwater, Okazaki)
Manažer: Claudio Ranieri
Výraznější protipól k vyhozenému Nigelu Pearsonovi snad vedení Leicesteru vybrat ani nemohlo. Můžete si být jistí, že Claudio Ranieri nikdy nechytne soupeřova hráče pod krkem, nenazve na tiskové konferenci novináře pštrosem ani nezačne vulgárně spílat a vyhrožovat otravnému fanouškovi. Třiašedesátiletý italský stratég se naopak může pyšnit klidnou náturou, vlídným vystupováním a neustálým úsměvem na tváři. Má za sebou štace v klubech jako Valencie, Juventus, Řím, Inter, Monako či Chelsea, přesto jeho angažování vyvolalo přinejmenším znepokojení. Po letošním fiasku u řecké reprezentace má Ranieri ostatně hodně co napravovat.
Přednosti
Je malý zázrak, že se zde o Leicesteru vůbec bavíme, vždyť Foxes ještě v devětadvacátém kole figurovali se čtyřmi výhrami na kontě celých sedm bodů od záchrany. Pak ovšem následovala neuvěřitelná smršť sedmi vítězství ze zbylých devíti kol a z jednoznačného sestupu se stala suverénní záchrana s šesti body k dobru. Klíčem k úspěchu byla s příchodem Roberta Hutha změna rozestavení na tři obránce a také nezdolná víra celého týmu, jejž nepoložilo ani 140 dní strávených na samém dně ligové tabulky. Právě to musí Ranieri přenést i do další sezony, pokud chce mít naději na úspěch. Pomoci by v tomto ohledu měla dvojice asistentů Steve Walsh a Craig Shakespeare, kteří v klubu zůstávají i po Pearsonově odchodu.
Slabiny
Jedním ze základních kamenů loňského úspěchu Foxes bylo argentinské dynamo se jménem Esteban Cambiasso. Angažování stárnoucí dlouholeté opory milánského Interu zprvu vzbuzovalo rozpaky, ovšem právě Cambiassovy zkušenosti a nezdolná pracovitost nakonec vrchovatě přispěly k zázračné záchraně. Prodloužení smlouvy však čtyřiatřicetiletý záložník odmítl a Leicesteru tak rázem ve středu hřiště zeje díra jako vrata. Manažer Ranieri se již nechal slyšet, že bez podobného lídra do sezony nelze vstoupit a v nejbližší době se dočkáme patřičné posily. Ať už to bude kdokoli, čeká jej zatraceně těžká práce.
Je také otázkou, nakolik se Ranieri s novým působištěm dokáže sžít. Italský kouč si během svého působení v Chelsea před jedenácti lety vysloužil přezdívku "Tinkerman" kvůli své zálibě v neustálém upravování základní sestavy včetně rozličného rozestavení. Přestože Ranieriho úvodní slova mířila k zachování úspěšné formace ze závěru loňské sezony, v přípravě si již stihnul vyzkoušet i zadní linii se čtyřmi beky a čerstvě si také pochvaloval taktickou přizpůsobivost svých hráčů. Obrázek si udělejte sami.
Hráč ke sledování: Riyad Mahrez
Už loni zprvu zaujal, pak se v době střeleckého sucha celého týmu vytratil a v závěru sezony začal zářit. Řeč je o alžírském záložníkovi Riyadu Mahrezovi, jenž nyní musí dokázat, že kvalitní výkony dokáže předvádět víc než jen po troškách. Rozestavení 3-4-1-2, kde operuje ve volné roli pod dvojicí útočníků, mu k tomu nabízí perfektní příležitost, odkud může naplno využít svých schopností v soubojích jeden na jednoho, rozdávat finální přihrávky a také sám zakončovat. V přípravě již stihnul nasázet dvě branky a hlavně z jeho práce by měli těžit útočníci Foxes, ať už z oné plejády jmen nastoupí kdokoli.
Předpokládaná sestava: Schmeichel - Morgan, Huth, Wasilewski (Fuchs) - Albrighton, Drinkwater, King, Schlupp - Mahrez - Vardy, Kramarić (Okazaki, Ulloa, Nugent).
Na úvod se nejspíš dočkáme výše zmíněného rozestavení, ovšem co bude následovat, to ví jen hračička Ranieri. Ve hře je kupříkladu 3-4-3 s křídly Vardym či Okazakim a Ulloou na hrotu, nebo návrat ke čtyřčlenné obraně v 4-2-3-1, kterou Ranieri ozkoušel v nedávném zápase s Rotherhamem. Post brankáře i složení obrany se zdají být jednoznačné, což kazí pouze Wes Morgan, jenž reprezentoval na Gold Cupu národní tým Jamajky a nemusí se stihnout po dovolené vrátit včas na zahájení sezony. Střed zálohy si hlasitě žádá o posílení, útok má naopak možností až příliš. Jistý základ nebude mít nikdo, a jak Ranieriho známe, na každý zápas může ofenziva vyběhnout v úplně odlišné kombinaci.
Prognóza: 19. místo
Druhá sezona bývá obvykle pro ligové nováčky tou nejkritičtější a v případě Foxes to platí dvojnásob. Klubové ambice sice odráží angažování tak zvučného jména na post manažera, ovšem aby Ranieri splnil očekávání a vytáhl Leicester postupně až do pohárové Evropy, potřebuje nejdřív v Anglii přežít. Na rozdíl od Pearsona svůj kádr nezná tak dobře, ani nemá takovou důvěru hráčů či fanoušků. A jen příjemné vystupování tady stačit nebude: boj o záchranu v Premier league totiž není žádná pohádka, kde dobro a slušné mravy nad zlem a podlostí vždy zvítězí...
(mka)
Přišli: Étienne Capoue (Tottenham), Valon Behrami (Hamburger SV), Jose Holebas (AS Řím), Miguel Britos (Neapol), José Manuel Jurado (Spartak Moskva), Matěj Vydra (Udinese), Allan Nyom (Udinese), Sebastian Prödl (Werder Brémy), Giedrius Arlauskis (Steaua Bukurešť), Steven Berghuis (AZ Alkmaar).
Odešli: Jonathan Bond (Reading), Lewis McGugan (Sheffield Wednesday).
Výsledky v přípravě:
4 výhry, 1 remíza, 2 prohry; nejlepší střelec Odion Ighalo (6 gólů)
St Albans City - Watford 0:4 (Ighalo 2x, Deeney, Smith);
AFC Wimbledon - Watford 2:2 (Ighalo, Forestieri);
SC Verl - Watford 1:4 (Ighalo 2x, Anya, Dyer);
SC Paderborn 07 - Watford 0:2 (Vydra, Ighalo);
Dundee United - Watford 0:1 (Deeney);
Cardiff City - Watford 2:1 (Deeney)
Watford - Sevilla 0:1
Manažer: Quique Sánchez Flores
Na muže, který pro Atlético Madrid po více než 40 letech získal evropský pohár, se Quique Sánchez Flores ve fotbalovém světě těší pozoruhodně malému uznání, a obecně se o něm asi ani příliš neví. To má ovšem své konkrétní důvody: po onom roce 2010 se totiž uklidil na Blízký východ, a jakmile se letos vrátil do Španělska, u kormidla Getafe nevydržel ani dva měsíce.
Přesto je nutno s čerstvým padesátníkem počítat jako s potenciální rozdílovou figurkou na šachovnici. "Po taktické stránce je velmi mazaný, a co se týče uvědomělosti a flexibility, zřejmě byste ho přirovnali k Rafovi Benítezovi či Unaiovi Emerymu," popisoval Sáncheze Florese expert přes španělskou kopanou David Cartlidge.
Zde je na druhou stranu potřeba zdůraznit, že účastník MS 1990 dříve v Atlétiku i ve Valencii zdaleka nejčastěji používal formaci 4-2-3-1 (a v tomto duchu navázal rovněž v této letní přípravě), ke které se loni Watford uchýlil jenom ve čtyřech případech.
Přednosti
Jednoznačně ofenzíva. Trojlístek Troy Deeney, Odion Ighalo a Matěj Vydra se loni gólem či asistencí dohromady podílel na neskutečných 79 % gólového přídělu Watfordu, a to přitom mnohdy ani nestartovali všichni tři (stejně jako pravděpodobně nebudou letos). Deeney s Vydrou si navíc úžasně sedli se švýcarským playmakerem Abdim a novou produktivní variantou je i Steven Berghuis. Útočná vozba Sršňů je tedy správně bodavá, v uplynulé sezoně registrovala v průměru téměř dvě ligové branky na utkání, a podobnou fazónu si musí udržet i mezi elitou, jinak bude zle.
Co souvisí rovněž s tou záviděníhodnou šířkou kádru na ofenzivních pozicích, je potom skutečnost, že tápající Watford se v uplynulém ročníku určitě nerovnal tomu poraženému. Z pozice prohrávající strany takhle Hornets vyhráli zpět 22 bodů za pomoci 55 gólů (z 91) vstřelených až po změně stran.
K tomu všemu se na předměstí Londýna mohli spolehnout také na standardní situace. V tomto ohledu loni platili za nejnebezpečnější kolektiv v League Championship (z rohů a volných kopů udeřili hned 22krát), to se však do značné míry opírali o vrchního exekutora Tőzséra, autora pěti přesných přímých kopů, spolu s vynalézavým manažerem Jokanovićem. A oba už v klubu nepůsobí.
Slabiny
Watford má na papíře jen jednu konkrétní slabinu, to však zároveň slabinu zcela zásadního charakteru: minimálně v uplynulé sezoně prostě neuměl porážet ty nejlepší.
Celkům, které finišovaly v horní polovině tabulce, nastříleli Hornets ve 23 zápasech jen 27 branek a v průměru si na nich vyžádali všehovšudy 1,18 bodu na utkání. Co se samotné top7 týče, ze 14 vzájemných soubojů Golden Boys káply jen dvě výhry. To na slabších socích se Watford uměl vyřádit - dohromady jejich konto zatížil 64 trefami a jeho průměr získaných bodů se pomalu blížil maximální hranici (2,63) - jenže s takovou cháskou se v nejvyšší soutěži zkrátka potkávat nebude.
A to by mohl být problém, mimo jiné i s ohledem na nejlepšího střelce Troye Deeneyho. Ten se sice těšil pověsti nejkompletnějšího útočníka Championshipu, jen čtyři z jeho 21 ligových zářezů však pochází ze střetnutí s mančafty, které se umístily na 12. příčce a výš.
Hráč ke sledování: Steven Berghuis
V rámci celé té dlouhé řady posil se v tichosti zařadil až na její úplný konec, to však čistě chronologicky vzato - jinak ho ve Watfordu naháněli už drahnou dobu, a moc dobře věděli proč. Steven Berghuis loni vinou zranění naskočil jen do 22 zápasů nizozemské Eredivisie, z toho 19 začínal v základu Alkmaaru, a podílet se stihl hned na 15 brankách (11+4). Když hrál, patřil k regulérním hvězdám Eredivisie typu Depaye a Wijnalduma. Z pozice křídelníka se navíc co chvíli blýskal nějakou nápaditou kolmicí (v tomto ohledu ho loni v Eredivisie předčilo jen trio fotbalistů), přestože jeho výsadou je hlavně driblink, kontrola balonu obecně a silná levačka. Vzhledem k tomu, že Quique Flores přechází na hru s klasickými křídly, které doteď Hornets prakticky neznali, dá se vzhledem k Berghuisově schopnosti zahrát zleva i zprava hravě očekávat, že to na něm letos na předměstí Londýna bude do značné míry stát.
Předpokládaná sestava: Gomes - Paredes (Nyom), Cathcart, Prödl, Holebas - Capoue, Behrami - Abdi, Ighalo, Berghuis (Jurado) - Deeney.
Na to, že Quique Flores strávil poslední týdny výstavbou svého vlastního mančaftu, není z jeho aktivit příliš čitelný jasný úmysl, a spíše jako by toto celé okno odkazovalo na dřívější poměry pod sportovním ředitelem Gianlukou Nanim, který ve West Hamu proslul nakupováním na vlastní pěst (a hráčů jako Tristán, Sávio, Di Michele). Do generálky se Sevillou Flores postavil silnou jedenáctku, pořád ale trochu experimentoval, když třeba na levého beka pod Layúna zasunul krajního záložníka Anyu. Odion Ighalo dále nastoupil pod kapitánem Deeneym; tam by však jeden počítal spíš s Abdim (nyní lehce zraněným). Bude tedy 20gólový Ighalo nucen hrát zkraje, nebo naopak švýcarské eso? Na každý pád, Capoue s Behramim dávají Floresovi o chlup drsnější, na PL lépe uzpůsobený double pivot, než jaký měl Jokanović k dispozici v Guédiourovi a Tőzsér. Navíc se napříč týmem celkově zvýšila konkurence. Loni vynikající stoper Angella možná bude muset ustoupit zkušenému Prödlovi, loni nejvytíženější obránce týmu Paredes dostal schopného rivala v dalším účastníkovi MS Nyomovi, na (bůh ví jakém) křídle se budou o místo rvát nově příchozí Jurado s Berghuisem, atd...
Prognóza: 18. místo
Všeho moc škodí, a o posilách před libovolným ročníkem Premier League to platí dvojnásob. Do jisté míry se o tom dříve přesvědčily celky QPR (2014/15 i 2012/13), Tottenhamu (2013/14), Hullu (2014/15) či Portsmouthu (2009/10). Watford je podle našeho názoru bude následovat; stejně jako své předešlé dvě verze, které sestupovaly ihned s nováčkovským statusem. Na vině přitom určitě nebude nějaká nedostatečná kvalita kádru - spíš jednoduše ten předpoklad, že si tahle kosmopolitní směska bude muset déle sedat, a že si už nebude moci nahánět góly i body na slabých protivnících jako loni.
(td)
Přišli: Sebastian Coates (Liverpool), Younes Kaboul (Tottenham), Jeremain Lens (Dynamo Kyjev), Adam Matthews (Celtic).
Odešli: Ricardo Álvarez (konec hostování), Anthony Réveillère (konec smlouvy), Santiago Vergini (Getafe, hostování).
Výsledky v přípravě:
3 výhry, 3 prohry; nejlepší střelci: Jermain Defoe, Emanuele Giaccherini (oba 2 góly)
Darlington - Sunderland 2:4 (Giaccherini 2x, Wickham, Graham)
Sacramento - Sunderland 1:0
Pachuca - Sunderland 2:1 (Rodwell)
Toronto - Sunderland 1:2 (Defoe 2x)
Doncaster - Sunderland 2:0
Hannover - Sunderland 0:1 (Lens)
Manažer: Dick Advocaat
Nizozemský stratég v březnu na lavičce vystřídal Guse Poyeta a cíl - zachránit se - splnil. Nicméně na konci sezóny překvapil, když se rozhodl na severovýchodě Anglie nepokračovat. Pár dní nato se však situace zcela změnila a ostřílený kouč podepsal nový roční kontrakt. Na Stadium of Light v jarní části využíval rozestavení 4-4-2 a v tom podle přípravných zápasů hodlá pokračovat i nadále. Nebylo by ovšem od věci vyzkoušet i Dickove oblíbené 4-3-3, čímž by mohl eliminovat problém s nedostatkem kvalitních útočníků.
Přednosti
Sunderland přes léto neopustily žádné opory, naopak přišlo několik zajímavých posil. Důležitým krokem je určitě i udržení trenéra Advocaata, jenž by svými zkušenostmi měl Black Cats pomoci. "Malý generál" se bude moci spolehnout na spolehlivého rumunského brankáře Pantilimona, stejně jako na kvalitní krajní obránce podporující ofenzivu Matthewse s van Aanholtem.
Tradiční jistotou ve středu pole je Lee Cattermole, který se v minulé sezóně rozehrál k velmi dobrým výkonům. Přetlak hráčů je pak na křídlech, kde mohou hrát Sebastian Larsson, Jeremain Lens, Emanuele Giaccherini, Adam Johnson, Jordi Gómez, Will Buckley i Connor Wickham.
Slabiny
Problémem může být stoperská dvojice. Všichni z kvarteta O’Shea, Brown, Kaboul, Coates patří k pomalejším zadákům s horší koordinací pohybu, výrazně to platí především o prvních dvou jmenovaných, John O’Shea i Wes Brown už jsou prostě za zenitem. Sebastian Coates se postupně rozehrál ke slušným výkonům, otázkou je, jestli v tom dokáže pokračovat.
Slabší kvalita je znatelná i na opačném pólu sestavy. Útočníkem číslo jedna by měl být Jermain Defoe, sekundovat mu bude Steven Fletcher. Právě Fletcher přicházel do Sunderlandu jako vyhlášený kanonýr, v poslední sezóně to ale neprokazoval a když už se do šance dostal, tak ji neproměnil. V uplynulém ročníku čekal na gól od listopadu až do posledního utkání s Chelsea. Alternativou jsou Danny Graham a Connor Wickham, ani jeden z nich však alespoň v tuto chvíli na základní sestavu nemá.
Hráč ke sledování: Jeremain Lens
Sedmadvacetiletý záložník, který může hrát na kraji a případně i ve středu, je nejzvučnější letní posilou Black Cats. Dick Advocaat Lense velmi dobře zná, vždyť ho koučoval nejprve v Alkmaaru a později si ho přivedl i do PSV. Nizozemský reprezentant před dvěma lety překvapil, když si navzdory zájmu větších klubů vybral přestup do Dynama Kyjev. Svou rychlostí, vytříbenou technikou a tvrdou střelou zaujal již při své premiéře proti Doncasteru, fyzicky náročná Premier League by mu neměla dělat problémy.
Předpokládaná sestava: Pantilimon - Matthews, O’Shea, Coates, van Aanholt - Larsson, Cattermole, Rodwell, Lens - Fletcher, Defoe.
Branku bude strážit jeden z nejlepších gólmanů loňské sezóny Costel Pantilimon, před ním má poměrně jistou pozici Patrick van Aanholt. Nová posila Adam Matthews svede boj o sestavu s Billy Jonesem, stejně jako O’Shea, Kaboul, Coates a Brown o dva posty ve středu obrany. Ve čtyřčlenné záloze zbude pro Larssona pravá strana, mohl by se však také místo Rodwella posunout doprostřed a na kraji uvolnit místo Giaccherinimu nebo Johnsonovi. O střílení gólů by se mělo starat zkušené duo Steven Fletcher a Jermain Defoe.
Prognóza: 17. místo
Sestava Sunderlandu sice na první pohled nevypadá vůbec špatně, jenomže posilovali i konkurenti, a tak Black Cats pravděpodobně znovu čeká boj o záchranu. Tu by si nakonec vzhledem ke kvalitě kádru měli zajistit, bojovat ale budou až do posledního kola.
(mko)
Přišli: Youssuf Mulumbu (WBA), Graham Dorrans (WBA), Andre Wisdom (Liverpool, hostování), Robbie Brady (Hull).
Odešli: Mark Bunn (Aston Villa), Carlton Morris (Hamilton, hostování).
Výsledky v přípravě:
5 výher, 2 prohry; nejlepší střelec: Cameron Jerome (6 gólů)
Gorleston - Norwich 0:7 (Jerome 3x, Andreu, Odjidja-Ofoe, Grabban, Howson);
Hitchin Town - Norwich 0:10 (Andreu 3x, Jerome 2x, O’Neill 2x, Hooper, Hoolahan z pen., Whittaker);
Cambridge United - Norwich 1:3 (Hooper z pen., van Wolfswinkel, Toffolo);
Maccabi Haifa - Norwich 1:0;
Augsburg - Norwich 1:2 (Mulumbu, Grabban);
Norwich - West Ham 0:1
Norwich - Brentford 2:1 (Hoolahan, Jerome)
Manažer: Alex Neil
Expert přes britská play-off. Nejprve nadstavbovou částí protáhl do nejvyšší skotské soutěže Hamilton (s nímž pak exceloval i v Premiership), hned o rok později totéž zopakoval v Anglii s Norwichem - to vše coby čerstvý třicátník a druhý nejmladší manažer v celé zemi. Do Norfolku Neil zavítal teprve v lednu a za celé jaro prokázal obdivuhodnou taktickou flexibilitu, když protočil rovnou šest různých formací. Jeho silnou stránkou je šikovné zacházení s hráči, kteří vždy vědí, co pod ním hrát; Bradley Johnson, Steven Whittaker, Jonny Howson či Cameron Jerome se posléze díky jeho vedení dostali do nejlepší formy za hodně dlouhou dobu. Pokud tedy vše půjde dle předpokladů, Skotsko v Alexi Neilovi brzy odhalí velice schopného pokračovatele Fergusonovy, nebo alespoň Moyesovy tradice.
Přednosti
Určitě venkovní forma v tomto kalendářním roce (bez prohry) a hráčská kontinuita. Sestava Norwiche z posledního kola sestupové sezony 2013/14 a finále play-off League Championship se lišila na pouhých čtyřech místech, a to ještě obě soupisky propojuje v obou érách obvykle startující Sébastien Bassong. Po postupu Canaries udrželi vlastně úplně celý kádr pohromadě, takže by klidně mohla k zahajovacímu kolu vyběhnout nezměněná (a tehdy suverénní) jedenáctka z Wembley.
Pod Neilem se na jaře především úžasně ustálila zadní linie (plus Tettey před nimi), která vzápětí inkasovala nejméně branek z celé ligy a měla by tak rozhodně utvářet pevný základ tohohle týmu. Dále by se měli mít soupeři na pozoru před střelci jako Jerome, Johnson, Howson a Grabban. Ti všichni se už alespoň jednou prosadili zpoza šestnáctky a obecně rádi i nebezpečně natahují z dálky.
Slabiny
Nedávná prvoligová zkušenost má i svou obrácenou stranu mince - a sice samotný fakt, že Norwich prostě sestoupil. A po zásluze. Svůj díl na tom nesl manažer Hughton, který svou opatrností leckoho svazoval, ale také nepříliš dobře vypadající individuality. Výše zmínění Howson, Johnson, Hooper, popřípadě Alex Tettey naposledy na prvoligových jevištích často působili poněkud nepatřičně a nyní nelze s určitostí vyloučit, že opět budou po technické i lecjaké další stránce zaostávat.
Navíc ačkoliv je Alex Neil bezesporu talentovanou postavou britské manažerské scény, nemělo by se zapomínat na to, že v nejvyšší lize dosud odtrénoval všehovšudy půlku ročníku. Ano, sice tehdy s nováčkem z Hamiltonu uhrál historické vítězství na Celtiku a v říjnu s ním dokonce krátce vévodil celé tabulce, ovšem žádná záruka, že by Accies na takové úrovni udržel až do měsíce května, jednoduše neexistuje. A anglická Premier League je pořád jinačí svět sám o sobě...
Hráč ke sledování: Bradley Johnson
Když Premier League roku 2014 opouštěl, pro mnoho lidí odcházel spíše dřevěný středopolař se zálibou ve (zpravidla nepřesné) střelbě z velké vzdálenosti. Teď, když se do Premier League vrací, činí tak s aurou jedné z největších hvězd uplynulého ročníku League Championship a coby autor úctyhodných 15 ligových gólů. Dlouho se o Johnsonovi smýšlelo jako o primárně defenzivním záložníkovi; loni se ovšem královsky chytl v ofenzivnější roli, třeba i na levé straně Neilova experimentálního diamantu, a v 28 letech by měl teď výkonnostního vrcholu dosahovat rovněž mezi smetánkou.
Předpokládaná sestava: Ruddy - Whittaker, Martin, Bassong, Olsson - Howson, Tettey - Redmond, Hoolahan, Johnson - Jerome.
Přesně takhle se Canaries rozestavěli ve finále druholigového play-off proti Middlesbrough a těžko očekávat nějaké razantní změny. Zajímavé varianty pro oba kraje obrany nicméně představuje předělaný křídelník Elliot Bennett, liverpoolský Andre Wisdom (oba napravo), teprve 19letý Harry Toffolo a potažmo i nově získaný univerzál Robbie Brady (oba leváci). Potenciál být takovým 'druhým Leroyem Ferem' vykazuje loni ještě nevyužívaný Vadis Odjidja-Ofoe a vepředu se nabízí varianta se dvěma útočníky; na svou druhou šanci totiž číhá van Wolfswinkel, jenž by při pozitivnějším koučově přístupu mohl konečně rozkvést, ale i lehce zklamávající Hooper. Dorrans s Mulumbuem jsou schopnými a prověřenými alternativami do středu zálohy; oba se navíc dlouho potkávali ve WBA.
Prognóza: 16. místo
Zatímco Watford před sezonou nakoupil v podstatě celou jedenáctku, Norwich se zaměřil jenom na detaily, stranou pozornosti přivedl posily na vesměs všechny palčivé posty, a síla setrvačnosti by v otázce zachraňování mohla sehrát zásadní roli. Viděli jsme to už při nedávném postupu Lambertových Kanárků, kteří se také při pohledu na soupisku jevili být příliš slabými, a nakonec finišovali ve středu tabulky. Neilův Norwich klidně může pokračovat ve stejných šlépějích.
(td)
Coby obhájce vstupuje do nového ročníku elitní anglické soutěže londýnská Chelsea; velké sezónní preview, které je rozděleno na čtyři části po pěti týmech, však začínáme odspoda. Dnes vám představíme týmy, které by podle našeho názoru měly bojovat v největší míře o holé přežití, mezi nimi i všichni tři nováčci. Kromě Bournemouthu, Watfordu a Norwiche si dnes můžete užít také představení Leicesteru, jenž v závěru loňské sezóny předvedl inspirující ‚great escape‘ a každoročního outsidera Sunderlandu.
Prognóza a tip na umístění klubu nemusí nutně odrážet názor autora článku.
AFC Bournemouth
Přišli: Tyrone Mings (Ipswich), Sylvain Distin (Everton), Artur Boruc (Southampton), Christian Atsu (Chelsea, hostování), Joshua King (Blackburn), Adam Federici (Reading), Filippo Costa (Chievo).
Odešli: Brett Pitman (Ipswich), Ryan Fraser (Ipswich, hostování), Ian Harte (konec smlouvy), Darryl Flavahan (konec smlouvy).
Výsledky v přípravě
3 výhry, 2 remíza, 2 prohry; nejlepší střelec: Junior Stanislas (3 góly)
Philadelphia Union - Bournemouth 1:4 (King, Wilson, Pugh, Rantie)
Exeter City - Bournemouth 1:2 (Gosling, Stanislas)
Salisbury - Bournemouth 2:1 (Cornick)
Nantes - Bournemouth 0:0
Yeovil Town - Bournemouth 0:3 (Stanislas 2x, King)
Bournemouth - Cardiff City 2:3 (Rantie, Pugh)
Hoffenheim - Bournemouth 0:0
Manažer: Eddie Howe
Nefunguje bez Bournemouthu a Bournemouth nefunguje bez něho. Dokonalá symbióza Eddieho Howe s anglickým trpaslíkem, jemuž mladý kouč vtiskl nesmírně sympatickou tvář a senzačním postupem mezi elitu dokonal pohádkový příběh s třešničkou na dortu. Howe u Cherries praktikuje aktivní ofenzivní fotbal; v Championship to fungovalo náramně, otázkou je, jaký účinek to přinese v Premier League. Mladý trenér je znám svou důsledností a smyslem pro detail, a to i při tréninkových jednotkách.
Přednosti
Vzhledem k evidentním mezerám v defenzivě se Bournemouth bude muset o to více zaměřit na to, co mu jde nejlépe - útočení. Hned čtyři hráči loni nastříleli dvojciferné množství gólů v Championship. Manažer Eddie Howe se navíc netají tím, že chce podobný styl hry vyzkoušet i o patro výše. Další nezanedbatelnou oporou Cherries je právě jejich manažer. Nikoli José Mourinho, ale právě Howe dostal po sezóně cenu pro nejlepšího manažera roku.
Tím jsem však zřetelné klady překvapivého nováčka Premier League vyčerpal. Výhodou (ale i nevýhodou) může být skutečnost, že tým od května neprošel žádnou radikální rekonstrukcí (jako třeba Watford). Tým je mladý, talentovaný, plný entusiasmu a tento faktor soudržnosti může hrát v bojích o udržení zcela nenahraditelnou roli.
Slabiny
Největší slabina Bournemouthu, kvůli které patří k jasným kandidátům sestupu, je zcela zjevná při pohledu na předpokládanou základní jedenáctku. Nedostatečná kvalita kádru a nízká konkurence na jednotlivých místech. Snad pouze pozice pravého obránce a obou křídel je obsazena více než jedním hráčem s kapacitami na Premier League. Problémem může být i zcela minimální zkušenosti hráčů s touto elitní soutěží (hrálo ji jen 8 hráčů stávajícího kádru).
Konkrétněji; očekávám, že největší problémy budou mít Cherries v defenzivní části. Ani kapitán Tommy Elphick, ani 37letá posila Sylvain Distin neoplývají na pozici stopera kdovíjakou rychlostí a pohyblivostí; a kvalita ve vzdušných soubojích na nejvyšší úrovni zkrátka nestačí. Když k tomu přičteme, že Howe stále nepřivedl do týmu žádného ryze defenzivního záložníka, můžeme se těšit v zápasech Bournemouthu proti supersilným soupeřům na gólové hody.
Hráč ke sledování: Matthew Ritchie
Na tohohle výbušného 173 centimetrů vysokého křídelníka bychom si měli dát dobrý pozor. Autor patnácti branek a sedmnácti asistencí v minulé sezóně Championship si za své výkony vysloužil pozvánku do skotské reprezentace, kde se dokonce brzy zapsal mezi střelce. Pětadvacetiletý Matt Ritchie je nesmírně rychlý, díky nízko položenému těžišti zvládá s bravurou souboje 1 na 1. Hraje na pravém křídle - v oblibě má rychlou kličku doprostřed hřiště, odkud zužitkuje dynamit v levé noze.
Předpokládaná sestava: Boruć - Francis, Elphick, Distin, Mings - Ritchie, Arter (Gosling), Surman, Atsu (Stanislas) - Wilson, King.
Defenzivní pětice vypadá poměrně jednoznačně, byť brankář Adam Federici a pravý bek Adam Smith na své konkurenty Boruće s Francisem tlačí. Méně jasná je ofenzivní část, kde mají jistotu základní sestavy snad jen Ritchie, Surman a Wilson. Při zranění Harryho Artera (vynechá dvě, tři úvodní kola) se do středu zálohy dočasně zařadí bývalý hráč Evertonu či Newcastlu Dan Gosling.
Prognóza: 20. místo
Cherries můžou v Premier League zčeřit vody. Už jen přítomnost Eddieho Howea, jednoho z nejtalentovanějších manažerů v Anglii, je nesmírně povzbuzující. Premiérová sezóna mezi anglickou elitou však velmi pravděpodobně skončí rychlým návratem do Championship. Kádr sice přes léto vhodně posílil, navíc má ve svém středu talentované hráče jako Ritchieho nebo Wilsona, ale za konkurenty v boji o záchranu pořád zaostává (a za některými velmi výrazně).
(mu)
Leicester City
Přišli: Christian Fuchs (Schalke), Robert Huth (Stoke), Shinji Okazaki (Mainz).
Odešli: Chris Wood (Leeds), Anthony Knockaert (Standard Liege), Matthew Upson (konec smlouvy), Paul Gallagher (Preston), Gary Taylor-Fletcher (konec smlouvy), Conrad Logan (konec smlouvy), Zoumana Bakayogo (konec smlouvy), Esteban Cambiasso (konec smlouvy).
Výsledky v přípravě:
4 výhry, 1 remíza; nejlepší střelec: Riyad Mahrez, David Nugent, Jamie Vardy (všichni 2 góly)
Lincoln City - Leicester 1:3 (Mahrez, Kramarić, Albrighton)
Mansfield - Leicester 1:1 (Nugent)
Burton - Leicester 1:2 (Vardy 2x)
Rotherham - Leicester 1:2 (Mahrez, Nugent)
Birmingham - Leicester 2:3 (Huth, Drinkwater, Okazaki)
Manažer: Claudio Ranieri
Výraznější protipól k vyhozenému Nigelu Pearsonovi snad vedení Leicesteru vybrat ani nemohlo. Můžete si být jistí, že Claudio Ranieri nikdy nechytne soupeřova hráče pod krkem, nenazve na tiskové konferenci novináře pštrosem ani nezačne vulgárně spílat a vyhrožovat otravnému fanouškovi. Třiašedesátiletý italský stratég se naopak může pyšnit klidnou náturou, vlídným vystupováním a neustálým úsměvem na tváři. Má za sebou štace v klubech jako Valencie, Juventus, Řím, Inter, Monako či Chelsea, přesto jeho angažování vyvolalo přinejmenším znepokojení. Po letošním fiasku u řecké reprezentace má Ranieri ostatně hodně co napravovat.
Přednosti
Je malý zázrak, že se zde o Leicesteru vůbec bavíme, vždyť Foxes ještě v devětadvacátém kole figurovali se čtyřmi výhrami na kontě celých sedm bodů od záchrany. Pak ovšem následovala neuvěřitelná smršť sedmi vítězství ze zbylých devíti kol a z jednoznačného sestupu se stala suverénní záchrana s šesti body k dobru. Klíčem k úspěchu byla s příchodem Roberta Hutha změna rozestavení na tři obránce a také nezdolná víra celého týmu, jejž nepoložilo ani 140 dní strávených na samém dně ligové tabulky. Právě to musí Ranieri přenést i do další sezony, pokud chce mít naději na úspěch. Pomoci by v tomto ohledu měla dvojice asistentů Steve Walsh a Craig Shakespeare, kteří v klubu zůstávají i po Pearsonově odchodu.
Slabiny
Jedním ze základních kamenů loňského úspěchu Foxes bylo argentinské dynamo se jménem Esteban Cambiasso. Angažování stárnoucí dlouholeté opory milánského Interu zprvu vzbuzovalo rozpaky, ovšem právě Cambiassovy zkušenosti a nezdolná pracovitost nakonec vrchovatě přispěly k zázračné záchraně. Prodloužení smlouvy však čtyřiatřicetiletý záložník odmítl a Leicesteru tak rázem ve středu hřiště zeje díra jako vrata. Manažer Ranieri se již nechal slyšet, že bez podobného lídra do sezony nelze vstoupit a v nejbližší době se dočkáme patřičné posily. Ať už to bude kdokoli, čeká jej zatraceně těžká práce.
Je také otázkou, nakolik se Ranieri s novým působištěm dokáže sžít. Italský kouč si během svého působení v Chelsea před jedenácti lety vysloužil přezdívku "Tinkerman" kvůli své zálibě v neustálém upravování základní sestavy včetně rozličného rozestavení. Přestože Ranieriho úvodní slova mířila k zachování úspěšné formace ze závěru loňské sezony, v přípravě si již stihnul vyzkoušet i zadní linii se čtyřmi beky a čerstvě si také pochvaloval taktickou přizpůsobivost svých hráčů. Obrázek si udělejte sami.
Hráč ke sledování: Riyad Mahrez
Už loni zprvu zaujal, pak se v době střeleckého sucha celého týmu vytratil a v závěru sezony začal zářit. Řeč je o alžírském záložníkovi Riyadu Mahrezovi, jenž nyní musí dokázat, že kvalitní výkony dokáže předvádět víc než jen po troškách. Rozestavení 3-4-1-2, kde operuje ve volné roli pod dvojicí útočníků, mu k tomu nabízí perfektní příležitost, odkud může naplno využít svých schopností v soubojích jeden na jednoho, rozdávat finální přihrávky a také sám zakončovat. V přípravě již stihnul nasázet dvě branky a hlavně z jeho práce by měli těžit útočníci Foxes, ať už z oné plejády jmen nastoupí kdokoli.
Předpokládaná sestava: Schmeichel - Morgan, Huth, Wasilewski (Fuchs) - Albrighton, Drinkwater, King, Schlupp - Mahrez - Vardy, Kramarić (Okazaki, Ulloa, Nugent).
Na úvod se nejspíš dočkáme výše zmíněného rozestavení, ovšem co bude následovat, to ví jen hračička Ranieri. Ve hře je kupříkladu 3-4-3 s křídly Vardym či Okazakim a Ulloou na hrotu, nebo návrat ke čtyřčlenné obraně v 4-2-3-1, kterou Ranieri ozkoušel v nedávném zápase s Rotherhamem. Post brankáře i složení obrany se zdají být jednoznačné, což kazí pouze Wes Morgan, jenž reprezentoval na Gold Cupu národní tým Jamajky a nemusí se stihnout po dovolené vrátit včas na zahájení sezony. Střed zálohy si hlasitě žádá o posílení, útok má naopak možností až příliš. Jistý základ nebude mít nikdo, a jak Ranieriho známe, na každý zápas může ofenziva vyběhnout v úplně odlišné kombinaci.
Prognóza: 19. místo
Druhá sezona bývá obvykle pro ligové nováčky tou nejkritičtější a v případě Foxes to platí dvojnásob. Klubové ambice sice odráží angažování tak zvučného jména na post manažera, ovšem aby Ranieri splnil očekávání a vytáhl Leicester postupně až do pohárové Evropy, potřebuje nejdřív v Anglii přežít. Na rozdíl od Pearsona svůj kádr nezná tak dobře, ani nemá takovou důvěru hráčů či fanoušků. A jen příjemné vystupování tady stačit nebude: boj o záchranu v Premier league totiž není žádná pohádka, kde dobro a slušné mravy nad zlem a podlostí vždy zvítězí...
(mka)
Watford FC
Přišli: Étienne Capoue (Tottenham), Valon Behrami (Hamburger SV), Jose Holebas (AS Řím), Miguel Britos (Neapol), José Manuel Jurado (Spartak Moskva), Matěj Vydra (Udinese), Allan Nyom (Udinese), Sebastian Prödl (Werder Brémy), Giedrius Arlauskis (Steaua Bukurešť), Steven Berghuis (AZ Alkmaar).
Odešli: Jonathan Bond (Reading), Lewis McGugan (Sheffield Wednesday).
Výsledky v přípravě:
4 výhry, 1 remíza, 2 prohry; nejlepší střelec Odion Ighalo (6 gólů)
St Albans City - Watford 0:4 (Ighalo 2x, Deeney, Smith);
AFC Wimbledon - Watford 2:2 (Ighalo, Forestieri);
SC Verl - Watford 1:4 (Ighalo 2x, Anya, Dyer);
SC Paderborn 07 - Watford 0:2 (Vydra, Ighalo);
Dundee United - Watford 0:1 (Deeney);
Cardiff City - Watford 2:1 (Deeney)
Watford - Sevilla 0:1
Manažer: Quique Sánchez Flores
Na muže, který pro Atlético Madrid po více než 40 letech získal evropský pohár, se Quique Sánchez Flores ve fotbalovém světě těší pozoruhodně malému uznání, a obecně se o něm asi ani příliš neví. To má ovšem své konkrétní důvody: po onom roce 2010 se totiž uklidil na Blízký východ, a jakmile se letos vrátil do Španělska, u kormidla Getafe nevydržel ani dva měsíce.
Přesto je nutno s čerstvým padesátníkem počítat jako s potenciální rozdílovou figurkou na šachovnici. "Po taktické stránce je velmi mazaný, a co se týče uvědomělosti a flexibility, zřejmě byste ho přirovnali k Rafovi Benítezovi či Unaiovi Emerymu," popisoval Sáncheze Florese expert přes španělskou kopanou David Cartlidge.
Zde je na druhou stranu potřeba zdůraznit, že účastník MS 1990 dříve v Atlétiku i ve Valencii zdaleka nejčastěji používal formaci 4-2-3-1 (a v tomto duchu navázal rovněž v této letní přípravě), ke které se loni Watford uchýlil jenom ve čtyřech případech.
Přednosti
Jednoznačně ofenzíva. Trojlístek Troy Deeney, Odion Ighalo a Matěj Vydra se loni gólem či asistencí dohromady podílel na neskutečných 79 % gólového přídělu Watfordu, a to přitom mnohdy ani nestartovali všichni tři (stejně jako pravděpodobně nebudou letos). Deeney s Vydrou si navíc úžasně sedli se švýcarským playmakerem Abdim a novou produktivní variantou je i Steven Berghuis. Útočná vozba Sršňů je tedy správně bodavá, v uplynulé sezoně registrovala v průměru téměř dvě ligové branky na utkání, a podobnou fazónu si musí udržet i mezi elitou, jinak bude zle.
Co souvisí rovněž s tou záviděníhodnou šířkou kádru na ofenzivních pozicích, je potom skutečnost, že tápající Watford se v uplynulém ročníku určitě nerovnal tomu poraženému. Z pozice prohrávající strany takhle Hornets vyhráli zpět 22 bodů za pomoci 55 gólů (z 91) vstřelených až po změně stran.
K tomu všemu se na předměstí Londýna mohli spolehnout také na standardní situace. V tomto ohledu loni platili za nejnebezpečnější kolektiv v League Championship (z rohů a volných kopů udeřili hned 22krát), to se však do značné míry opírali o vrchního exekutora Tőzséra, autora pěti přesných přímých kopů, spolu s vynalézavým manažerem Jokanovićem. A oba už v klubu nepůsobí.
Slabiny
Watford má na papíře jen jednu konkrétní slabinu, to však zároveň slabinu zcela zásadního charakteru: minimálně v uplynulé sezoně prostě neuměl porážet ty nejlepší.
Celkům, které finišovaly v horní polovině tabulce, nastříleli Hornets ve 23 zápasech jen 27 branek a v průměru si na nich vyžádali všehovšudy 1,18 bodu na utkání. Co se samotné top7 týče, ze 14 vzájemných soubojů Golden Boys káply jen dvě výhry. To na slabších socích se Watford uměl vyřádit - dohromady jejich konto zatížil 64 trefami a jeho průměr získaných bodů se pomalu blížil maximální hranici (2,63) - jenže s takovou cháskou se v nejvyšší soutěži zkrátka potkávat nebude.
A to by mohl být problém, mimo jiné i s ohledem na nejlepšího střelce Troye Deeneyho. Ten se sice těšil pověsti nejkompletnějšího útočníka Championshipu, jen čtyři z jeho 21 ligových zářezů však pochází ze střetnutí s mančafty, které se umístily na 12. příčce a výš.
Hráč ke sledování: Steven Berghuis
V rámci celé té dlouhé řady posil se v tichosti zařadil až na její úplný konec, to však čistě chronologicky vzato - jinak ho ve Watfordu naháněli už drahnou dobu, a moc dobře věděli proč. Steven Berghuis loni vinou zranění naskočil jen do 22 zápasů nizozemské Eredivisie, z toho 19 začínal v základu Alkmaaru, a podílet se stihl hned na 15 brankách (11+4). Když hrál, patřil k regulérním hvězdám Eredivisie typu Depaye a Wijnalduma. Z pozice křídelníka se navíc co chvíli blýskal nějakou nápaditou kolmicí (v tomto ohledu ho loni v Eredivisie předčilo jen trio fotbalistů), přestože jeho výsadou je hlavně driblink, kontrola balonu obecně a silná levačka. Vzhledem k tomu, že Quique Flores přechází na hru s klasickými křídly, které doteď Hornets prakticky neznali, dá se vzhledem k Berghuisově schopnosti zahrát zleva i zprava hravě očekávat, že to na něm letos na předměstí Londýna bude do značné míry stát.
Předpokládaná sestava: Gomes - Paredes (Nyom), Cathcart, Prödl, Holebas - Capoue, Behrami - Abdi, Ighalo, Berghuis (Jurado) - Deeney.
Na to, že Quique Flores strávil poslední týdny výstavbou svého vlastního mančaftu, není z jeho aktivit příliš čitelný jasný úmysl, a spíše jako by toto celé okno odkazovalo na dřívější poměry pod sportovním ředitelem Gianlukou Nanim, který ve West Hamu proslul nakupováním na vlastní pěst (a hráčů jako Tristán, Sávio, Di Michele). Do generálky se Sevillou Flores postavil silnou jedenáctku, pořád ale trochu experimentoval, když třeba na levého beka pod Layúna zasunul krajního záložníka Anyu. Odion Ighalo dále nastoupil pod kapitánem Deeneym; tam by však jeden počítal spíš s Abdim (nyní lehce zraněným). Bude tedy 20gólový Ighalo nucen hrát zkraje, nebo naopak švýcarské eso? Na každý pád, Capoue s Behramim dávají Floresovi o chlup drsnější, na PL lépe uzpůsobený double pivot, než jaký měl Jokanović k dispozici v Guédiourovi a Tőzsér. Navíc se napříč týmem celkově zvýšila konkurence. Loni vynikající stoper Angella možná bude muset ustoupit zkušenému Prödlovi, loni nejvytíženější obránce týmu Paredes dostal schopného rivala v dalším účastníkovi MS Nyomovi, na (bůh ví jakém) křídle se budou o místo rvát nově příchozí Jurado s Berghuisem, atd...
Prognóza: 18. místo
Všeho moc škodí, a o posilách před libovolným ročníkem Premier League to platí dvojnásob. Do jisté míry se o tom dříve přesvědčily celky QPR (2014/15 i 2012/13), Tottenhamu (2013/14), Hullu (2014/15) či Portsmouthu (2009/10). Watford je podle našeho názoru bude následovat; stejně jako své předešlé dvě verze, které sestupovaly ihned s nováčkovským statusem. Na vině přitom určitě nebude nějaká nedostatečná kvalita kádru - spíš jednoduše ten předpoklad, že si tahle kosmopolitní směska bude muset déle sedat, a že si už nebude moci nahánět góly i body na slabých protivnících jako loni.
(td)
Sunderland AFC
Přišli: Sebastian Coates (Liverpool), Younes Kaboul (Tottenham), Jeremain Lens (Dynamo Kyjev), Adam Matthews (Celtic).
Odešli: Ricardo Álvarez (konec hostování), Anthony Réveillère (konec smlouvy), Santiago Vergini (Getafe, hostování).
Výsledky v přípravě:
3 výhry, 3 prohry; nejlepší střelci: Jermain Defoe, Emanuele Giaccherini (oba 2 góly)
Darlington - Sunderland 2:4 (Giaccherini 2x, Wickham, Graham)
Sacramento - Sunderland 1:0
Pachuca - Sunderland 2:1 (Rodwell)
Toronto - Sunderland 1:2 (Defoe 2x)
Doncaster - Sunderland 2:0
Hannover - Sunderland 0:1 (Lens)
Manažer: Dick Advocaat
Nizozemský stratég v březnu na lavičce vystřídal Guse Poyeta a cíl - zachránit se - splnil. Nicméně na konci sezóny překvapil, když se rozhodl na severovýchodě Anglie nepokračovat. Pár dní nato se však situace zcela změnila a ostřílený kouč podepsal nový roční kontrakt. Na Stadium of Light v jarní části využíval rozestavení 4-4-2 a v tom podle přípravných zápasů hodlá pokračovat i nadále. Nebylo by ovšem od věci vyzkoušet i Dickove oblíbené 4-3-3, čímž by mohl eliminovat problém s nedostatkem kvalitních útočníků.
Přednosti
Sunderland přes léto neopustily žádné opory, naopak přišlo několik zajímavých posil. Důležitým krokem je určitě i udržení trenéra Advocaata, jenž by svými zkušenostmi měl Black Cats pomoci. "Malý generál" se bude moci spolehnout na spolehlivého rumunského brankáře Pantilimona, stejně jako na kvalitní krajní obránce podporující ofenzivu Matthewse s van Aanholtem.
Tradiční jistotou ve středu pole je Lee Cattermole, který se v minulé sezóně rozehrál k velmi dobrým výkonům. Přetlak hráčů je pak na křídlech, kde mohou hrát Sebastian Larsson, Jeremain Lens, Emanuele Giaccherini, Adam Johnson, Jordi Gómez, Will Buckley i Connor Wickham.
Slabiny
Problémem může být stoperská dvojice. Všichni z kvarteta O’Shea, Brown, Kaboul, Coates patří k pomalejším zadákům s horší koordinací pohybu, výrazně to platí především o prvních dvou jmenovaných, John O’Shea i Wes Brown už jsou prostě za zenitem. Sebastian Coates se postupně rozehrál ke slušným výkonům, otázkou je, jestli v tom dokáže pokračovat.
Slabší kvalita je znatelná i na opačném pólu sestavy. Útočníkem číslo jedna by měl být Jermain Defoe, sekundovat mu bude Steven Fletcher. Právě Fletcher přicházel do Sunderlandu jako vyhlášený kanonýr, v poslední sezóně to ale neprokazoval a když už se do šance dostal, tak ji neproměnil. V uplynulém ročníku čekal na gól od listopadu až do posledního utkání s Chelsea. Alternativou jsou Danny Graham a Connor Wickham, ani jeden z nich však alespoň v tuto chvíli na základní sestavu nemá.
Hráč ke sledování: Jeremain Lens
Sedmadvacetiletý záložník, který může hrát na kraji a případně i ve středu, je nejzvučnější letní posilou Black Cats. Dick Advocaat Lense velmi dobře zná, vždyť ho koučoval nejprve v Alkmaaru a později si ho přivedl i do PSV. Nizozemský reprezentant před dvěma lety překvapil, když si navzdory zájmu větších klubů vybral přestup do Dynama Kyjev. Svou rychlostí, vytříbenou technikou a tvrdou střelou zaujal již při své premiéře proti Doncasteru, fyzicky náročná Premier League by mu neměla dělat problémy.
Předpokládaná sestava: Pantilimon - Matthews, O’Shea, Coates, van Aanholt - Larsson, Cattermole, Rodwell, Lens - Fletcher, Defoe.
Branku bude strážit jeden z nejlepších gólmanů loňské sezóny Costel Pantilimon, před ním má poměrně jistou pozici Patrick van Aanholt. Nová posila Adam Matthews svede boj o sestavu s Billy Jonesem, stejně jako O’Shea, Kaboul, Coates a Brown o dva posty ve středu obrany. Ve čtyřčlenné záloze zbude pro Larssona pravá strana, mohl by se však také místo Rodwella posunout doprostřed a na kraji uvolnit místo Giaccherinimu nebo Johnsonovi. O střílení gólů by se mělo starat zkušené duo Steven Fletcher a Jermain Defoe.
Prognóza: 17. místo
Sestava Sunderlandu sice na první pohled nevypadá vůbec špatně, jenomže posilovali i konkurenti, a tak Black Cats pravděpodobně znovu čeká boj o záchranu. Tu by si nakonec vzhledem ke kvalitě kádru měli zajistit, bojovat ale budou až do posledního kola.
(mko)
Norwich City
Přišli: Youssuf Mulumbu (WBA), Graham Dorrans (WBA), Andre Wisdom (Liverpool, hostování), Robbie Brady (Hull).
Odešli: Mark Bunn (Aston Villa), Carlton Morris (Hamilton, hostování).
Výsledky v přípravě:
5 výher, 2 prohry; nejlepší střelec: Cameron Jerome (6 gólů)
Gorleston - Norwich 0:7 (Jerome 3x, Andreu, Odjidja-Ofoe, Grabban, Howson);
Hitchin Town - Norwich 0:10 (Andreu 3x, Jerome 2x, O’Neill 2x, Hooper, Hoolahan z pen., Whittaker);
Cambridge United - Norwich 1:3 (Hooper z pen., van Wolfswinkel, Toffolo);
Maccabi Haifa - Norwich 1:0;
Augsburg - Norwich 1:2 (Mulumbu, Grabban);
Norwich - West Ham 0:1
Norwich - Brentford 2:1 (Hoolahan, Jerome)
Manažer: Alex Neil
Expert přes britská play-off. Nejprve nadstavbovou částí protáhl do nejvyšší skotské soutěže Hamilton (s nímž pak exceloval i v Premiership), hned o rok později totéž zopakoval v Anglii s Norwichem - to vše coby čerstvý třicátník a druhý nejmladší manažer v celé zemi. Do Norfolku Neil zavítal teprve v lednu a za celé jaro prokázal obdivuhodnou taktickou flexibilitu, když protočil rovnou šest různých formací. Jeho silnou stránkou je šikovné zacházení s hráči, kteří vždy vědí, co pod ním hrát; Bradley Johnson, Steven Whittaker, Jonny Howson či Cameron Jerome se posléze díky jeho vedení dostali do nejlepší formy za hodně dlouhou dobu. Pokud tedy vše půjde dle předpokladů, Skotsko v Alexi Neilovi brzy odhalí velice schopného pokračovatele Fergusonovy, nebo alespoň Moyesovy tradice.
Přednosti
Určitě venkovní forma v tomto kalendářním roce (bez prohry) a hráčská kontinuita. Sestava Norwiche z posledního kola sestupové sezony 2013/14 a finále play-off League Championship se lišila na pouhých čtyřech místech, a to ještě obě soupisky propojuje v obou érách obvykle startující Sébastien Bassong. Po postupu Canaries udrželi vlastně úplně celý kádr pohromadě, takže by klidně mohla k zahajovacímu kolu vyběhnout nezměněná (a tehdy suverénní) jedenáctka z Wembley.
Pod Neilem se na jaře především úžasně ustálila zadní linie (plus Tettey před nimi), která vzápětí inkasovala nejméně branek z celé ligy a měla by tak rozhodně utvářet pevný základ tohohle týmu. Dále by se měli mít soupeři na pozoru před střelci jako Jerome, Johnson, Howson a Grabban. Ti všichni se už alespoň jednou prosadili zpoza šestnáctky a obecně rádi i nebezpečně natahují z dálky.
Slabiny
Nedávná prvoligová zkušenost má i svou obrácenou stranu mince - a sice samotný fakt, že Norwich prostě sestoupil. A po zásluze. Svůj díl na tom nesl manažer Hughton, který svou opatrností leckoho svazoval, ale také nepříliš dobře vypadající individuality. Výše zmínění Howson, Johnson, Hooper, popřípadě Alex Tettey naposledy na prvoligových jevištích často působili poněkud nepatřičně a nyní nelze s určitostí vyloučit, že opět budou po technické i lecjaké další stránce zaostávat.
Navíc ačkoliv je Alex Neil bezesporu talentovanou postavou britské manažerské scény, nemělo by se zapomínat na to, že v nejvyšší lize dosud odtrénoval všehovšudy půlku ročníku. Ano, sice tehdy s nováčkem z Hamiltonu uhrál historické vítězství na Celtiku a v říjnu s ním dokonce krátce vévodil celé tabulce, ovšem žádná záruka, že by Accies na takové úrovni udržel až do měsíce května, jednoduše neexistuje. A anglická Premier League je pořád jinačí svět sám o sobě...
Hráč ke sledování: Bradley Johnson
Když Premier League roku 2014 opouštěl, pro mnoho lidí odcházel spíše dřevěný středopolař se zálibou ve (zpravidla nepřesné) střelbě z velké vzdálenosti. Teď, když se do Premier League vrací, činí tak s aurou jedné z největších hvězd uplynulého ročníku League Championship a coby autor úctyhodných 15 ligových gólů. Dlouho se o Johnsonovi smýšlelo jako o primárně defenzivním záložníkovi; loni se ovšem královsky chytl v ofenzivnější roli, třeba i na levé straně Neilova experimentálního diamantu, a v 28 letech by měl teď výkonnostního vrcholu dosahovat rovněž mezi smetánkou.
Předpokládaná sestava: Ruddy - Whittaker, Martin, Bassong, Olsson - Howson, Tettey - Redmond, Hoolahan, Johnson - Jerome.
Přesně takhle se Canaries rozestavěli ve finále druholigového play-off proti Middlesbrough a těžko očekávat nějaké razantní změny. Zajímavé varianty pro oba kraje obrany nicméně představuje předělaný křídelník Elliot Bennett, liverpoolský Andre Wisdom (oba napravo), teprve 19letý Harry Toffolo a potažmo i nově získaný univerzál Robbie Brady (oba leváci). Potenciál být takovým 'druhým Leroyem Ferem' vykazuje loni ještě nevyužívaný Vadis Odjidja-Ofoe a vepředu se nabízí varianta se dvěma útočníky; na svou druhou šanci totiž číhá van Wolfswinkel, jenž by při pozitivnějším koučově přístupu mohl konečně rozkvést, ale i lehce zklamávající Hooper. Dorrans s Mulumbuem jsou schopnými a prověřenými alternativami do středu zálohy; oba se navíc dlouho potkávali ve WBA.
Prognóza: 16. místo
Zatímco Watford před sezonou nakoupil v podstatě celou jedenáctku, Norwich se zaměřil jenom na detaily, stranou pozornosti přivedl posily na vesměs všechny palčivé posty, a síla setrvačnosti by v otázce zachraňování mohla sehrát zásadní roli. Viděli jsme to už při nedávném postupu Lambertových Kanárků, kteří se také při pohledu na soupisku jevili být příliš slabými, a nakonec finišovali ve středu tabulky. Neilův Norwich klidně může pokračovat ve stejných šlépějích.
(td)
Komentáře (310)